Drobná středověká opevnění ve Skorošicích u Javorníku

Variant title
Kleine mittelalterliche Befestigung in Skorošice bei Javorník (Gurschdorf bei Jauering)
Minor Medieval fortifications in Skorošice, near Javorník
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 169-183
Extent
169-183
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Autoři ve svém příspěvku hodnotí dnes již neexistující drobná středověká opevnění na katastru vsi Skorošice v českém Slezsku. K oběma fortifikacím chybí jakékoliv písemné prameny, k dispozici jsou pouze nečetné nálezy archeologické. Ty dovolují položit vznik těchto objektů do průběhu 14. století, když jejich trvání nebylo dlouhé a nejspíše nepřežily husitské tažení do Slezska v roce 1428 (?).
In this contribution, the authors assess what little remains of minor medieval fortifications (motts) in the cadastre of the village of Skorošice in Czech Silesia. There are no written records of the two fortifications, only sparse archaeological finds. These enable the dating of the constructions to the 14th century; they did not last long and probably did not survive the Hussite military campaign in Silesia in 1428 (?).
Summary language
Document
References:
[1] CDB V-2 – Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V.2 (1267–1278) , Šebánek, J., Dušková, S. (eds.), Pragae 1981.

[2] CDS V – Das Formelbuch des Domherrn Arnold von Protzan. Codex diplomaticus Silesiae. V. , Wattenbach, W. (ed.). Breslau 1862.

[3] CDS X – Urkunden des Klosters Kamenz. Codex diplomaticus Silesiae. X. , Pfotenhauer, P. (ed.). Breslau 1881.

[4] CDS XIV – Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis. Codex diplomaticus Silesiae. XIV , Markgraf, H., Schulte, J. W. (eds.). Breslau 1889.

[5] CDS XVIII – Regesten zur schlesischen Geschichte 1316–1326. Codex diplomaticus Silesiae. XVIII , Grünhagen, C., Wutke, K. (eds.). Breslau 1898.

[6] DAL I – Altvaterland. Urkundenregesten und zusammenfassende Gedanken über die Dorfverhältnisse im Neisser Fürstentum, österr. Anteil, heute Bezirk Freiwaldau, Schlesien I , Drechsler, A. Olmütz 1930.

[7] G–M II – Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter II . Publicationen aus den k. Preußischen Staatsarchiven 16, Grünhagen, C., Markgraf, H. (eds.). Leipzig 1883.

[8] NLB – Quellen zur Geschichte des Neisser Bistumslandes auf Grund der drei ältesten Neisser Lagerbücher . Quellen und Darstellungen zur schlesischen Geschichte X, Engelbert, K. (ed.). Würzburg 1964.

[9] RWC – Das Registrum Wratislaviense censuum et reddituum ad episcopatum spectancium . Darstellungen und Quellen zur schlesischen Geschichte 3, Schulte, W. (ed.), 204–260. Breslau 1907.

[10] SUB III – Schlesisches Urkundenbuch. Driter Band 1251–1266 , Irgang, W. (ed.). Köln–Wien 1984.

[11] SUB V – Schlesisches Urkundenbuch. Fünfter Band 1282–1290 , Irgang, W. (ed.). Köln–Weimar–Wien 1993.

[12] SUB VI – Schlesisches Urkundenbuch. Sechster Band 1291–1300 , Irgang, W., Schadewald, D. (eds.). Köln–Weimar–Wien 1998.

[13] Zemský archiv Opava, fond: Stabilní katastr slezský, inv. č. 92, sign. Sl 139, č. kart. 24 (Gurschdorf; Horní Skorošice).

[14] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů , AH 14, 437–472.

[15] BRACHTL, Z., 1987: Soubor bronzových předmětů ze Skorošic u Žulové . Informační zpravodaj členů Severomoravské pobočky Čs. společnosti archeologické, září 1987, 10–16.

[16] BRACHTL, Z., 1994: (recenze) Drobný tisk k výročí vysvěcení kostela ve Skorošicích , Severní Morava 68, 69.

[17] DRECHSLER, A., 1930: Altvaterland. Urkundenregesten und zusammenfassende Gedanken über die Dorfverhältnisse im Neisser Fürstentum, österr. Anteil, heute Bezirk Freiwaldau, Schlesien I , 174–192. Olmütz.

[18] ENS, F., 1837: Das Oppaland, oder der Troppauer Kreis. IV. Ortsbeschreibungen der Fürstenthümer Jägerndorf und Neisse Österreichisch-Antheils und der Mährischen Enclaven im Troppauer Kreise , 254–255. Wien.

[19] GOŠ, V., 1977: Archeologický výzkum tvrzí na Jesenicku , AH 2, 33–36.

[20] GOŠ, V., 1978: Středověké tvrze na Jesenicku , Severní Morava 36, 50–55.

[21] GOŠ, V., 1981: Vodní tvrz v Jeseníku , ČSM B – vědy historické 30, 227–246.

[22] GRUNDMANN, G., 1982: Burgen, Schlösser und Gutshäuser in Schlesien. Die mittelalterliche Burgruinen Burgen und Wohntürme . Frankfurt am Main.

[23] HETFLEISCH, E., b. d.: "Das friedeberger Ländchen". Sudetendeutsche Heimatgaue , Verlagschriftenreihe der Heimatbildung, Heft 38.

[24] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské , 860. Praha.

[25] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské , 860. Praha.

[26] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śląsku w X–XIV wieku . Warszawa–Wrocław–Kraków–Gdańsk.

[27] KÖNIG, B., 1904: Geschichte samt Führer von Jauernig und Umgebung , 147–148. Freudenthal.

[28] KOUŘIL, P., 1988: Hrad Vartnov a jeho postavení ve vývoji hradů na Opavsku . In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc, 285–304. Brno.

[29] KOUŘIL, P.–KOVÁČIK, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2007: Tvrz a město Jeseník ve středověku , AH 32, 239–268.

[30] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska . Brno–Opava.

[31] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2005: Středověké opevnění v Adolfovicích na Jesenicku , AH 30, 199–226.

[32] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2001: Wüstehubové. Ďáblovo plémě nebo tvůrcové kulturní krajiny? , ČSM B – vědy historické 50, 205–217.

[33] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2004: "...Iohannes Wisthub fecit castrum nomine Vridebergk..." Die Burg und ihr Hinterland am Beispiel der schlesischen Materie , Castrum Bene 7, 105–134.

[34] KRAHE, F.-W., 1996: Burgen des deutschen Mittelalters . Augsburg.

[35] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska , AH 16, 323–344.

[36] LORENZ, K., 1932: Ergänzungen und Berichtigungen zu S. R. Nr. 1815 und 1832 , Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens 66, 293–295.

[37] MRUSEK, H. J., 1973: Gestalt und Entwicklung der feudalen Eigenbefestigung im Mittelalter . Berlin.

[38] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě . Brno.

[39] NEULING, H., 1902: Schlesischen Kirchorte und ihre kirchlichen Stiftungen bis zum Ausgange des Mittelalters , 87. Breslau.

[40] SALAŠ, M., 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku I, II . Brno.

[41] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava , 208. Praha.

[42] WACHOWSKI, K., 1998: Przyczynek do poznania uzbrojenia krzyżackiego w XIII wieku . Kraje słowiańskie w wiekach średnich. Profanum i sacrum, 448–450. Poznań.

[43] WEINELT, H., 1936: Probleme schlesischer Burgenkunde, gezeigt an den Burgen des Freiwaldauer Bezirkes . Darstellungen und Quellen zur schlesischen Geschichte 36, 80–83. Breslau.

[44] WEINELT, H., 1936a: Die Burg Friedeberg. Sonderdruck aus der Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 38 , 1 Heft, 1–9.

[45] WEINELT, H., 1940: Forschungen zur Volkstumsgeographie des südschlesischen Stammesgebietes . Reichenberg–Leipzig.

[46] WEINELT, H., 1940a: Die Turmhügelburg im Ostsudetenland . Mitteilungen der antropologischen Gesellschaft in Wien LXX, 342–361.

[47] WEINELT, H., 1942: Der mittelalterliche Wehrbau einer ostmitteldeutschen Rodungslandschaft. Die Burgen des Kreises Freiwaldau im Ostsudetenland , Deutsches Archiv für Landes- u. Volksforschung 6, 148–168.

[48] WEINELT, H., 1992: Příchod řádu německých rytířů do českých zemí , ČSM B – vědy historické 41, 7–10.

[49] WIHODA, M., 1992a: Rozsah a struktura vlastnictví řádu německých rytířů na Opavsku ve 13. století , ČSM B – vědy historické 41, 97–102.

[50] WIHODA, M., 1992b: Stagnace a úpadek řádu německých rytířů na Opavsku ve 14. a na počátku 15. století , ČSM B – vědy historické 41, 200–209.

[51] ZUBER, R., 1966: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848 . Ostrava.

[52] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do počátku 15. století . Opava.