Befestigte Zentren der frühen Přemysliden-Periode in Mähren und Schlesien (Thesen)

Variantní název
Opevněná ústředí raně přemyslovského období na Moravě a ve Slezsku (Teze)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2006, roč. 31, č. [1], s. 55-66
Rozsah
55-66
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
německy
Licence: Neurčená licence
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] BAKALA, J., 1964: Holasické pomezí v 11.-12. století, ČSlM, řada B 13, 105-117.

[2] BAKALA, J., 1965: Počátky česko-polských styků a nejstarší dějiny Hradce u Opavy, ČSlM, řada B 14, 97-106.

[3] BAKALA, J., 1969: Holasická provincie a formování opavského vévodství, ČSlM, řada B 18, 9-23.

[4] BISTŘICKÝ, J., 1979: Ke genezi města Olomouce, Folia historica bohemica 1, 225-230.

[5] BISTŘICKÝ, J., 1986: Historický obzor olomouckého hradu, AH 11,79-86.

[6] BLÁHA, J., 1984: Časnéslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9,133-146.

[7] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce, AH 10, 143-152.

[8] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.-17. století) na území města Olomouce, AH 23, 133-159.

[9] BLÁHA, J., 2000: Topografie a otázka kontinuity raně středověkého ústředí v Olomouci. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (t 7. února 999). Uspořádali Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík, 192-196. Praha.

[10] BOLINA, P., 1996: Pustiměř - průsečík několika problémů moravské historie, Sborník Společnosti přátel starožitností 4, 91-95.

[11] CEJNKOVA, D.-LOSKOTOVÁ, I., 1993: Archeologické výzkumy na Starém Brně, Brno v minulosti a dnes XI, 1993, 23-28.

[12] CEJNKOVA, D.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250-270.

[13] ČECHOVÁ, G., 1978: Úsobrnská celnice. Příspěvek k historii Trstenické stezky. In: In nemoriam Zdeňka Fialy. Z pomocných věd historických, 25-40. Praha.

[14] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Brno.

[15] ČIŽMÁŘ, Z.-KOHOUTEK, J., 1999: Výzkum v historickém jádru města Přerova, AH 24, 151-160.

[16] DEMEK, J. a kol., 1987: Zeměpisný lexikon České socialistické republiky. Hory a nížiny. Praha.

[17] DENÁROVÁ MĚNA N A MORAVĚ, 1986: Denárová měna na Moravě. Sborník prací z III. numismatického symposia 1979. Ekonomicko-peněžní situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8.-12. století), Numismatica Moravica 6, 319-327. Brno.

[18] GRAUS, F., 1965: Raně středověké družiny a jejich význam při vzniku států ve střední Evropě, ČsČH XIII, 1-18.

[19] HAVLÍK, L. E., 1960: K otázce hranice jižní Moravy v době Boleslava Chrabrého (Příspěvek k česko-polským vztahům na počátku 11. století). In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom. 1. Pod red. I. i K. Maleczyńskich, 73-91. Wrocław.

[20] HLOBIL, I., 1990-1992: Formální analýza tzv. Přemyslovského paláce v Olomouci a klasicizující ornamentika románského dómu v Lundu, SPFFBU F 34-36, 87-93.

[21] HLOBIL, I.-MICHNA, P.-TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.

[22] HOSÁK, L., 1959: Územní rozsah hradských obvodů moravských v 11. až 13. století. In: Pocta Zdeňku Nejedlému, Sborník University Palackého v Olomouci, 141-151. Olomouc.

[23] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005.

[24] KLÍMA, B., jr., 1993: Archeologický výzkum Znojemského hradu, VVM XLV, 137-154.

[25] KLÍMA, B., jr., 1995: Znojemská rotunda ve světle archeologických výzkumů. Brno 1995.

[26] KOHOUTEK, J., 1994: Geneze a vývoj hradní architektury jihovýchodní Moravy ve 12.-15. stol., AH 19, 153-175.

[27] KOHOUTEK, J., 1995: Počátky města Přerova, AH 20, 187-200.

[28] KOHOUTEK, J., 2001: Problematika lokalizace královského hradu a vývoje středověkého města v Přerově, AH 26, 155-170.

[29] KONEČNÝ, L., 1986: Výsledky stavebné-historického a archeologického průzkumu rotundy sv. Pantaleona v Pustiměři 1977-1978, AH 11,329-358.

[30] KONEČNÝ, L., 1996: Románský kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích. Brno.

[31] KONEČNÝ, L.-KUČA, K., 1988: Zjišťovací průzkum a rekonstrukce románského kostela sv. Petra a Pavla v Řeznovicích, AH 13, 385-401.

[32] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska. Brno-Český Těšín.

[33] KOUŘIL, P., 2003: Staří Maďaři a Morava z pohledu archeologie. In: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k 70. narozeninám Dušana Třeštíka, 110-146. Praha.

[34] KOUŘIL, P.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1990: Mährische und schlesische Burgen des 13. Jahrhunderts in mitteleuropäischen Zusammenhängen. In: Castrum Bene 1989. Várak a 13. században. Burgen im 13. Jahrhundert, 229-246. Gyöngyös.

[35] KOUŘIL, P.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu), AH 19, 121-151.

[36] KRZEMIEŃSKA, B., 1970: Krize českého státu na přelomu tisíciletí, ČsČH XVIII, 497-532.

[37] KRZEMIEŃSKA, B., 1977: Politický vzestup českého státu za knížete Oldřicha (1012-1034), ČsČH XXV, 246-272.

[38] KRZEMIEŃSKA, B., 1979: Boj knížete Břetislava I. o upevnění českého státu (1039-1041), Rozpravy ČSAV, řada společenských věd, roč. 89, seš. 5. Praha 1979.

[39] KRZEMIEŃSKA, B., 1980: Konala se roku 1060 polská výprava na Hradec u Opavy? (Z politických počátků Vratislava II.), FHB 2, 77-128.

[40] KRZEMIEŃSKA, B., 1980a: Wann erfolgte der Anschluß Mährens an den böhmischen Staat?, Historica XIX, 1980, 195-243.

[41] KRZEMIEŃSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Ostrava 1985 (2. vyd. in: Krzemieňska, B.-Merhautová, A.-Třeštík, D., Moravští Přemyslovci ve Znojemské rotundě, 7-50, 109-122. Praha 2000).

[42] KRZEMIEŃSKA, B., 1987: Die Rotunde in Znojmo und die Stellung Mährens im böhmischen Přemyslidenstaat, Historica XXVII, 5-59.

[43] KRZEMIEŃSKA, B., 1999: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v 1. polovině XI. století. Praha 1986, 1999.

[44] KUDĚLKA, Z., 1990-1992: Znojmo, hrad. Výzkum románské architektury na Moravě V I, SPFFBU F 34-36, 196-202.

[45] LABUDA, G., 1960: Utrata Moraw przez państwo polskie w XI wieku. In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom 1, 93-124. Wrocław.

[46] LÍBAL, D., 1990: Slohový rozbor architektonických detailů Přemyslovského paláce a jejich datování. In: Historická Olomouc a její současné problémy VIII, 155-162. Olomouc.

[47] MACKERLE, J., 1957: Provincie Úsobrnská, Střední Morava 2, 23-26.

[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147-197.

[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18-80.

[50] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243. In: Najstaršie dějiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.-30. októbra 1986, 251-274. Bratislava b. d.

[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Celkový vývoj osídlení brněnské oblasti do vzniku institucionálního města (problémy a perspektivy dalšího výzkumu), Brno v minulosti a dnes 11, s. 15-22.

[52] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1995: K lokalizaci hradu Businc u Dětmara Merseburského (Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon ad a. 1015), SPFFBU E 40,135-143.

[53] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1995a: Úvodem - Brno mezi léty 1091-1243, Brno v minulosti a dnes 13, s. 9-22.

[54] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1995b: Vztahy centrální moci k místnímu vývoji na středověké Moravě. In: Mikulovská sympozia. XXIII. MS 1993, 7-30. Brno.

[55] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Hrad Spytihněv v souvislostech moravského vývoje 11. až 12. století a otázka existence údělu Břetislavova syna Spytihněva na Moravě, ČMM CXVI, 19-37.

[56] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999: Několik poznámek k výzkumům znojemské rotundy a hradu, ČMM CXVIII, 453-463.

[57] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999c: Vývoj zbroje a válečného umění - významné bitvy na Moravě. In: Morava ve středověku. Editor Zdeněk Měřínský. Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně, 73-103. Brno.

[58] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2000: Hradisko Břeclav-Pohansko a počátky Břeclavského hradu, Archaeologia mediaevalis Moravka et Silesiana 1, 71-90.

[59] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001: Počátky břeclavského hradu. In: Město Břeclav. Uspořádali: PhDr. Emil Kordiovský, PhDr. Evženie Klanicová, 118-130. Brno.

[60] MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1991: Anfange der Burgsteinarchitektur in Mähren und Schlesien und ihre mitteleuropäischen Wechselbeziehungen. Počátky kamenné hradní architektury na Moravě a ve Slezsku a její středoevropské vztahy, ČMMZ, Vědy společenské LXXVI , 85-106.

[61] MĚŘÍNSKÝ, Z.-UNGER, J., 1979: Osídlení dolního Podyjí a dolního Pomoraví v 10. až 13. století ve světle archeologických pramenů. In: Mikulovská sympozia 78, 67-72. Praha.

[62] MĚŘÍNSKÝ, Z.-ZUMPFE, E., 1993: Untersuchungen der Ausgrabungen in der Burg Bítov (Bez. Znaim), AH 18, 199-209.

[63] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČSČH XXX , 716-744.

[64] MICHNA, P., 1982a: Velkomoravská a přemyslovská Olomouc, VVM XXXIV, 18-24.

[65] MICHNA, P.-POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno.

[66] NOVOTNÝ, B., 1961: Výzkum hradiště "Hrudy" u Sudoměřic nad Moravou, SbČSSA při ČSAV 1,61-81.

[67] NOVOTNÝ, B., 1975: Moravské úděly a jejich raně feudální centra v 11.-13. století, AR XXVII, 516-527.

[68] NOVOTNÝ, B., 1977: Počátky raně středověkého osídlení v prostoru Mikulova na Moravě a jeho hradu, AH 2, 211-219.

[69] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny. Dílu I. část I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha.

[70] NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny. Dílu I. část II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha.

[71] NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historka, Monographia XLIII. Praha.

[72] PEŠKA, J.-UNGER, J., 1993: Jungburgwallzeitliche Befestigung bei Dürnholz, Bez. Břeclav (Lundenburg) in Mähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 9, 139-145.

[73] PLAČEK, M., 1990: Románsko-gotický hrad v Olomouci. In: Historická Olomouc a její současné problémy VIII, 163-174. Olomouc.

[74] PLAČEK, M.-PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159-170.

[75] POLÁČEK, L., 1996: Zum Stand der Erforschung frühmittelalterlicher Burganlagen in Südwest-Mähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice, Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa - mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Symposion Mikulčice, 5.-9. September 1994 herausgegeben von Čeněk Staňa-Lumír Poláček 283-307. Brno.

[76] POŠVÁŘ, J., 1986: Počátky mincovního práva a mincoven na Moravě. In: Denárová měna na Moravě. Sborník prací z III. numismatického symposia 1979. Ekonomicko-peněžnl situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8.-12. století), Numismatica Moravka 6, 319-327. Brno.

[77] PROCHÁZKA, R., 1990: Charakteristika opevňovacích konstrukcí předvelkomoravských a velkomoravských hradišť na Moravě. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 288-306. Brno.

[78] PROCHÁZKA, R., 1993: K vývoji a funkčnímu rozvrstvení hradů 11. a 12. stol. na Moravě. In: Lokalne ośrodky władzy państwowej w XI-XII wieku w Europie Środkowo-Wschodniej, Spotkania Bytomskie I. Red. S. Moździoch, 109-141. Wrocław.

[79] PROCHÁZKA, R., 1998: Zur Konstruktion der Wehrmauer der slawischen Burgwälle im Mähren im 8. bis 12/13. Jahrhundert. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996. Herausgegeben von Joachim Henning und Alexander T. Ruttkay, 363-370. Bonn.

[80] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech). In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region. Red. M . Ježek a J. Klápště, 7-158. Praha-Brno.

[81] PROCHÁZKA, R.-KOVÁČIK, P.-ZÚBEK, A., 2002: Nové poznatky k vývoji opevnění olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku, AH 27, 197-213.

[82] RADOMĚRSKÝ, P., 1966: K počátkům moravského mincovnictví feudálního období. In: Sborník I. numismatického symposia 1964, 58-68. Brno.

[83] RADOMĚRSKÝ, P., 1958: Koruna králů moravských, SbNM A-Historie XII, 183-234.

[84] RADOMĚRSKÝ, P., 1967: Olomouc - nejstarší přemyslovská mincovna na Moravě, Moravské numismatické zprávy 3, 5-13.

[85] RADOMĚRSKÝ, P., 1992: Tajemná mincovna Zekir (zvaná též Sekýř) na jižní Moravě. Poklad z Běhařova u Klatov, AR XLIV, 243-257.

[86] RATKOŠ, P., 1965: Podmanenie Slovenska Maďarmi. In: O počiatkoch slovenských dejín. Sborník materiálov, 141-178. Bratislava.

[87] RICHTER, V., 1958: Podivín, Zekirkostel a Slivnice, SPFFBU F 2,68-87.

[88] SEJBAL, J., 1979: Dějiny peněz na Moravě. Brno.

[89] SEJBAL, J., 1997: Základy peněžního vývoje. Brno.

[90] SLÁMA, J., 1991: Přemyslovci a Morava, SbSPS 2, 1991, 51-68.

[91] SNÁŠIL, R., 1981: Opevněná sídliště 10.-16. století na Uherskohradišťsku, AH 6, 307-313.

[92] STANA, Č., 1991: Ekspansja Polski na Morawy za panowania Bolesława Chrobrego i problematyka archeologiczna tego okresu. In: Studia Lednickie 2, 53-75.

[93] STANA, Č., 1993: Pustiměřskýhrad, AH 18, 181-197.

[94] STANA, Č., 1996: Archäologische Erforschung mährischer Höhenburgwälle. In: Internationale Tagungen in Mikulčice, Band III, 267-281. Brno

[95] STANA, Č., 1998: Přerov - ein Burg des Bolesław Chrobry in Mähren. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittelund Osteuropa, 49-69. Bonn.

[96] STANA, Č., 2000: Pronikání Boleslava II. na Brněnsko ve světle archeologických objevů. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (t 7. února 999). Uspořádali Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík, 197-208. Praha.

[97] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.-12. století ve střední Evropě. Praha.

[98] TŘEŠTÍK, D., 2003: Moravský biskup roku 976. In: A d vitam et honorem. Profesoru Mezníkoví přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám. K vydání připravili Tomáš Borovský, Libor Jan a Martin Wihoda, 211-220, Brno.

[99] TUREK, R., 1971: Uzemní předpoklady vzniku moravských údělných knížectví, SPFFBU E 16,151-170.

[100] UHLÍŘ, J., 1998: Zeměpanské Přibyslavice. Třebíč.

[101] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc, 207-221. Brno.

[102] VÁLKA, J., 1986: Morava ve struktuře a historii českého lenního a stavovského státu. In: Moravský historický sborník (Historica moravica), 22-45. Brno.

[103] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy. Díl I. Středověká Morava, Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, svazek 5. Brno.

[104] VLČEK, V a kol. (Kestřánek, J.-Kříž, H.-Novotný, S.-Píše, J.), 1984: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha.

[105] WIHODA, M., 1995: Geneze moravské šlechty, Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis C 2, 1992, Sborník k 65. narozeninám doc. dr. J. Bakaly, CSc, 23-41. Opava.

[106] WIHODA, M., 1997: Přemyslovská expanze v Horním Slezsku a vznik holasické provincie, Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis C 3, 34-43.

[107] WIHODA, M., 1997a: Znojemští údělníci v politickém a mocenském systému přemyslovské monarchie. In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání. Vědecká konference, Znojmo 23.-25. 9. 1996. Sborník příspěvků, 18-45. Znojmo.

[108] ŽEMLIČKA, J., 1995: Das "Reich" des böhmischen Boleslavs und die Krise an der Jahrtausendwende. Zur Charakteristik der früheren Staaten in Mitteleuropa, AR XLVII, 267-278.

[109] ŽEMLIČKA, J., 1995a: Expanze, krize a obnova Čech v letech 935-1055 (K systémovým proměnám raných států ve střední Evropě), ČČH 93, 1995, 205-222.

[110] ŽEMLIČKA, J., 1995b: K dotváření hradské sítě za Břetislava I. ("Přemyslovská" jména v názvech českých a moravských hradišť), HG 28, 27-47.

[111] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034-1198). Praha.

[112] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti. Praha.