Title: A new find of a Great Moravian decorated battle-axe head from Znojmo-Oblekovice
Variant title:
- Nový nález velkomoravské zdobené bojové sekery ze Znojma-Oblekovic
Source document: Archaeologia historica. 2023, vol. 48, iss. 1, pp. 209-218
Extent
209-218
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2023-1-9
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78537
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The article deals with a new find of a decorated battle-axe head, which can be dated with a high degree of certainty to the Great Moravian period. The axe head was found in the Oblekovice cadastre in Znojmo in 2021 during metal detecting and handed over to the South Moravian Museum. Subsequent prospection of the site surroundings did not reveal any other related finds. In Moravia, the Oblekovice axe head is unique for its decoration.
Článek se zabývá novým nálezem zdobené bojové sekery, kterou lze svysokou mírou jistoty datovat do velkomoravského období. Sekera byla nalezena na katastru Oblekovic ve Znojmě v roce 2021 detektorářem kovů, který ji předal Jihomoravskému muzeu. Následná prospekce okolí naleziště neodhalila žádné další související nálezy. Svou výzdobou je oblekovická sekera v rámci Moravy ojedinělá.
References
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Praha.
[2] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[3] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
[4] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9.–10. storočí na území Slovenska. Nitra.
[5] HOŠEK, J.–KOŠTA, J.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2019: Ninth to Mid-Sixteenth Century Swords from the Czech Republic in their European Context. Part I: The Finds. Prague – Brno.
[6] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na Valách". Monumenta Archaeologica III. Praha.
[7] GÓRA, M.–KOTOWICZ, P. N., 2008–2009: Ornamentowany czekan z wczesnośredniowiecznej osady obronnej w Barkowicach Mokrych koło Sulejowa, Prace i Materiały Muzeum Archeologicznego i Etnograficznego w Łodzi. Seria Archeologiczna 44, 237–263.
[8] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav-Pohansko. 1. Velkomoravské pohřebiště u kostela. Archeologické prameny z pohřebiště. Brno.
[9] KLANICA, Z., 1974: Práce klenotníků na slovanských hradištích. Praha.
[10] KLÍMA, B. F., 2000: Slovanské výšinné hradiště sv. Hypolita ve Znojmě – velkomoravské mocenské centrum JZ Moravy. In: Staroslovanská Morava. Sylaby přednášek ze semináře pro učitele ZŠ a SŠ. Drobné studijní texty – svazek 2 (Klíma, B., ed.), 55–70. Brno.
[11] KLÍMA, B. F., 2009: Jedinečný archeologický objev na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě, Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd 23, 3–14.
[12] KOTOWICZ, P. N., 2011: Early Medieval Ornamented Axes from the Territory of Poland, Studia Universitatis Cibiniensis, Series Historica – Supplementum No. 1, 105–132.
[13] KOTOWICZ, P. N., 2014: Topory wczesnośredniowieczne z ziem polskich. Katalog źródeł. Rzeszów.
[14] KOTOWICZ, P. N., 2018: Early Medieval Axes from Territory of Poland. Kraków.
[15] KOUŘIL, P., 2008: Archeologické doklady nomádského vlivu a zásahu na území Moravy v závěru 9. a v 10. století. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska (Štefanovičová, T.–Hulínek, D., edd.), 113–135. Bratislava.
[16] LUŇÁK, P., 2018: Velkomoravské sekery. Unpublished PhD thesis. Masaryk university, Faculty of Arts. Ústav archeologie a muzeologie. Brno. Available at: https://is.muni.cz/th/agc1n/.
[17] MACKŮ, P.–PILNÁ, V., 2021: An early-medieval helmet of the Stromovka–Gnezdovo–Bojná type from the collections of the Kozel Chateau – Raně středověká přilba typu Stromovka–Gnězdovo–Bojná ze sbírek státního zámku Kozel, AH 46, 445–466.
[18] MACHÁČEK, J., 2000: 07.02.02. Streitaxt. In: Europas mitte um 1000. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 162. Stuttgart.
[19] MACHÁČEK, J.–DRESLER P., 2016: Břeclav – Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí. Brno.
[20] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Łódź.
[21] PLEINER, R., 1962: Staré evropské kovářství. Praha.
[22] PLEINER, R., 1967: Die Technologie des Schmiedes in der großmährischen Kultur, SlArch XV, 77–188.
[23] POLÁČEK, L.–MAREK, O.–SKOPAL, R., 2000: Holzfunde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice IV (Poláček, L., ed.), 177–302. Brno.
[24] POCHITONOV, E., 1972: Artefakt z jeleního parohu z libického hradiska, Acta regionalia 1970–1971, 95–100.
[25] POULÍK, J., 1948: Staroslovanská Morava. Praha.
[26] PROFANTOVÁ, N., 2012: Examples of the most important results of technological analyses of swords in the Czech Republic. In: Die Archäologie der frühen Ungarn. Chronologie, Technologie und Methodik (Bendeguz, T., ed.), 169–190. Mainz.
[27] PROFANTOVÁ, N.–KAVÁNOVÁ, B., 2003: Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela. Brno.
[28] PROFANTOVÁ, N. et al., 2010: Klecany. Raně středověká pohřebiště. 1. svazek. Praha.
[29] PROFANTOVÁ, N. et al., 2015: Klecany. Raně středověká pohřebiště. 2. svazek. Praha.
[30] ROBAK, Z., 2017: The Origins and the Collapse of the Blatnica-Mikulčice Paradigm, SlArch LXV, 99–162.
[31] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[32] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter. I. Katalog der Grabfunde. Praha.
[33] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D.–BRZIAK, P., 1995: Pôvod povrchových vrstiev železnej sekery z pohrebiska v Borovciach, ŠZ AÚ SAV 31, 193–202.
[34] VLASATÝ, T., 2020: Zdobená bradatice z Hořicka, Projekt Forlǫg. Reenactment a věda. Accessible from: https://sagy.vikingove.cz/sekera-z-horic/, cit. 10 September 2022.
[35] WACHOWSKI, K., 1992: Kultura karolińska a Słowiańszczyzna Zachodnia. Wrocław.
[2] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[3] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
[4] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9.–10. storočí na území Slovenska. Nitra.
[5] HOŠEK, J.–KOŠTA, J.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2019: Ninth to Mid-Sixteenth Century Swords from the Czech Republic in their European Context. Part I: The Finds. Prague – Brno.
[6] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na Valách". Monumenta Archaeologica III. Praha.
[7] GÓRA, M.–KOTOWICZ, P. N., 2008–2009: Ornamentowany czekan z wczesnośredniowiecznej osady obronnej w Barkowicach Mokrych koło Sulejowa, Prace i Materiały Muzeum Archeologicznego i Etnograficznego w Łodzi. Seria Archeologiczna 44, 237–263.
[8] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav-Pohansko. 1. Velkomoravské pohřebiště u kostela. Archeologické prameny z pohřebiště. Brno.
[9] KLANICA, Z., 1974: Práce klenotníků na slovanských hradištích. Praha.
[10] KLÍMA, B. F., 2000: Slovanské výšinné hradiště sv. Hypolita ve Znojmě – velkomoravské mocenské centrum JZ Moravy. In: Staroslovanská Morava. Sylaby přednášek ze semináře pro učitele ZŠ a SŠ. Drobné studijní texty – svazek 2 (Klíma, B., ed.), 55–70. Brno.
[11] KLÍMA, B. F., 2009: Jedinečný archeologický objev na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě, Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd 23, 3–14.
[12] KOTOWICZ, P. N., 2011: Early Medieval Ornamented Axes from the Territory of Poland, Studia Universitatis Cibiniensis, Series Historica – Supplementum No. 1, 105–132.
[13] KOTOWICZ, P. N., 2014: Topory wczesnośredniowieczne z ziem polskich. Katalog źródeł. Rzeszów.
[14] KOTOWICZ, P. N., 2018: Early Medieval Axes from Territory of Poland. Kraków.
[15] KOUŘIL, P., 2008: Archeologické doklady nomádského vlivu a zásahu na území Moravy v závěru 9. a v 10. století. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska (Štefanovičová, T.–Hulínek, D., edd.), 113–135. Bratislava.
[16] LUŇÁK, P., 2018: Velkomoravské sekery. Unpublished PhD thesis. Masaryk university, Faculty of Arts. Ústav archeologie a muzeologie. Brno. Available at: https://is.muni.cz/th/agc1n/.
[17] MACKŮ, P.–PILNÁ, V., 2021: An early-medieval helmet of the Stromovka–Gnezdovo–Bojná type from the collections of the Kozel Chateau – Raně středověká přilba typu Stromovka–Gnězdovo–Bojná ze sbírek státního zámku Kozel, AH 46, 445–466.
[18] MACHÁČEK, J., 2000: 07.02.02. Streitaxt. In: Europas mitte um 1000. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 162. Stuttgart.
[19] MACHÁČEK, J.–DRESLER P., 2016: Břeclav – Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí. Brno.
[20] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Łódź.
[21] PLEINER, R., 1962: Staré evropské kovářství. Praha.
[22] PLEINER, R., 1967: Die Technologie des Schmiedes in der großmährischen Kultur, SlArch XV, 77–188.
[23] POLÁČEK, L.–MAREK, O.–SKOPAL, R., 2000: Holzfunde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice IV (Poláček, L., ed.), 177–302. Brno.
[24] POCHITONOV, E., 1972: Artefakt z jeleního parohu z libického hradiska, Acta regionalia 1970–1971, 95–100.
[25] POULÍK, J., 1948: Staroslovanská Morava. Praha.
[26] PROFANTOVÁ, N., 2012: Examples of the most important results of technological analyses of swords in the Czech Republic. In: Die Archäologie der frühen Ungarn. Chronologie, Technologie und Methodik (Bendeguz, T., ed.), 169–190. Mainz.
[27] PROFANTOVÁ, N.–KAVÁNOVÁ, B., 2003: Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela. Brno.
[28] PROFANTOVÁ, N. et al., 2010: Klecany. Raně středověká pohřebiště. 1. svazek. Praha.
[29] PROFANTOVÁ, N. et al., 2015: Klecany. Raně středověká pohřebiště. 2. svazek. Praha.
[30] ROBAK, Z., 2017: The Origins and the Collapse of the Blatnica-Mikulčice Paradigm, SlArch LXV, 99–162.
[31] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[32] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter. I. Katalog der Grabfunde. Praha.
[33] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D.–BRZIAK, P., 1995: Pôvod povrchových vrstiev železnej sekery z pohrebiska v Borovciach, ŠZ AÚ SAV 31, 193–202.
[34] VLASATÝ, T., 2020: Zdobená bradatice z Hořicka, Projekt Forlǫg. Reenactment a věda. Accessible from: https://sagy.vikingove.cz/sekera-z-horic/, cit. 10 September 2022.
[35] WACHOWSKI, K., 1992: Kultura karolińska a Słowiańszczyzna Zachodnia. Wrocław.