Title: Magický jednorožec a jeho ztvárnění na kachlích gotiky a renesance
Variant title:
- Das magische Einhorn und seine Gestaltung auf Kacheln der Gotik und der Renaissance
- The magical unicorn and its representations on gothic and renaissance tiles
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 539-558
Extent
539-558
-
ISSN0231-5823
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140780
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Bájný jednorožec se objevuje v euroasijské kultuře od starověku. Nejčastěji je zobrazován jako štíhlý kůň, z jehož čela vyrůstá rovný, tordovaný roh. Stejně jako podoba, vyvíjela se i jeho symbolika – k síle, léčivým vlastnostem nebo čistotě přidalo křesťanství symbol Krista, čistotu spojilo s Pannou Marií apod. Postupem času pronikl fenomén jednorožce do alchymie, astronomie, heraldiky a jeho obliba trvá někdy v nečekaných souvislostech dodnes. Cílem studie je identifikovat jednorožce na českých a moravských kachlích z období gotiky a renesance a dešifrovat jeho symboliku. Bylo objeveno osm variant. V závěru je pro porovnání tvůrčí invence dávných výrobců kachlových kamen přidán výběr ze zahraničních variant.
The mythical unicorn has featured in Euro-Asian culture since very early times. It is typically represented as a slender horse with a straight, spiral horn growing from its forehead. Both its appearance and symbolism have developed over time. Christianity added to its strength, healing properties and purity a symbol of Christ, linked purity with the Virgin Mary, etc. The unicorn phenomenon also entered alchemy, astronomy, and heraldry, and its popularity has survived, often in unexpected contexts, to this day. This study sets out to identify the unicorn on Czech and Moravian tiles from the Gothic and renaissance periods and decipher its symbolism. Eight examples have been discovered. The text closes with selected foreign examples so that the reader may better compare the inventiveness of past manufacturers of tiled stoves.
References
[1] ANTONÍN, L., 2003: Bestiář. Praha.
[2] BELCREDI, L., 1993: Archeologický výzkum kaple svaté Kateřiny a areálu kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, AH 18, 315–343.
[3] BIBLE, 1979: Písmo svaté Starého a Nového zákona. Praha.
[4] BIEDERMANN, H., 1992: Lexikón symbolov. Bratislava.
[5] BŘICHÁČEK, P., 2007: Nebe a peklo na zemi. Románské a raně gotické dlaždice z milevského premonstrátského kláštera. Milevsko.
[6] COOPER, J. C., 1999: Ilustrovaná encyklopedie tradičních symbolů. Praha.
[7] DĄBROWSKA, M., 1987: Kafle i piece kaflowe w Polsce do końca XVIII. wieku. Wrocław.
[8] DRESLEROVÁ, D.–KYPTA, J.–ŠULC, J., 2004: Gotické kachle ze zaniklé vsi Újezdec u Borku, Archeologie ve středních Čechách 8, 685–698.
[9] DVOŘÁKOVÁ, D., 2003: Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Sigmund Luxemburský. Budmerice.
[10] FEJFAR, O., 1989: Zkamenělá minulost. Praha.
[11] HEINZ–MOHR, G., 1999: Lexikon symbolů, obrazy a znaky křesťanského umění. Praha.
[12] HONL, J., 1947: Z minulosti karetní hry v Čechách. Praha.
[13] HRUBÝ, V., 2003: Pozdní gotika a raná renesance v Pardubicích v letech 1491–1548. Pardubice.
[14] INOCHOVSKÝ, O.–PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2007: Výjimečná renesanční kamna z radnice ve Velkém Meziříčí, ZPP 67, č. 1, 39–47.
[15] KRÁSA, J., 1974: Rukopisy Václava IV. Praha.
[16] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Olomouc.
[17] KYBALOVÁ. L., 1996: Dějiny odívání. Renesance. Praha.
[18] KYBALOVÁ. L., 2001: Dějiny odívání. Středověk. Praha.
[19] LOSKOTOVÁ, I.–PAVLÍK, Č., 2006: Kamnové kachle z hradu Pernštejna, CB 10, 307–316.
[20] LURKER, M., 2005: Slovník symbolů. Praha.
[21] NEUBECKER, O., 1992: Grosses Wappen–Binder–Lexikon der bürgerlichen Geschlester Deutschlands, Österreichs und Schweiz. Battenberg.
[22] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[23] PETR PARLÉŘ 1999: Petr Parléř. Svatovítská katedrála 1356–1399. Praha.
[24] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Praha.
[25] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[26] SEDLÁČEK, A., 2001: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 2. Praha.
[27] SEDLÁČEK, A., 2003: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 4. Praha.
[28] SIEBMACHER, J., 1854–1961: Wappenbuch Adels von Ungarn, Vier Teilen, Heft 1–28 und Supplementum. Nürnberg.
[29] SKRUŽNÝ, L.–ŠPAČEK, L., 2004: K vybraným motivům středověkých kachlů ze sbírek Městského muzea v Čelákovicích. In: 100 let Městského muzea v Čelákovicích. Čelákovice.
[30] STRAUSS, K., 1983: Die Kachelkunst des 15. bis 17. Jahrhunderts in europänischen Ländern. Sv. I–III. München.
[31] ŠULCOVÁ, J., 2000: Kachlica z Bratislavského hradu s motivom mechanickej zvieracej figúry, AH 25, 385–387.
[32] VERDEL, J. P., 1997: Nebe, řád a chaos. Praha.
[2] BELCREDI, L., 1993: Archeologický výzkum kaple svaté Kateřiny a areálu kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, AH 18, 315–343.
[3] BIBLE, 1979: Písmo svaté Starého a Nového zákona. Praha.
[4] BIEDERMANN, H., 1992: Lexikón symbolov. Bratislava.
[5] BŘICHÁČEK, P., 2007: Nebe a peklo na zemi. Románské a raně gotické dlaždice z milevského premonstrátského kláštera. Milevsko.
[6] COOPER, J. C., 1999: Ilustrovaná encyklopedie tradičních symbolů. Praha.
[7] DĄBROWSKA, M., 1987: Kafle i piece kaflowe w Polsce do końca XVIII. wieku. Wrocław.
[8] DRESLEROVÁ, D.–KYPTA, J.–ŠULC, J., 2004: Gotické kachle ze zaniklé vsi Újezdec u Borku, Archeologie ve středních Čechách 8, 685–698.
[9] DVOŘÁKOVÁ, D., 2003: Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Sigmund Luxemburský. Budmerice.
[10] FEJFAR, O., 1989: Zkamenělá minulost. Praha.
[11] HEINZ–MOHR, G., 1999: Lexikon symbolů, obrazy a znaky křesťanského umění. Praha.
[12] HONL, J., 1947: Z minulosti karetní hry v Čechách. Praha.
[13] HRUBÝ, V., 2003: Pozdní gotika a raná renesance v Pardubicích v letech 1491–1548. Pardubice.
[14] INOCHOVSKÝ, O.–PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2007: Výjimečná renesanční kamna z radnice ve Velkém Meziříčí, ZPP 67, č. 1, 39–47.
[15] KRÁSA, J., 1974: Rukopisy Václava IV. Praha.
[16] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Olomouc.
[17] KYBALOVÁ. L., 1996: Dějiny odívání. Renesance. Praha.
[18] KYBALOVÁ. L., 2001: Dějiny odívání. Středověk. Praha.
[19] LOSKOTOVÁ, I.–PAVLÍK, Č., 2006: Kamnové kachle z hradu Pernštejna, CB 10, 307–316.
[20] LURKER, M., 2005: Slovník symbolů. Praha.
[21] NEUBECKER, O., 1992: Grosses Wappen–Binder–Lexikon der bürgerlichen Geschlester Deutschlands, Österreichs und Schweiz. Battenberg.
[22] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[23] PETR PARLÉŘ 1999: Petr Parléř. Svatovítská katedrála 1356–1399. Praha.
[24] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Praha.
[25] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[26] SEDLÁČEK, A., 2001: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 2. Praha.
[27] SEDLÁČEK, A., 2003: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 4. Praha.
[28] SIEBMACHER, J., 1854–1961: Wappenbuch Adels von Ungarn, Vier Teilen, Heft 1–28 und Supplementum. Nürnberg.
[29] SKRUŽNÝ, L.–ŠPAČEK, L., 2004: K vybraným motivům středověkých kachlů ze sbírek Městského muzea v Čelákovicích. In: 100 let Městského muzea v Čelákovicích. Čelákovice.
[30] STRAUSS, K., 1983: Die Kachelkunst des 15. bis 17. Jahrhunderts in europänischen Ländern. Sv. I–III. München.
[31] ŠULCOVÁ, J., 2000: Kachlica z Bratislavského hradu s motivom mechanickej zvieracej figúry, AH 25, 385–387.
[32] VERDEL, J. P., 1997: Nebe, řád a chaos. Praha.