Příspěvek byl zpracován v rámci projektu AV0Z80020508.
Der vorliegende Beitrag wurde im Rahmen des Förderprojektes AV0Z80020508 ausgearbeitet.
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1999: Zánikový horizont budečské akropole (Ke chronologii raně středověké keramiky) – Der Untergangshorizont des Akropolisburgwalls von Budeč (Zur Chronologie der frühmittelalterlichen Keramik), AR LI, 726–739.
[2] BARTOŠKOVÁ, A., 2003: Revizní analýza archeologické situace u rotundy sv. Petra a Pavla na Budči – Revisionsanalyse der archäologischen Situation bei der St.-Peter-und-Paul-Kirche in Budeč, PA XCIV, 183–218.
[3] BARTOŠKOVÁ, A., 2004: K vývoji vnitřního opevnění na Budči – Zur Entwicklung der Innenbefestigung von Budeč, AR LVI, 763–797.
[4] BARTOŠKOVÁ, A., 2010: Budeč – ein bedeutendes Machtzentrum des frühen böhmischen Staates, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 38, Verlag Dr. Rudolf Habelt GmbH, Bonn, 85–159.
[5] BOHÁČOVÁ, I., 1993: Několik poznámek ke studiu (raně) středověké keramiky. Příspěvek do diskuse – Einige Bemerkungen zum Studium der (früh)mittelalterlichen Keramik. Beitreg zur Diskussion, AR XLV, 508–518.
[6] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu jeho poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters – Der Zeitgenossische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.
[7] BOHÁČOVÁ, I., 1996: Praha – Hrad, Severní trakt, suterén někdejších Rudolfových koníren I., NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, č. j. 1555/96.
[8] BOHÁČOVÁ, I., 1996a: Nejstarší horizonty Severního traktu Pražského hradu a jejich keramický inventář. In: Slowiansczyzna w Europie sredniowiecznej 1. Wrocław, 215–325.
[9] BOHÁČOVÁ, I., 1996b: Nejstarší stratifikovaná keramika a studium hradištního opevnění Pražského hradu – Die älteste stratigraphierte Keramik und das Studium der frühmittelalterllichen Befestigung der Prager Bur, AH 21, 483–492.
[10] BOHÁČOVÁ, I., 1998: K problematice výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Problematik der Aussage von der stratigrafischen Entwicklung der Prager Burg, AR 50, 672–688.
[11] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší fortifikační systémy – Die Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme. In: Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 179–301. Praha.
[12] BOHÁČOVÁ, I., 2008: The archaeology of the dawn of Prague. In: Burg – Forburg – Suburbium. Zum Problematik der Nebenareale frűhmittelalterlicher Zentren. ITM 7 (Boháčová, I.–Poláček, L., edd.), 103–119. Brno.
[13] BOHÁČOVÁ, I., 2011: Prague, Budeč and Boleslav. The reflection of state formation in Early Medieval archaeological sources. In: Macháček, J.–Ungerman, Š., Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa, Studien zur Archäologie Europas 14, 371–395. Bonn.
[14] BOHÁČOVÁ, I. a kol., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–87, AH 13, 173–193.
[15] BOHÁČOVÁ, I.–ČIHÁKOVÁ, J., 1994: Gegenwärtiger Stand des Entwicklungsschemas der Prager frühmittelalterlichen Keramik aus den ältesten Entwicklungsphasen der Prager Burg und Ihrem Suburbium auf dem linken Moldau-Ufer. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. ITM 1 (Staňa, Č., ed.), 173–177. Brno.
[16] BOHÁČOVÁ, I.–HERICHOVÁ, I., 2009: Raně středověký sídelní areál v západní části hradčanského ostrohu – The Early Medieval settlement area in the western part of the Hradčany promontory, Archeologica Pragensia 19, 257–308.
[17] BOHÁČOVÁ, I.–KAŠPAR, V., v tisku: Proměny hrnčířské produkce v pražské sídelní aglomeraci od raného do vrcholného středověku (9.–15. stol.). Praha archeologická. Praha.
[18] DIE CHRONIK DER BÖHMEN, 1923: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag, MGH SRG NS II (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.
[19] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 11.–13. století, Archaeologica Pragensia 5, 257–262.
[20] ČIHÁKOVÁ, J., 2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí – Frühmittelalterliche Beffestigung an der Südgrenze des prager Suburbiums (linkes Moldauufer). In: Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 29–135. Praha.
[21] DVORSKÁ, J.–BOHÁČOVÁ, I., 1999: Das historische Holz im Kontext der archäologischen Untersuchungen der Prager Burg. In: Probleme der mitteleuropäischen Dendrochronologie und naturwissenschaftliche Beiträge zur Talaue der March, ITM 5 (Poláček, L.–Dvorská, J., edd.), 55–67. Brno.
[22] FROLÍK, J., 2002: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném na základě smlouvy č. 7023/01 na lokalitě Praha – Pražský hrad, Střední křídlo, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, č. j. 6029/02.
[23] FROLÍKOVÁ, D., 2009: Die Anfänge der Prager Burg im Lichte neuer archäologischer Ausgrabungen. In: Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen Raum. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 52, 65–76. Langenweissbach.
[24] FROLÍKOVÁ, D., 2011: Nové poznatky k vývoji příčného opevnění Pražského hradu – výsledky výzkumu ve Středním křídle Pražského hradu v roce 2010 – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung einer Querbefestigung der Prager Burg – Grabungsergebnisse im Mittelflügel der Prager Burg im Jahr 2010, AH 36, 177–191.
[25] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky k chronologii pražské raně středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.
[26] HRDLIČKA, L., 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Aussagekraft der stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, AR XLIX, 649–662.
[27] KYNCL, T. a kol., v tisku: Dvacet let dendrochronologického datování ve středních Čechách a pražská archeologie. Praha archeologická. Praha.
[28] LEGENDA CHRISTIANI, 2012: Legenda Christiani. Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius – Kristiánova legenda. Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily (Ludvíkovský, J., ed.). Praha.
[29] NEUSTUPNÝ, Z., 2008: Frühmittelalterliche Burgwälle im Prager Becken in Bezug auf die Enwicklung und Struktur der Besiedlung. In: Das wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren. ITM 6 (Poláček, L., ed.), 153–164. Brno.
[30] PAVLŮ, I., 1971: Pražská keramika 12.–13. stol. Praehistorica 4. Praha.
[31] SLÁMA, J., 1988: Střední Čechy v raném středověku. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praehistorica 14. Praha.
[32] STARÁ BOLESLAV, 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku – Stará Boleslav. Přemyslid Stronghold in the early Middle Ages. Mediaevalia archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.). Praha.
[33] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.
[34] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse) – On the development of strongholds in the heart of Bohemia in regard to the Přemyslid domain (A Contribution to the Discussion), AR LXII, 535–554.