Středověké reliéfní kachle jako pramen hmotné kultury (Slezsko)

Variant title
Mittelalterliche Reliefkacheln als Quelle der Sachkultur (Schlesien)
Mediaeval relief tiles as an indicator of material culture (Silesia)
Source document: Archaeologia historica. 2009, vol. 34, iss. [1], pp. 209-223
Extent
209-223
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Článek podává stručný přehled kachlové produkce z oblasti českého Slezska v období konce 14. a počátku 15. století až do doby doznívání pozdě gotického stylu ve 30. letech 16. století. Prostřednictvím ikonografie reliéfů komorových kachlů sleduje zastoupení jednotlivých výzdobných motivů v rámci hlavních námětových okruhů, jejich ideové zdroje a výtvarné provedení.
The article presents an overview of tile production in the region of Silesia in the period between the late 14th and the early 15th century and the end of the first third of the 16th century, when the late Gothic style steadily subsided. Through the iconography of chamber tile reliefs, the article observes the decorative motifs and their place within the main subject repertoire, their ideological sources and the manner in which they were artistically rendered.
Summary language
Document
References:
[1] BAKALA, J., 1992: Středověk a raný novověk . In: Slezsko, 40–55. Opava.

[2] BRACHTL, Z., 1985: Katalog archeologické sbírky zámeckého muzea v Javorníku . Informační zpravodaj členů Sm. pobočky čs. spol. archeologické při ČSAV, duben, 29–38.

[3] BRACHTL, Z., 1992: Archeologické nálezy z areálu v zámku v Javorníku . Informační zpravodaj, Česká archeologická společnost – pobočka pro severní Moravu a Slezsko, květen, 42–46.

[4] BRACHTL, Z., 1999: Hesla č. 128–135 . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 IV, 229–231, Brno.

[5] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze . Praha.

[6] BŘICHÁČEK, P., 2007: Nebe a peklo na zemi. Románské a raně gotické dlaždice z milevské premonstrátské kanonie . Milevsko.

[7] BUBEN, M., 1994: Encyklopedie heraldiky . Praha.

[8] DĚDKOVÁ, L., 1999: Poznámky k nástěnnému malířství ve Slezsku . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 IV, 67–90. Brno.

[9] DURDÍK, T., 1989: Komorové kachle s Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem Habsburským . In: Památky národní minulosti (Kočí, J.–Vondruška, V., edd.), 59. Praha.

[10] DYMEK, K., 1995: Średniowieczne i renesansowe kafle śłąskie . Wrócław.

[11] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen . Graz.

[12] FUKALA, R., 2001: Protilichtenštejnská opozice na Opavsku v letech 1613–1617 , ČMM CXX, 67–90.

[13] FUKALA, R., 2005: Hohenzollernové v evropské politice v 16. století. Mezi Ansbachem, Krnovem a Královcem (1523–1603) . Praha.

[14] FUKALA, R., 2007: Slezsko. Neznámá země koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 . České Budějovice.

[15] FURMANEK, M.–KULPA, S., 2003: Zamek Wodzisławi i jego właściciele . Wodzisław Śłaski.

[16] GAWRECKI, D. a kol., 2003: Dějiny Českého Slezska I . Opava.

[17] GUREVIČ, A. J., 1978: Kategorie středověké kultury . Praha.

[18] GUREVIČ, A. J., 1996: Nebe peklo svět. Cesty k lidové kultuře středověku . Jinočany.

[19] HAZLBAUER, Z., 1996: Náboženské motivy na českých gotických reliéfních kachlích , AH 21, 465–482.

[20] HAZLBAUER, Z., 2003: Dobová znázornění rozličných kachlových kamen s přihlédnutím k jejich zřízení v různých místnostech stavebních objektů , Svorník 1, 169–186.

[21] HAZLBAUER, Z., 2003a: Vývoj stavební podoby a funkce kachlových kamen ve středověku a raném novověku , Svorník 1, 153–168.

[22] HOLL, I., 1958: Közepkori kályhacsampék magyarországon I , Budapest Régiségei XVIII, 211–300.

[23] HOLL, I., 1971: Közepkori Kályhacsempék Magyarországon II . Budapest Régiségei XXII, 161–207.

[24] HOLL, I., 2004: Ungarisch-polonische Beziehungen Aufgrund der Ofenkacheln , Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hung. 55, 333–375. | DOI 10.1556/AArch.55.2004.3-4.4

[25] HLOBIL, I.–PETRŮ, E., 1992: Humanismus a raná renesance na Moravě . Praha.

[26] CHAMONIKOLA, K., 1999: K deskové malbě a plastice pozdního středověku v českém Slezsku . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 IV, 93–100. Brno.

[27] JANIAK, T., 2003: Kafle gotyckie w zbiorach Muzeum Początkow Państwa Polskiego w Gnieźnie . Gnieźno.

[28] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kamna a jejich stavebníci , AH 27, 555–587.

[29] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně , AH 30, 445–456.

[30] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I.–MERTA, D., 2004: Odraz domácí války v produkci brněnských kamnářů druhé poloviny 15. století , AH 29, 581–597.

[31] KAISER, 1979: Gotické kachle z hradu Kyšperka , Ústecký sborník historický, 45–59.

[32] KIECOŇ, M.–ZEZULA, M., 2007: Opava (k. ú. Opava-město, okr. Opava) , PV 48, 494–496. Brno.

[33] KOLÁŘ, F., v tisku: Opava. Krnovská ul. č. o. 17, p. p. č. 206 , PV 49.

[34] KOLÁŘ, F., v tisku: Záchranný archeologický výzkum v Opavě, Krnovská ulice č. 17 . In: Badania archeologiczne na Górnym Śłasku i ziemiach pogranicznych w latach 2007–2008. Katowice.

[35] KOSTOWSKI, J., 1999: Slezské umění a husitství, svědectví pozdně gotického malířství . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 IV, 101–109. Brno.

[36] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska . Brno–Opava.

[37] KORBELÁŘOVÁ, I., 2006: Opava za třicetileté války a v pobělohorském období . In: Opava. Historie–kultura–lidé (Ebenová, I., ed.). Praha.

[38] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, P., v tisku: Kachle ze Starého Bohumína . In: Studies in Post-Medieval Archeology 3.

[39] KRAJÍC, R., 2005: Středověké kamnářství. Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska . Tábor.

[40] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.). Uherské Hradiště.

[41] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae Regionalis Fontes 8 . Olomouc.

[42] LOSKOTOVÁ, I., 2000: Špilberská kamna doby lucemburské , BMD 14, 37–64.

[43] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfních kachlů středověkého Brna , AH 33, 529–538.

[44] MACEK, J., 2001: Jagellonský věk v českých zemích 1/2 . Praha.

[45] MACKŮ, P., 2007: Kachle s heraldickými motivy na Opavsku , rkp. nepubl. bakalářské dipl. práce ulož. na Ústavu historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

[46] MĚCHUROVÁ, Z., 1990: Projevy duchovní kultury ve hmotných památkách na Moravě a ve Slezsku , AH 15, 311–321.

[47] MICHNA, P. J., 1971: Funde der ungarisch-böhmischpolnischen Gruppe spätgotischer Kacheln in Mähren , Acta Archaeologica carpatica 12, 249–259.

[48] MICHNA, P. J., 1974: Archäologische Nachweise der mährisch-ungarischen Beziehungen im 15. Jahrhundert , Folia Archeologica XXV, 179–205.

[49] MICHNA, P. J., Gotická kachlová kamna z hradu Melic na Vyškovsku. Pokus o rekonstrukci , AH 6, 333–360.

[50] MÜLLER, K., 1992: Heraldická symbolika Slezska . In: Slezsko, 89–92. Opava.

[51] MYSLIVEČEK, M., 2005: Velký erbovník I . Plzeň.

[52] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance . Praha.

[53] PRIX, D., 1999: Nástin vývoje architektury české části Slezska 1400–1450 . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 IV, 15–30, Brno.

[54] RAVIK, S., 2002: Velká kniha světců . Praha.

[55] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii . Praha.

[56] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie . Hluboká nad Vltavou.

[57] SKRUŽNÝ, L.–ŠPAČEK, J., 2002: Vývoj kachlových kamen ve svědectví ikonografického materiálu a národopisných paralel , AH 27, 535–553.

[58] SMETÁNKA, Z., 1983: K počátkům výroby komorových kachlů v Čechách . Prof. MUDr. Ervínu Černému k narozeninám, AH 8, 145–154.

[59] STEHLÍKOVÁ, D., 1999: Umělecká řemesla mezi vrcholnou gotikou a renesancí. Hesla č. 117–121 . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 IV, 207–210, 225–227. Brno.

[60] ŠIKULOVÁ, V., 1973: Nálezy z hradu Vikštejna, obec Radkov-Dubová (okr. Opava) , PV 1972, 87–88. Brno.

[61] ŠIKULOVÁ, V., 1999: Hesla č. 122–127 . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 IV, 227–229, Brno.

[62] ŠIKULOVÁ, V., 2004: Habánské umyvadlo Jana Jiřího Krnovského nalezené v Opavě . In: Sborník k dějinám města 4, 19–28.

[63] ŠMAHEL, F., 1990: Archeologické doklady středověké duchovní kultury , AH 15, 295–310.

[64] ŠMAHEL, F., 2002: Mezi středověkem a renesancí . Praha.

[65] TAUBER, J., 1980: Herd und Ofen im Mittelalter. Untersuchungen zur Kulturgeschichte am archälogischen Materiál vornehmlich der Nordwestschweiz (9.–14. Jahrhundert) . Olten u. Freiburg i. Br.

[66] TYMONOVÁ, M., 2005: Kachle se znakem saských kurfiřtů z hradu Cvilína , AH 30, 457–469.

[67] TYMONOVÁ, M., 2005a: Kachle se znaky saských kurfiřtů z rodu Wettinů z hradu Cvilína . In: XIV Śłąskie Spotkania Archeologiczne, streszczenia komunikatów i referatów, 94–95. Wrócław.

[68] TYMONOVÁ, M., 2006: Nálezy kachlů se znaky saských Wettinů z hradu Cvilína , Śłaskie Sprawozdania archeologiczne XLVIII, 363–384. Wrócław.

[69] TYMONOVÁ, M., 2007: Kachle s lichtenštejnskými znaky ve sbírce Slezského zemského muzea , AH 32, 501–510.

[70] TYMONOVÁ, M., 2009: Kamnářská výroba v Opavě (Die Ofensetzerei in Troppau) . In: Streszczenia wystąpień XVI. Śłaskich Spotkań Archeologicznych, 47–49. Wrócław.

[71] UNGER, J., 1985: Hmotná kultura středověké šlechty v archeologických pramenech na Moravě , AH 10, 323–329.

[72] VÁLKA, J., 1991: Matyáš Korvín a Česká koruna , ČMM XC, 313–323.

[73] VERNON, J., 2003: Volný čas ve středověku . Praha.

[74] VLČKOVÁ, J., 2001: Středověké kamnové kachle s náboženskými motivy z jihomoravských sbírek. (Pokus o aplikaci uměleckohistorických přístupů) , AH 26, 365–385.