Archeologické nálezy militarií z okolí hradu Potštejna ve východních Čechách jako doklady jeho trojího dobývání v letech 1339, 1399 a 1432/1433

Title: Archeologické nálezy militarií z okolí hradu Potštejna ve východních Čechách jako doklady jeho trojího dobývání v letech 1339, 1399 a 1432/1433
Variant title:
  • Archaeological finds of militaria from the surroundings of the Potštejn castle, East Bohemia as the evidence of its three sieges in 1339, 1399 and 1432/1433
  • Archeologische Militariafunde aus der Umgebung der ostböhmischen Burg Pottenstein (Potštejn) als Belege für ihre dreifache, in den Jahren 1339, 1399 und 1432/1433 erfolgte Eroberung
Source document: Archaeologia historica. 2022, vol. 47, iss. 1, pp. 83-125
Extent
83-125
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
Rights access
open access
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Studie se věnuje nálezům pocházejícím z detektorové prospekce okolí hradu Potštejna ve východních Čechách. Byl získán objemný soubor tvořený zejména hroty šípů a projektily palných zbraní. Na základě koncentrace militarií v rámci hradního kopce lze určit charakter dobývání a stanovit směry útoků na hrad. Obtížněji řešitelná je vazba získaných militarií na konkrétní historickou událost. Dle historických záznamů byl hrad obléhán celkem třikrát: roku 1339, 1399 a v průběhu let 1432–1433. Jako nejpravděpodobnější se jeví spojení nálezů s dobýváním hradu východočeskými husity na přelomu let 1432 a 1433.
This study is devoted to the finds from the metal-detector prospection around the Potštejn castle in East Bohemia. The prospection yielded a large collection consisting mainly of arrowheads and projectiles from firearms. On the basis of the concentration of militaria within the castle hill area it is possible to determine the character of the siege and to establish the direction of the attacks. What is more difficult to resolve is the linking of the uncovered militaria to a specific historical event. According to historical records, the castle was besieged three times: in 1339, 1399 and in the years 1432–1433. In most probability, the finds are connected with the siege by the East Bohemia Hussites at the turn of 1432 and 1433.
Note
Příspěvek vznikl za podpory Specifického výzkumu FF UHK 2022 "Povrchová prospekce středověkých a novověkých fortifikací na Královéhradecku".
Der vorliegende Beitrag entstand unter Förderung des Speziellen Forschungsprogramms der Philosophischen Fakultät der Universität Hradec Králové 2022 "Oberflächenprospektion mittelalterlicher und neuzeitlicher Befestigungsanlagen in der Region Hradec Králové".
References
[1] AČ 1: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 1 (Palacký, F., ed.). Praha 1840.

[2] AČ 5: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 5 (Palacký, F., ed.). Praha 1862.

[3] FRB III: Fontes Rerum Bohemicarum III (Palacký, F., ed.). Pragae 1882.

[4] FRB V: Fontes Rerum Bohemicarum III (Emler, J., ed.). Pragae 1893.

[5] LE I: Libri erectionum archioecesis Pragensis. Liber I (Borový, C., ed.). Pragae 1875.

[6] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II 1253–1310 (Emler, J., ed.). Praha 1882.

[7] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III 1311–1333 (Emler, J., ed.). Pragae 1890.

[8] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars IV 1333–1346 (Emler, J., ed.). Pragae 1892.

[9] RBM VI/1: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars VI/1 1355–1363 (Mendl, B., ed.). Pragae 1928.

[10] BEK, T.–MANGEL, T.–VÍCH, D., 2017: Netypické polohy s doklady laténského osídlení v Novém Městě nad Metují a možnosti jejich interpretace. In: Římské a germánské spony ve střední Evropě. Archeologie barbarů 2012 (Droberjar, E.–Komoróczy, B., edd.), 415–430. Brno.

[11] BEK, T.–VÍCH, D., 2011: Pravěké nálezy z hradního kopce v Potštejně, okr. Rychnov nad Kněžnou, ASČ 15, 301–305.

[12] BURIAN, V., 1982: Jezdecké ostruhy posádek na Tepenci a Kartouzce, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 218, 23–29.

[13] DRNOVSKÝ, P., 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.

[14] DRNOVSKÝ, P., 2021: Soubor kovových nálezů z hradu Mokřice u Lužan a jeho blízkého okolí (okres Jičín) – Komplex an Metallfunden von Burg Mokřice bei Lužany und ihrer nahen Umgebung (Bezirk Jičín), AH 46, 147–171. https://doi.org/10.5817/AH2021-1-7

[15] DRNOVSKÝ, P.–BEK, T.–BEKOVÁ, M., 2021: Militaria z okolí hradu Rychmberka ve východních Čechách jako doklady jeho dobývání – Militaria aus der Umgebung von Burg Rychmberk in Ostböhmen als Belege für ihre Eroberung, AH 46, 413–443. https://doi.org/10.5817/AH2021-2-5

[16] DRNOVSKÝ, P.–MAZÁČKOVÁ, J.–ŠRÁMEK, J., 2019: Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia – Die Burg bei Božanov im Braunauer Ländchen und ihre mögliche Aufgabe bei der Stabilisierung des Klosterdominiums Braunau (Broumov), AH 44, 559–605. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-4

[17] DURDÍK, J., 1954: Husitské vojenství. Praha.

[18] DURDÍK, T., 1972: K problematice středověkých šipek v Československu, Zpravodaj klubu vojenské historie 2, 4–6; 3, 5–9.

[19] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírky okresního muzea v Chrudimi. Historická řada 2/II. Chrudim.

[20] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

[21] FROLÍK, J., 2002: Nálezy z obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429, CB 8, 399–408.

[22] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2013: Několik poznámek k obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429, Chrudimský vlastivědný sborník 17, 125–214.

[23] FRÝDA, F., 1988: Plzeňská městská zbrojnice I. Plzeň.

[24] HEJNA, A., 1962: Soubor nálezů z Hrádku u Bolkova v severovýchodních Čechách, PA LIII, 455–471.

[25] HEJNA, A., 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. Příspěvek k výzkumu opevněných sídel v severovýchodních Čechách – Die Feste auf Bradlo bei Hostinné n. L. (Arnau an der Elbe) – ein Beitrag zur Burgenforschungen in Nordostböhmen, PA LXV, 365–418.

[26] KOŁODZIEJSKI, S., 1985: Les éperons à molette du territoire de la Petit Pologne au Moyen Âge. In: Memoires archéologiques (Kokowski, A., ed.), 161–179. Lublin.

[27] KOSCELNÍK, P.–KYPTA, J.–SAVKOVÁ, J., 2013: Dobývání hradu Siónu roku 1437. Povrchový průzkum palebných postavení obléhatelů, AR LXV, 574–598.

[28] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I, II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

[29] KUDRNÁČ, J., 1973: Vojenský tábor z husitských válek v Klučově – Ein Militärlager aus der Zeit der Hussitenkriegein Klučov, PA LXIV, 105–142.

[30] LABUDA, J., 2000: Pozoruhodné nálezy zo Starého mesta v Banskej Štiavnici – Beachtungswerte Funde aus "Staré mesto" in Banská Štiavnica, AH 25, 7–24.

[31] LEHKÝ, I.–SÝKORA, M., edd., 2017: Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most.

[32] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militaria z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[33] MAZÁČKOVÁ, J., 2013: Militaria. In: Vízmburk. Příběh ztraceného hradu (Košťál, J., ed.), 164–170. Havlovice.

[34] MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Železné předměty ze zaniklé středověké vsi Konůvky na Slavkovsku (okr. Vyškov) – Eiserne Gegenstände aus der mittelalterlichen Ortwüstung Konůvky nächst Slavkov (Austerlitz), Bez. Vyškov, ČMMZ LXXX 1/2, 141–197.

[35] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 2. Praha.

[36] MUSIL, F., 2009: Vrcholná kolonizace a východní Čechy. In: Felcman, O.–Musil, F. a kol., Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526), 301–382. Praha.

[37] MUSIL, F., 2009a: Východní Čechy v době vlády Lucemburků. In: Felcman, O.–Musil, F. a kol., Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526), 385–452. Praha.

[38] MUSIL, F.–SVOBODA, L., 1998: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí.

[39] MUSIL, J., 2014: Příspěvek k poznání hmotné kultury hradu Strádova (k. ú. Ochoz u Nasavrk, okr. Chrudim), AVČ 8, 54–87.

[40] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Łódź.

[41] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–1433. Plzeň.

[42] PRIHODA, R., 1932: Zur Typologie und Chronologie mittelalterlicher Pfeilspitzen und Armbrustbolzeneisen, Sudeta 8, 43–67.

[43] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (II), SlArch XXIV, 245–395.

[44] SEDLÁČEK, A., 1883: Hrady, zámky a tvrze království českého II. Hradecko. Praha.

[45] SERDON, V., 2005: Armes du diable. Arcs et arbalètes au Moyen Âge. Rennes.

[46] SLAVÍK, J., 1996: Pernštejnské opevnění hradu Potštejna. In: Sborník Společnosti přátel starožitností 4. PhDr. et JUDr. Dobroslavu Líbalovi k významnému životnímu jubileu, 141–146. Praha.

[47] STRZYŻ, P., 2011: Średniowieczna broń palna w Polsce. Studium archeologiczne. Łódź.

[48] ŠANDERA, M., 2005: Zikmundovi věrní na českém severovýchodě. Opočenská strana v husitské revoluci. České Budějovice.

[49] ŠIMEK, T. a kol., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy VI. Praha.

[50] VÍCH, D., 2014: Kovové nálezy z hradu v Brandýse nad Orlicí, CB 14, 142–155.

[51] VÍCH, D., 2014a: Příspěvek k metodice detektorové prospekce v archeologii, AVČ 7, 152–172.

[52] VÍCH, D., 2017: Projectile head finds from Zítkov Castle near Choceň, Acta Militaria Mediaevalia XIII, 83–109.

[53] VÍCH, D., 2018: Ojedinělé nálezy ze středověku a staršího novověku z českomoravského pomezí a východních Čech, AVČ 13, 55–92.

[54] VÍCH, D., 2020: Příspěvek k poznání historie hradu u Boršova na Moravskotřebovsku – Ein Beitrag zur Geschichte der Burg bei Boršov in der Region Moravská Třebová, AH 45, 347–361. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-16

[55] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2016: Vojenské vybavení bojové družiny před husitskou revolucí. Soubor militarií z hradu Orlík u Brandýsa nad Orlicí ve východních Čechách, PA CVII, 279–351.

[56] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchengen. Schweitzer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters 26. Basel.

[57] ŽÁKOVSKÝ, P., 2008: Tauzované kopí se jménem Viktorina ze Žerotína. Příspěvek ke klasifikaci a datování hrotů kopí s částečně hraněnou tulejí, CB 11, 473–482.

[58] ŽÁKOVSKÝ, P., 2014: Tesáky a problematika jednosečných zbraní středověku a raného novověku. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[59] ŽÁKOVSKÝ, P.–HOŠEK, J., 2015: Kovové artefakty. In: Plaček, M.–Dejmal, M., Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě, 220–251. Brno.

[60] ŽÁKOVSKÝ, P.–VÍCH, D., 2019: Pár zlacených ostruh od hradu Zítkova u Chocně ve východních Čechách – A pair of gold-plated spurs from Zítkov Castle near Choceň in east Bohemia, AR LXXI, 82–104.