Bastionová reduta u Rohozné (okres Jihlava)

Název: Bastionová reduta u Rohozné (okres Jihlava)
Variantní název:
  • A bastion redoubt near Rohozná (Jihlava district)
  • Die bastionierte Redoute bei Rohozná (Bezirk Jihlava)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2023, roč. 48, č. 2, s. 479-495
Rozsah
479-495
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Na českomoravském pomezí, na katastru obce Rohozná, se nachází reduta obdélníkového půdorysu s bastiony v rozích. Středem opevnění prochází cesta, která byla zjevně i důvodem výstavby opevnění a kterou tato fortifikace kontrolovala. V článku jsou prezentovány jednak dosud známé informace k lokalitě a jednak dosud nepublikované výsledky menšího archeologického výzkumu realizovaného roku 2008. Opevnění je zakresleno na Müllerově mapě Čech z roku 1720, a je zde označeno jako Alte Schanz. Na základě kontextu událostí v regionu je předložena hypotéza, že fortifikace byla vybudována císařskou armádou někdy v období od března 1645 do léta (respektive zimy) roku 1647, v reakci na přítomnost švédské posádky v nedaleké Jihlavě.
A redoubt of a rectangular plan with bastions in the corners is located on the Bohemian-Moravian border, in the cadastre of the village of Rohozná. A road runs through the centre of the fortification, which was apparently the reason for its construction and which the fortification controlled. The article presents the existing information about the site as well as the unpublished results of archaeological research carried out in 2008. The fortification features on Müller's map of Bohemia from 1720, and is marked there as the Alte Schanz. Based on the context of events in the region, it is hypothesised that the fortification was built by the imperial army between March 1645 and the summer (or winter) of 1647, in response to the presence of a Swedish garrison in nearby Jihlava.
Reference
[1] ANDRESOVÁ SKOUPÁ, K., 2020: How to build a redoubt? Instructions from military manuals of the Thirty Years' War. In: Archaeology of conflicts I, 83–98. Hradec Králové.

[2] ANONYM 1873: Ležení Dampierovo u "Čertova Hrádku" blíž Pelhřimova, Český jih 1, č. 35, 165.

[3] BENEŠ, J., 1996: Dělostřelecká baterie z raného novověku u Těšovic na Prachaticku, Výběr 33, 53–54.

[4] BENEŠ, J.–KUBŮ, F.–TÖRÖK, J., 1995: Soubor militarií z počátku třicetileté války z Volarských šancí, AR XLVII, 461–480.

[5] BÖCKKLER, G. A., 1659: Manuale architecturae militaris, oder: Handbüchlein über die Fortification und Vestung Bawkunst. Erster Theil. Franckfurt am Mayn.

[6] DOBIÁŠ, J., 1936: Dějiny Pelhřimova a jeho okolí. Díl II. Doba reformační. Část I. Pelhřimov.

[7] DOBIÁŠ, J., 1970: Dějiny Pelhřimova a jeho okolí. Díl V. Doba pobělohorská. Část I. Třicetiletá válka. Pelhřimov.

[8] DUDÍK, B., 1879: Schweden in Böhmen und Mähren 1640–1650. Wien.

[9] FREITAG, A., 1631: Architectura militaris nova et aucta. Leiden.

[10] JOHN, J.–VONDROVSKÝ, V.–KOVÁŘ, D., 2016: Hašlovice (okr. Český Krumlov) – nově objevená fortifikace v prostoru vltavského kaňonu, AVJČ 29, 213–224.

[11] KONRÁDOVÁ, M. a kol., 2017: Konrádová, M.–Vondrovský, V.–Pták, M.–John, J.–Kocina, J., Nově identifikovaná novověká polní opevnění na Lhenicku (okres Prachatice) – Eine neu identifizierte Feldbefestigung in der Region Lhenice (Bezirk Prachatice), AH 42, 261–277.

[12] KOVÁŘ, D., 2014: Dělostřelecká reduta u Rohozné na Pelhřimovsku, ČSPS 4, 218–226.

[13] LÍVA, V., 1957: Prameny k dějinám třicetileté války. Regesta fondu militare archivu ministerstva vnitra v Praze. Díl VIII. 1646–1648. Praha.

[14] MATOUŠEK, V., 2004: Polní opevnění z roku 1647. Pokus s výstavbou čtvercové reduty z třicetileté války u Olbramova na Tachovsku, Živá archeologie. (Re)konstrukce a experiment v archeologii 5, 260–277.

[15] MATOUŠEK, V., 2005: Building a Model of a Field Fortification of the Thirty Years' War near Olbramov (Czech Republic), Journal of Conflict Archaeology 1, 115–132. https://doi.org/10.1163/157407705774928926

[16] MATOUŠEK, V.–HRNČIŘÍK, P.–ŠÁMAL, Z., 2018: Rozvadov 1621. Výzkum bojiště třicetileté války. Praha.

[17] MAZÁČKOVÁ, J.–ŽAŽA, P., 2022: Udržitelný rozvoj kulturně-historické krajiny a ochrana historických památek v zalesněném prostředí. Brno.

[18] MEDUNA, P., 1990: Morphology of field fortifications of the 17th–19th centuries. A contribution to surface research, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 75–86.

[19] NOHEJLOVÁ, E., 1939: Nález z třicetileté války v Rohozné (okres Pelhřimov), Numismatický časopis XV, 90–91.

[20] PREUSZ, M., v tisku: Early modern field fortifications on the land border of Bavaria (Upper palatine) and Bohemia, Historical Archaeology.

[21] SCHWINCK, G., 1856: Die Anfänge der Befestigungskunst. Leipzig.

[22] TADRA, F., 1922–1923: Řádění Švédů na Pelhřimovsku po bitvě u Jankova roku 1645, VSČJV 3, 130–134.

[23] VIRTUÁLNÍ MAPOVÁ SBÍRKA: Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i., Zdiby. Dostupné z: http://chartae-antiquae.cz/en/maps/14327, cit. 26. 3. 2023.