Hranica medzi stredovekom a novovekom vo svetle archeologických nálezov keramiky

Variantní název
Die Grenze zwischen dem Mittelalter und der Neuzeit im Lichte der archäologischen Keramikfunde
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2004, roč. 29, č. [1], s. 569-580
Rozsah
569-580
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
slovensky
Licence: Neurčená licence
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] BAUER, I., 1976: Hafnergeschir aus Altbayern. Kataloge des Bayerischen Nationalmuseums München.

[2] BAUER, I.-ENDRES, W.-KERKHOFF-HADER, B.-KOCH, R.-STEPHAN, H. G., 1986: Leitfaden zur Keramikbeschreibung, München.

[3] BOBRINSKIJ, A. A., 1962: Drevneruskij gončamyj krug. In: Sovjetskaja archeologija 3, 33-52.

[4] BORS, K.-KRCHNAWY, K., 1986: Die Keramik des 1529 zerstörten Klosters St. Laurentius. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie Österreichs 2, 59-72.

[5] BRAUNOVÁ, A., 1985: Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha.

[6] BURIAN, V.-KRÁL, J.-NEKUDA, V., 1963: K charakteristice středověké keramiky na Moravě. In: Středověká keramika v Československu. Praha, 19-24.

[7] DIVIŠ, J., 1985: Evropský porcelán. Praha.

[8] DRENKO, Z., 1970: Archeologický výskum tureckého hradu "Sobôtka". In: Zborník SNM, História 10, 139-175.

[9] DROBNÁ, Z., 1963: Česká středověká keramika. In: Středověká keramika v Československu. Praha, 14-18.

[10] DUMA, G., 1963: Der Brand von umglasierten schwarzen Tonwaren in Töpferbrennöfen. In: Acta etnographica Hungaricae 12, 367-405.

[11] ĎURIŠIN, P., 1944: Hrnčiarstvo v Pozdišovciach. In: Národopisný sborník 5, 18-36.

[12] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1969: Die keramischen Horizonte des Hausbergs zu Geiselberg, p. B. Gänsendorf, NÖ. In: Archaeologia Austriaca, Beiheft 10, 10-24.

[13] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1977: Das Fundmaterial des Hausbergs zu Geiselberg, NÖ. In: Archaeologia Austriaca 61-62, 209-336.

[14] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1993: Die Sachkultur des Mittelalaters im Lichte der archäologischen Funde. Frankfurt am Main.

[15] GAJERSKI, S. F., 1972: Potylicki ośródek kaflarski w XVI-XVIII w. In: KHKM 20, 467-485.

[16] GROSS, U., 1991: Mittelalterliche Keramik zwischen Neckermündung und Schwäbischen Alb. Stuttgart.

[17] GYURICZA, A., 1992: Renesáncz kályhacsempék Északkelet - Magyrországról. Miskolc.

[18] HAZLBAUER, Z., 1996: Náboženské motivy na českých gotických reliéfních kachlích. In: AH 21, 465-482.

[19] HOFFMANN, V., 1996: Allerlay kurzweil - mittelaterliche und frühneuzeitliche Spielzeugfunde aus Sachsen. In: Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, 38, 127-200.

[20] HOLČÍK, Š., 1972: Nález kachľovej pece v Šenkviciach. In: Zborník SNM, História 13, 117-135.

[21] HOLL, I., 1956: Adatok a középkori magyar fazekásság munkamódszereihez, In: Budapest régiségei 17, 177-196.

[22] HOLL, I., 1983: Középkori kályhacsempék Magyarországon III. In: Archeologia Értesitö 110, 201-230.

[23] HOLL, I., 1988: Abudai várpalota egy középkori útegsorának elemzése. In: Archeologia Értesitö 114-115, 1987-88, 183-198.

[24] HOLL, I., 1993: Renaissance - Öfen. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn V. In: Acta Archaeologica Hungarica 45, 247-299.

[25] HEINZL, B., 1990: Die Keramik Gmundes in der Kunstihistorischen Abteilung des Oberösterrechischen Heimatmuseums. In: Jahrbuch des OÖ Musealvereines Gesellschaft für Landeskunde, 135, 109-133.

[26] HÖLLHUBER, A., 1977: Rechensteiner Töpfermarkensammlung. In: Jahrbuch des OÖ Musealvereines, 122 83-120.

[27] HOŠŠO, J., 1981: Značky na keramike vrcholného stredoveku a novoveku zo Slovenska. In: Zborník FFUK, Historica 32-33, 1981-82, 19-35.

[28] HOŠŠO, J., 1983: Prehľad vývoja stredovekej keramiky na Slovensku. In: AH 8, 215-231.

[29] HOŠŠO, J., 1985: Stredoveké hrnčiarstvo na území Gemera, Novohradu a Hontu. In: Vlastivedné štúdie Gemera 3, 230-262.

[30] HOŠŠO, J., 1986: Die Dekoration der Keramik im Hoch- und Spätmittelalter in der Slowakei. In: Zborník FFUK, Musaica 17, 127-144.

[31] HOŠŠO, J., 1989a: Nádoby na pitie vína v stredoveku. In: Zborník FF UK, História 39-40, 201-214.

[32] HOŠŠO, J., 1989b: Výsledky historicko-archeologického výskumu mestského hradu v Kremnici. In: Zborník FFUK, Historica 39-40, 249-294.

[33] HOŠŠO, J., 1996: O tzv. bratislavských pohárech (Príspevok k poznaniu keramických gotických pohárový In: Zborník SNM, Archeológia 6, 197-204.

[34] HOŠŠO, J., 1997a: Príspevok k štúdiu materiálnej kultúry na území Bratislavy v období stredoveku a na začiatku novoveku. In: AH 22, 287-300.

[35] HOŠŠO, J., 1997b: Odpadová jama patricijského domu v Bratislave. In: Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy. Brno

[36] HOŠŠO, J., 1997c: K technológii a lokalizácii výroby neskorogotických kachlíc na Slovensku. In: Zborník SNM, Archeologia 7, 95-102.

[37] HOŠŠO, J.-LESÁK, B., 1996: Archeologický výskum predrománskej rotundy a karnera zaniknutej osady Sv. Vavrinca v Bratislave. In: AH 21, 241-251.

[38] HOSŠO, J.-LESÁK, B.-RESUTÍK, B., 2002: Nálezový súbor z odpadovej jamy patricijského domu na Františkánskom námestí č. 6 v Bratislave. In: AH 27, 607-620.

[39] HOUDEK, I., 1943: Cechovníctvo na Slovensku. Turč. sv. Martin.

[40] HRBKOVÁ, R., 1954: Holíčska fajansa. Bratislava.

[41] CHOJNACKA, H., 1981: Fajanse polskie XVIII-XIX wieku. Warszawa.

[42] CHOVANEC, J., 2003: Kachlice z rodného kaštieľa Františka II. Rákocziho v Borši. In: AH 28, 629-636.

[43] JERŠOVÁ, J., 1970: Z dejín hrnčiarstva v Žiline. In: Vlastivedný zborník Považia 10, 67-75.

[44] KALESNÝ, F., 1956: Ľudové umenie na Slovensku. Martin.

[45] KARRAS, M., 1995: Archäologische Untersuchungen in Ahaus 1974-1991. In: AFWL Ausgrabungen und Funde im Westfalen-Lippe (Münster) 9/B, 441-609.

[46] KOCISZEWSKI, L.-KRUPPÉ, J., 1973: Badania fizykochemiczne ceramiki warszawskiej XIV-XVII wieku. Wrocław-Gdańsk.

[47] KOHLPRATH, G., 1982: Hafner in Wien in der Neuzeit. In: Keramische Bodenfunde aus Wien, Mittelalter - Neuzeit, Wien, 129-139.

[48] KOVACSOVICS, W. K., 1991: Aus dem Wirthaus zum Schinagl-Funde aus dem Toskanatrakt der Salzburger Residenz. In: Jahresschrift 35/36 -1989/90, Salzburg, 53-77.

[49] KOZÁK, K., 1972: A sümegi vár XV.-XVII. századi kályhái. In: A Veszprém megyei múzeumok közleményei 11, 271-290.

[50] KRESZ, M., 1976, Die ungarische Töpferzünfte. In: Volkstümliche Keramik aus Europa. München, 141—154.

[51] KRUPPÉ, J., 1981: Garncarstwo późnosredniosieczne w Polsce. I., II. Wrocław.

[52] KUCHARSKI, J., 1973: Analyza twardości wyrobóv ceramicznych na podstawie materiałów wykopaliskowych z Brześcia Kujawskiego, pow. Włocławek. In: Wiadomości archeologiczne 38, 91-101.

[53] KUNDERA, L.-MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Nález keramiky z poloviny 16. století v Dolních Věstonicích (okr. Břeclav). In: ČMM 72, 155-161.

[54] KWAPIENIOWA, M., 1971: Bezsponowe koło garncarskie (w sprawie chronologii upowszechnienia). In: KHKM 19, 257-266.

[55] LAMOŠ, T., 1969: Vznik a počiatky mesta Kremnice. Bratislava.

[56] LANDSFELD, H., 1950: Lidové hrnčířství a džbánkářství. Praha.

[57] LANGE, D., Frühneuzeitliche Keramik aus ehemaligen Beneditinerkloster Chemnitz. In: Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 38, 201-251.

[58] ŁEPÓWNA, B., 1974: Koła garncarskie na pieczęciach cechów zachodniopomorskich. In: Pomorawia antiqua V, 151-164.

[59] MESCHELK, H. W., 1971: Wärmeschalen aus dem Stadtkern Dresden. In: Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 19, 239-246.

[60] MESCHELK, H. W., 1976: Seltene Keramikformen des späten Mittelaters und der frühen Neuzeit. In: Volkstümliche Keramik aus Europa. München, 155-174.

[61] MICHNA, P., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melic na Vyškovsku. In: AH 6, 333-360.

[62] MIKOŁAJCZYK, A., 1977: Naczynia datowane skarbami monet XIV-XVIII w. na ziemiach Polskich. Wrocław-Gdańsk.

[63] MUSILOVÁ, M.-ŠTASSEL, I., 1988: Archeologický a stavebno-historický výskum na Uršulínskej ul. č. 6 v Bratislave. In: AH 13, 57-81.

[64] NEKUDA, V.-REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.

[65] ORTVAY, T., 1895: Pozsony város története II-1. Pozsony.

[66] ORTVAY, T., 1903: Pozsony város története II-4. Pozsony.

[67] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.

[68] PAJER, J., 1989: Habánské keramické středisko v Strachotíně. In: 30 let Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Brně. Brno, 190-208.

[69] PERGER, R., 1987: Die wiener Hafner im Mittelalter. In: Keramische Bodenfunde aus Wien, Mittelalter - Neuzeit, Wien, 11-19.

[70] PICHŇA, J., 1957: Banskoštiavnické fajkárstvo. In: Pamiatky a múzeá 6, 46-47.

[71] PITTIONI, R., 1979: Spätmittelaterliche und frühneuzeitliche Keramik von Taverne Oberrain, K. G. Unken, p. B. Zell am See, Land Salzburg. In: Archaeologia Austriaca 63, 83-137.

[72] PLICKOVÁ, E., 1959: Pozdišovské hrnčiarstvo. Bratislava.

[73] POLLA, B., 1963: Príspevok k dejinám stredovekej keramiky na Slovensku. In: Stredoveká keramika v Československu. Praha, 25-31.

[74] ROSKOSNY, J., 1969: Töpfermarken auf Schwarz- oder Eisentonkeramik. In: Wiener Geschichtsbläter 24, 449-455.

[75] RUPRECHTSBERGER, E. M., 1979: Die Töpfermarken auf Schwarz- und Weißhafnerkeramik aus Stadtmuseum Linz. In: Jahrbuch des OÖ Musealvereines 124, 49-66.

[76] SEDLÁČKOVÁ, H., 2003: "Goldscheisser" z Nymburka. In: AH 28, 547-552.

[77] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.

[78] SCHREG, R., 1998: Keramik aus Südwestdeutschland. Eine Hilfe zur Beschreibung, Bestimmung u. Datierung archäologischen Funde vom Neolitikum bis zur Neuzeit. Hohentübingen.

[79] SKRUŽNÝ, L., 1974: Příspěvek k vývoji hrnčířských cechů a hrnčířských pracovních nástrojů. In: Český lid 61, 155-175.

[80] SKRUŽNÝ, L.-ŠPAČEK, J., 2002: Vývoj kachlových kamen ve svědectví ikonografického materiálu a národopisných paralel. In: AH 27, 535-553.

[81] SLIVKA, M., 1991: Mittelalterliche figurale Keramik in der Slowakei. In: Slovenská archeologia 39, 331-364.

[82] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století. In: PA 59, 543-578.

[83] SPRUŠANSKÝ, S., 1967: Fajčiarske potreby v zbierkach SNM v Bratislave. In: Sborník SNM, História 7, 243-270.

[84] STEPHAN, H., G., 1987: Die bemalte Irdenware der Renaissance in Mitteleuropa. München.

[85] SULKOWSKA-TUSZYŃSKA, K., 1992: Późnośredniowieczne i nowozytne naczynia ceramiczne na trzech nózkach ze Strzelna. In: AUNC Archeologia XX, 63-109.

[86] ŠPIESZ, A., 1972: Remeslo na Slovensku v období existencie cechov. Bratislava.

[87] VALLAŠEK, A., 1970: Stredoveká kolkovaná keramika z Bratislavy. In: Študijné zvesti AÚ SAV 18, 243-308.

[88] VALLAŠEK, A., 1983: Dielňa na výrobu hlinených fajok na Spišskom hrade. In: AH 8, 233-241.

[89] VOIT, P.-HOLL, I., 1963: Alte ungarische Ofenkacheln. Budapest.

[90] WEINHOLD, R., 1982: Ton in vielerlei Gestalt. Eine Kulturgeschichte der Keramik. Leipzig.

[91] WIESINGER, F., 1937: Die Schwarzhafner und Weißhafner im Oberösterreich. In: Jahrbuch der oberösterreichischen Musealvereines 87, 85-175.

[92] ŽEGKLITZ, J., 1990: Příspěvek k vývoji hrnčířského kruhu v Čechách v 17. a 18. století. In: Studie in postmedieval archaeology 1, 249-256.