Nový typ bronzové jehlice ve Slezsku

Variant title
A new type of bronze pin in Silesia
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2017, vol. 22, iss. 2, pp. 85-96
Extent
85-96
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
V posledních letech objevili amatéři ve Slezsku pomocí detektoru tři nové bronzové jehlice. Jde o dosud neznámý typ dvoudílné jehlice s velkou dutou kulovitou hlavicí, která má na spodní straně dva nevelké otvory. Vzdálené obdoby pro ně známe z Francie, Švýcarska, Německa a ojediněle i z Čech. Jehlice ze Slezska jsou však, na rozdíl od zmíněných analogií, vždy dvojdílné a mají plechovou hlavici se dvěma nevelkými otvory na spodní straně. Všechny tři jehlice pocházejí z ojedinělých nálezů. Datovat je můžeme podle vzdálených obdob a na základě místa nálezu pouze rámcově do období popelnicových polí.
In the past few years, amateur detectorists in Silesia discovered three new bronze pins. They represent a still unknown type of a two-part pin with large hollow spherical head with two small holes at its bottom. Remote analogies are known from France, Switzerland, Germany and sporadically from Bohemia as well. But only the finds from Silesia, unlike the above analogies, are always composed of two parts and have a sheet metal head with two small perforations at the bottom. All three pins are isolated finds. According to remote analogies and the finding places, we can date them only generally to the Urnfield Period.
Summary language
Document
References:
[1] Audouze, F. – Courtois, J.-C. 1970: Les Epingles du Sud-Est de la France. Prähistorische Bronzefunde XIII,1. München.

[2] Bříza, S. – Sosín, L. 2015: Krnov (k. ú. Opavské Předměstí, okr. Bruntál). Přehled výzkumů 56–1, 182–183.

[3] Čtrnáct, V. 1961: Bronzový depot z Libákovic na Plzeňsku. Archeologické rozhledy XIII, 732–734.

[4] Čujanová-Jílková, E. 1970: Mittelbronzezeitliche Hügelgräberfelder in Westböhmen. Archeologické studijní materiály 8.

[5] Dohnal, V. 1988: Opevněná sídliště z doby popelnicových polí na Moravě. Studie muzea Kroměřížska '88.

[6] Durczewski, Z. 1939–1948: Grupa górnośłąskomałopolska kultury łużyckiej w Polsce. Kraków.

[7] Essen, R. 1985: Die Nadeln in Polen II (Mittlere Bronzezeit). Prähistorische Bronzefunde XIII, 9. München.

[8] Gedl, M. 1962: Kultura łużycka na Górnym Śląsku. Wrocław – Warszawa – Kraków.

[9] Gedl, M. 1983: Die Nadeln in Polen I (Frühe und ältere Bronzezeit). Prähistorische Bronzefunde XIII, 7. München.

[10] Gedl, M. 1989: Groby z młodszego okresu epoki brązu na cmentarzysku w Kietrzu. Kraków.

[11] Gedl, M. 2000: Das große Gräberfeld aus der Bronze-und Früheisenzeit in Kietrz (Oberschlesien). Jahresschrift für mitteldeutsche Vorgeschichte 83, 69–108.

[12] Hennig, H. 1970: Die Grab- und Hortfunde der Urnenfelderkultur aus Ober- und Mittelfranken. Kallmünz/Opf.

[13] Herrmann, F.-R. 1966: Die Funde der Urnenfelderkultur in Mittel- und Südhessen. Berlin.

[14] Jockenhövel, A. 1971: Rasiermesser in Mitteleuropa. Prähistorische Bronzefunde VIII, 1. München.

[15] Juchelka, J. 2014: Lužická kultura v českém Slezsku. Brno.

[16] Kaiser, K. – Kilian, L. 1967: Fundberichte aus der Pfalz für die Jahre 1953–1955. Mitteilungen des historischen Vereins der Pfalz 65. 5–153.

[17] Kimmig, W. 1940: Die Urnenfelderkultur in Baden untersucht auf Gräberfunde. Römisch-Germanische Forschungen 14. Berlin.

[18] Kubach, W. 1977a: Die Nadeln in Hessen und Rheinhessen. Prähistorische Bronzefunde XIII, 3. München.

[19] Kubach, W. 1977b: Zum Beginn der bronzezeitlichen Hügelgräberkultur in Süddeutschland. Jahresbericht des Instituts für Vorgeschichte der Universität Frankfurt a. M. München.

[20] Kulka, R. 1886: Der Burgberg bei Jägerndorf in Schlesien. Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien XVI, 169–174.

[21] Kytlicová, O. 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX, 12. Stuttgart.

[22] Laux, F. 1976: Die Nadeln in Niedersachsen, Prähistorische Bronzefunde XIII, 1. München.

[23] Müller-Karpe, H. 1959: Beiträge zur Chronologie der Urnenfelderzeit nördlich und südlich der Alpen. Berlin.

[24] Müller-Karpe, H. 1980: Handbuch der Vorgeschichte IV – Bronzezeit. München.

[25] Nekvasil, J. 1982: Bemerkungen zu den Burgwällen der Lausitzer Kultur in Mähren. In: Beiträge zum bronzezeitlichen Burgenbau in Mitteleuropa. Berlin – Nitra, 311–330.

[26] Neugebauer, J.-W. 1994: Bronzezeit in Ostösterreich. St. Pölten – Wien.

[27] Pavelková, M. 2011: Archeologické nálezy z období lužických popelnicových polí na Krnovsku. Rkp. diplomové práce uložené na Slezské univerzitě v Opavě.

[28] Podborský, V. 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.

[29] Rychlý, M. – Stuchlík, S. 2016: Javorník (k. ú. Bílý Potok, okr. Jeseník), Přehled výzkumů 57–1, 210.

[30] Říhovský, J. 1965: Das Urnengräberfeld von Klenotnice, Fontes Archaeologici Pragenses 8, Pragae.

[31] Říhovský, J. 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet (von der mittleren Bronzezeit bis zur älteren Eisenzeit). Prähistorische Bronzefunde XIII, 5. München.

[32] Říhovský, J. 1983: Die Nadeln in Westungarn. Prähistorische Bronzefunde XIII, 10. München.

[33] Říhovský, J. 1996: Die Lanzen-, Speer- und Pfeilspitzen in Mähren, Prähistorische Bronzefunde V, 2. Stuttgart.

[34] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.

[35] Schirmeisen, K. 1934: Jungsteinzeitliche Siedlungen auf Burgberg bei Jägerndorf. Sudeta X, 68–77.

[36] Smolík, J. 1885–86: Pozůstalost potulného obchodníka z doby předhistorické, Památky archeologické a místopisné XIII, 331–333.

[37] Stroh, A. 1955: Neue Baggerfunde aus der Donau bei Regensburg, Germania 33, 407–410.

[38] Šaldová, V. 1965: Západní Čechy v pozdní době bronzové. Pohřebiště Nynice I. Památky archeologické LVI, 1–90.

[39] Zotz, L. 1944: Von den Mammutenjägern zu den Wikingen. Leipzig.