[1] ANDRZEJEWSKA, A., 2010: Zespół kafli renesansowych z ratusza w Bytomiu – A collection of Tilles from the town Hall in Bytom, Acta Universitatis Lodziensis. Folia Archaeologica 27, 101–119.
[2] Al SAHEB, J., 2004: Řeka Ostravice a její role v dějinách Frýdlantu nad Ostravicí. In: Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 5, 79–96. Frýdek-Místek.
[3] Al SAHEB, J., 2014: Počátky a rozvoj Místku do roku 1434. In: Frýdek-Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 42–47. Praha.
[4] AL SAHEB, J.–PINDUR, D., 2005: Příspěvek k dějinám frýdeckého panství v 17. století, Vlastivědné listy 31, č. 1, 4–10.
[5] AL SAHEB, J.–PINDUR, D., 2008: Nejstarší dějiny farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku. In: Těšínský muzejní sborník 3, 176–191. Český Těšín.
[6] BAKALA, J., 1971: Komentář k bádání o počátcích města Frýdku, ČSM B XX, 111–130.
[7] BAKALA, J., 1982: Osídlení Frýdecka a Jablunkovska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek.
[8] BAKALA, J., 2005: 700 let Ujazdského rejstříku, Těšínsko 48, č. 4, 14–16.
[9] BORIS, M., 1981: O počátcích města Frýdku-Místku, Pobeskydí, Společenské vědy 2, 4–19.
[10] BORIS, M.–ŽÁČEK, R., 1981: Frýdek-Místek. Frýdek – zámek, místnost č. 17. Rkp. nálezové zprávy č. 995 ulož. v archivu Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
[11] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[12] BŘÍZOVÁ, Z., 1996: Frýdek-Místek, zámek – 1. nádvoří: Nálezová zpráva. Frýdek-Místek. Rkp. nálezové zprávy č. 2359 ulož. v archivu v Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
[13] BŘÍZOVÁ, Z., 2001: Sanace hradební zdi ve Frýdku. Rkp. nálezové zprávy č. 2478 ulož. v archivu Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
[14] ČAPSKÝ, M., 2011: Hospodářský obraz moravsko-slezského pomezí v době vlády Jana Lucemburského. In: Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského, 39–50. Ostrava.
[15] GALL, F., 1977: Österreichische Wappenkunde. Wien – Köln.
[16] DIVILEKOVÁ, D., 2008: Vykurovanie na hrade Devín – Wie auf der Burg Devín (Theben) geheizt wurde, AH 33, 185–198.
[17] DYMEK, K., 1995: Średniowieczne i renesansowe kafle śłąskie. Wrocław.
[18] GYURICZA, A., 1992: Reneszánsz Északkelet-Magyarországról. Miskolcz.
[19] EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B.–FÜRYOVÁ, K., 1993: Středověké kachlice. Katalog výstavy ve Slovenském Národním muzeu. Bratislava.
[20] FELD, I.–CHOVANEC, J.–DANKÓ, J. K.–TAMÁSI, E., 1996: A Gótikától a Habánokig. Kályhacsempék Abaúj, Sáros és Zemplén vármegyékből. A sárospataki Rákóczi Múzeum Füzetei 31. Sárospatak.
[21] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odkaz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. Praha.
[22] HLINOMAZ, M., 1995: Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, Paginae historie. Sborník Státního ústředního archivu v Praze 3, 152–194.
[23] HOLCOVÁ, D., 2015: Nálezy středověké a novověké keramiky z Frýdku-Místku – Findings of the medieval and modern pottery from Frydek-Mistek, rkp. nepubl. bakalářské práce na FPF Slezské univerzity v Opavě, ved. práce PhDr. V. Goš, CSc.
[24] HOLČÍK, Š., 1976: Středověké kachlice na Slovensku, ZbSNM 70, História, 70, 91–112.
[25] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (tapestry) pattern. In: Studies in Post-medieval Archaeology 3. Post-medieval ceramics. Production, assortment, usage – Novověká keramika. Výroba, sortiment, užití – Neuzeitliche Keramik. Produktion, Sortiment, Verwendung, 273–302. Prague.
[26] JANÁL, J., 2001: Komorové kachle ve sbírkách holešovského muzea, Archeologie Moravy a Slezska, 90–97.
[27] JANIŠOVÁ, J., 2014: Heraldická výzdoba Moravského zemského zřízení z roku 1604 (k ikonografii zasedání zemského soudu) – Heraldic embellishment of the Moravian land ordinance from 1604 (As to the iconography of the provincial court session), Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 7, 49–74.
[28] JEŽ, R., 2007: Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století (S edicí korespondence z let 1554–1581), rkp. nepubl. magisterské diplomové práce na MU, Brno, ved. práce doc. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.
[29] JEŽ, R., 2008: Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528–1545, Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy 20, 225–267.
[30] JEŽ, R., 2008a: Manželské soužití knížete Václava III. Adama s Marií z Pernštejna v polovině 16. století, Těšínsko 51, č. 4, 1–15.
[31] JEŽ, R., 2009: "…oznámili sú, jakž Bartka Šestáka zabili…" K dějinám městského trestního práva na Těšínsku v raném novověku. In: Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 10, 9–34. Frýdek-Místek.
[32] JEŽ, R., 2009a: Slavnosti na dvorech těšínských knížat renesančního věku – Festivities in courts of Těšín princes of the Renaissance age, Těšínsko 52, č. 4, 1–10.
[33] JEŽ, R., 2009b: Těšínští Piastovci renesančního věku. Životní osudy rodiny knížete Václava III. Adama (1524–1579), rigorózní práce ulož. na FF MU, Brno.
[34] JEŽ, R., 2010: "I v paměti máme, když jsi o téhož opata orlovského na Hradě pražském s námi austně mluvil…". K sekularizaci církevních majetků na Těšínsku v počátcích reformace. In: Trzysta lat tolerancji na Śląsku Cieszyńskim. W trzystulecie założenia kościoła Jezusowego w Cieszynie, 36–65. Cieszyn.
[35] JEŽ, R., 2012: Heslo B 14. 1. Anonym. Pohled na Frýdek a Místek. In: Šopák, P. et al., Město – zámek – krajina. Kulturní krajina českého Slezska od středověku po první světovou válku, 154–155. Opava.
[36] JEŽ, R., 2012a: Uherská šlechta a slezští Piastovci na počátku raného novověku (rodové aliance ve víru politiky a osobní prestiže), In: Šľachta na Kysuciach a jej susedia – Šlechta na Kysucích a její sousedé (Pindur, D.–Turóci, M. a kol., edd.), 113–144. Čadca – Český Těšín – Žilina.
[37] JEŽ, R., 2014: Počátky města Frýdku do roku 1434. In: Frýdek-Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 32–41. Praha.
[38] JEŽ, R., 2014a: Frýdek na sklonku středověku a v raném novověku (1434–1648). In: Frýdek–Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 49–82. Praha.
[39] JUCHELKA, J., 2004: Frýdek-Místek, ulice Hluboká. Výstavba supermarketu Kaufland. Rkp. nálezové zprávy, NPÚ ÚOP v Ostravě.
[40] JUCHELKA, J., 2004a: Frýdek-Místek (okr. Frýdek-Místek). Supermarket Kaufland, PV 45, 156–157, 197.
[41] JUCHELKA, J., 2006: Záchranný archeologický výzkum ve Frýdku-Místku, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w latach 2003–2004, 233–235.
[42] JUŘÁK, P., 2002: Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Frýdek-Místek.
[43] JUŘÁK, P., 2011: Frýdek-Místek. Praha – Litomyšl.
[44] KAMIŃSKI, R., 2011: Kafel Hansa Bermana z rynku Starego Miasta w Kamieniu Pomorskim – Hans Berman's stove tile from the Old Town market in Kamień Pomorski, Materiały Zachodniopomorskie, Nowa Seria VIII, z. 1: Archeologia, 309–315.
[45] KOLÁŘ, F., 2006: Záchranné výzkumy na ulici Hluboké ve Frýdku-Místku, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w latach 2003–2004, 236–239.
[46] KOTÁSEK, J., 2008: Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek.
[47] KORBELÁŘOVÁ, I.–ŽÁČEK, R., 2008: Těšínsko – země Koruny české / Ducatus Tessiensis – terra Coronae Regni Bohemiae. K dějinám knížectví od počátku do 18. století. Český Těšín.
[48] KOUŘIL, P., 1983: Středověké nálezy z frýdeckého zámku (okr. Frýdek-Místek), PV 1981, 56.
[49] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku – Stadtburgen in Böhmisch-Schlesien, AH 22, 249–272.
[50] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[51] KOUŘILOVÁ, M., 2002: Frýdecké panství v urbářích pořízených urbariální komisí roku 1770, Těšínsko 45, č. 3, 15–22.
[52] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, B., 2009: Stove tiles from Starý Bohumín – Kachle ze Starého Bohumína – Die Kachlen von Starý Bohumín, Studies in Post-Medieval Archeology 3, 289–301.
[53] KOTÁSEK, J., 2008: Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek–Místek.
[54] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae regionalis Fontes 8. Olomouc.
[55] KROČEK, M., 2002: Fojti na frýdeckém panství, Těšínsko 45, č. 4, 1–9.
[56] KRUŤOVÁ, M., 1998: Kachlový soubor ze zámku ve Frýdku-Místku, rkp. nepubl. bakalářské diplomové práce na FPF Slezské univerzity v Opavě, ved. práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.
[57] LACHOVÁ, V., 2015: Gotická a renesanční architektura města Frýdku-Místku – Gothic and Renaissance Architecture of the town Frýdek-Místek, rkp. nepubl. bakalářské práce na UP v Olomouci, ved. práce Mgr. Petr Čehovský, Ph.D.
[58] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Ornament na kachlích. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 139–155. Uherské Hradiště.
[59] LOSKOTOVÁ, I., 2009: Ornament v kachlovém reliéfu středověkého a raně novověkého Brna. In: Křížová, A. a kol., Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Etnologické studie 5, 9–27. Brno.
[60] LOSKOTOVÁ, I., 2009a: Středověké reliéfní kachle jako pramen hmotné kultury (Morava) – Mittelalterliche Reliefkacheln als Quelle für die materielle Kultur (Mähren), AH 34, 189–208.
[61] LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky – Brno Stove Tiles in the Gothic Period, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno, vedoucí práce doc. PhDr. R. Krajíc, CSc.
[62] LOSKOTOVÁ, I., 2014: Kachlový soubor z areálu cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, VVM LXVI – suppl. 2, 82–103.
[63] MAJEWSKI, M., 2015: Renesansowe kafle zachodniopomorskie. Studium z historii ogrzewania wnętrz mieszkalnych. Stargard – Szczecin.
[64] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Málo známá kolekce reliéfně zdobených pozdně středověkých kachlů z Dambořic – Eine wenig bekannte Kollektion von Kacheln mit Reliefverierungen aus Dambořice, Slovácko XLIV, 183–223.
[65] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Portrétní kachle. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 73–88. Uherské Hradiště.
[66] MOTYLEWSKA, I., 2008: Renesansowe kafle z zamku w Inowłodzu. Łódź.
[67] MOTYLEWSKA, I., 2008a: Fantaskní, mytologické a alegorické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 38–55. Uherské Hradiště.
[68] MÜLLER, K.–ZEZULA, M., 2014: Heslo B1–2. Kamnový kachel s orlicí. In: Matejko-Peterka, I. a kol., Země a její pán. Struktury vlády a její projevy na území Rakouského Slezska do konce první světové války, 57. Opava.
[69] MÜLLER, K.–ZEZULA, M., 2014a: Heslo B1–16. Kamnový kachel s habsburským orlem. In: Matejko-Peterka, I. a kol., Země a její pán. Struktury vlády a její projevy na území Rakouského Slezska do konce první světové války, 81. Opava.
[70] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[71] PASTOREK, R., 2011: O počátcích obcí v povodí řek Morávky a Mohelnice. Současný stav vědění, Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 12, 7–15. Frýdek-Místek.
[72] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[73] PINDUR, D., 2004: Těšínsko za vlády těšínského knížete Kazimíra II. (1477–1528), Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy 14, 1–93.
[74] PINDUR, D., 2005: Vznik panského dvora v Sedlištích, Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 6, 10–18. Frýdek-Místek.
[75] PINDUR, D., 2014: Frýdek a Místek v letech 1648–1780. In: Frýdek–Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 104–146. Praha.
[76] SOBOTÍK, B.–GROBELNÝ, A., 1953: Urbář panství frýdecko-místeckého z r. 1580. Opava.
[77] SOUKUP, M. B.–SOUKUPOVÁ, M.–ŠREJBR, A., 2012: Bohemian finds of stove tiles with the signature "HANS BERMAN" – Kachle se signaturou "Hans Berman" z českých nálezů – Ofenkacheln mit der Signatur "HANS BERMAN" unter den böhmischen Funden, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 145–164.
[78] TICHÁNEK, J., 2005: Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku. Kopřivnice.
[79] TURKOVÁ, M., 2005: Těšínská knížata a Pernštejnové v polovině 16. století (Edice listů knížete Václava Těšínského Vratislavu z Pernštejna z let 1565–1575), Východočeský sborník historický 12, 15–44.
[80] TYMONOVÁ, M., 2011: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno. Díl I.–III., vedoucí práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.
[81] TYMONOVÁ, M., 2012: Renesanční kachle s dvanácti biblickými hrdiny a tyrany z českého Slezska – Renaissancekacheln mit zwölf biblischen Helen und Tyranen vom tschechischen Gebiet Schlesiens, AH 37, 679–690.
[82] TYMONOVÁ, M., 2015: Medailonové kachle z Javorníka Medailonové kachle z Javorníka – Die Medaillonkacheln aus Javorník, AH 40, 941–959.
[83] ULIČNÝ, M., 2005: Neskororenesančné kachlice z hradu Ľubovňa. In: Gotické a renesančné kachlice v Karpatoch (Chovanec, J., ed.), 241–251. Trebišov.
[84] VITANOVSKÝ, M., 2008: Heraldické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 90–115. Uherské Hradiště.
[85] VOJKOVSKÁ, E., 2012: Heslo B 14. Frýdek. In: Šopák, P. et al., Město – zámek – krajina. Kulturní krajina českého Slezska od středověku po první světovou válku, 154. Opava.
[86] VOJKOVSKÝ, R., 2007: Frýdek. Zámek ve Frýdku–Místku. Frýdek-Místek.
[87] VÝTISK, S., 2012: Obsazování zemských úřadů na Opavsku v posledních letech vlády Rudolfa II. – The process of appointing the land offices in duchy of Opava in the last years' reign of Rudolf II., Studia historica Brunensia 59, 31–77.
[88] WEISSBROD, M., 2009: Frýdecký zámek. Frýdek-Místek.
[89] ZEZULA, M., 2014: Nejstarší osídlení Frýdecko-Místecka. In: Frýdek-Místek. Historie – Kultura – Lidé (Adamec, T. a kol., edd.), 13–28. Praha.
[90] ŽÁČEK, R., 1986: Pobeskydí od husitství do Bílé Hory. Frýdek-Místek.
[91] ŽÁČEK, R., 1992: Těšínsko od roku 1450 do vymření Piastovců. In: Nástin dějin Těšínska, 31–44. Ostrava – Praha.
[92] ŽÁČEK, R., 1995: Urbář panství frýdeckého z roku 1636, Těšínsko 38, č. 3, 1–4.
[93] ŽÁČEK, R., 1998: K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora. In: Slezsko v dějinách českého státu. Sborník příspěvků z vědecké konference, pořádané pod záštitou prezidenta České republiky Václava Havla u příležitosti 50. výročí Slezského ústavu SZM v Opavě, 150–157. Opava.
[94] ŽEGKLITZ, J., 2012: Grafické a další předlohy motivů na kachlích z českého prostředí Renesanční kachle jako prostředek šíření idejí a kultury doby reformace – Prints and other artwork models for motifs on stove tiles in Bohemia Renaissance stove tiles as an agent in the spread of Reformation ideas and culture, AR LXIV, 265–319.
[95] ŽEGKLITZ, J., 2012a: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture durinh the age of Reformation, Studies in Post-Medieval Archeology 4, 25–112.
[96] ŽEGKLITZ, J.–VITANOVSKÝ, M.–ZAVŘEL, J., 2009: Soubor kachlových forem z pražské hrnčířské dílny Adama Špačka a její kachlová produkce v letech 1531–1572 – An assemblage of stove tile moulds from the Prague pottery workshop of Adanm Špaček and the tile production of this facility in the years 1531–1572, AR LXI, 427–466.