Stredoveké rehoľné komunity na Spiši a ich význam v štruktúre osídlenia

Název: Stredoveké rehoľné komunity na Spiši a ich význam v štruktúre osídlenia
Variantní název:
  • Mittelalterliche Klosterkomunitäten in Zips und ihre Bedeutung für die Besiedlungsstruktur
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1993, roč. 18, č. [1], s. 53-62
Rozsah
53-62
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Reference
[1] BEŇKO, J., 1985: Osídlenie severného Slovenska. Košice.

[2] BORSA, I., 1961: Regesta regum stirpis Arpadianae criticodiplomatica II/2—3. Budapest.

[3] BOSL, K., 1967a: EPHMOE — eremus. Begriffsgeschichtliche Bemerkungen zum historischen Problem der Entfremdung und Vereinsamung des Menschen. In: Polychordia Bd. II. Amsterdam, s. 73—90.

[4] BOSL, K., 1967b: Europäischer Adel im 12./13. Jahrhundert. In: Zeitschrift für bayerische Landesgeschichte Bd. 30, s. 20-52.

[5] BUREŠ, J., 1967: Postup stavby minoritského kostola v Levoči. In: Ars 1, s. 152—158.

[6] CDH — Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis. I—XI. ed. G. Fejér. Budae 1829—1844.

[7] CDS1 — Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae. 1. zv. ed. R. Marsina, Bratislava 1987.

[8] ČAPLOVIČ, D., 1977: Príspevok k dejinám Červeného Kláštora. In: Historica Carpatica 8, s. 155-191.

[9] DEDEK, C. L., 1889: A karthusiak Magyarországon. Budapest.

[10] ELM, K., 1962: Beiträge zur Geschichte des Wilhelmitenordens. Köln—Graz.

[11] ELM, K., 1965: Italienische Eremitengemeinschaften des 12. und 13. Jahrhunderts. In: L'Eremitismo in occidente nei secoli XI e XII. Milano, s. 491—559.

[12] ELM, K., 1987: Elias, Paulus von Theben und Augustinus als Ordensgrönder. Ein Beitrag zur Geschichtsschreibung und Geschichtsdeutung der Eremiten — und Bettelorden des 13. Jahrhunderts. In: Geschichtsschreibung und Geschichtsbewusstsein im späten Mittelalter. Sigmaringen, s. 371—397.

[13] FALLENBÜCHL, F., 1943: Az Ágostonrendiek Magyarországon. Budapest.

[14] FEKETE, N. A., 1934: A Szepesség területi és társadalmi kialakulása. Budapest.

[15] GNÄDINGER, L., 1972: Eremitica. Studien zur altfranzösischen Heiligenvita des 12. und 13. Jahrhunderts. Tübingen.

[16] GOLOMBAS, G. M., 1961: Paradis et Vie angélique. Paris.

[17] GRUNDMANN, H., 1963: Deutsche Eremiten. Einsiedler und Klausner im Hochmittelalter (10.—12. Jahrhundert). In: Archiv für Kulturgeschichte 45, s. 60—90.

[18] GYÖNGYÖSI, G., 1988: Vitae fratrum eremitarum ordinis sancti Pauli primi eremitae. edit. F. L. Hervay. Budapest.

[19] HORVÁTH, S., 1916: A Szent Domonkos-rend multjábol és jeleneböl. Budapest.

[20] HOUDEK, I., 1948: Štôlsky kláštor. In: Slovensko r. 13, č. 5-6, s. 134-135.

[21] CHALOUPECKÝ, V., 1923: Staré Slovensko. Bratislava.

[22] JAVORSKÝ, F., 1986: Záchranné výskumy a prieskumy výskumnej expedície Spiš AÚ SAV. In: AVANS v roku 1985, Nitra, s. 108-118.

[23] JAVORSKÝ, F., 1981: Záchranný výskum románskeho kostola pri Levoči. In: Štud. zvesti AÚ SAV 19, s. 97-112.

[24] KARÁCSONYI, J., 1922: Szt. Ferencz rendjének története Magyarországon 1711-ig. I. zv. Budapest.

[25] KISBÁN, E., 1938: A Magyar pálosrend története. I. zv. Budapest.

[26] KLOCZOWSKI, J., 1961: Vita communis kleru w XI—XII wieku. In: Roczniki Humanistyczne 10, s. 5-40.

[27] KLOCZOWSKI, J., 1965: L'eremitisme dans les territoires Slaves occidentaux. In: L'Eremitismo in occidente nei secoli XI e XII. Milano, s. 330—354.

[28] KOVÁCS, B., 1987: Az Egri egyházmegye története 1596-ig. Eger.

[29] KÖRMENDY, A., 1986: A falusi plébániák a faluközösség kialakulására. A Szepesség példája. In: Müvelödéstörténeti tanulmányok a magyar középkoról. Budapest, s. 117—157.

[30] KÖSZEGHY, E., 1930: Die Denkmäler der Antoniter in Drautz (Zips). Kesmark.

[31] KÚTNIK, J., 1966: K predkartuziánskym dejinám Červeného kláštora pri Dunajci. In: Nové obzory 8, s. 176-194.

[32] KÚTNIK, J., 1969: O pôvode pustovníka Svorada (K počiatkom kultúrnych dejín Liptova). In: Nové obzory 11, s. 5—122.

[33] KÚTNIK, J., 1970: Benediktínsko-eremitské tradície v Popradskej a Hornádskej kotline. Rukopis.

[34] KÚTNIK, J., 1982: Benedictine Missionaries in Slovakia in the 9th—11th Centuries. In: Slovak Studies (Cleveland-Rome), r. XXII, s. 79—131.

[35] KUTZNER, M., 1969: Cysterska architektura na Śląsku w latach 1200—1330. Toruń.

[36] LALIK, T., 1962: Zagadnenie "vitae communis" kapitul polskich XII. w. In: Wieki średnie. Prace ofiarowane T. Manteufflovi. Warszawa, s. 99—110.

[37] LECLERQ, J., 1961: Monachisme et pérégrination du IX-au XII-siècle. In: Studia Monastica 3, s. 33-52.

[38] LECLERQ, J., 1963: L'erémitisme en occident jusqua l'an mil. le Millénaire du mont Athos 963 — 1963. Études et Mélanges I. Chevetogue, s. 161 — 180.

[39] MAROSI, E., 1984: Die Anfänge der Gotik in Ungarn. Budapest.

[40] MEER van. F., 1965: Atlas de l'ordre cistercien. Amsterdam—Bruxelles.

[41] MENZEL, L. J., 1977: Die schlesischen Lokationsurkunden des 13. Jahrhunderts (Studien zum Urkundenwesen, zum Siedlungs-, Rechts- und Wirtschaftsgeschichte einer ostdeutschen Landschaft im Mittelalter). Würzburg.

[42] MIKULOVÁ, M., 1992: Paulínsky kláštor v Horných Lefantovciach (1369-1526). Diplomová práca.

[43] MISCHLEWSKI, A., 1976: Grundzüge der Geschichte des Antoniterordens bis zum Ausgang des 15. Jahrhunderts. Köln —Wien.

[44] PFEIFFER, N., 1917: A Dominikosrend magyar zárdainak vázlatos története. Kassa.

[45] PIETRUSIŃSKI, J., 1990: Les cisterciens en Pologne. Varsovie.

[46] RATKOŠ, P., 1971: O najstarších pečatiach Bojníc a Liptovskej Sielnice. In: Hist. časopis 19, s. 592-596.

[47] REYCHMAN, J., 1964: Klasztor w Lendaku i jego dawna przynależność do opactwa Miechowskiego. In: Nasza przeszlość 19, 33—60.

[48] RUTTKAY, A.—SLIVKA, M., 1985: Cirkevné inštitúcie a ich úloha v sídliskovom a hospodárskom vývoji Slovenska v stredoveku. In: Arch. historica 10, s. 333—356.

[49] SEDLÁK, V., 1980: Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae. Tom. I. Bratislava.

[50] SEDLÁK, V., 1987: Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae. Tom. II. Bratislava.

[51] SEDLÁK, V., 1989: Hostinec, hospoda a krčma na Slovensku v stredoveku. In: Dedinská krčma z obdobia feudalizmu a kapitalizmu. Bratislava, s. 14—28.

[52] SLIVKA, M., 1988: Doterajšie výsledky výskumu na Kláštorisku v Slovenskom raji. In: Arch. historica 13, s. 423—439.

[53] SLIVKA, M., 1989: Príspevok k lokovaniu mesta Kežmarok. In: Arch. historica 14, s. 181—190.

[54] SLIVKA, M., 1990: Vita contemplativa ako protiklad k vita activa (Kartuzie hornonemeckej provincie). In: Arch. historica 15, s. 151-173.

[55] SLIVKA, M., 1990: Stredoveká cestná sieť na východnom Slovensku a jej determinanty. In: Slovenská numizmatika 11, s. 83—112.

[56] SLIVKA, M., 1991: Cisterciti na Slovensku. In: Arch. historica 16, s. 101—117.

[57] SOMMER, P., 1991: První dvě století benediktinských klášterů v Čechách. In: Studia mediaevalia Pragensia II, s. 75—100.

[58] SYDOW, J., 1963: Probleme der Camaldulensischen Ostmission. In: Heidenmission und Kreuzzugsgedanke in der deutschen Ostpolitik des Mittelalters. Darmstadt, s. 146—155.

[59] ŠMÁLIK, Š., 1969: Stretnutie Východu so Západom v Spišskej Kapitule. In: Kalendár gréckokatolíkov na rok 1970. SSV Trnava, s. 124-127.

[60] ŠPIDLÍK, T., 1983: Spiritualita křesťanského Východu. Řím.

[61] ŠPIRKO, J., 1940: Starý kláštor minoritov v Levoči. Martin.

[62] TROCHTA, J., 1969: Stredoveké farnosti Spišskej stolice. Rukopis v HÚ SAV.

[63] URBANOVÁ, N., 1986: Levoča — kláštor minoritov. In: Pamiatky a príroda č. 1, s. 21.

[64] VENCKO, J., 1927: Dejiny štiavnického opátstva na Spiši. Ružomberok.

[65] VENCKO, J., 1941: Z dejín okolia Spišského hradu. Sp. Podhradie.

[66] VOJTAS, J., 1967: Z minulosti krížovníckeho prepoštstva v Lendaku. In: Vlastivedný zborník Spiš 1, s. 57-87.

[67] ZADNIKAR, M., 1983: Die Kartäuser. Der Orden der schweigenden Mönche. Köln.

[68] ŽÁRY, J., 1986: Dvojloďové kostoly na Spiši. Bratislava.

[69] ŠALKOVSKÝ, P., 1982: K počiatkom slovanského kostrového pohrebného rítu na severovýchodnom Slovensku. In: Metodologické problémy československé archeologie. Praha, s. 134—136.