Archaeology of the 16th–20th century in the Czech Republic

Variant title
Archeologie novověku v České republice
Contributor
Vařeka, Pavel (Translator)
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 2, pp. 367-399
Extent
367-399
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
English
License: Not specified license
Abstract(s)
This study is an overview of over fifty years of professional interest in archaeology of the modern age in the Czech lands. It highlights theoretical background and methods that it shares with archaeology focused on medieval periods, as well as new approaches and topics opened by archaeology of the modern era. Despite the fact that in recent decades research mainly focused on the early modern age (16th–18th centuries), reflections upon further development of this sub-discipline necessarily involve the extending of archaeological interest to material remains dating from the modern age and the recent past (19th–20th centuries).
Studie podává přehled o více než půl století trvajícím profesionálním zájmu o archeologii novověkého období na našem území. Poukazuje na společná teoretická východiska a metody s archeologií zkoumající středověké období, ale i na nové přístupy a témata, které archeologie novověkého období otevírá. Přestože byla v posledních desetiletích pozornost zaměřena převážně na raný novověk (16.–18. století), je nedílnou součástí úvah o dalším vývoji subdisciplíny také rozšiřování archeologického zájmu o materiální památky z moderní doby a nedávné minulosti (19.–20. století).
Summary language
Note
  • Part of the study was supported by the project GA ČR, nr. GA15-03380S – A Land Transformed: An Interdisciplinary Investigation into the Impact of the Thirty Years' War on the Rural Landscape of Bohemia.
  • Část studie byla podpořena projektem GAČR č. GA15-033805 – Proměněná země: interdisciplinární výzkum vlivu třicetileté války na venkovskou krajinu Čech.
Document
References:
[1] ALTOVÁ, B.–KÖSSL, A.–MATOUŠEK, V.–PROCHÁZKA, Z.–ŠIMEK, J., 2008: Tzv. Tillyho šance u Rozvadova ve světle terénní dokumentace a ikonografických pramenů, předběžná zpráva – Die sogenannten Tilly-Schanzen bei Rosshaupt (Rozvadov) im Licht der Terraindokumentation sowie der ikonographischen und kartographischen Quellen, Landkreis Tachau (Tachov), Westböhmen. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2003–2007. Sborník k životnímu jubileu Zdeňka Smrže (Černá, E.–Kuljavceva-Hlavová, J., edd.), 359–374. Most.

[2] ANDERLE, J.–JEŽEK, M.–ZAVŘEL, P., 2000: Průzkum selské usedlosti čp. 2 v Sakách na Slánsku – Durchforschungsergebnisse vom Bauernsitz Konskr.-Nr. 2 in Saky, PRP 7, č. 1, 43–67.

[3] BARTOŠ, M., 1976: Nález kachlů z poloviny 18. století na Labské louce v Krkonoších , Český lid LXIII, 231–235.

[4] BAYER, T.–BENEŠ, J., 2004: Středověká terasová pole na Šumavě jako hydropedologický fenomén a archeologický problém – Medieval terraced fields in the Bohemian Forest as a hydropedological phenomenon and problem of landscape archaeology, AR LVI, 139–159.

[5] BENEŠ, J., 1996: Archeologický a archeobotanický výzkum pozdně středověkého vodovodního díla z Prachatic, Zlatá stezka . Sborník Prachatického muzea 3, 158–181.

[6] BENEŠ, J.–HRUBÝ, P.–MICHÁLEK, J.–PARKMAN, M., 1999: Kamenná ohrazení na Hořejším vrchu a vrchu Kokovci u Vlachova Březí . Příspěvek ke studiu agrární krajiny šumavského podhůří, Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea 6, 273–298.

[7] BENEŠ, J.–KOČÁR, P., 2000: Novověké obilnářství vsi Laziště (okr. Prachatice) v Pošumaví na základě archeobotanické makrozbytkové analýzy. Nahý ječmen Hordeum vulgare convar. distochon var. nudum – středověký relikt nebo novověký výsadek? – Die neuzeitliche Getreidewirtschaft des Dorfs Lažiště (Kreis Prachatice) im Vorböhmerwald auf Grund einer archäobotanischen Makrorestenanalyse: Die Nacktgerste Hordeum vulgare convar. Distichonvar. Nuchen – mittelalterliches Relikt oder neuzeitliche Pflanzung?, AVJČ 13, 185–196.

[8] BENEŠ, J.–KUBŮ, F.–TÖRÖK, J., 1995: Soubor militarií z počátku třicetileté války z Volarských šancí – Die an den Wallerer Schanzen gefundene Militarienkollektion aus dem Anfang des Dreissigjährigen Krieges, AR XLVII, 461–480.

[9] BERÁNEK, J.–DOLEŽAL, D.–KORENÝ, R.–KŘIVÁNEK, R.–VAŘEKA, P., 1998: Větrný mlýn holandského typu v Příčovech , Podbrdsko 5, 30–52.

[10] BERANOVÁ, M., 1989: Kovové vínky pražských dívek ze 17. a první poloviny 18. století. Příspěvek k lidovému šperkařství – Metallkränzchen der Mädchen aus Prag aus dem 17. und aus der 1. Hälfte des 18. Jhs. Beitrag zum Volksschmuckwesen, Archaeologica Pragensia 10, 269–280.

[11] BERKOVÁ, J., 1999: Saky, čp. 2 – nález jádra středověkého vesnického domu v obci Saky , PSČ 13/1, 41–45.

[12] BLÁHA, J., 1983: K vypovídacím možnostem olomouckého archeologického materiálu 15. až 17. století , Historická Olomouc a její současné problémy 4, 307–315.

[13] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographie und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.

[14] BLÁHA, R.–SIGL, J., 2007: Archaeological excavation of Modern period brickworks on the Kimberly-Clark site in Jaroměř , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 137–144.

[15] BLAJEROVÁ, M., 1974: Antropologická charakteristika kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště na Oškobrhu – Die anthropologische Charakteristik des Skelettmaterials vom mittelalterlichen Friedhof Oškobrh, PA LXV, 185–217.

[16] BLAŽKOVÁ, G., 2013: Vývoj raně novověké kuchyňské a stolní keramiky v Čechách na základě souborů z Pražského hradu – The development of Early Modern ceramic kitchenware and tableware in Bohemia based on assemblages from Prague Castle, PA CIV, 183–230.

[17] BLAŽKOVÁ, G.–VEPŘEKOVÁ, J., 2015: Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu. Díl I. Katalog . Castrum Pragense 13. Praha.

[18] BLAŽKOVÁ, G.–FROLÍK, J.–ŽEGKLITZOVÁ, J., 2012: Early Modern archaeological assemblages from Prague Castle and period written and iconographic sources , Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 189–232.

[19] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G., 2005: Archeologický výzkum novověkého pohřebiště u Jízdárny , Castrum Pragense 7, 403–410.

[20] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G., 2005a: Několik poznámek k archeologickému studiu novověkého pohřbívání v Čechách (Úvod ke studiu novověkých pohřebišť na Pražském hradě) , Castrum Pragense 7, 201–216.

[21] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G., 2007: House of the armoury scribe at Prague Castle , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 9–42.

[22] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G., 2009: Finds of Early Modern period ceramics from cesspit B at Prague Castle , Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 21–44.

[23] BLAŽKOVÁ, K., ed., 2011: Bitva u Rakovníka 1620 . Rakovník.

[24] BLAŽKOVÁ, T.–FIALOVÁ, D.–MATOUŠEK, V., edd., 2014: Individuální a masová rekreace v okolí velkých industriálních měst v 19.– 21. století . Praha.

[25] BLAŽKOVÁ, T.–MATOUŠEK, V., 2010: The Complex Research of the Thirty Year's War Battlefields in the Czech Republic , Śląskie Sprawozdania Archeologiczne 52, 427–436.

[26] BLAŽKOVÁ, T.–MATOUŠEK, V., 2013: Česká krajina 19. a 20. století ve světle industriální archeologie – stav bádání . In: Archeologie Modernity. Přístupy – metody – témata (Vařeka, P., ed.), 17–22. Plzeň.

[27] BLAŽKOVÁ, T.–MATOUŠEK, V., 2013a: Kvalifikační práce a projekty industriální archeologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy . In: Archeologie Modernity. Přístupy – metody – témata (Vařeka, P., ed.), 171–174. Plzeň.

[28] BOHÁČOVÁ, I., 1990: Neznámý kachel z Pražského hradu se starozákonním motivem – An unknown stove title from Prague Castle with an Old Testament motiv, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 261–262.

[29] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu v letech 1980–1987 – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–1987, AH 13, 173–198.

[30] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–ŽEGKLITZ, J., 1989: Jiřské náměstí na Pražském hradě. Shrnutí výsledků 1. etapy výzkumu – Der Georg-Platz auf der Prager Burg. Ergebnisse der ersten Forschungsetappe, AH 14, 193–202.

[31] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–PETŘÍČKOVÁ, J.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Příspěvek k poznání života a životního prostředí na Pražském hradě a Hradčanech – Ein Beitrag zur Kenntnis des Lebens und der Umwelt auf der Prager Burg und Hradčany, AH 15, 177–189.

[32] BORKOVSKÝ, I., 1975: Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě . Praha.

[33] BOUDA, J.–KOČÁR, P., 2011: Merklín – ulice 1. máje, raně novověké spáleniště studované pomocí metod environmentální archeologie – Merklín – Straße ulice 1. máje, frühneuzeitliche mittels der Methoden der Enviromentalarchäologie untersuchte Brandstätte, AZČ 2, 173–181.

[34] BRAVERMANOVÁ, M., 1998: Textilie . In: Krajíc, R. a kol., Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220, 125–127, 195–197. Tábor.

[35] BRAVERMANOVÁ, M.–BŘEZINOVÁ, H.–HLAVÁČEK, P., 1998: Soubor renesančních bot ze studny u kostela Všech svatých na Pražském hradě – Die Kollektion von Renaissanceschuhen aus dem Brunnen an der allerheiligenkirche in Prager Burg, AH 23, 471–492.

[36] BRAVERMANOVÁ, M.–ČIERNA, A., 1997: Pohřební textilie z hrobu Rudolfa II. v královské hrobce v katedrále sv. Víta na Pražském hradě – Leichentextilien aus dem Grab des Rudolf II. aus der Köningsgruft im St. Veitsdom in der Prager Burg, AH 22, 363–385.

[37] BRAVERMANOVÁ, M.–KOBRLOVÁ, J.–SAMOHÝLOVÁ, A., 1994: Textilie z hrobu Anny Jagellonské z Colinova mauzolea v katedrále sv. Víta na Pražském hradě – Textilien aus der Grabstätte der Anna Jagellone, AH 19, 437–461.

[38] BRAVERMANOVÁ, M.–KOBRLOVÁ, J.–SAMOHÝLOVÁ, A., 1995: Textilie z hrobu Maxmiliána II. Habsburského z Colinova mauzolea v katedrále sv. Víta na Pražském hradě – Textilien aus dem Grab des Maxmilian II. von Habsburg aus dem Colin-Mausoleum im St. Veitsdom in der Prager Burg, AH 20, 497–521.

[39] BRUNCLÍKOVÁ, L.–SOSNA, D., 2012: Garbologie: zrcadlo konzumní společnosti , Antropowebzin 3/2012, 131–139.

[40] BRUNCLÍKOVÁ, L.–SOSNA, D., 2014: Cesta do hlubin kontejneru , Antropowebzin 1/2014, 1–9.

[41] BRYCH, V., 2001: Kachle z tvrze Křešic u Divišova. K poznání kamnářské produkce pozdní gotiky a renesance ve středních Čechách – Stove tiles from fortified manor at Křešice u Divišova. On Late Gothic and Renaissance stove-making in Central Bohemia, ASČ 5, 665–688.

[42] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní . Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.

[43] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční . Katalog výstavy. Praha.

[44] BUDINSKÁ, J., 1976: Příspěvek k dějinám hrnčířství v Levíně . Monografické studie Krajského muzea v Teplicích 10. Teplice.

[45] BUCHANAN, R. A., 1972: Industrial Archaeology in Britain . Harmondsworth.

[46] BUCHLI, V.–LUCAS, G., edd., 2001: Archaeologies of Contemporary Past . London – New York. 378

[47] BUREŠ, M., 2013: Odraz Železné opony v datech leteckého laserového skenování na příkladu Novohradských hor . In: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny (Gojda, M.–John, J., edd.), 221–227. Plzeň.

[48] BUREŠ, M., 2015: Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor . Plzeň.

[49] BURIAN, V., 1975: Obilní jáma v Komořanech (okr. Vyškov) , PV 1974, 75–78.

[50] BUTT, J.–DONNACHIE, I., 1979: Industrial Archaeology in the British Isles . London.

[51] CASSELA, E. C.–SYMONDS, J., edd., 2005: Industrial Archaeology. Future Directions . New York.

[52] COURTNEY, P., 2009: The Current State and Future prospects of Theory in European Post-Medieval Archaeology . In: International Handbook of Historical Archaeology (Majewski, T.–Gaimster, D., edd.), 169–189. New York.

[53] CROSSLEY, D., 1990: Post-medieval Archaeology in Britain . London – Leicester – New York.

[54] ČAPEK, L., 2016: Kamnářská keramika . In: Historická radnice v Českých Budějovicích ve světle archeologických výzkumů a rozboru hmotných pramenů (Čapek, L.–Militký, J. a kol., edd.), 237–252. Plzeň – České Budějovice.

[55] ČAPEK, L.–PREUSZ, M., 2012: Chov ovcí, ovčíny a sociální struktura ovčího řemesla ve středověku a novověku v Čechách a na Moravě , Kuděj 2, 6–35.

[56] ČAPEK, L.–PREUSZ, M., 2016: Středověká a novověká keramika z nádvoří radnice . In: Historická radnice v Českých Budějovicích ve světle archeologických výzkumů a rozboru hmotných pramenů (Čapek, L.–Militký, J. a kol., edd.), 121–214. Plzeň – České Budějovice.

[57] ČERMÁK, K., 1896: Hrnčíři v Čáslavi a jejich památky , PA XVII, 214–223.

[58] ČERMÁK, K., 1906: Hrnčířské dílny v Čáslavi v době renaissanční , PA XXI, 567–572.

[59] ČERMÁK, K., 1914: Hrnčířské památky z Čáslavska , Muzejník čáslavský 2, 37–47.

[60] ČERMÁK, K., 1914a: Hrnčířské dílny v Čáslavi , Muzejník čáslavský 2, 47–52.

[61] ČERNÁ, E., 2002: Sklo 13. až 16. století . In: Klápště, J. a kol., Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4, 93–115. Praha – Most.

[62] ČERNOHORSKÝ, K., 1928: Československá lidová keramika. Příspěvky k soubornému studiu . Národopisný sborník československý 23. Praha.

[63] ČERNOHORSKÝ, K., 1928a: Příspěvky k dějinám moravských fayensí . Opava.

[64] ČERNOHORSKÝ, K., 1935: Poznámky k fajánsové výrobě v Prostějově . Prostějov.

[65] ČERNOHORSKÝ, K., 1941: Moravská lidová keramika . Praha.

[66] ČERNOŠ, Š.–HEJHAL, P., 2012: Archaeological excavations of Jihlava's Early Modern fortifications (2003–2010) , Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 389–403.

[67] ČIHÁČKOVÁ, L.–OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2011: Nálezy z archeologického výzkumu hřbitova u kostela sv. Bartoloměje v Rakovníku. Příspěvek k poznání pohřební výbavy obyvatel barokního města – Finds recovered during the archaeological excavations undertaken at the cemetery at St Bartholomew's Church in Rakovník. A contribution to our knowledge of objects deposited in graves of citizens of a Baroque town, ASČ 15, 1029–1049.

[68] ČULÍKOVÁ, V., 1995: Zpráva o prvním archeobotanickém nálezu tabáku (r. Nicotina L.) ve střední Evropě – Nachricht über den ersten archäobotanischen Tabakfund (G. Nicotina L.) in Mitteleuropa, AH 20, 615–619.

[69] ČULÍKOVÁ, V., 2007: Zpráva o prvním archeobotanickém nálezu líčidla amerického (Phytolacca americana L.) ve střední Evropě a o dalších druzích užitkových rostlin z Prahy-Hradčan – Report about the first archeobotanical find of poke weed (Phytolacca americana L.) in the Middle Europe and other species of utility plants from Prague-Hradčany, AR LIX, 353–370.

[70] ČULÍKOVÁ, V., 2008: Ovoce, koření a léčiva z raně novověké jímky hradčanského špitálu – Fruits, spices and medicaments from the post-Medieval cesspit of hospital at Prague-Hradčany, AR LX, 229–260.

[71] ČULÍKOVÁ, V., 2014: Moderní sortiment užitkových rostlin v barokové jímce v Thunovské ulici čp. 192 na Malé Straně v Praze , Staletá Praha XXIX, č. 2, 64–119.

[72] DENKSTEIN, V., 1953: O úkolech historické archeologie , ČNM – Oddíl věd společenských 122, 219–223.

[73] DOHNAL, M., 2003: Historická kulturní krajina v novověku. Vývoj vsi a plužiny v Borovanech u Bechyně . Praha.

[74] DOHNAL, M., 2003a: Proměny půdorysného uspořádání osad v okolí Milevska v pozdním středověku a novověku – Changes in the layout of villages around Milevsko in the Late Medieval and Early Modern periods, ASČ 7, 795–840.

[75] DOHNAL, M., 2006: Vybrané archeologické výzkumy v historickém jádru města Berouna v roce 2004 – Selected archaeological excavations from the historic centre of Beroun in 2004, ASČ 10, 927–944.

[76] DOHNAL, M., 2008: Změny krajiny v pozdním středověku a raném novověku v jižním okolí Čáslavi. Rybniční hospodářství ve Zbýšově a Šebestovicích – Changes in the landscape in the Late Middle Ages and Early Modern Times in the southern vicinity of Čáslav. Fish farming in Zbýšov and Šebestěnice, ASČ 12, 829–848.

[77] DOHNAL, M.–FRÖHLICH, J., 2000: Výzkum parkánu u kasáren v Písku (Vyhodnocení souboru novověké keramiky) – Research of the moat by barracks in Písek (An evaluation of the postmedieval pottery collection), AVJČ 13, 155–184.

[78] DOHNAL, M.–KORENÝ, R.–KOUCKÝ, K.–PROCHÁZKA, L.–ŠAMATA, J., 2001: Obděnice čp. 4 (okr. Příbram). Dějiny usedlosti ve světle etnografických, archeologických, písemných a paleozoologických pramenů – No 4, Obděnice (Příbram district). The history of a homestead in the light of ethnographic, archaeological, written and palaeozoological sources, ASČ 5, 721–738.

[79] DOHNAL, M.–ŠÍDA, P., 2007: Historické způsoby značení pozemkových hranic a problematika tzv. mohylovitých útvarů – Historical methods for marking territorial boundaries and the problem of "tumulus" formations, ASČ 11, 635–652.

[80] DOHNAL, M.–VAŘEKA, P., 1997: Výzkum novověké vesnické usedlosti v Srlíně (okr. Písek) – svědectví archeologických a písemných pramenů – Research of the postmedieval farm in Srlín (distr. of Písek) – archaeological and documentary evidence, AVJČ 10, 1997, 84–106.

[81] DOHNAL, M.–VAŘEKA, P., 2002: Novověké artefakty z bývalého kapucínského kláštera v areálu někdejších kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (Zjišťovací výzkum v letech 1998–1999) – Early modern artefacts from the former Capuchin monastery on nám. Republiky in Prague 1 (test trenching in 1998–1999), Archaeologica Pragensia 16, 251–294.

[82] DRAGOUN, B.–MATOUŠEK, V., 2004: Archeologický odkryv uhliště v Olbramově a experimentální pálení dřevěného uhlí v Uhřínově. Příspěvek k pálení dřevěného uhlí, zvláště v novověku – Die archäologische Untersuchung eines Meilerplatzes in Obramov und das experimentelle Holzkohlbrennen in Uhřínov. Ein Beitrag zur Problematik der (neuzeitlichen) Holzkohlgewinnung, ASČ 8, 727–772.

[83] DRAHOTOVÁ, O.–ŽEGKLITZOVÁ-VESELÁ, J., 2003: Die Typen der Renaissancekelchglässer (Weingläser) in venezianischer Art aus böhmoischen und mährischen Fundorten , Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 19, 119–126.

[84] DRDA, M., 1980: Archeologický výzkum Tábora – Die archäologische Erforschung der Stadt Tábor, AH 5, 107–113.

[85] DRESLEROVÁ, D.–KYPTA, J.–ŠULC, J., 2004: Gotické kachle ze zaniklé vsi Újezdec u Borku , ASČ 8, 685–698.

[86] DROBNÝ, T.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1997: Kachle a sklo z odpadní jímky ze 16. století v Olomouci , MVP 35, 129–140.

[87] DURDÍK, T., 1990: Fragment prachovnice ze Zbečna – Fragment of a gunpowder horn from Zbečno, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 257–260.

[88] DURDÍK, T.–HAZLBAUER, Z., 1991: Pozdně gotické a renesanční kachle ze severního parkánu horního hradu na Křivoklátě – Spätgotische und Renaissance Kacheln aus dem nördlichen Zwinger der oberen Burg Křivoklát. I. Teil, CB 2, 279–300.

[89] DURDÍK, T.–JUŘINA, P.–PAVLÍK, Č., 2010: Nález zbytků pozdně renesančních kachlových kamen na hradě Buštěhradě , CB 12, 509–528.

[90] DURDÍK, T.–PAVLÍK, Č., 2016: Zbytky novověkých kachlů z tvrze Tiché u Kaplice – Bruchstücke neuzeitlicher Ofenkacheln von der Feste Tichá bei Kaplice, CB 13, 281–289.

[91] ERNÉE, M., 2001: Pícka Sebalda Matighofera. Pohled do dílny rožmberského přepalovače stříbra – Der Probierofen von Sebald Matighofer. Einblick in die Werkstätte des Rosenberger Silberbrenners, AH 26, 27–42.

[92] ERNÉE, M., 2004: Gotické a renesanční komorové kachle z hradu a zámku v Českém Krumlově – Ofenkacheln der Gotik und Renaissance aus der Burg und dem Schloss in Český Krumlov (Böhmische Krumau), CB 9, 251–268.

[93] FARKAŠOVÁ, K.–HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2013: Výzkum bývalého městského hřbitova v Rokycanech . In: Archeologie Modernity. Přístupy – metody – témata (Vařeka, P., ed.), 99–114. Plzeň.

[94] FETTER, V., 1970: Antropologický průzkum hřbitova ze 17. století v Benešově u Prahy , Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 11, 308–314.

[95] FIALOVÁ, V., 1956: Archeologický výzkum tvrze v Kralicích nad Oslavou , VVM XI, Brno, 176–179.

[96] FIALOVÁ, V., 1957: Historicko-archeologický výzkum tvrze a kostela v Kralicích nad Oslavou , ČMMZ XLII, 67–84.

[97] FIALOVÁ, V., 1958: Historicko-archeologický výzkum tvrze a kostela v Kralicích nad Oslavou , ČMMZ XLIII, 67–80.

[98] FLEK, F.–KUBÁLEK, P.–OMELKA, M.–PODLISKA, J., 2009: Excavation of the Early Modern period cemetery on the grounds of the former Capuchin monastery at St. Jospeh's in Prague's New Town , Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 407–452.

[99] FOSTER, L., 2009: The baroque kitchen at Bečov nad Teplou castle , Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 65–92.

[100] FOUD, K.–KAREL, T., 1998: Lidová architektura – město Plzeň . Plzeň.

[101] FRAUENTERKA, M., 1958: Nález keramických forem na Malé Straně , Pražskou minulostí 2, 88–97.

[102] FRÖHLICH, J., 1986: Povrchový průzkum zaniklé středověké osady Palčice – Oberflächenbesichtigung der Ortswüstung Palčice bei Písek, AVJČ 3, 91–103.

[103] FRÖHLICH, J., 1989: Sklárny střední Šumavy. Výsledky archeologického průzkumu . Sušice.

[104] FRÖHLICH, J., 1990: Vesnice zaniklé roku 1579 v oboře u Kratochvíle – Die 1579 im Gehege von Kratochvíl bei Netolice in Südböhmen verwüsteten Dörfer, AVJČ 7, 151–160.

[105] FRÖHLICH, J., 1993: Archeologický výzkum šumavských skláren , Archeologia technica 8, 75–83.

[106] FRÖHLICH, J., 1994: Renesanční sklárny na Vilémově hoře . Archeologický příspěvek k historii rožmberské a buquoyské sklárny, JSH 63, 3–14.

[107] FRÖHLICH, J., 1994a: Die Glashütten des östlichen Böhmerwaldes , Passauer Jahrbuch für Geschichte, Kunst und Volkskunde 36, 89–94.

[108] FRÖHLICH, J., 1995: Sklárny na statku Železná Ruda a v rychtách Hojsova Stráž a Hamry (výsledky archeologického průzkumu) , ČSPS CIII, 217–226.

[109] FRÖHLICH, J., 1995a: Archeologický výzkum skláren v okolí Kašperských Hor , Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy 3, 94–118.

[110] FRÖHLICH, J., 1996: K lokalizaci skláren v Novohradských horách , JSH 55, 3–10.

[111] FRÖHLICH, J., 2000: Historická opevnění jižní zemské hranice , Výběr XXXVII, 285–290.

[112] FRÖHLICH, J., 2006: Poloha a podoba popravišť prácheňského kraje – Lage und Gestalt der Richtplätze des Prachiner Bezirkes, ASČ 10, 945–959.

[113] FRÖHLICH, J., 2015: Šumavské páteříkové hutě – Patterlhütten im Böhmerwald, ASČ 19, 431–438.

[114] FRÖHLICH, J.–KYPTA, J., 2010: Nález raně novověké keramiky u Uzenic na Blatensku – Ein Fundkomplex frühneuzeitlicher Keramik bei Uzenice im Gebiet von Blatná, AVJČ 23, 297–304.

[115] FRÖHLICH, J.–PAVLÍK, Č., 2014: Gotické a renesanční reliéfní kachle ze sbírky Městského muzea v Týně nad Vltavou , JSH 36, 362–388.

[116] FRÖHLICH, J.–PAVLÍK, Č., 2015: Gotické a renesanční kachle ze sbírky muzea v Netolicích – Gothic and Renaissance stove tiles from the collection of the museum in Netolice, ASČ 19, 367–378.

[117] FROLEC, V., 1980: Krevní knihy jako pramen etnografického studia , SPFFBU C 27, 315–325.

[118] FROLÍK, J., 2007: Jesuit college in Kutná Hora: courtyards and their facilities in the 17th–19th century. Archaeological excavations 1998–2005 , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 43–56.

[119] FROLÍK, J., 2013: Archeologický výzkum bývalé Jezuitské koleje v Kutné Hoře – The archaeological excavation in the grounds of the former Jesuit college in Kutná Hora, ASČ 17, 779–791.

[120] FROLÍK, J., 2014: Archeologický výzkum v areálu bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře – Die Archäologische Grabung im Areal des ehemaligen Jesuitenkollegs in Kutná Hora in den Jahren 1998 bis 2012, AH 39, 703–722.

[121] FROLÍK, J.–PECINOVSKÁ, M.–VEPŘEKOVÁ, J., 2015: Nález rituální lázně – mikve – v Chrudimi. Záchranný archeologický výzkum na Jánském předměstí v roce 2013 – Der Fund eines rituellen jüdischen Tauchbades – einer Mikwe – in Chrudim: die archäologische Rettungsgrabung in der Johannesvorstadt im Jahr 2013, AH 40, 895–912.

[122] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1990: Soubor pozdně středověké keramiky z Chrudimi – Husovy ulice – A group of late medieval pottery from the town of Chrudim (Husova Street), Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 269–284.

[123] FRÝDA, F., 1979: Archeologický výzkum ve městě Plzni – Archäologische Forschung in der Stadt Plzeň (Pilsen), AH 4, 319–322.

[124] FRÝDA, F., 2014: Zaniklá sklárna Stará Huť u Podlesí (Vogelsang), k. ú. Lídlovy Dvory, o. Klatovy , AZČ 8, 144–154.

[125] FUNK, L., 2010: Návrh metodiky nedestruktivního výzkumu vesnic zaniklých po roce 1945 , Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni 5/4, 267–279.

[126] GABRIEL, F., 1994: Středověká pec ve Zbečně čp. 22 , PRP 1, 21–22.

[127] GALUSOVÁ, L., 2007: Zaniklý Mašův mlýn – Die verschwundene Maschamühle. In: Dějiny staveb 2006. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2006, 201–204. Plzeň.

[128] GALUSOVÁ, L., 2010: Archeologický nedestruktivní výzkum vodních děl zaniklých po roce 1945 , Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni 5/4, 281–302.

[129] GOJDA, M., 1997: Letecká archeologie v Čechách . Praha.

[130] GOJDA, M., 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny . Praha.

[131] GOJDA, M.–JOHN, J. a kol., 2013: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny . Plzeň.

[132] GOJDA, M.–HLADKÝ, J.–JANÁL, J.–JANČO, M.–MILO, P.–LISÁ, L.–PETŘÍK, J.–PROKEŠ, L., 2015: Archeologický výzkum památek zahradního umění . Praha.

[133] GRABOLLE, R.–MATOUŠEK, V.–MEDUNA, P.–SMRŽ, Z., 2009: Die Schlacht bei Třebel/Triebl im Jahr 1647 und weitere Untersuchungen zur Archäologie des Krieges in der Tschechischen Republik . In: Schlachtefelderarchäologie / Battlefield Archeology. 1. Mitteldeutscher Archäologentag vom 09. bis 11. Oktober 2008 in Halle (Saale). Tagungen des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle 2 (Meller, H., ed.), 173–186. Halle (Saale).

[134] GRAVES-BROWN, P. M., 2000: Matter, Materiality and Modern Culture . London – New York.

[135] GRAVES-BROWN, P. M.–HARRISON, R.–PICCINI, A., 2013: The Oxford Handbook of the Archaeology of the Contemporary World . Oxford.

[136] HÁJEK, J.–KUBŮ, F.–MATOUŠEK, V., 1992: Srážka u Nebes. Sborník příspěvků z komplexního výzkumu vojenské epizody ze sedmileté války . Cheb.

[137] HAJN, I.–CHVOJKA, O.–MAJER, A., 2004: Nové poznatky o přepřahací stanici koněspřežné dráhy v Bujanově, okr. Český Krumlov – Neue Erkentnisse zur Umspannstation an der Pferdeeisenbahn in Bujanov, Kr. Český Krumlov, AVJČ 17, 267–278.

[138] HANÁKOVÁ, H.–MARTINEC, V.–VYHNÁNEK, L., 1975: Barokní pohřby od kostela sv. Jindřicha na Novém Městě pražském , SbNM B XXXI, č. 1–2, 91–107.

[139] HANÁKOVÁ, H.–STLOUKAL, M., 1988: Pohřebiště kolem bývalého kostela svatého Benedikta v Praze . Praha.

[140] HARRISON, R.–SCHOFIELD, J., 2010: After Modernity. Archaeological Approaches to the Contemporary Past . Oxford.

[141] HARTMANOVÁ, O., 2005: Budní hospodářství v Krkonoších z pohledu archeologie – Die Baudenwirtschaft im Riesengebirge aus archäologischer Sicht, PA XCVI, 165–204.

[142] HASIL, P.–NOVÁK, D.–HASIL, J., 2015: Smrt dolu Sauersack/Rolava (okres Sokolov). Zánik důlního závodu v mezioborové perspektivě – Der Tod der Grube Sauersack (Rolava), Bez. Sokolov (Falkenau). Der Untergang eines Bergwerkbetriebes aus fachübergreifender Sicht, AH 40, 179–206.

[143] HAVEL, J., 1980: Hromadný hrob bělohorských bojovníků – Ein Massengrab der Krieger vom Weißen Berg (Bílá hora), Archaeologica Pragensia 1, 227–231.

[144] HAZLBAUER, Z., 1988: Gotické a renesanční kachle z hradu Točníku . Zprávy Československé společnosti archeologické 33. Praha.

[145] HAZLBAUER, Z., 1990: An interesting chambre-type stove tile with bas-relief decoration from the castle Točník , Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 203–210.

[146] HAZLBAUER, Z., 1997: Pestře glazovaná kamna z Hrubé Skály . In: Život v archeologii středověku, 215–226. Praha.

[147] HAZLBAUER, Z., 1998: Zobrazení antické bohyně Démétér (Ceres) na českém renesančním kachli , MVP – ČSPS 36/106, 141–144.

[148] HAZLBAUER, Z., 2000: Signovaná a datovaná matrice horažďovického hrnčíře Josefa Dobředěleje – Die signierte und datierte Kachelform des Horažďovicer Hafners Josef Dobředělej, AH 25, 389–396.

[149] HAZLBAUER, Z.–DURDÍK, T., 1996: Neobvyklý manýristický kachel s alegorií ohně z hradu Křivoklátu – Ungewöhnliche manieristische Kachel mit der Allegorie des Feuers von der Burg Křivoklát, CB 5, 246–254.

[150] HAZLBAUER, Z.–GLOSOVÁ, M.–VOLF, P., 1996: Stavební rekonstrukce dobových kamen v Muzeu Komenského v Přerově , VVM XLVIII, 394–402.

[151] HAZLBAUER, Z.–HLAVÁČEK, J., 1997: Početný pozdně renesanční kachlový soubor z hradu Rýzmburku, okres Náchod , Východočeský sborník historický 23, 123–135.

[152] HAZLBAUER, Z.–ŠPAČEK, L., 1986: Poznámky k výrobě reliéfních renesančních kachlů s přihlédnutím k nálezům ve středním Polabí , ČNM A 155, 146–166.

[153] HAZLBAUER, Z.–WALDHAUSER, J., 1998: Pozůstatky historických kachlových kamen z doby Václava Budovce z Budova ze zámku v Mnichově Hradišti – The remains of a historic stove tile from the time of Václav Budovec of Budov, from the château at Mnichovo Hradiště, ASČ 2, 425–432.

[154] HEJDOVÁ, D., 1981: The Glasshouse at Rejdice in Northeastern Bohemia. Late Sixteenth-Early Seventeenth Centuries , Journal of Glass Studies 23, 18–33.

[155] HIMMELOVÁ, Z.–PROCHÁZKA, R., 1990: On the characteristic of some components of material culture and public health care of the town of Brno in the 16th–17th century , Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 95–126.

[156] HLÁSEK, D.–GERSDORFOVÁ, Z.–HRUŠKOVÁ, M.–PLZÁK, J.–PTÁK, M.–STEHLÍKOVÁ, E., 2014: Zaniklý dřevěný most na Otavě mezi Přešťovicemi a Štěkní (okr. Strakonice) – Eine untergegangene Holzbrücke im Fluss Otava zwischen Přešťovice und Štěken (Kr. Strakonice), AVJČ 27, 355–370.

[157] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (Tapestry) pattern , Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 479–500.

[158] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M., 1974: Slovanské a středověké osídlení Oškobrhu – Die slawische und mittelalterliche Besiedlung auf dem Oškobrh bei Poděbrady, PA LXV, 111–184.

[159] HRUBÝ, P.–HEJHAL, P.–KAŠÁK, K.–MALÝ, K.–VALKONY, J., 2009: The deserted baroque glassworks in the cadastral territory of Nová ves near Božejov (District of Pelhřimov) , Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 479–500.

[160] HUML, V., 1971: Nález renesanční keramiky v Praze na Slovanech – Ein Renaissancekeramikfund aus Prag – "Na Slovanech", AR XXIII, 479–500.

[161] HUML, V., 1975: Vodovodní síť na Václavském náměstí v Praze v 15.–17. století , Český lid LXII, 223–230.

[162] HUML, V., 1979: Archeologické poznámky k dějinám Koňského trhu na Novém Městě pražském , Staletá Praha IX, 158–173, 327–328.

[163] HUML, V., 1982: K archeologickému výzkumu agrárního zázemí Prahy (Litochleby, Horní Počernice a Ovenec-Bubeneč) – Zur archäologischen Untersuchung des landwirtschaftlichen Hinterlands von Praha (Prag) – Litochleby, Horní Počernice und Ovenec-Bubeneč, AH 7, 211–224.

[164] HUML, V., 1989: Archeologický výzkum zástavby býv. biskupského dvora u sv. Petra na Poříčí (Praha 1 – Nové Město) , Archaeologica Pragensia 10, 205–257.

[165] HŮRKOVÁ, J. a kol., 2015: Archeologický výzkum panského sídla v Chanovicích . Klatovy.

[166] CHARVÁTOVÁ, K.–CHARVÁT, P., 1981: Keramika 16. století z Prahy-Karlova , Praehistorica 8 – Varia Archaeologica 2, 333–336.

[167] CHMIELOWIEC, S.–KAŠPAR, V.–ZDANIEWICZ, R., 2013: Sedláci a vojáci: nálezy militarií a železných nožů ze záchranného archeologického výzkumu dvou středověkých a novověkých hospodářských dvorů v Praze-Vokovicích – Peasants and soldiers: Finds of militaria and iron knives from the rescue excavation of two medieval and modern period homesteads in Prague-Vokovice, ASČ 17, 275–314.

[168] CHVOJKA, O.–MENŠÍK, P., 2013: Archeologický a historický výzkum koněspřežné dráhy v jižních Čechách . In: Archeologie Modernity. Přístupy – metody – témata (Vařeka, P., ed.), 91–98. Plzeň.

[169] CHYBOVÁ, H.–VÁLKA, M., 1994: Nález novověké keramiky z přelomu 16.–17. století na dvoře rottalovského domu v Kroměříži , Český lid LXXXI, 323–331.

[170] JANSKÁ, E., 1966: Hromadný hrob bělohorských bojovníků , Staletá Praha II, 107–110, 274.

[171] JORDÁNKOVÁ, H.–SEDLÁČKOVÁ, H., 2004: Sklo a keramika z tabule Matouše Židlochovického v Brně , BMD 18, 205–219.

[172] JUŘINA, P. a kol., 2005: Předběžná zpráva o výsledcích plošného archeologického výzkumu v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí republiky v letech 2003–2006 – Preliminary report on the results of the 2003–06 open-area archaeological excavations in the area of the former George of Poděbrady barracks on náměstí Republiky, Archaeologica Pragensia 17, 211–232.

[173] JUŘINA, P.–KAŠÁK, K.–SAMOJSKÁ, K., 2007: The discovery of an Early Modern bell foundry on Jungmann Street in the New Town in Prague , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 117–136.

[174] JUŘINA, P.–VYŠOHLÍD, M., 2009: The Capuchin Monastery on náměstí Republiky (Republic Square) in Prague , Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 365–390.

[175] JUSTOVÁ, J., 1981: Výzkum libického předhradí . In: Turek, R.–Hásková, J.–Justová, J., LIVBVZ METROPOLIS. Tam, kde řeka Cidlina tratí své jméno. Libice nad Cidlinou.

[176] JUSTOVÁ, J., 1985: Archeologický výzkum na předhradí slovanského hradiště v Libici nad Cidlinou a v jeho zázemí v letech 1980–1984. Předběžná zpráva – Archaeological research in the bailey of the Slav hill-fort at Libice nad Cidlinou and in its hinterland in 1980–1984 (preliminary report), AR XXXVII, 308–318, 357–360.

[177] JUSTOVÁ, J., 2002: Chalupovský manský dvůr v Libici nad Cidlinou. Archeologický příspěvek k poznání středověké a novověké vsi Libice. Část II. – Der Hof des Vassalehauses "Chalupovský" in Libice an der Cidlina. Archäologischer Beitrag zur Erkenntnis des mittelalterlichen und frühneuzeitlichen Dorfes Libice. Teil II, CB 8, 381–392.

[178] KALFERST, J., 1994: Záchranný výzkum synagogy v Rychnově nad Kněžnou , ZMHK 20, 142–144.

[179] KALFERST, J.–SIGL, J., 1990: Archeologický výzkum "Staré boudy" na k. ú. Špindlerův mlýn v Krkonoších , Zpravodaj Krajského muzea východních Čech 17, 78–89.

[180] KAVAN, J., 1982: Výsledky archeologického výzkumu Karlovy hutě v Jizerských horách, která pracovala v letech 1758–15 , Ars vitraria 7, 19–72.

[181] KLÁPŠTĚ, J.–MUK, J., 1988: Studie o středověkém domě z Mostu (čp. 226) – Eine Studie über das mittelalterliche Haus aus Most (Nr. 226), PA LXXIX, 199–240.

[182] KLÍR, T., 2008: Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku . Praha.

[183] KLÍR, T.–BERÁNEK, M., 2012: A social-economic interpretation of the layouts of deserted villages. An example of deserted village at the "V Žáku" site in Klánovice Forest in Prague , Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 289–364.

[184] KOČÁR, P.–BENEŠ, J.–PREUSZ, M.–VANĚČEK, Z., 2015: Ječmen a ječný slad ve středověku a raném novověku v českých zemích , Kvasný průmysl 61/5, 153–158.

[185] KOČÁR, P.–JANKOVSKÁ, V.–STAREC, P.–HUML, V., 2007: Paleobotanická analýza novověkého antropogenního sedimentu z Prahy, Melantrichovy ulice čp. 465-I . In: Ve službách archeologie 2. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii (Hašek, V.–Nekuda, R., edd.), 26–37. Brno.

[186] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R.–SŮVOVÁ, Z.–PETR, L., 2009: The Early Modern period cesspit at the Capuchin Monastery on the site of Prague's Republic Square from the perspective of environmental archaeology , Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 391–406.

[187] KOČÁR, P.–SŮVOVÁ, Z.–KOČÁROVÁ, R.–KYNCL, T., 2007: Environmental analyses of the content of a Renaissance cesspit from Malá Strana in Prague , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 383–400.

[188] KORENÝ, R.–KYPTA, J.–ŠULC, J., 2003: Pozdně gotické a renesanční kachle ze Svatého Pole. Příspěvek k poznání hmotné kultury venkovské fary – Die spätgotische und renaissancenzeitliche Offenkacheln aus Svaté Pole. Der Betrag zur Erkenntnis der materiellen Kultur des Landpfarrhauses, ASČ 7, 720–733.

[189] KOSŇOVSKÁ, J.–HOUFKOVÁ, P.–KOVÁŘ, D., 2011: Lannova třída v Českých Budějovicích ve světle archeobotanických analýz a historických pramenů – Lannova street, České Budějovice, based on archaeobotanical analyses and historical sources, AVJČ 24, 263–280.

[190] KOULA, J., 1917: Co nám vyprávějí pražské střepy 17. století , PA XXIX, 12–16, 123–129, 176–184, 250–257.

[191] KOULA, J., 1918: Co nám vyprávějí pražské střepy 17. století , PA XXX, 27–34, 101–108.

[192] KOULA, J., 1919: Co nám vyprávějí pražské střepy 17. století , PA XXXI, 25–27.

[193] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, P., 2009: Stove tiles from Starý Bohumín , Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 289–302.

[194] KOVÁRNÍK, J.–HORÁČKOVÁ, L.–VARGOVÁ, L.–MUCHA, L.–VACHUNKOVÁ, A., 2006: Hromadné hroby vojáků na Brněnské ulici z bitvy u Znojma v roce 1809 . In: Ve službách archeologie 7 (Hašek, V.–Nekuda, R.– Ruttkay, M., edd.), 313–328. Brno.

[195] KOVÁŘ, D., 2009: Historická popraviště Bechyňského kraje. Přehled a zhodnocení průzkumu z let 2006–2009 – Historische Richtplätze des Bechiner Kreises. Übersicht und Auswertung der Prospektionen in den Jahren 2006–2009, AVJČ 22, 177–259.

[196] KOVÁŘ, D., 2014: Historická těžba a zpracování vápence na Českobudějovicku. Výsledky povrchového průzkumu pozůstatků novověkého vápenictví a výpověď archivních pramenů – Historische Förderung und Bearbeitung des Kalksteins im Gebiet von České Budějovice. Ergebnisse der Oberflächenprospektionen der neuzeitlichen Kalkproduktionsobjekte sowie Aussage der schriftlichen Quellen, AVJČ 27, 307–354.

[197] KOVÁŘ, D.–KYPTA, J.–ŠULC, J., 2014: Architektura jako výraz sociálního vzestupu. Příklady z venkovského prostředí sklonku středověku a počátku novověku , PRP 21, č. 2, 3–20.

[198] KRAJÍC, R., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220 . Tábor.

[199] KRAJÍC, R., 2003: Soubor renesančního skla z táborského domu čp. 308 (předběžné sdělení) , Historické sklo 3, 103–107.

[200] KRAJÍC, R., 2006: Dům rodiny Vaverkových na táborském náměstí. Příspěvek k dějinám řemesla a obchodu na sklonku středověku , Husitský Tábor 15, 249–269, 286–313.

[201] KRAJÍC, R., 2007: Archeologie postmedieválního období. Současný stav a perspektivy výzkumu v jižních Čechách . In: Archeologie na pomezí. AVJČ – Supplementum 4, 137–174. České Budějovice.

[202] KRAJÍC, R., 2009: Voda a odpady jako privátní i komunální problém městských aglomerací. Doklady z města Tábora od 13. do 18. století – Wasser und Abfall als privates und kommunales Problem städtischer Agglomerationen. Belege aus der Stadt Tábor, 13.–18. Jahrhundert, PA C, 261–300.

[203] KRAJÍC, R.–PODLISKA, J.–SEDLÁČKOVÁ, H.–VESELÁ, J., 2005: Renesanční sklo v archeologických nálezech v Čechách a na Moravě . In: Historie sklářské výroby v českých zemích. I. díl. Od počátků do konce 19. století (Drahotová, O., ed.), 159–190. Praha.

[204] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů . Archaeologiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.

[205] KRÁSNÝ, F.–KYPTA, J.–ŠULC, J., 2005: Pozdně gotické nálezy ve venkovských usedlostech v Čisté u Mladé Boleslavi – Spätgotische Funde in ländlichen Anwesen in Čistá bei Mladá Boleslav, ASČ 9, 643–652.

[206] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 1988: Pozůstatky valového opevnění rakouské armády v bitvě u Zahájí dne 22. 5. 1742 , AVJČ 5, 183–190.

[207] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 2007: Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 1. Úsek Prachatice – státní hranice . České Budějovice.

[208] KUNA, M. a kol., 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle . Praha.

[209] KUNA, M.–VAŘEKA, P., 2007: Archeologický odkryv . In: Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznávání (Kuna, M., ed.), 94–97. Praha.

[210] KUNDERA, L.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Nález keramiky z poloviny 16. století v Dolních Věstonicích (okr. Břeclav) , ČMMZ LXXII, 155–161.

[211] KYPTA, J.–PEŠTA, J.–ŠULC, J.–VESELÝ, J., 2008: Dějiny a stavební podoba renesančního mlýna v městečku Lázeň Toušeň , PRP 15, č. 1, 71–88.

[212] KYPTA, J.–ŠULC, J., 2003: Poznámky ke stavební podobě vesnic středního Polabí v předbělohorském období (Usedlost s renesanční bránou v Podolance) , PSČ 17, 25–32.

[213] KYPTA, J.–ŠULC, J., 2004: K formám pronikání slohových výtvarných prvků do prostředí venkovské usedlosti (Pozdně gotické brány v Jenštejně a Dřevčicích) , PSČ 18, 25–39.

[214] KYPTA, J.–ŠULC, J., 2005: Pozdně gotické slohové prvky v architektuře venkovských usedlostí v Záluží u Čelákovic , PSČ 19, 46–53.

[215] KYPTA, J.–ŠULC, J., 2006: Kachle ze dvora Votelež u Kouřimi. Ke kultuře bydlení v hospodářském dvoře na přelomu středověku a raného novověku , PSČ 20, 3–29.

[216] KYPTA, J.–ŠULC, J., 2007: Renesanční brány venkovských usedlostí ve Skalsku a Nosálově . In: Confluens. Sborník historických a vlastivědných prací z Mělnicka 6, 15–29. Mělník.

[217] KYPTA, J.–ŠULC, J.–VESELÝ, J., 2005: Pozdně gotické kamenické prvky ve venkovských usedlostech na Nymbursku. Průzkumy vybraných usedlostí v lokalitách Vykáň, Černíky a Kounice , PRP 12, č. 2, 97–120.

[218] LANDSFELD, H., 1947: Co vyráběli novokřtěnští keramikové v Podivíně , Vlastivědný sborník moravský 2, 222–238.

[219] LANDSFELD, H., 1950: Lidové hrnčířství a džbánkařství . Praha.

[220] LANDSFELD, H., 1953: Výroba habánské keramiky ve světle vykopávek , Český lid XL, 205–212.

[221] LANDSFELD, H., 1971: Habánská hrnčina – neznámá keramika 16. a 17. století . In: Příspěvky k dějinám skla a keramiky 1. Rozpravy NTM 45, 35–58. Praha.

[222] LEMINGER, E., 1902–1903: Zpráva o nálezu starožitných výrobků hrnčířských v Kutné Hoře , PA XX, 65.

[223] LEMINGER, E., 1926: Umělecké řemeslo v Kutné Hoře . Rozpravy České akademie věd a umění. Tř. 1, č. 71. Praha.

[224] LIKOVSKÝ, J.–VELEMÍNSKÝ, P., 2006: Lidské kostrové pozůstatky z popraviště ve Vodňanech , AR XVIII, 810–812.

[225] LIŠKA, A., 1958: Nález středověké keramiky v ulici Politických vězňů v Praze , Pražskou minulostí 2, 36–41.

[226] LOKVENC, T.–BARTOŠ, M.–ŠVEC, J., 1973: Nález zbytků zapomenuté boudy nedaleko labského pramene , Krkonoše 1973, 8–10.

[227] LOSKOTOVÁ, I., 1999: Příspěvek k hrobové výbavě 17.–18. století , Pravěk NŘ 9, 423–430.

[228] LOSKOTOVÁ, I., 2012: Brněnské kachle se starozákonními hrdiny – Brünner Kacheln mit alttestamentarischen Helden, AH 37, 663–678.

[229] LOSKOTOVÁ, I.–HANÁK, V., 1995/1996: Švédský zákop před Brnem , Forum brunense 7, 143–151.

[230] MALÍK, P.–PEŠKA, M., 1994: Soubor časně novověké keramiky z Moravského Krumlova , SPFFBU E 39, 93–110.

[231] MALINA, O., 2014: LiDAR a hornická krajina. Terénní památky v novém světle , ZPP 74, 124–132.

[232] MALINA, O., 2015: Poznámky k hornické krajině jáchymovského revíru – Anmerkungen zur Montanladschaft des Reviers von Jáchymov (Joachimsthal), AZČ 9, 147–163.

[233] MALINA, O., 2016: Památkový underground: historická podzemní důlní díla, možnosti poznání a ochrany jejich hodnot , ZPP 76, 617–626.

[234] MALINA, O.–KAREL, T., 2012: Hřebečná – možnosti a východiska studia hornické krajiny , Sborník muzea Karlovarského kraje 20, 353–361.

[235] MALINA, O.–URBAN, M., 2013: Vodní hospodářství v cínovém revíru Hřebečná . In: Proměny montánní krajiny. Historické sídelní a montánní struktury Krušnohoří (Karel, T.–Kratochvílová A., edd.), 162–179. Loket.

[236] MAŠEK, N., 1966: Soubor keramiky a středověký zděný objekt z Jindřišské ulice v Praze – Die Keramikgarnitur und das gemauerte Objekt aus der Jindřišská-Straße in Prag, AR XVIII, 132, 202–203.

[237] MAŠKOVÁ, P.–MICHÁLEK, J., 2006: Archeologický výzkum v poloze "Na Šibenici" ve Vodňanech (okres Strakonice). Příspěvek k archeologii popravišť v Čechách – Archäologische Grabung in der Flur "Na šibenici" ("Am Galgen") bei Vodňany (Bezirk Strakonice). Ein Beitrag zur Archäologie der Hinrichtungsstätten in Böhmen, AR XVIII, 790–809.

[238] MATIEGKA, J.–MALÝ, J.–BERGL, J., 1934: Tělesná povaha Albrechta z Valdštejna . Praha.

[239] MATOUŠEK, V., 1991: Archeologie novověku, nebo novověká archeologie? Folia historica Bohemica 15, 41–58.

[240] MATOUŠEK, V., 1992: Archeologie současnosti v jeskyních Českého krasu , Český lid LXXIX, 420–439.

[241] MATOUŠEK, V., 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou . Praha.

[242] MATOUŠEK, V., 2010: Čechy krásné, Čechy mé. Proměny krajiny Čech v době industriální . Praha.

[243] MATOUŠEK, V., 2011: Archeologický výzkum novověku a moderní doby v České republice. Několik poznámek k historii, současnému stavu a perspektivám , Historická sociologie 2, 37–58.

[244] MATOUŠEK, V., 2011a: Terénní studium bojišť třicetileté války na území České republiky . In: Bitva u Rakovníka 1620, 72–80 (Blažková, K., ed.). Rakovník.

[245] MATOUŠEK, V., 2012: Archäologische Erforschung der Schlachtfelder des Dreißigjährigen Krieges auf dem Gebiet der Tschechischen Republik . In: Die blut'ge Affair' bei Lützen (Schuberth, I.–Reichel, M., edd.), 283–293. Wettin-Löbejün.

[246] MATOUŠEK, V., 2014: Nenápadný půvab (české) buržoazie. Počátky masové a individuální rekreace v Čechách v době industrializace pohledem historika . In: Individuální a masová rekreace v okolí velkých industriálních měst v 19.–21. století (Blažková, T.–Fialová, D.–Matoušek, V., edd.), 11–28. Praha.

[247] MATOUŠEK, V., 2015: Archeologie novověku – univerzální disciplína pro studium třicetileté války, průmyslové revoluce i současné konzumní společnosti? , Hospodářské dějiny 28/1, 67–86.

[248] MATOUŠEK, V., 2015a: Poznámky k terénnímu studiu polních opevnění ze 17.–19. století. Zkušenosti z českých zemí – Anmerkungen zum Terrainstudium der Feldbefestigungen des 17.–19. Jahrhunderts. Erfahrungen aus den Ländern Tschechiens, AZČ 9, 70–82.

[249] MATOUŠEK, V., 2015b: Vzorné letovisko Hradištko. Vznik a prvé desetiletí meziválečného letoviska na soutoku Vltavy a Sázavy , HG 41, 47–81.

[250] MATOUŠEK, V.–BLAŽKOVÁ, T., 2012: The image and reality of battlefields from the Thirty Year's War. A preliminary report on a project for the systematic study of engravings of the battlefields from the Thirty Year's War in the territory of the Czech Republic , Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 269–288.

[251] MATOUŠEK, V.–BLAŽKOVÁ, T., edd., 2015: Les a industrializace . Praha.

[252] MATOUŠEK, V.–HÁJEK, J.–KUBŮ, F.–MEDUNA, P., 1990: A complex investigation of a field fortification of the Seven Years War (1756–1763) at the site of Nebesa by Aš (Asch) , Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 29–61.

[253] MATOUŠEK, V.–HOLÝ, P., 2007: Horní Víska, Tachov district, West Bohemia. Archaeological and geobotanical investigation of deserted village , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 343–360.

[254] MATOUŠEK, V.–KOUKALOVÁ, Š.–ŠÁŠINKOVÁ, M., 2014: Letní a celoročně obývané vily a villegiatury v okolí Prahy na konci 19. a v prvých desetiletích 20. století. Příspěvek k proměnám krajiny Čech v procesu modernizace české společnosti , HG 40, 19–40.

[255] MATOUŠEK, V.–KOVANDOVÁ, M., 2005: Terénní dokumentace Švédské šance nad hradem Kynžvartem , Sborník Chebského muzea 2004, 61–66.

[256] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V., 1980: Nálezy novověké keramiky v Berouně , Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 53–57.

[257] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V., 1983: Raně novověké berounské zboží ve světle archeologických výzkumů v Berouně – Frühneuzeitliche Berouner Waere im Lichte archäologischer Forschung, AH 8, 189–196.

[258] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V.–ŠTAJNOCHR, V., 1985: Berounské majoliky , ČNM A, 154, 126–139.

[259] MEDUNA, P., 1990: Morphology of field fortifications of the 17th–19th centuries. A contribution to surface research , Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 75–86.

[260] MEDUNA, P.–KYPTA, J.–ŠULC, J.–MATĚJEK, M., 2001: Vidim a Daminěves. Poznámky k vývoji středověké a novověké vesnice – Vidim and Daminěves, notes on the development of Medieval and Early Modern villages, ASČ 5, 689–720.

[261] MEHLER, N., 2013: Breaking new ground: historical archaeology in Central Europe . In: Historical Archaeology in Central Europe (Mehler, N., ed.), 11–29. Rockville.

[262] MĚCHUROVÁ, Z., 2012: Pásové řetězy ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně jako archeologický doklad renesančního užitého umění – Bandketten aus den Sammlungen des Mährischen Landesmuseums in Brno als archäologischer Beleg für die angewandte Kunst der Renaissance, AH 37, 747–767.

[263] MENOUŠKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z., edd., 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien. Uherské Hradiště.

[264] MERTA, J., 1980: Průmyslová archeologie . In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 5–8. Brno.

[265] MERTA, D.–PEŠKA, M., 2009: The remnants of a feast or housecleaning at Staroměstská Street no. 8? On the typology and chronology of Brno goblets , Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 93–104.

[266] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1979: Záchranné archeologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku z období 6.–16. století v letech 1970–1978 – Archäologische Notgrabungen an mährischen und schlesischen Fundstätten aus dem 6.–16. Jahrhundert in den Jahren 1970–1978, AH 4, 55–71.

[267] MICHÁLEK, J., 2006: Topograficko-archeologický průzkum a výzkum šibenic v okrese Strakonice v letech 1995–2005 (Předběžná zpráva) – Topographisch-archäologische Forschungen und Grabungen an den Galgenanlagen im Kreis Strakonice in den Jahren 1995–2005 (Vorbericht), AVJČ 19, 303–324.

[268] MICHNA, P. J., 1977: Archeologický průzkum historického jádra města Olomouce, ulice Barvířské. Předběžná zpráva o první etapě – Die archäologische Erforschung des Stadtkerns von Olmütz, der Färbergasse (Vorbericht über die erste Forschungsetappe), AH 2, 271–281.

[269] MILITKÝ, J.–VAŘEKA, P., 1997: Češnovice: Archeologický výzkum středověké a novověké vesnice na Českobudějovicku I. Pozdně středověký dům v usedlosti čp. 13 – Archaeological research of the present-day village of the medieval origin I. The late medieval house within the farm No. 13, AVJČ 10, 1997, 58–79.

[270] MOTYKOVÁ, K.–HAZLBAUER, Z., 1999: Archeologický výzkum v areálu bývalého konventu v Lysé nad Labem. Část I. Nález manýristických kachlů se zobrazením evangelisty Jana a jejich širší historický význam – Archaeological excavations in the grounds of the former convent at Lysá nad Labem. Part I: mannerist glazed tiles depicting John the Evangelist and their wider historical significance, ASČ 3, 569–579.

[271] MOTYKOVÁ, K.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1996: Raně novověká zděná kanalizace objevená pod náměstím Přemyslovců v Nymburce , MVP – ČSPS 34/104, 152–159.

[272] MOTYKOVÁ, K.–ŠENBERGER, T., 2000: Sladovnické zařízení z 16. století objevené při archeologickém výzkumu v Nymburce , ZPP 60, 268–272.

[273] MUK, J.–HUS, M., 1985: Objev pozdně středověké pece mincovny v Jáchymově – Die Entdeckung eines spätmittelalterlichen Ofens der Münzstätte in Jáchymov (Joachimsthal), AH 10, 235–237.

[274] MUSIL, J., 2008: Soubor raně novověkých hliněných dýmek z Hradební ulice v Chrudimi , Chrudimský vlastivědný sborník 12, 3–35.

[275] MUSIL, J., 2010: Nález raně novověké prachovnice z Chrudimi Hradební ul. , Východočeský sborník historický 18, 85–92.

[276] MUSIL, J., 2011: Raně novověké kovové článkové ženské opasky (tzv. Brautgürtel) , Východočeský sborník historický 20, 21–52.

[277] MUSIL, J., 2015: Nález kolečkového zámku palné zbraně z hradu Košumberka (okr. Chrudim) – Befund des Radschlosses der Feuerwaffe der Burg Koschumberg (Bezirk Chrudim), CB 15, 94–105.

[278] NECHVÁTAL, B., 1966: Záchranná akce ve Struhách u Nymburka – Die Rettungsgrabungen in Struhy bei Nymburk, AR XVIII, 203–207.

[279] NECHVÁTAL, B., 1968: Studie o hrnčířství a keramice 16. století v Čechách . Kandidátská disertace. Praha.

[280] NENUTIL, J.–RAK, M. a kol., 2011: Exhumace obětí II. světové války. Předpoklady, východiska, výzkum . Plzeň.

[281] NENUTIL, J.–RAK, M.–FRIEDL, L.–FUNK, L.–HLOŽEK, J.–MARKOVÁ, S.–MENŠÍK, P.–NETOLICKÝ, P., 2011: Archeologický výzkum na městském hřbitově ve Stříbře . In: Nenutil, J.–Rak, M. a kol., Exhumace obětí II. světové války. Předpoklady, východiska, výzkum, 79–82. Plzeň.

[282] NEUSTUPNÝ, E., 2013: Archeologie modernity – teoretický kontext . In: Archeologie 19.–20. století. Přístupy – témata – metody (Vařeka, P., ed.), 13–16. Plzeň.

[283] NOVÁČEK, K., 1997: Příklad interpretace historického vývoje mikroreliéfu: Bdeněves u Plzně – An example of the interpretation of historical development of the micro-relief: Bdeněves near Plzeň, AR XLIX, 495–503.

[284] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1994: Libkovice, okr. Most – záchranný archeologický výzkum (předběžná zpráva) , PA – Supplementum 2, 223–224.

[285] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1996: Archaeological research of present – day villages of a medieval origin in Bohemia , Ruralia I, PA – Supplementum 5, 314–316.

[286] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1997: Archeologický výzkum žijících vesnic středověkého původu v Čechách – Archaeological research of present-day villages of a medieval origin in Bohemia, ASČ 1, 429–444.

[287] NOVOTNÝ, B., 1959: Hromadný nález ze 16. stol. v Brně . In: Fontes archeologicae Moraviae. Prameny moravské archeologie. Tom I. Brno.

[288] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2008: Soubor korálků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana) – A collection of beads from the defunct cemetery at the Church of St. John the Baptist in Obora, Prague-Malá Strana, ASČ 12, 887–962.

[289] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2012: Soubor medailonů a feniků se symbolikou sv. Benedikta ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana) – A collection of medallions and pfennigs with the symbols of St. Benedict from the defunct cemetery at the church of St. John in Obora (Prague-Lesser Town), ASČ 16, 983–1019.

[290] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ČECHURA, M., 2013: Několik poznámek k novověkému pohřebnímu ritu na příkladu hrobových nálezů poutních medailonů z kostela sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci – Einige Anmerkungen zum neuzeitlichen Bestattungsritus am Beispiel von Pilgermedaillons in Grabfunden aus der Johannes-der-Täufer-Kirche in Jindřichův Hradec (Neuhaus), AH 38, 379–397.

[291] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ŠLANCAROVÁ, V., 2009: Poznámky k pohřební výbavě a její symbolický význam pro obyvatele barokních Čech a Moravy – Die Bemerkungen zur Grabausstattung und ihre symbolische Bedeutung für die Bevölkerung Böhmens und Mährens im Barock, AH 34, 591–602.

[292] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ŠLANCAROVÁ, V., 2010: Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana) – A collection of crosses from the defunct cemetery at the Church of St. John in Obora, Prague-Lesser Town (Praha-Malá Strana). II. Special crosses, ASČ 14, 467–520.

[293] OMELKA, M.–ŠLANCAROVÁ, V., 2007: Soubor prstenů ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana) – A collection of rings from the abandoned graveyard around St John's Church at Obora (Prague-Malá Strana), ASČ 11, 671–710.

[294] OPRAVIL, E., 2002: Novověké archeobotanické nálezy z Uherského Brodu , Slovácko 43, 107–114.

[295] ORNA, J., 2005: Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni . Plzeň.

[296] ORNA, J.–DUDKOVÁ, V., 2016: Možnosti přiřazení předmětů z odpadních jímek v Plzni konkrétním obyvatelům města – Möglichkeiten, Gegenstände aus Pilsner Abwassergruben bestimmten Bürgern der Stadt zuzuordnen, AH 41, 2, 363–374.

[297] PAJER, J., 1974: K metodice hodnocení lidové keramiky z archeologických nálezů , Národopisné aktuality 11, 169–184.

[298] PAJER, J., 1982: Hromadný nález ze začátku 17. století ve Strážnici . Strážnice.

[299] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici . Strážnice.

[300] PAJER, J., 1990: A hoard find of pottery from the area of the Habaner (Anabaptist) court at Strachotín , Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 169–202.

[301] PAJER, J., 1990a: On the development of a new scientific discipline – post-mediaeval archaeology. Some thoughts on its current state and its perspective , Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 23–28.

[302] PAJER, J., 1996: K počátkům habánské keramické výroby na Moravě , JM 32, 83–93.

[303] PAJER, J., 2001: Novokřtěnské fajánse ze Strachotína . Mikulov.

[304] PAJER, J., 2001a: Výroba novokřtěnských fajánsí na Jižní Moravě (Soupis doložených lokalit) , JM 37, 21–42.

[305] PAJER, J., 2006: Studie o novokřtěncích . Strážnice.

[306] PAJER, J., 2007: Archaeological excavations of Anabaptist ceramics in Moravia , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 227–250.

[307] PALMER, M.–NEAVERSON, P., 1998: Industrial archaeology. Principles and practices . London – New York.

[308] PALMER, M.–NEVELL, M.–SISSONS, M., 2012: Industrial Archaeology: A Handbook . New York.

[309] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance . Praha.

[310] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2008: Magický jednorožec a jeho ztvárnění na kachlích gotiky a renesance – Die magische Einhorn und seine Gestaltung auf Kacheln der Gotik und der Renaissance, AH 33, 539–558.

[311] PETRÁŇ, J., ed., 1985: Dějiny hmotné kultury I (1–2) . Praha.

[312] PETRÁŇ, J., ed., 1995: Dějiny hmotné kultury II (1) . Praha.

[313] PETRÁŇ, J., ed., 1997: Dějiny hmotné kultury II (2) . Praha.

[314] PETRÁŇOVÁ, L.–VAŘEKA, J., 1987: Vybavení venkovské zemědělské usedlosti v době předbělohorské (na pozadí poddanských inventářů) – Die Ausstattung des Bauerngehöfts in der Zeit vor der Schlacht auf Weißen Berg (vor dem Hintergrund der Untertaneninventare), AH 12, 277–286.

[315] PETŘÍČKOVÁ, J., 1997: Osteologické nálezy z Češnovic, okr. České Budějovice , AVJČ 10, 80–83.

[316] PILNÁ, V.–SCHMOLLOVÁ, J., 2014: Pohřební výbava Bohunky Lobkovické ze Šternberka ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni – Grabungstattung von Bohunka von Sternberg, geb. Lobkowicz, in den Sammlungen von Westböhmischen Museums in Pilsen, AZČ 8, 155–169.

[317] PREUSZ, M., 2013: Pozdně renesanční umyvadlo z městského domu č. 55 na Latránu v Českém Krumlově – Ein spätrenaissancezeitliches Waschbecken aus dem Haus Nr. 55 im Latrán von Český Krumlov, AVJČ 26, 287–296.

[318] PREUSZ, M., 2015: Novověké dýmky z Českých Budějovic – Neuzeitliche Pfeifen aus České Budějovice, AVJČ 28, 307–335.

[319] PREUSZ, M., 2016: Novověké dýmky v jižních Čechách. Nálezy ze sbírky Jihočeského muzea v Českých Budějovicích – Neuzeitliche Pfeifen in Südböhmen. Funde aus der Sammlung des Südböhmischen Museums in České Budějovice, AVJČ 29, 399–408.

[320] PREUSZ, M.–BENEŠ, J.–KOVAČIKOVÁ, L., 2014: Der Bürger und das Tier – Ein Beitrag zur Erforschung der frühen Neuzeit in Český Krumlov/Böhmisch Krummau , Fines Transire 23, 209–221.

[321] PREUSZ, M.–KODÝDKOVÁ, K.–KOČÁR, P.–VANĚČEK, Z., 2015: Exotic Spices in Flux: Archaeobotanical Material from Medieval and Early Modern Sites of the Czech Lands (Czech Republic) . Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology 6/2, 223–236.

[322] PREUSZ, M.–PACLÍKOVÁ, K.–PTÁK, M., 2013: Zaniklá vodní díla v bývalé rožmberské oboře u Netolic (Předběžná zpráva k začínajícímu historicko-archeologickému výzkumu) . In: Archeologické prospekce a nedestruktivní archeologie v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku. Sborník z konference, Jindřichův Hradec 6. 3. – 7. 3. 2013 (Chvojka, O., ed.), 221–229. České Budějovice.

[323] PROCHÁZKA, R.–VAŘEKA, P., 2005: Manuál terénního archeologického výzkumu odkryvem. Popis stratigrafických jednotek . Plzeň.

[324] RAK, M., 2011: Možnosti archeologického poznání novodobých polních fortifikací na příkladu lokality z 30. let 20. století – Möglichkeiten der archäologischen Erforschung neuzeitlicher Feldbefestigungen am Beispiel einer Fundstelle aus den dreißiger Jahren des 20. Jahrhunderts, AH 36, 279–288.

[325] RAK, M., 2014: Archeologie konfliktů 20. století. Aeroarcheologie . Historie – témata – metody – příklady. Plzeň.

[326] RAK, M.–VLADAŘ, J., 2010: Focke-Wulf from Nynice – The excavation of a German Aircraft , Forum Archaeologiae. Zeitschrift für klassische Archäologie 14/55.

[327] RENNER, J., 1912: Srážka císařských a královských vojsk u Rakovníka r. 1620 . Věstník muzejního spolku. Rakovník.

[328] RENNER, J., 1935: Bitva u Rakovníka 1620 . Praha.

[329] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1975: Rozvoj středověké archeologie . In: Archeologické studijní materiály AÚ ČSAV 10/2, 62–74, 173–174. Praha.

[330] RICHTEROVÁ, J., 1981: Německá Lhota, k. o. Kamenné Žehrovice, okr. Kladno. Historie a výzkum – Německá Lhota, eine mittelalterliche Ortswüstung, kat. Gemeinde Žehrovice, Bez. Kladno. Historie und Erforschung, AH 6, 475–479.

[331] RICHTEROVÁ, J., 1982: Geodeticko-topografický průzkum na lokalitě Německá Lhota, okr. Kladno – Geodetisch-topografische Erkundung auf der Lokalität Německá Lhota, Bez. Kladno, AH 7, 247–252.

[332] RICHTEROVÁ, J., 1985: Výzkum na Jungmannově nám. v Praze 1 (Předběžná zpráva) – Die Ausgrabung auf dem Jungmann-Platz, Prag 1 – Neustadt, Archaeologica Pragensia 6, 173–189.

[333] RICHTEROVÁ, J., 1986: Nálezový soubor z vyzděné jímky na Jungmannově náměstí v Praze 1 – Ein Fundkomplex aus der Ausmauerung einer Abfallgrube am Jungmann-Platz, Prag 1, Archaeologica Pragensia 7, 205–235.

[334] RICHTEROVÁ, J., 1997: Pražané na přelomu středověku a novověku. Život a kultura pražských měšťanů v 2. polovině 15. a 16. století . Praha.

[335] ROŽMBERSKÝ, P., 1990: Sklárna v Chotěšovičkách – The glass foundry at Chotěšovičky, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 319–322.

[336] SADRAVETZOVÁ, M., 2011: Archeologie zaniklé novověké šumavské vesnice Paseky (k. ú. Paseka u Borových Lad) – Archaeology of the disappeared village of modern age Paseky (cadastral area Paseka u Borových Lad), AVJČ 24, 281–298.

[337] SEDLÁČKOVÁ, H., 2000: Sklo první poloviny 16. století na Moravě v archeologických nálezech – Mährisches Glas der 1. Hälfte des 16. Jahrhunderts in archäologischen Funden, Pravěk NŘ 10, 163–191.

[338] SEDLÁČKOVÁ, H., 2001: Raně renesanční sklo v Olomouci . In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, Historica 30, 195–204. Olomouc.

[339] SEDLÁČKOVÁ, H., 2001a: Soubor renesančního skla z areálu novokřtěneckého dvora ve Strachotíně (okr. Břeclav) , JM 37, 43–68.

[340] SEDLÁČKOVÁ, H., 2007: From the Gothic period to the Renaissance. Glass in Moravia 1450 – circa 1560 , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 181–226.

[341] SEDLÁČKOVÁ, H., ed., 1998: Renesanční Olomouc v archeologických nálezech. Sklo, slavnostní keramika a kachle . Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996. Olomouc.

[342] SEDLÁČKOVÁ, H.–ROHANOVÁ, D. et al., 2016: Renaissance and Baroque Glass from the Central Danube Region . Brno.

[343] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P.–KOSTROUCH, F.–SŮVOVÁ, Z.–KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R.–KYNCL, T.–KLOZAR, A.–PETR, L., 2008: Raně novověká studna z Plzně, Perlové ulice – výpověď archeologických a environmentálních pramenů . In: Ve službách archeologie 2. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii (Hašek, V.–Nekuda, R., edd.), 175–196. Brno.

[344] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku do 14. do počátku 16. století – Die Technologie der Herstellung böhmischer Kacheln vom Beginn des 14. bis zum Beginn des 16. Jahrhunderts, PA LIX, 543–578.

[345] SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů – Zur Morphologie der böhmischen mittelalterlichen Kacheln, PA LX, 228–265.

[346] SMETÁNKA, Z.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Post-mediaeval archaeology in Bohemia and its problems , Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 7–21.

[347] SMRŽ, Z.–HLUŠTÍK, A., 2007: Polní opevnění z roku 1813 mezi Postoloprty a Budyní nad Ohří: výsledky letecké prospekce a historického bádání – Field fortifications dating from 1813 between Postoloprty and Budyně nad Ohří: results of aerial prospecting and historical research, AR L, 713–746.

[348] SMRŽ, Z.–MEDUNA, P.–BRŮNA, V.–KŘIVÁNEK, R., 1999: Polní fortifikace z 18.–19. století u obce Poplze, okr. Litoměřice – Eine Feldfortifikation aus dem 18.–19. Jahrhundert bei der Gemeinde Poplze, Kreis Litoměřice, AR LI, 325–345.

[349] SNÁŠIL, R., 1982: Zaniklé vesnice na Uherskohradišťskobrodsku v období 13.–18. století – Ortswüstungen des 13.–18. Jh. auf dem Gebiet von Uh. Hradiště und Uh. Brod, AH 7, 163–167.

[350] SOKOL, P., 2003: Šibenice v Bečově nad Teplou a archeologie popravišť – The gallows at Bečov nad Teplou and the archaeology of places of execution, AR LV, 736–766.

[351] SOKOL, P., 2006: Šibenice v Bečově nad Teplou, hrdelní soudnictví a archeologie , Západočeský sborník historický 8, 101–127.

[352] SOKOL, P., 2011: Šibenice u Přimdy, okres Tachov. Z výsledků systematického povrchového průzkumu šibeničních vrchů v západních Čechách – Galgen bei Přimda, Kreis Tachov. Aus den Ergebnissen der systematischen Oberflächenuntersuchung der Galgenberge in Westböhmen, AZČ 2, 182–188.

[353] SOKOL, P., 2016: Šibenice u Přimdy. Archeologický výzkum objektu se zvláštním symbolickým a sociálním významem – Ein Galgen bei Přimda. Archäologische Ausgrabung eines Objektes von besonderer symbolischer und sozialer Bedeutung, AH 41, 501–524.

[354] SOSNA, D., 2016: Heterotopias behind the fence: landfills as relational emplacements . In: Archaeologies of Waste. Encounters with the unvanted (Sosna, D.–Brunclíková, L., edd.), 162–178. Oxford – Philadelphia.

[355] SOSNA, D.–BRUNCLÍKOVÁ, L.–HENIG, D., 2013: Testing ipad in the field: use of a relational database in garbological research , Antropologie 51/3, 421–430.

[356] SOUKUP, M. B.–SOUKUPOVÁ, M.–ŠREJBR, A., 2012: Bohemian finds of stove tiles with the signature "HANS BERMAN" , Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 145–164.

[357] STARÁ, M., 2007: K počátkům i výsledkům archeologického průzkumu bývalé sklárny v Bedřichově u Jablonce nad Nisou , Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 18, 138–147.

[358] STRÁNSKÁ, P., 1981: Antropologická charakteristika středověkých až novověkých pozůstatků z Vyšehradu , Archaeologica Pragensia, 321–354.

[359] STUDIES 1990: Studies in Post-Medieval Archaeology 1 (Smetánka, Z.–Žegklitz, J., edd.). Praha.

[360] STUDIES 2007: Studies in Post-Medieval Archaeology 2 (Žegklitz, J., ed.). Praha.

[361] STUDIES 2009: Studies in Post-Medieval Archaeology 3 (Žegklitz, J., ed.). Praha.

[362] STUDIES 2012: Studies in Post-Medieval Archaeology 4 (Žegklitz, J., ed.). Praha.

[363] SŮVOVÁ, Z., 2008: Zvířecí kosti ze zaniklých vesnic . In: Hledání zmizelého. Archeologie zaniklých vesnic na Plzeňsku (Dudková, V.–Orna, J.–Vařeka, P., edd.), 25–28. Plzeň.

[364] SŮVOVÁ, Z.–WASKOVÁ, M., 2009: Černá kočka, bílý kocour. Osteologické nálezy kočky domácí ve středověku a raném novověku z pohledu historika – Schwarze Katze, weisser Kater. Osteologische Hauskatzenfunde aus dem Mittelalter und der frühen Neuzeit und ein kleiner Exkurs über Katzen in den böhmischen Ländern in jener Zeit aus Sicht des Historikers, AH 34, 839–855.

[365] SYMONDS, J.–VAŘEKA, P., 2014: Cowboys and Bohemians: Recreation, Resistance, and the Tramping Movement in West Bohemia , Journal of Contemporary Archaeology 1.1 (2014), 165–193.

[366] SYMONDS, J.–VAŘEKA, P., 2016: Paysans et soldats. Archéologie des villages de Bohême abandonnés durant la Guerre de Trente Ans . In: Violences de guerre, violences de masse (Guilaine, J.–Semelin, J., edd.), 129–145. Paris.

[367] SYROVÁ, Z.–SYROVÝ, J., 1992: Od poslední (?) jizby k první (?) světnici (na Vysočině) . In: Vesnický dům v 16. a 17. století (Škabrada, J., ed.), 111–131. Praha.

[368] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bratrského sboru v Ivančicích. Přelom 16. a 17. století . Ivančice.

[369] ŠIMÁK, J. V., 1922: Ohledání ostatků Albrechta z Valdštejna a jeho příbuzných v Mnichově Hradišti , PA XXXIII, 153–158.

[370] ŠÍMOVÁ, K., 2014: Černošice – rekreační lokalita Pražanů , Středočeský vlastivědný sborník 32, 30–49.

[371] ŠIROKÝ, R., 2000: Pitná, užitná a odpadní voda v českých městech ve středověku a raném novověku. Stav a perspektivy archeologického poznání – Wasserversorgung und Wasserentsorgung in den böhmischen Städten des Mittelalters und den frühen Neuzeit. Stand und Perspektiven der archäologischen Forschung, PA XCI, 345–410.

[372] ŠKABRADA, J., 1977: Význam domu čp. 22 z Živohoště pro poznání vývoje obytné místnosti pozdního středověku , Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 18, 175–203.

[373] ŠKABRADA, J., 1986: Základní rysy prostorové a konstrukční struktury domu zemědělské usedlosti pozdního středověku v Čechách – Die Grundzüge der Raum- und Konstruktionsstruktur des Hauses des ländlichen Gehöfte im späten Mittelalter Böhmens, AH 11, 395–407.

[374] ŠKABRADA, J., 1987: Poznámky k pokračujícímu průzkumu domu čp. 2 v Lučici (Ke vzniku středověkého domu s trojdílným půdorysem) – Bemerkungen zur forschreitenden Untersuchung des Hauses K.-Nr. 2 in Lučice, AH 12, 203–213.

[375] ŠKABRADA, J., 2003: Lidové stavby. Architektura českého venkova . Praha.

[376] ŠKABRADA, J.–DOSTÁL, P., 1984: Pozdní gotika ve vesnických usedlostech na okrese Kladno . In: Urbes medii aevi, 113–148. Praha.

[377] ŠKABRADA, J.–DOSTÁL, P., 1985: Pozdní gotika ve vesnických usedlostech na Sedlčansku – Die Spätgotik in ländlichen Gehöften der Gegend von Sedlčany, AH 10, 481–500.

[378] ŠKABRADA, J.–SMETÁNKA, Z., 1974: Architektura zemědělských usedlostí pozdního středověku v Čechách – Die Architektur des spätmittelalterlichen Bauernhofs in Böhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis der materiellen Kultur des mittelalterlichen Dorfs), AR XXVI, 236–270.

[379] ŠKABRADA, J.–SYROVÁ, Z., 1989: Dům čp. 171 v Čisté u Litomyšle , AH 14, 235–336.

[380] ŠNEJD, D.–HANSOVÁ, J., 2008: Nález středověkého špýcharového domu v usedlosti čp. 6 v Záluží na Českokrumlovsku , Památky jižních Čech 22/1, 66–76.

[381] ŠOLLE, M., 1990: Rotunda svatého Petra a Pavla na Budči – Die Rotunde der hl. Peter und Paul auf Budeč, PA LXXXI, 140–207.

[382] ŠPAČEK, J., 1985: K novověké kamnářské výrobě v Čelákovicích . In: Studie a zprávy 1985, 58–66. Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.

[383] ŠTAJNOCHR, V., 1990: Majoliky, mezzomajoliky a polofajánse ze sbírek Národopisného oddělení Historického muzea Národního muzea v Praze , ČNM A 159, 40–86.

[384] ŠTAJNOCHR, V., 1998: I. Nové a starší nálezy střepů mezzomajolik – New and old mezzomajolica sherd finds, ASČ 2, 433–468.

[385] ŠTAJNOCHR, V., 2004: Hrnce pro tepelné zpracování pokrmů. Studia funkcí novověké keramiky – Töpfe zur Hitzbehandlung von Speisen. Studien zu den Funktionen neuzeitlicher Keramik, ASČ 8, 801–852.

[386] ŠTAJNOCHR, V., 2005: Džbány. Studia funkcí novověké keramiky – Die Krüge. Studien zu den Funktionen neuzeitlicher Keramik, ASČ 9, 729–778.

[387] ŠTAJNOCHR, V., 2006: Mísy. Studia novověké keramiky – Schüsseln. Studien zu den Funktionen neuzeitlicher Keramik, ASČ 10, 959–1046.

[388] ŠTAJNOCHR, V., 2007: Báně, transportní hrnce, spížní hrnce na ukládání tuků, konvice na náhražkovou kávu, hrnky a hrnečky. Studia funkcí novověké keramiky – Kuppelförmige Gefäße, Transporttöpfe, Speisekammertöpfe zur Fettaufbewahrung, Kannen für Ersatzkaffee, kleine Töpfe und Töpfchen. Studien zur Funktion neuzeitlicher Keramik, ASČ 11, 739–790.

[389] ŠTAJNOCHR, V., 2008: Hrnce v technologii mléka, hrnce s výpustí, speciální smetanice, hrnčířské nádoby na lůj, pístové máselnice, syrnice. Studia funkcí novověké keramiky – Töpfe in der Milchproduktion, Töpfe mit Ausguss, spezielle Sahnegefäße, Töpfermelkgefässe, Butterfässer mit Kolben, Käsebildner. Studien zur Funktion neuzeitlicher Keramik, ASČ 12, 963–1012.

[390] ŠTAJNOCHR, V.–FRÖHLICH, J.–KRAJÍC, R.–MILITKÝ, J., 1998: II. Katalog střepových nálezů mezzomajolik – A catalogue of mezzomajolica sherd finds, ASČ 2, 445–468.

[391] ŠULC, J.–KYPTA, J.–JEŽEK, M., 2009: K hospodaření a kultuře bydlení na středočeském statku v raném novověku: příklad z Trněného Újezdu (okr. Kladno) – The possibility of studying the rural housing culture between the Middle Ages and the Early Modern period on the basis of sources from Trněný Újezd (Central Bohemia), AR LXI, 697–714.

[392] TETOUR, M., 2005: Pozdně gotická a goticko-renesanční kachlová kamna ze zámku Chanovice – Late Gothic and Gothic-Renaissance tiled stove from the Chanovice castle, AVJČ 18, 211–284.

[393] THOMOVÁ, Z., 2004: Nález stříbrného prstenu s magickým nápisem v kostele sv. Prokopa ve Křtěnově – A silver ring with magic inscription found in the church of St. Prokop in Křtěnov, AVJČ 17, 261–266.

[394] THOMOVÁ, Z., 2005: Příspěvek k dějinám hmotné kultury novověkých Českých Budějovic – A contribution to a history of material culture of modern period of České Budějovice, AVJČ 18, 280–285.

[395] TOMKOVÁ, K., 2005: Pohřební ritus na Pražském hradě a jeho předpolích ve středověku a novověku – charakteristika a vývoj, Castrum Pragense 7, 156–196.

[396] TOMKOVÁ, K.–HAZLBAUER, Z., 1990: Pozdně gotické kachle z Nového Strašecí – Late Gothic stove tiles from Nové Strašecí, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 297–306.

[397] TŮMA, D., 2008: Archeologie zaniklých komponent kulturní krajiny. Barokní obora Králova stolice u Dobříše – Archaeology of defunct components of cultural landscape. The Baroque Králova stolice game preserve near Dobříš, ASČ 12, 871–886.

[398] TŮMA, D., 2010: Archeologie zaniklých komponent kulturní krajiny II. Lánská obora – Archaeology of defunct components of cultural landscape II. The Lány game park, ASČ 14, 933–954.

[399] TŮMA, D., 2012: Historická zařízení pro lov vlků , Památky západních Čech 2, 30–36.

[400] TŮMA, D.–ZELINKOVÁ, V., 2011: Průzkum zanikajícího lesoparku Prašivice u Nalžovských Hor , Památky západních Čech 1, 62–76.

[401] TYMONOVÁ, M., 2007: Kachle s lichtenštejnskými znaky ve sbírce Slezského zemského muzea – Kacheln mit liechtensteinischen Wappen in der Sammlung der Schlesischen Landesmuseums, AH 32, 501–510.

[402] TYMONOVÁ, M., 2012: Renesanční kachle s dvanácti biblickými hrdiny a tyrany z českého Slezska – Renaissancekacheln mit zwölf biblischen Helden und Tyrannen vom tschechischen Gebiet Schlesiens, AH 37, 679–690.

[403] ULRYCHOVÁ, E., 2010: Dýmky z valdštejnského období z Jičína a Hořic – Pipes from the Albrecht von Wallenstein period from Jičín and Hořice, ASČ 14, 929–932.

[404] UNGER, J., 2000: Pohřební ritus městského obyvatelstva 13.–18. století v archeologických pramenech Moravy a Slezska – Der Grabritus der städtischen Bevölkerung im 13. bis 18. Jh. in archäologischen Quellen Mährens und Schlesiens, AH 25, 335–358.

[405] VÁŇA, Z., 1995: Přemyslovská Budeč. Archeologický výzkum hradiště v letech 1972–1986 . Praha.

[406] VAŘEKA, J., 1973: K otázce vývoje a geografického rozšíření kamenného domu v Čechách , Český lid LX, 86–93.

[407] VAŘEKA, J.–PETRÁŇOVÁ, L.–PLESSINGEROVÁ, A., 1986: Počátky malovaného nábytku (v českých zemích) , Umění a řemesla 3, 62–64.

[408] VAŘEKA, P., 1988: Mobiliář vesnického domu v Čechách od konce středověku do počátku národního obrození , Český lid LXXV, 202–211.

[409] VAŘEKA, P., 1989: Tehov – Tehovec, okr. Praha-východ , Výzkumy v Čechách 1986–1987, 198.

[410] VAŘEKA, P., 1992: Studium vesnického domu 16.–17. století a postmedievální archeologie . In: Vesnický dům v 16. a 17. století (Škabrada, J., ed.), 15–20. Praha.

[411] VAŘEKA, P., 2003: Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (Zjišťovací výzkum v letech 1998–1999) – Ceramics of the Late Middle Ages to the Beginning of the Early Modern Period in the area of the former George of Poděbrady barracks on nám. Republiky in Prague 1 (test trenching in 1998–1999), Archaeologica Pragensia 16, 217–250.

[412] VAŘEKA, P., 2004: Výrobní (hrnčířský?) areál z časného novověku v Berouně – České ulici čp. 56 , Archeologia technica, 15, 78–80.

[413] VAŘEKA, P., 2007: Archeologie novověké vesnice . In: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 2 (Brouček, S.–Jeřábek, R., edd.), 32–33. Praha.

[414] VAŘEKA, P., 2008: Novověká proměna vesnice . In: Hledání zmizelého. Archeologie zaniklých vesnic na Plzeňsku (Dudková, V.–Orna, J.–Vařeka, P., edd.), 41–43. Plzeň.

[415] VAŘEKA, P., 2009: Zaniklá středověká vesnice Vojkov na Černokostelecku – svědectví archeologie – The deserted medieval village of Vojkov – the testimonial of archaeology, Kuděj 2009/1, 43–54.

[416] VAŘEKA, P., 2010: Zaniklá středověká a časně novověká vesnice Vojkov na Černokostelecku – nedestruktivní výzkum , Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni 4/10, 137–171.

[417] VAŘEKA, P., 2013: Přehled kvalifikačních prací zaměřených na archeologii modernity na katedře archeologie Fakulty filozofické Západočeské Univerzity v Plzni do roku 2012 . In: Archeologie Modernity. Přístupy – metody – témata (Vařeka, P., ed.), 165–170. Plzeň.

[418] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany) – Das untergegangene mittelalterliche und frühneuzeitige Dorf Rovný in der Region Zbiroh (Bez. Rokycany), AZČ 7, 131–143.

[419] VAŘEKA, P., 2016: Zaniklá středověká a časně novověká ves Bukov na Zbirožsku – Das untergegangene mittelalterliche und frühneuzeitliche Dorf Bukov bei Zbiroh (Bez. Rokycany), AZČ 10, 156–167.

[420] VAŘEKA, P., ed., 2013: Archeologie Modernity. Přístupy – metody – témata . Plzeň.

[421] VAŘEKA, P.–BALÝ, R.–FUNK, L.–GALUSOVÁ, L., 2008: Archeologický výzkum vesnic středověkého původu na Tachovsku zaniklých po roce 1945 – Die archäologische Grabung der nach 1945 verschwundenen Dörfer mittelalterlichen Ursprungs in der Tachauer Gegend, AH 33, 101–117.

[422] VAŘEKA, P.–KOSTROUCH, F.–KOČÁR, P.–SŮVOVÁ, Z., 2010: Příspěvek ke studiu žijících vsí středověkého původu. Pozůstatky zástavby z pozdního středověku na parcele č.p. 121 v Mikulčicích – A contribution to research on deserted villages of Medieval origin. The remains of Late Medieval buildings on house plot no. 121 in Mikulčice, PV 51, 249–265.

[423] VAŘEKA, P.–SYMONDS, J., 2013: Archeologický výzkum trampské osady Alberta . In: Archeologie 19. a 20. století. Přístupy – metody – témata (Vařeka, P., ed.), 137–164. Plzeň.

[424] VAŘEKA, P.–VAŘEKOVÁ, Z., 2015: Stan I perspektiwy badań archeologicznych nad reżimem komunistycznym na terenie Czech (State and perspectives of the archaeological research of the Communist totalitarianism in the Czech Republic). In: Archeologia totalitarizmu. Ślady represji 1939–1956 (Ławrynowicz, O.–Żelazko, J., edd.), 383–406. Łódź.

[425] VAŘEKA, P.–VAŘEKOVÁ, Z., 2016: Contemporary cemeteries in the district of Tachov/Tachau as evidence of population and settlement discontinuity in the 2nd half of the 20th century . In: Tod und Gedenken in der Landschaft, Siedlungsforschung. Archäologie – Geschichte – Geographie 33 (Meier, T.–Schenk, W., edd.), 225–244. Bonn.

[426] VELÍMSKÝ, T., 1976: Archeologický výzkum historického jádra Mostu v roce 1974 – Stadtkernforschung in Brüx im Jahre 1974, AH 1, 197–204.

[427] VITANOVSKÝ, M.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachlové formy z Prostějova – Kostelecké ulice. K technologickým a tvůrčím otázkám vzniku renesančních kachlových reliéfů – Stove tile moulds from Kostelecká St. in Prostějov (Central Moravia). On technological and creative issues relating to the rise of Renaissance stove tile reliefs, AR LXII, 680–695.

[428] VITULA, P., 1997: Pravěké osídlení a doklady pobytu novověkých vojsk v prostoru Rohlenky mezi Brnem a Slavkovem , VVM XLIX, 256–271.

[429] VLČEK, E., 1976: Diagnóza zdravotního stavu Albrechta z Valdštejna stanovená na základě nejnovějšího průzkumu jeho kosterních pozůstatků , Časopis lékařství českého 115, 678.

[430] VYŠOHLÍD, M., 2007: Finds of clay tobacco pipes from Náměstí republiky in Prague's New Town , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 275–304.

[431] VYŠOHLÍD, M., 2009: Keramické dýmky v archeologických nálezech a jejich vypovídací možnosti – Clay tobacco pipes in the archaeological finds and their ability to testify – Clay tobacco pipes in the archaeological finds and their ability to testify, ASČ 13, 965–1000.

[432] VYŠOHLÍD, M., 2011: Dvojdílné keramické dýmky 17.–19. století v archeologických nálezech a jejich vypovídací možnosti . In: História výroby fajok a archeologické nálezy fajok na Slovensku. Zborník príspevkov z I. medzinárodnej konferencie konanej v dňoch 29. a 30. 9. 2011 v Tekovskom múzeu v Leviciach (Dano, J.–Mihálková, N., edd.), 71–88. Levice.

[433] VYŠOHLÍD, M., 2014: Keramické dýmky ze zaniklého židovského města v Praze-Libni – Clay tobacco pipes from the former Jewish town in Prague-Libeň – Clay tobacco pipes from the former Jewish town in Prague-Libeň, ASČ 18, 903–921.

[434] VYŠOHLÍD, M., 2014a: Péče o zdraví v pozdním novověku v obraze archeologických pramenů. Nálezy kameninových lahví na minerální vodu – Health care in the late modern period as reflected in archaeological sources. Finds of stoneware mineral water bottles, ASČ 18, 425–454.

[435] VYŠOHLÍD, M., 2015: Hrnčířské předměstí v Berouně: První etapa archeologického výzkumu – The Potters' suburb of Beroun: The first stage of the archaeological excavation in land parcel No. 296, ASČ 19, 411–430.

[436] WALDHAUSER, J., 2009: Švédský vojenský tábor ze třicetileté války na katastrech Staré Boleslavi (okr. Praha-východ) a Hlavence (okr. Mladá Boleslav) – Das schwedische Militärlager aus dem Dreißigjährigen Krieg im Raum von Katastern Stará Boleslav (Bez. Prag-Ost) und Hlavenec (Bez. Mladá Boleslav), ASČ 13, 939–964.

[437] ZAVŘEL, P., 1999: Záchranný archeologický výzkum v dolní části blažejovického systému prachatické větve Zlaté stezky – Die Rettungsausgrabung im unteren Teil des Plahetschlager Systems am Prachatizer Zweig des Goldenen Steiges, AVJČ 12, 85–97.

[438] ZKOUMÁNÍ 2011: Zkoumání historických staveb. NPÚ – územní odborné pracoviště středních Čech v Praze (Razím, V.–Macek, P., edd.). Praha.

[439] ZUMAN, F., 1931: Švédský tábor u Staré Boleslavi , Ročenka Okresní jednoty musejní v Brandýse nad Labem, 5–17.

[440] ŽEGKLITZ, J., 1985: Vybavení hrnčířské dílny v 15.–poč. 17. století v Čechách , MVP 23, 146–155.

[441] ŽEGKLITZ, J., 1987: Pozdně gotické kachle se jmény hrnčířů – Spätgotische Kacheln mit Töpfernamen, AR XXXIX, 655–671.

[442] ŽEGKLITZ, J., 1990: Topografie hrnčířských dílen a jejich podoba v 15.–poč. 17. století – The topography and outlook of pottery workshops of Prague in the 16th and incipient 17th century, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 215–230.

[443] ŽEGKLITZ, J., 1990a: Příspěvek k vývoji hrnčířského kruhu v Čechách v 17.–18. století – A contribution to the development of the potter's wheel in Bohemia in the 17th–18th centuries, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 249–256.

[444] ŽEGKLITZ, J., 2006: Renesanční portrétní kachle z hrnčířské dílny Adama Špačka v Truhlářské ulici v Praze – Renaissance portrait stove tiles from the pottery workshop of Adam Špaček in Truhlářská Street, Prague, AR LVIII, 78–116.

[445] ŽEGKLITZ, J., 2007: Renaissance glassworks in Broumy , Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 145–180.

[446] ŽEGKLITZ, J., 2011: Tertium "Ad lupum predicantem" – et ad Pastorem Bonum. Reformační zápasy na reliéfech českých gotických a renesančních kachlů – Tertium "Ad lupum predicantem" – et ad Pastorem Bonum. The Reformational struggle on Czech Gothic and Renaissance stove tile reliefs, AR LXIII, 644–655.

[447] ŽEGKLITZ, J., 2012: Grafické a další předlohy motivů na kachlích z českého prostředí. Renesanční kachle jako prostředek šíření idejí a kultury doby reformace – Prints and other artwork models for motifs on stove tiles in Bohemia. Renaissance stove tiles as an agent in the spread of Reformation ideas and culture, AR LXIV, 265–319.

[448] ŽEGKLITZ, J., 2013: Archaeology of the Modern Period in the Czech Territories: A Long Tradition and Long Beginnings . In: Historical Archaeology in Central Europe (Mehler, N., ed.), 53–68. Rockville.

[449] ŽEGKLITZ, J., 2014: Reformační kamna ze Špýru, Egerberku a Prahy – Reformational tiled stoves from Speyer, Egerberk and Prague, AR LXVI, 515–547.

[450] ŽEGKLITZ, J.–HAZLBAUER, Z.–CHOTĚBOR, P., 1992: Pokus o rekonstrukci kachlových kamen ze zaniklé renesanční sklárny v Broumech – Versuch einer Rekonstruktion des Kachelofens aus der Renaissanceglasshütte in Broumy, AR XLIV, 94–108.

[451] ŽEGKLITZ, J.–SMETÁNKA, Z., 1989: Historie a postmedievální archeologie , ČsČH 37, 728–738.

[452] ŽEGKLITZ, J.–VITANOVSKÝ, M.–ZAVŘEL, J., 2009: Soubor kachlových forem z pražské hrnčířské dílny Adama Špačka a její kachlová produkce v letech 1531–1572 – An assemblage of stove tile moulds from the Prague pottery workshop of Adam Špaček and the tile production of this facility in the years 1531–1572, AR LXI, 427–466.

[453] ŽEGKLITZ, J.–ZAVŘEL, J., 1990: Geochemical and petrographical studies of the post-medieval pottery of the Prague and Beroun regions. On the question s of raw material sources and provenance , Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 95–126.

[454] ŽEGKLITZ, J.–ZAVŘEL, J., 2004: Nové nálezy kamnářských výrobků s portrétem Jana Husa. Příspěvek k poznání výroby českých renesančních kachlů – New finds of stove-makers' wares bearing a portrait of Jan Hus. A contribution to an understanding of Czech Renaissance stove tile production, AR LVI, 591–618.