Title: Mladohradištní osídlení u kostela sv. Mořice v Olomouci : revize poznatků z výzkumu při stavbě OD Prior roku 1973
Variant title:
- Settlement from the Late Hillfort period at the Church of St. Maurice in Olomouc : review of the findings of research during the construction of the Prior departmeny store, 1973
- Jungburgwallzeitliche Besiedelung an der St. Mauritiuskirche in Olmütz : Revision der Erkenntnisse von der beim Bau des Kaufhauses Prior 1973 durchgeführten Grabung
Source document: Archaeologia historica. 2025, vol. 50, iss. 1, pp. 107-143
Extent
107-143
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2025-1-4
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.82348
Type: Article
Language
Czech
Summary language
German
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Mladohradištní osídlení v okolí kostela sv. Mořice v Olomouci bývá v literatuře spojováno s existencí řemeslnicko-kupecké osady s velmožským dvorcem, která vznikla při křižovatce důležitých nadregionálních cest. V průběhu 70. let 20. století proběhl na lokalitě během stavby obchodního domu Prior záchranný archeologický výzkum, který byl předčasně ukončen za dramatických politicky motivovaných okolností. S ohledem na skutečnost, že příslušná dokumentace je značně fragmentární a nedošlo k vyhotovení nálezové zprávy, byly v rámci připravené studie vytyčeny tři hlavní cíle, jejichž splnění se zdálo po důkladném prověření všech možností jako nejrealizovatelnější: 1) publikovat dosud neprezentované poznámky, popisy a plány; 2) revidovat keramický materiál z mladohradištních objektů; 3) zasadit zjištěné souvislosti do aktuálního pohledu na vývoj suburbia raně středověké Olomouce.
Settlement from the Late Hillfort period around the Church of St. Maurice in Olomouc is in literature frequently associated with the existence of a craftsmen-merchant settlement with a magnate's manor established at the crossroads of major supra-regional routes. In the 1970s, rescue archaeological research was carried out on the site during the construction of the Prior department store, prematurely terminated under dramatic politically motivated circumstances. In view of the fact that the relevant documentation is very fragmentary and no finds report was produced, the prepared study has defined three main objectives the fulfilment of which, after a thorough examination of all possibilities, seemed most feasible: 1) to publish previously unpresented notes, descriptions and plans; 2) to revise the ceramic material from the Late Hillfort period features; 3) to set the findings in the present view of the development of the suburb of early-medieval Olomouc.
Note
Článek vznikl na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury ČR (IP DKRVO).
Studie využila databázi Czech Medieval Sources online, kterou poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná MŠMT ČR (projekt č. LM2023062).
Der vorliegende Artikel entstand auf Grundlage des institutionellen Förderprojekts für langfristige konzeptuelle Entwicklung des Ministeriums für Kultur der Tschechischen Republik (IP DKRVO).
Für die Studie wurde die Datenbank Czech Medieval Sources online genutzt, die von der Forschungsinfrastruktur LINDAT/CLARIAH–CZ (https://lindat.cz) bereitgestellt und vom Ministerium für Schulwesen, Jugend und Leibeserziehung der Tschechischen Republik gefördert wird (Projekt Nr. LM2023062).
References
[1] BALCÁRKOVÁ, A.–DRESLER, P.–MACHÁČEK, J., 2017: Povelkomoravská a mladohradištní keramika v prostoru dolního Podyjí – Post-Great Moravian and Late Hillfort pottery in the region of lower Dyje (Thaya) River. Spisy filozofické fakulty Masarykovy univerzity 476. Brno. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8866-2017
[2] BISTŘICKÝ, J., 1979: Dva příspěvky k dějinám Olomouce ve 13. století, Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, 109–127.
[3] BISTŘICKÝ, J., 2009: Město. In: Dějiny Olomouce. 1. svazek (Schulz, J., ed.), 103–106. Olomouc.
[4] BLÁHA, J., 1975: Předběžná zpráva o výsledcích archeologického výzkumu na staveništi obchodního domu Prior v Olomouci v roce 1973 – Vorbericht über die Ergebnisse der archäologischen Ausgrabung auf der Baustelle des Kaufhauses Prior in Olomouc im Jahre 1973, AR XXVII, 283–285.
[5] BLÁHA, J., 1977: Poznámky k počátkům a vývoji osídlení olomouckého podhradí – Bemerkungen zu den Anfängen und der Entwicklung der Besiedlung des Suburbiums von Olomouc. In: Středověká archeologie a studium počátků měst (Richter, M., ed.), 28–35. Praha.
[6] BLÁHA, J., 1979: Úvod do problematiky slovanského osídlení Olomouce – Einführung in die Problematik der slawischen Besiedlung von Olomouc, Historická Olomouc a její současné problémy I, 85–98.
[7] BLÁHA, J., 1980: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů – Zur Frage der Kontinuität der slawischen Besiedlung der Anhöhe Olomoucký kopec und einige Bemerkungen über die materielle Kultur der Slawen in Olomouc, VVM XXXII, 301–311.
[8] BLÁHA, J., 1980a: Archeologické poznámky ke středověké architektuře v okolí chrámu sv. Mořice v Olomouci, Historická Olomouc a její současné problémy III, 15–17.
[9] BLÁHA, J., 1982: K vypovídacím možnostem olomouckého archeologického materiálu 15.–17. století, Historická Olomouc a její současné problémy IV, 307–315.
[10] BLÁHA, J., 1986: K otázce lokalizace "centrálních funkcí" v areálu Olomouckého kopce – Zur Frage der Lokalisierung "zentraler Funktionen" im Areal des Olmützer Hügels, Umění XXXIV, 435–440.
[11] BLÁHA, J., 1993: Archeologický doklad modlitební šňůry ze 14. století v Olomouci – příspěvek ke genezi růžence. In: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva, 43–48. Olomouc.
[12] BLÁHA, J., 1995: Olomouc – příspěvek ke kulturní historii pozdněstředověkého města. In: Kultura średniowiecznego Śląska i Czech (Wachovski, K., ed.), 29–39. Wrocław.
[13] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographie und Importe im Mittelalter und un der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.
[14] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci – Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz), AH 24, 189–213.
[15] BLÁHA, J., 2011: Zlomek hliněné písanky. In: Jindřich Zdík (1126–1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy (Hrbáčová, J., ed.), 201. Olomouc.
[16] BLÁHA, J.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Slavnostní keramika – Festive ceramics. In: Sklo, slavnostní keramika a kachle. Renesanční Olomouc v archeologických nálezech. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996 (Sedláčková, H., ed.), 15–18. Olomouc.
[17] BLÁHOVÁ, Z., 1986: Poznámky ke stavebním počátkům dominikánů v Olomouci – Anmerkungen zum Baubeginn des Dominikanerkonvents in Olomouc (Olmütz), AH 11, 321–328.
[18] BLÁHOVÁ, Z., 2007: Stavební kámen v nejstarší olomoucké architektuře a jeho příspěvek k interpretaci staveb – Wall stone in the oldest architecture in Olomouc and its importance for interpretation of several historical buildings, Ve službách archeologie 1/07, 113–119.
[19] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae I, 396–1199 (Boček, A., ed.). Olomoucii 1836.
[20] CYMBALAK, T.–RYKL, M., 2022: On the earliest burgher houses in Prague. In: Lisá, L.–Peška, M. et al., The transformation of burgher houses in medieval Moravia with respect to Bohemia and Silesia, 15–35. Brno.
[21] ČAPEK, L.–MILITKÝ, J., 2021: Dřevěná konstrukce domu z Českých Budějovic z první poloviny 14. století – The wooden structure of a house in České Budějovice from the first half of the 14th century, AH 46, 129–146. https://doi.org/10.5817/AH2021-1-6
[22] ČAPEK, L. a kol., 2022: Čapek, L.–Procházka, R.–Těsnohlídková, K.–Sedláčková, L., Regionalizace keramiky – nástin hlavních výrobně-distribučních okruhů a jejich chronologie. In: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích (Čapek, L., ed.), 71–169. Plzeň.
[23] ČAPEK, L.–TĚSNOHLÍDKOVÁ, K.–SEDLÁČKOVÁ, L., 2022: Analýza keramiky. In: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích (Čapek, L., ed.), 187–292. Plzeň.
[24] ČIHÁKOVÁ, J.–MÜLLER, M. a kol., 2020: Malostranská rotunda sv. Václava v Praze – Rotunda of St. Wenceslaus in Prague's Malá Strana. Praha.
[25] DEHNEROVÁ, H., 2020: Nejstarší opevnění města Olomouce v archeologických pramenech – The Oldest Fortification of the Town Olomouc in the Archaeological Sources, ZVMO 320, 5–18.
[26] DRAGOUN, Z.–ŠKABRADA, J.–TRYML, M., 2002: Románské domy v Praze. Praha – Litomyšl.
[27] ELBEL, P., 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století – The Economic Base of the Monastery Hradiště u Olomouce in the Eleventh and Twelfth Centuries. In: Ve stopách sv. Benedikta (Jan, L.–Obšusta, P., edd.), 39–56. Brno.
[28] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, č. 2, 119–151.
[29] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2022: Podoba, funkce a provoz městských parcel v době lokace města Litovle na příkladu archeologického výzkumu na náměstí Přemysla Otakara čp. 777 – The form, function and operation of ubran plots at the time of the location of the town of Litovel on the example of archaeological research at Přemysl Otakar Square No. 777, ZVMO 324, 19–42.
[30] GEISLER, M.–MALÝ, K., 2006: Výsledek výzkumné sezóny 2004 a doklady železářské produkce ze středověkého městečka ve Žďáru nad Sázavou, AT 17, 107–110.
[31] HAVRDA, J.–PODLISKA, J.–ZAVŘEL, J., 2001: Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze (historie, současný stav a další perspektivy bádání) – Sources of raw materials, the production and working of iron in Early Medieval Prague (the history, present state and future perspectives of research), AR LIII, 91–118.
[32] HEJDOVÁ, D.–NECHVÁTAL, B., 1970: Raně středověké dlaždice v Čechách I a II – Frühmittelalterliche Fliesen in Bïhmen I und II, PA LXI, 100–183, 395–471.
[33] HOSÁK, L., 1963: Několik glos k lokaci města Olomouce, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 111, 2–6.
[34] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha, 2. vydání.
[35] KOLAŘÍK, V. a kol., 2022: Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Zůbek, A., The beginnings of mansory burgher architecture in Brno. In: Lisá, L.–Peška, M. et al., The transformation of burgher houses in medieval Moravia with respect to Bohemia and Silesia, 125–132. Brno.
[36] LÍBAL, D., 1973: Předběžné posouzení fragmentů zdiva kamenného objektu lehce obdélného půdorysu odhaleného při archeologickém výzkumu na prostranství Prioru západně kostela sv. Mořice. Nepublikovaný rukopis, ulož. na archeologickém pracovišti NPÚ, ÚOP v Olomouci, nestránkováno.
[37] LÍBAL, D., 1973a: Posouzení centrální stavby, objevené při archeologickém výzkumu staveniště Prior před kostelem sv. Mořice v Olomouci pod vedením Dr. Bláhy. Nepublikovaný rukopis, ulož. na archeologickém pracovišti NPÚ, ÚOP v Olomouci, nestránkováno.
[38] MALÝ, K.–ZAPLETALOVÁ, D., 2007: Železářská kovovýroba v pravobřežní části Starého Brna, AT 18, 18–31.
[39] MERTA, D., 2001: Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně – Die älteste bürgerliche Steinarchitektur in Brno, PRP 8, č. 2, 41–60.
[40] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2007: Brněnské domy s věží – Brünner Turmhäuser, Dějiny staveb 2007, 205–216.
[41] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2002: Železářský výrobní areál z počátku 13. století v prostoru náměstí Svobody v Brně, AT 13, 33–42.
[42] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2009: Stavby typu "kamenate" v prostředí vrcholně středověkého Brna – "Kamenate" structures in the high medieval town of Brno, Dějiny staveb 2009, 215–222.
[43] MICHNA, P., 1980: Dvě sídlištní stavby z počátků lokačního Uničova (příspěvek do diskuze k otázce zemnic ve městech a vesnicích 13. století) – Zwei Siedlungsbauten aus den Anfängen der Lokationsperiode der Geschichte von Uničov in der Gegend von Olomouc (Zur Diskussion über die Frage der Grubenhäuser in Städten und Dörfern des 13. Jahrhunderts), VVM 32, 161–186.
[44] MICHNA, P.–NEKUDA, V., 1987: Anfänge des städtischen Hauses in Mähren, Siedlungsforschung 5, 97–108.
[45] NEŠPOR, V., 1998: Dějiny města Olomouce. Olomouc, 2. vydání.
[46] NOVÁČEK, K., 2001: Nerostné suroviny středověkých Čech jako archeologický problém: bilance a perspektivy výzkumu se zaměřením na výrobu a zpracování kovů – The mineral resources of medieval Bohemia as an archaeological problem: the state and perspectives of research into metal production and working, AR LIII, 279–309.
[47] NOVÁK, J., 2017: Zaniklé středověké vesnice v zázemí královského města Uničova – The Deserted Middle Ages Villages in the Background of the Royal Twon of Uničov, ZVMO 314, 117–129.
[48] NOVÁK, J., 2023: Archeologické doklady vrcholně středověkého osídlení v nejbližším zázemí města Uničova. In: Horn, V.–Novák, J., Zázemí královského města Uničova: osídlení a církevní architektura, 25–60. Olomouc.
[49] NOVÁK, J., 2023a: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), ul. Opletalova, parc. č. 116/31, 116/32, 330, PV 65, č. 2, 144–145.
[50] PEŠKA, M., 2022: The beginnings of burgher construction in Moravia. In: Lisá, L.–Peška, M. et al., The transformation of burgher houses in medieval Moravia with respect to Bohemia and Silesia, 275–286. Brno.
[51] PEŠKA, M.–MERTA, D., 2022: A contribution to the beginnings of early burgher architecture in Jihlava. In: Lisá, L.–Peška, M. et al., The transformation of burgher houses in medieval Moravia with respect to Bohemia and Silesia, 151–160. Brno.
[52] PIEKALSKI, J., 2004: Problem genezy budowli typu "kemenate" w miastach środkowoeuropejskiej strefy nadmorskiej. In: Archaeologia et Historia Urbana (Czaja R.–Nawrolska G.–Rębkowski M.–Tandecki J., edd.), 227–236. Elbląg.
[53] PLEINER, R., 1969: Středověké sídliště s kovárnami u Mutějovic – Eine mittelalterliche Dorfsiedlung mit Schmiedewerkstätten bei Mutějovice, Westböhmen, PA LX, 553–571.
[54] PLEINER, R., 2006: Iron in archeology: Early European blacksmiths. Praha.
[55] PODLISKA, J.–ZAVŘEL, J., 2006: K problematice identifikace a interpretace archeometalurgického materiálu na příkladu raně středověké Prahy – Identifikation und Interpretation des archäologischen Materials auf dem Beispiel des frühmittelalterlichen Prags, AH 31, 387–402.
[56] PROCHÁZKA, R., 2022: K otázce vývoje a rozšíření pokliček a tzv. pokliček-misek v keramických okruzích střední Evropy ve středověku – Zur Frage der Entwicklung und Verbreitung von Deckeln und sogenannten Deckeln-Schüsseln in den mitteleuropäischen Keramikkreisen im Mittelalter, PA CXIII, 257–310. https://doi.org/10.35686/PA2022.5
[57] PROCHÁZKA, R.–KOVÁČIK, P.–ZŮBEK, A., 2002: Nové poznatky k vývoji opevnění olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung der Befestigung der Olmützer Burg im Früh- und Hochmittelalter, AH 27, 197–213.
[58] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–232.
[59] RICHTER, V., 1959: Raněstředověká Olomouc. Praha – Brno.
[60] STRÁNSKÝ, K.–REK, A.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rozbory železářských strusek z nádvoří Staré radnice v Brně, AT 8, 66–74.
[61] ŠLÉZAR, P., 2008: Archeologický výzkum v suterénu budovy Městského klubu v Litovli – Archäologische Rettungsgrabung im Souterrain des Stadtklubs in Litovel (Littau), VVM 60, 167–183.
[62] ŠLÉZAR, P., 2018: Komunikační síť raně středověké Olomouce – Communication network of early medieval Olomouc. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu 2018. VVM – Supplementum 3 (Martínek, J., ed.), 69–82. Brno.
[63] ŠLÉZAR, P., 2021: Od knížecího hradu k právnímu městu. In: Rudolfovo číslo: Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé (Loskotová, I., ed.), 202–228. Praha.
[64] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of St. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian aristocracy, PV 60, č. 2, 161–199.
[65] ŠTEFAN, I., 2010: Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic – An Article on the Chronology and Informative Potential of S-Shaped Rings, SMP 9, 171–205.
[66] TESAŘÍKOVÁ, E.–BLÁHA, J., 1975: Využití matematických metod při vyhodnocení nálezů strusek z archeologického výzkumu v Olomouci – Prior 73. Nepublikovaný rukopis, ulož. na archeologickém pracovišti NPÚ, ÚOP v Olomouci, nestránkováno.
[67] UNGERMAN, Š., 2010: Počátky mladohradištních pohřebišť na Moravě – Die Anfänge der jungburgwallzeitlichen Gräberfelder in Mähren. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 220–239, 814–817. Praha.
[68] URBÁŠEK, P., 2002: Za socialismu. In: Bartoš, J., a kol., Olomouc: malé dějiny města, 301–326. Olomouc.
[69] ZATLOUKAL, R., 2008: O putování neposedného románského domu po Olomouci – Ein reiselustiges romanisches Haus auf seiner Wanderschaft durch Olmütz, ZPP 68, 273–279.
[70] ZATLOUKAL, R., 2014: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), PV 55, č. 2, 243–247.
[71] ZATLOUKAL, R. a kol., 2014: Zatloukal, R.–Dehnerová, H.–Šlézar, P.–Grégr, J., MPR Olomouc. Archeologický Atlas. Olomouc. Dostupné z: https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=352180.
[72] ZLÁMAL, T., 2022: Olomoucké středověké předměstí Bělidla z pohledu archeologie – The medieval suburb of Bělidla, Olomouc through the prism of archaeology, AH 47, 503–530. https://doi.org/10.5817/AH2022-2-3
[73] ŽIVNÝ, M., 2005: Pohřební ritus na Moravě v 11.–15. století ve středoevropském kontextu – Funeral rite in Moravia in 11th–15th century in context of central Europe. Disertační práce, Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta MU, Brno.
[2] BISTŘICKÝ, J., 1979: Dva příspěvky k dějinám Olomouce ve 13. století, Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, 109–127.
[3] BISTŘICKÝ, J., 2009: Město. In: Dějiny Olomouce. 1. svazek (Schulz, J., ed.), 103–106. Olomouc.
[4] BLÁHA, J., 1975: Předběžná zpráva o výsledcích archeologického výzkumu na staveništi obchodního domu Prior v Olomouci v roce 1973 – Vorbericht über die Ergebnisse der archäologischen Ausgrabung auf der Baustelle des Kaufhauses Prior in Olomouc im Jahre 1973, AR XXVII, 283–285.
[5] BLÁHA, J., 1977: Poznámky k počátkům a vývoji osídlení olomouckého podhradí – Bemerkungen zu den Anfängen und der Entwicklung der Besiedlung des Suburbiums von Olomouc. In: Středověká archeologie a studium počátků měst (Richter, M., ed.), 28–35. Praha.
[6] BLÁHA, J., 1979: Úvod do problematiky slovanského osídlení Olomouce – Einführung in die Problematik der slawischen Besiedlung von Olomouc, Historická Olomouc a její současné problémy I, 85–98.
[7] BLÁHA, J., 1980: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů – Zur Frage der Kontinuität der slawischen Besiedlung der Anhöhe Olomoucký kopec und einige Bemerkungen über die materielle Kultur der Slawen in Olomouc, VVM XXXII, 301–311.
[8] BLÁHA, J., 1980a: Archeologické poznámky ke středověké architektuře v okolí chrámu sv. Mořice v Olomouci, Historická Olomouc a její současné problémy III, 15–17.
[9] BLÁHA, J., 1982: K vypovídacím možnostem olomouckého archeologického materiálu 15.–17. století, Historická Olomouc a její současné problémy IV, 307–315.
[10] BLÁHA, J., 1986: K otázce lokalizace "centrálních funkcí" v areálu Olomouckého kopce – Zur Frage der Lokalisierung "zentraler Funktionen" im Areal des Olmützer Hügels, Umění XXXIV, 435–440.
[11] BLÁHA, J., 1993: Archeologický doklad modlitební šňůry ze 14. století v Olomouci – příspěvek ke genezi růžence. In: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva, 43–48. Olomouc.
[12] BLÁHA, J., 1995: Olomouc – příspěvek ke kulturní historii pozdněstředověkého města. In: Kultura średniowiecznego Śląska i Czech (Wachovski, K., ed.), 29–39. Wrocław.
[13] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographie und Importe im Mittelalter und un der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.
[14] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci – Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz), AH 24, 189–213.
[15] BLÁHA, J., 2011: Zlomek hliněné písanky. In: Jindřich Zdík (1126–1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy (Hrbáčová, J., ed.), 201. Olomouc.
[16] BLÁHA, J.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Slavnostní keramika – Festive ceramics. In: Sklo, slavnostní keramika a kachle. Renesanční Olomouc v archeologických nálezech. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996 (Sedláčková, H., ed.), 15–18. Olomouc.
[17] BLÁHOVÁ, Z., 1986: Poznámky ke stavebním počátkům dominikánů v Olomouci – Anmerkungen zum Baubeginn des Dominikanerkonvents in Olomouc (Olmütz), AH 11, 321–328.
[18] BLÁHOVÁ, Z., 2007: Stavební kámen v nejstarší olomoucké architektuře a jeho příspěvek k interpretaci staveb – Wall stone in the oldest architecture in Olomouc and its importance for interpretation of several historical buildings, Ve službách archeologie 1/07, 113–119.
[19] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae I, 396–1199 (Boček, A., ed.). Olomoucii 1836.
[20] CYMBALAK, T.–RYKL, M., 2022: On the earliest burgher houses in Prague. In: Lisá, L.–Peška, M. et al., The transformation of burgher houses in medieval Moravia with respect to Bohemia and Silesia, 15–35. Brno.
[21] ČAPEK, L.–MILITKÝ, J., 2021: Dřevěná konstrukce domu z Českých Budějovic z první poloviny 14. století – The wooden structure of a house in České Budějovice from the first half of the 14th century, AH 46, 129–146. https://doi.org/10.5817/AH2021-1-6
[22] ČAPEK, L. a kol., 2022: Čapek, L.–Procházka, R.–Těsnohlídková, K.–Sedláčková, L., Regionalizace keramiky – nástin hlavních výrobně-distribučních okruhů a jejich chronologie. In: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích (Čapek, L., ed.), 71–169. Plzeň.
[23] ČAPEK, L.–TĚSNOHLÍDKOVÁ, K.–SEDLÁČKOVÁ, L., 2022: Analýza keramiky. In: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích (Čapek, L., ed.), 187–292. Plzeň.
[24] ČIHÁKOVÁ, J.–MÜLLER, M. a kol., 2020: Malostranská rotunda sv. Václava v Praze – Rotunda of St. Wenceslaus in Prague's Malá Strana. Praha.
[25] DEHNEROVÁ, H., 2020: Nejstarší opevnění města Olomouce v archeologických pramenech – The Oldest Fortification of the Town Olomouc in the Archaeological Sources, ZVMO 320, 5–18.
[26] DRAGOUN, Z.–ŠKABRADA, J.–TRYML, M., 2002: Románské domy v Praze. Praha – Litomyšl.
[27] ELBEL, P., 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století – The Economic Base of the Monastery Hradiště u Olomouce in the Eleventh and Twelfth Centuries. In: Ve stopách sv. Benedikta (Jan, L.–Obšusta, P., edd.), 39–56. Brno.
[28] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, č. 2, 119–151.
[29] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2022: Podoba, funkce a provoz městských parcel v době lokace města Litovle na příkladu archeologického výzkumu na náměstí Přemysla Otakara čp. 777 – The form, function and operation of ubran plots at the time of the location of the town of Litovel on the example of archaeological research at Přemysl Otakar Square No. 777, ZVMO 324, 19–42.
[30] GEISLER, M.–MALÝ, K., 2006: Výsledek výzkumné sezóny 2004 a doklady železářské produkce ze středověkého městečka ve Žďáru nad Sázavou, AT 17, 107–110.
[31] HAVRDA, J.–PODLISKA, J.–ZAVŘEL, J., 2001: Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze (historie, současný stav a další perspektivy bádání) – Sources of raw materials, the production and working of iron in Early Medieval Prague (the history, present state and future perspectives of research), AR LIII, 91–118.
[32] HEJDOVÁ, D.–NECHVÁTAL, B., 1970: Raně středověké dlaždice v Čechách I a II – Frühmittelalterliche Fliesen in Bïhmen I und II, PA LXI, 100–183, 395–471.
[33] HOSÁK, L., 1963: Několik glos k lokaci města Olomouce, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 111, 2–6.
[34] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha, 2. vydání.
[35] KOLAŘÍK, V. a kol., 2022: Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Zůbek, A., The beginnings of mansory burgher architecture in Brno. In: Lisá, L.–Peška, M. et al., The transformation of burgher houses in medieval Moravia with respect to Bohemia and Silesia, 125–132. Brno.
[36] LÍBAL, D., 1973: Předběžné posouzení fragmentů zdiva kamenného objektu lehce obdélného půdorysu odhaleného při archeologickém výzkumu na prostranství Prioru západně kostela sv. Mořice. Nepublikovaný rukopis, ulož. na archeologickém pracovišti NPÚ, ÚOP v Olomouci, nestránkováno.
[37] LÍBAL, D., 1973a: Posouzení centrální stavby, objevené při archeologickém výzkumu staveniště Prior před kostelem sv. Mořice v Olomouci pod vedením Dr. Bláhy. Nepublikovaný rukopis, ulož. na archeologickém pracovišti NPÚ, ÚOP v Olomouci, nestránkováno.
[38] MALÝ, K.–ZAPLETALOVÁ, D., 2007: Železářská kovovýroba v pravobřežní části Starého Brna, AT 18, 18–31.
[39] MERTA, D., 2001: Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně – Die älteste bürgerliche Steinarchitektur in Brno, PRP 8, č. 2, 41–60.
[40] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2007: Brněnské domy s věží – Brünner Turmhäuser, Dějiny staveb 2007, 205–216.
[41] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2002: Železářský výrobní areál z počátku 13. století v prostoru náměstí Svobody v Brně, AT 13, 33–42.
[42] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2009: Stavby typu "kamenate" v prostředí vrcholně středověkého Brna – "Kamenate" structures in the high medieval town of Brno, Dějiny staveb 2009, 215–222.
[43] MICHNA, P., 1980: Dvě sídlištní stavby z počátků lokačního Uničova (příspěvek do diskuze k otázce zemnic ve městech a vesnicích 13. století) – Zwei Siedlungsbauten aus den Anfängen der Lokationsperiode der Geschichte von Uničov in der Gegend von Olomouc (Zur Diskussion über die Frage der Grubenhäuser in Städten und Dörfern des 13. Jahrhunderts), VVM 32, 161–186.
[44] MICHNA, P.–NEKUDA, V., 1987: Anfänge des städtischen Hauses in Mähren, Siedlungsforschung 5, 97–108.
[45] NEŠPOR, V., 1998: Dějiny města Olomouce. Olomouc, 2. vydání.
[46] NOVÁČEK, K., 2001: Nerostné suroviny středověkých Čech jako archeologický problém: bilance a perspektivy výzkumu se zaměřením na výrobu a zpracování kovů – The mineral resources of medieval Bohemia as an archaeological problem: the state and perspectives of research into metal production and working, AR LIII, 279–309.
[47] NOVÁK, J., 2017: Zaniklé středověké vesnice v zázemí královského města Uničova – The Deserted Middle Ages Villages in the Background of the Royal Twon of Uničov, ZVMO 314, 117–129.
[48] NOVÁK, J., 2023: Archeologické doklady vrcholně středověkého osídlení v nejbližším zázemí města Uničova. In: Horn, V.–Novák, J., Zázemí královského města Uničova: osídlení a církevní architektura, 25–60. Olomouc.
[49] NOVÁK, J., 2023a: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), ul. Opletalova, parc. č. 116/31, 116/32, 330, PV 65, č. 2, 144–145.
[50] PEŠKA, M., 2022: The beginnings of burgher construction in Moravia. In: Lisá, L.–Peška, M. et al., The transformation of burgher houses in medieval Moravia with respect to Bohemia and Silesia, 275–286. Brno.
[51] PEŠKA, M.–MERTA, D., 2022: A contribution to the beginnings of early burgher architecture in Jihlava. In: Lisá, L.–Peška, M. et al., The transformation of burgher houses in medieval Moravia with respect to Bohemia and Silesia, 151–160. Brno.
[52] PIEKALSKI, J., 2004: Problem genezy budowli typu "kemenate" w miastach środkowoeuropejskiej strefy nadmorskiej. In: Archaeologia et Historia Urbana (Czaja R.–Nawrolska G.–Rębkowski M.–Tandecki J., edd.), 227–236. Elbląg.
[53] PLEINER, R., 1969: Středověké sídliště s kovárnami u Mutějovic – Eine mittelalterliche Dorfsiedlung mit Schmiedewerkstätten bei Mutějovice, Westböhmen, PA LX, 553–571.
[54] PLEINER, R., 2006: Iron in archeology: Early European blacksmiths. Praha.
[55] PODLISKA, J.–ZAVŘEL, J., 2006: K problematice identifikace a interpretace archeometalurgického materiálu na příkladu raně středověké Prahy – Identifikation und Interpretation des archäologischen Materials auf dem Beispiel des frühmittelalterlichen Prags, AH 31, 387–402.
[56] PROCHÁZKA, R., 2022: K otázce vývoje a rozšíření pokliček a tzv. pokliček-misek v keramických okruzích střední Evropy ve středověku – Zur Frage der Entwicklung und Verbreitung von Deckeln und sogenannten Deckeln-Schüsseln in den mitteleuropäischen Keramikkreisen im Mittelalter, PA CXIII, 257–310. https://doi.org/10.35686/PA2022.5
[57] PROCHÁZKA, R.–KOVÁČIK, P.–ZŮBEK, A., 2002: Nové poznatky k vývoji opevnění olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung der Befestigung der Olmützer Burg im Früh- und Hochmittelalter, AH 27, 197–213.
[58] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–232.
[59] RICHTER, V., 1959: Raněstředověká Olomouc. Praha – Brno.
[60] STRÁNSKÝ, K.–REK, A.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rozbory železářských strusek z nádvoří Staré radnice v Brně, AT 8, 66–74.
[61] ŠLÉZAR, P., 2008: Archeologický výzkum v suterénu budovy Městského klubu v Litovli – Archäologische Rettungsgrabung im Souterrain des Stadtklubs in Litovel (Littau), VVM 60, 167–183.
[62] ŠLÉZAR, P., 2018: Komunikační síť raně středověké Olomouce – Communication network of early medieval Olomouc. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu 2018. VVM – Supplementum 3 (Martínek, J., ed.), 69–82. Brno.
[63] ŠLÉZAR, P., 2021: Od knížecího hradu k právnímu městu. In: Rudolfovo číslo: Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé (Loskotová, I., ed.), 202–228. Praha.
[64] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of St. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian aristocracy, PV 60, č. 2, 161–199.
[65] ŠTEFAN, I., 2010: Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic – An Article on the Chronology and Informative Potential of S-Shaped Rings, SMP 9, 171–205.
[66] TESAŘÍKOVÁ, E.–BLÁHA, J., 1975: Využití matematických metod při vyhodnocení nálezů strusek z archeologického výzkumu v Olomouci – Prior 73. Nepublikovaný rukopis, ulož. na archeologickém pracovišti NPÚ, ÚOP v Olomouci, nestránkováno.
[67] UNGERMAN, Š., 2010: Počátky mladohradištních pohřebišť na Moravě – Die Anfänge der jungburgwallzeitlichen Gräberfelder in Mähren. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 220–239, 814–817. Praha.
[68] URBÁŠEK, P., 2002: Za socialismu. In: Bartoš, J., a kol., Olomouc: malé dějiny města, 301–326. Olomouc.
[69] ZATLOUKAL, R., 2008: O putování neposedného románského domu po Olomouci – Ein reiselustiges romanisches Haus auf seiner Wanderschaft durch Olmütz, ZPP 68, 273–279.
[70] ZATLOUKAL, R., 2014: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc), PV 55, č. 2, 243–247.
[71] ZATLOUKAL, R. a kol., 2014: Zatloukal, R.–Dehnerová, H.–Šlézar, P.–Grégr, J., MPR Olomouc. Archeologický Atlas. Olomouc. Dostupné z: https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=352180.
[72] ZLÁMAL, T., 2022: Olomoucké středověké předměstí Bělidla z pohledu archeologie – The medieval suburb of Bělidla, Olomouc through the prism of archaeology, AH 47, 503–530. https://doi.org/10.5817/AH2022-2-3
[73] ŽIVNÝ, M., 2005: Pohřební ritus na Moravě v 11.–15. století ve středoevropském kontextu – Funeral rite in Moravia in 11th–15th century in context of central Europe. Disertační práce, Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta MU, Brno.