Publikační výstup vznikl za podpory projektu Archeologický informační systém České republiky (AIS CR; LM2015080).
[1] ADEL 2012: Adel, Burg und Herrschaft an der "Grenze": Österreich und Böhmen (Birngruber, K.– Schmid, C., edd.). Linz.
[2] ANDERLE, J., 2008: Uspořádání bytů v některých velkých hradech doby Karla IV – Konzeption der Wohnbereiche einiger großer Burgen in der Zeit Karls IV., Svorník 6, 13–32.
[3] ANGLO-NORMAN CASTLES 2003§§: Anglo-Norman Castles (Liddiard, R., ed.). Woodbridge.
[5] BOLINA, P., 2002: Pokus o modelové řešení některých problémů kolonizace a vzniku hradů v Nízkém Jeseníku – Der Versuch, einige mit der Kolonisation und mit der Entstehung der Burgen in Nízký Jeseník zusammenhängende Probleme mit Hilfe Modellsituationen zu lösen, AH 10, 241–253.
[6] BOUCHARLAT, E., 2009: Panorama de l'archeologie castrale en France, Revue Archeologique du Centre de la France 48, 232–234.
[7] BROWN, A.–PLUSKOWSKI, A., 2011:
Detecting the environmental impact of the Baltic Crusades on a late-medieval (13th–15th century) frontier landscape: palynological analysis from Malbork Castle and hinterland, Northern Poland, Journal of Archaeological Science 38, 1957–1966.
https://doi.org/10.1016/j.jas.2011.04.010 |
DOI 10.1016/j.jas.2011.04.010
[8] BROWN, A.–PLUSKOWSKI, A., 2013: Medieval Landscape Transformation in the Southeast and Eastern Baltic: Palaeoenvironmental Perspectives on the Colonisation of Frontier Landscapes, Archaeologia Baltica 20, 24–46.
[9] BROWN, A. et al., 2015:
The Ecological Impact of Conquest and Colonization on a Medieval Frontier Landscape: Combined Palynological and Geochemical Analysis of Lake Sediments from Radzyń Chełminski, Northern Poland, Geoarchaeology 30, 511–527. |
DOI 10.1002/gea.21525
[10] BRATHER, S., 2008: Archäologie der westlichen Slawen. Siedlung, Wirtschaft und Gesellschaft im frühund hochmittelalterlichen Ostmitteleuropa. Berlin – New York.
[13] BUR, M., 1982: The Motte and Bailey Castle: Instrument of a Revolution, Engineering and Science 45, č. 3, 11–14.
[14] CASTLES 2016: Castles, Siegeworks and Settlements: Surveying the Archaeology of the Twelfth Century (Wright, D. W.–Creighton, O. H., edd.). Oxford.
[17] COULSON, C., 2003: Castles in Medieval Society: Fortresses in England, France, and Ireland in the Central Middle Ages. Oxford.
[18] CREIGHTON, O., 2002: //Castles and Landscapes. London.
[19] CREIGHTON, O., 2004: 'The Rich Man in his Castle, The Poor Man at His Gate': Castle Baileys and Settlement Patterns in Norman England – " Der Reiche in seiner Burg, der Arme an ihrem Tor ": Vorburgen und Siedlungstypen in normannischem England, Château Gaillard 21, 25–36.
[21] CREIGHTON, O., 2009a: Designs Upon the Land. Elite Landscapes of the Middle Ages. Woodbridge.
[22] CREIGHTON, O., 2010: Room with a View: Framing Castle Landscapes – Zimmer mit Aussicht: die Gestaltung von Burglandschaften, Château Gaillard 24, 37–49.
[23] CREIGHTON, O., 2012: Early European Castles: Aristocracy and Authority, AD 800–1200. Bristol.
[25] ČAPLOVIČ, D. a kol., 1985: Stredoveké feudálne sídla na Slovensku a ich hospodárske zázemie – Mittelalterliche Feudalsitze in der Slowakei und ihr wirtschaftliches Hinterland, AH 10, 241–253.
[27] DURDÍK, T., 1976: Současný stav, potřeby a výhledy výzkumu hradů v Čechách – Stand, Bedarf und Aussichten der Burgenforschung zur Zeit in Böhmen, AR XXVIII, 172–180.
[28] DURDÍK, T., 1981: Problematika výzkumu hradů v Čechách – Zur Problematik der Burgenforschung in Böhmen, AH 6, 7–17.
[29] DURDÍK, T., 1994: K problematice kastelů středoevropského typu – Zur Problematik der Kastelle mitteleuropäischen Typs, AR XLVI, 255–273.
[30] DURDÍK, T., 1998: Česká kastellologie v evropských souvislostech – Tschechische Kastellologie in den europäischen Zusammenhängen, AR L, 784–789.
[31] DURDÍK, T., 2000: Nástin problematiky českých feudálních sídel 13. století – Zur Problematik der böhmischen feudalen Sitze des 13. Jahrhunderts, CB 7, 17–50.
[32] DURDÍK, T., 2001: K problematice hradu v Chrudimi, AR LIII, 615–619.
[33] DURDÍK, T., 2002: K interpretaci hradu Týřova, AR LIV, 910–911.
[34] DURDÍK, T., 2004: K otázce demonstrační architektury na českých hradech – Zur Frage der Demonstrativarchitektur auf böhmischen Burgen, ZPP 64, 118–123.
[35] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách – Burgen des Überganstyps in Böhmen. Praha.
[36] DURDÍK, T., 2008: Obytné jednotky v palácích hradů Přemysla Otakara II. – Wohneinheiten in den Palästen der Burgen
[37] Přemysl Otakars II., Svorník 6, 5–12.
[38] DURDÍK, T., 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[39] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě – Mittelalterliche Burgen in Böhmen und Mähren. Praha.
[40] EADIE, G., 2010: Detecting Privacy and Private Space in the Irish Tower House, Château Gaillard 24, 69–75.
[41] EADIE, G., 2014: Reflections of a Divided Country? The Role of Tower Houses in Late-Medieval Ireland, Château Gaillard 26, 135–147.
[42] EADIE, G., 2015: Identifying functions in castles: a study of tower houses in Ireland. In: A house such as thieves might knock at (Oram, R., ed.), 2–18. Donington.
[43] EMERY, A., 1996–2006: Greater Medieval Houses of England and Wales 1300–1500. New York.
[45] FRANCOVICH, R., 2008: The beginnings of hilltop villages in Early Medieval Tuscany. In: The Long Morning of Medieval Europe: New Directions in Early Medieval Studies (David, J. R.–McCormick, M., edd.), 55–82. Ashgate.
[46] FRANCOVICH, R.–HODGES, R., 2003: Villa to Village: The Transformation of the Roman Countryside in Italy, c. 400–1000. London.
[47] FROLÍK, J.–SIGL, J., 2001: K úvahám Martina Ježka o počátcích města Chrudimi a tamějším hradu, AR LIII, 620–629.
[48] GABRIEL, F., 2006: Teoretické aspekty studia hradních staveb. Ústí nad Labem.
[49] GABRIEL, F.–KURSOVÁ, L., 2012: Středověká a raně novověká sídla na pískovci – Mittelalterliche und frühneuzeitliche Sitze auf Sandstein, AH 37, 423–432.
[50] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 1991: Vývoj panských sídel na horním území Novozámeckého panství (1. část) – Entwicklung der Herrensitze in der Oberen Gebiet der Domäne Nové Zámky (1. Teil), CB 2, 23–52.
[51] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 1993: Vývoj panských sídel na horním území Novozámeckého panství (2. část) – Entwicklung der Herrensitze in der Oberen Gebiet der Domäne Nový Zámek (2. Teil), CB 3, 7–46.
[52] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 1994: Vývoj panských sídel na Horním území novozámeckého panství (Dokončení) – Entwicklung der Herrensitze in der Oberen Region der Domäne Nový Zámek (Abschluß), CB 4, 27–62.
[53] GUREVIČ, A. J., 2008: Feudalismus před soudem historiků aneb o středověké "rolnické civilizaci" – Feudalism Judged by the Court of History: Medieval 'Peasant Civilization', Dějiny – teorie – kritika 5, č. 1, 7–38.
[54] HANSSON, M., 2006: Aristocratic Landscape: The Spatial Ideology of the Medieval Aristocracy. Lund Studies in Historical Archaeology 2. Malmö.
[55] HANSSON, M., 2009: The Medieval Aristocracy and the Social Use of Space. In: Reflections: 50 years of medieval archaeology, 1957–2007 (Gilchrist, R.–Reynolds, A., edd.), 435–452. Leeds.
[56] HANSSON, M., 2010: Oliver H. Creighton, Designs Upon the Land. Elite Landscapes of the Middle Ages, European Journal of Archaeology 13, č. 1, 131–133.
[57] HEJNA, A., 1965: K situační a stavební formaci feudálního sídla v Evropě – Zur Anlage und baulichen Formation des feudalen Wohnsitzes in Europa, PA LVI, 513–583.
[58] HERDICK, M.–KÜHTREIBER, T., 2008: Burgen, Handwerk und Gewerbe – Anmerkungen zum Forschungsstand. In: Archäologie un mittelalterliches Handwek – Eine Standortbestimmung (Melzer, W., ed.), 37–59. Soest.
[59] HERDICK, M.–KÜHTREIBER, T., 2009: Territorialherrschaft, Ökonomie und Umwelt: Überlegungen zur adeligen Raumwahrnehmung und Ressourcennutzung in der frühen Neuzeit aus archäologischer Sicht. In: Zwischen Tradition und Wandel. Archäologie des 15. und 16. Jahrhunderts. Tübinger Forschungen zur historischen Archäologie 3 (Scholkmann, B. et al., edd.), 521–532. Büchenbach.
[60] HERMANS, T., 2010: The Castle as Symbol: the Image of Status – Die Burg als Statussymbol, Château Gaillard 24, 123–127.
[61] HILLIER, B.–HANSON, J., 1984: The social logic of space. New York.
[62] HLOŽEK, J., 2010: Předhradí vrcholně středověkých hradů v Čechách – cesta ke korpusu. Rkp. disertační práce, ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.
[63] HUML, V., 1976: Příspěvek ke studiu opevněných sídel drobné šlechty v Čechách – Ein Beitrag zur Problematik des Studiums der mitteialterlichen befestigten Sitze des Kleinadels in Böhmen, AR XXVIII, 165–171.
[64] IMAGINÄRE BURG 2009: Die imaginäre Burg (Wagener, O.–Laß, H.–Kühtreiber, T.–Dinzelbacher, P., edd.). Frankfurt am Main.
[65] JANKUHN, H., 1977: Einführung in die Siedlungsarchäologie. Berlin – New York.
[66] JAMES, T. B., 2011: Barrows, beheading and bankruptcy: Clarendon Park, Wiltshire, England's largest deer park. a 'castle for deer'?, Concilium medii aevi 14, 21–34.
[67] JEŽEK, M., 1999: Kastel východočeského typu? A další otázky ze středověké Chrudimi – Kastell des ostböhmisches Typs? Und andere Fragen aus mittelalterlichem Chrudim, AR LI, 833–871.
[68] JEŽEK, M., 2001: K výpovědi pramenů o středověké Chrudimi, AR LIII, 803–813.
[69] JONES, P., 1997: The Italian City-State: From Commune to Signoria. New York.
[70] KAJZER, L., 1993: Zamki i społeczeństwo. Przemiany architektury i budownictwa obronnego w Polsce w X–XVIII wieku. Łódź.
[71] KAMPHUIS, J., 2010: The Castle as a Symbol, the Image of Power – Die Burg als Machtsymbol, Château Gaillard 24, 129–133.
[72] KAREL, T.–KNOLL, V., 2016: Hrady na Chebsku jako reprezentanti moci – Die Burgen des Egerlandes als Machtrepräsentanten, CB 16, 153–178.
[73] KEMETHMÜLLER, L., 2011: International conference "Lordship and Castle landscapes – Franconian and international studies in comparison" Papers. Introduction, Concilium medii aevi 14, 1–2.
[74] KEMETHMÜLLER, L., 2011a: The history of the Castle landscape in the German Spessart, Concilium medii aevi 14, 93–99.
[75] KLÁPŠTĚ, J., 2003: Poznámky o sociálních souvislostech počátků šlechtických hradů v českých zemích – Bemerkungen zu den sozialen Zusammenhängen der Anfänge der Herrenburgen in den böhmischen Ländern, AR LV, 786–800.
[76] KOLEKTIV 1998–2005: Encyklopedie českých tvrzí. Praha.
[77] KOLEKTIV 1999: Burgen in Mitteleuropa. Ein Handbuch. Stuttgart.
[78] KOUŘIL, P.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu) – Befestigte Sitze in Mähren und Schlesien (Entstehung, Entwicklung, Bedeutung, Funktion, zeitgenössischer Stand und Perspektive der weiteren Untersuchungen), AH 19, 121–151.
[79] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska – Die Burgen Böhmisch-Schlesiens. Brno.
[80] KRAUSKOPF, C., 2006: Just Noble Things? Studies on the Material Culture of 13th and 14th century Nobility – Nur edle Dinge? Untersuchen zur Sachkultur des Adels im 13. und 14. Jahrhundert, Château Gaillard 22, 195–204.
[82] KUBEŠ, J., 2008: Vývoj obytné jednotky v sídlech vyšší šlechty z českých zemí (1550–1750) – Die Entwicklung der Wohnstätten in den Residenzen des Hochadels der böhmischen Länder (1550–1750), Svorník 6, 79–90.
[83] KUHN, T. S., 1996: The Structure of Scientfic Revolutions. Chicago – London.
[84] KUNA, M. a kol., 2004: Nedestruktivní archeologie: Teorie, metody a cíle – Non-destructive archaeology: theory, methods and goals. Praha.
[85] KUPKA, J., 2012: Komponovaná kulturní krajina. In: Člověk, stavba a územní plánování VI (Šovarová, D., ed.), 90–96. Praha.
[86] KÜHTREIBER, T., 1999: The medieval castle Lanzenkirchen in Lower Austria: reconstruction of economical and ecological development of an average-sized manor (12th–15th century), Archaeologia Polona 37, 135–144.
[87] KÜHTREIBER, T., 2000: Reconstructing Realities – Archaeology in Tension between Sciences and History of Daily Life. In: History of Medieval Life and the Sciences (Jaritz, G.–Peterson, M., edd.), 45–53. Wien.
[88] KÜHTREIBER, T., 2010: Alimentation and Meat at Medieval Castles: Social Practice and Economic Structures from the Archaeologist's Perspective, Viavias 3, 66–76.
[89] KÜHTREIBER, T., 2012: Strasse und Burg. Anmerkungen zu einem vielschichtigen Verhältnis. In: Die Vielschichtigkeit der Straße: Kontinuität und Wandel im Mittelalter und der frühen Neuzeit (Holzner-Tobisch, K., ed.), 263–302. Wien.
[90] KÜHTREIBER, T., 2014: The Investigation of Domesticated Space in Archaeology – Architecture and Human Beings. In: Dwellings, Identities and Homes. European Housing Culture from the Viking Age to the Renaissance (Kristiansen, M. S.–Giles, K., edd.), 39–51. Højbjerg.
[91] KYPTA, J.–MARETHOVÁ, B.–NEUSTUPNÝ, Z., 2008: K počátku hradu Křivoklátu (výsledky archeologického výzkumu tzv. Dolního hradu v letech 2004–2006) – Zu den Anfängen der Burg Křivoklát (Ergebnisse der archäologischen Forschung in der sogen. unteren Burg aus den Jahren 2004 bis 2006), PRP 15, č. 2, 39–68.
[92] LATE MEDIEVAL CASTLES 2016: Late Medieval Castles (Liddiard, R., ed.). Woodbridge.
[93] LAVAL, F., 2016: Co je kostel? K počátkům šlechtických sídel českého středověku – On the beginnings of aristocratic seats in medieval Czech lands, AR LXVIII, 47–90.
[94] LIDDIARD, R., 2005: Castles in Context: Power, Symbolism and Landscape, 1066 to 1500. Macclesfield.
[95] LIDDIARD, R., 2007: Medieval Designed Landscapes: Problems and Possibilities. In: Medieval Landscapes. Landscapes History After Hoskins (Gardiner, M.–Rippon, S., edd.), 201–214. Macclesfield.
[97] LOWERRE, A. G., 2007: A GIS Analysis of the Location of Late-Eleventh-Century Castles in the Southeastern Midlands of England. In: Digital Discovery. Exploring New Frontiers in Human Heritage. CAA2006 (Clark, J. T.–Hagemeister, E. M., edd.), 239–252. Budapest.
[98] LOWERRE, A. G., 2008: Why Here and not There? The Location of Early Norman Castles in the South-Eastern Midlands. In: Anglo-Norman Studies 29. Proceedings of the Battle Conference 2006 (Lewis, C. P., ed.), 121–144. Woddbridge.
[99] MACHÁČEK, J., 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků? – Early Mediaeval centre in Pohansko near Břeclav/Lundenburg: munitio, emporium or palatium of the rulers of Moravia?, AR LVII, 100–138.
[100] MANENTI, C.–BOLLEN, M., 2000: Burgen in Italien. Köln.
[101] MAŘÍK, T., 2014: Bergfrity českých hradů. Rkp. diplomové práce, ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.
[103] MCCARTHY, J. K., 2007: Castles in Space. An Exploration of the Space In and Around the Tower Houses of South-East Kilkenny. Rkp. diplomové práce, ulož. na Faculty of Engineering and Physical Sciences, Queen's University of Belfast.
[104] MCMANAMA-KEARIN, K., 2012: Forced Focus: A Room with a Viewshed – Erzwungener Fokus: Zimmer mit Sichtbereich, Château Gaillard 25, 243–247.
[105] MCMANAMA-KEARIN, K., 2013: The Use of GIS in Determining the Role of Visibility in the Siting of Early Anglo-Norman Stone Castles in Ireland. Oxford.
[106] MENCLOVÁ, D., 1976: České hrady. Praha.
[107] MERCANTI, L.–STRAFFI, G., 2003: Le torri di Firenze e del suo territorio. Firenze.
[108] MESSAL, S., 2015: Glienke. Eine Slawische Burg des 9. und 10. Jahrhunderts im östlichen Mecklenburg. Wiesbaden.
[109] MESQUI, J., 1991–1993: Châteaux et enceintes de la France medievale: De la défense à la residence. Paris.
[110] MEYER, W., 1976: Die Burg als repräsentatives Statussymbol. Ein Beitrag zum Verständnis des mittelalterlichen Burgenbaues, Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 33, 173–181.
[111] MEYER, W., 1999: Die Burg als Wirtschaftszentrum. In: Burgen im Mitteleuropa 2, 89–93. Stuttgart.
[112] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku – Übersicht des bisherigen Standes der Erforschung von Befestigungen aus dem 11. bis Anfang des 16. Jahrhunderts in Mähren und Schlesien (Burgwälle un Burgen), AH 6, 147–197.
[113] MONTI, A., 2011: Space, Functions and Human Behavioural Strategies: The "Analisi Funzionale Tattica" as Tool for the Understanding and Explanation of the Ancient and Medieval Fortifications. In: On the Road to Reconstructing the Past. Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology, CAA (Jerem, E.–Redő, F.–Szeverényi, V., edd.), 273–278. Budapest.
[114] MUSIL, F., 2006: Úvod do kastelologie. Hradec Králové.
[115] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1: Zaniklá středověká ves: Hrádek, tvrz, dvůr, předsunutá opevnění. Brno.
[116] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[117] NETWORK ANALYSIS 2013: Network Analysis in Archaeology: New Approaches to Regional Interaction (Knappett, C., ed.). Oxford.
[118] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[119] NEUSTUPNÝ, E., 2010: Teorie archeologie. Plzeň.
[120] NOVÁK, D., 2013: Drobná vrchnostenská sídla 13.–17. století v kontextu krajiny Křivoklátska a širšího okolí – Kleine herrschaftliche Sitze des 13.–17. Jahrhunderts im Kontext der Landschaft Křivoklátsko (Pürglitzer Wald) und der weiteren Umgebung, AH 38, 463–489.
[121] PEŠTA, J., 2013: Fortifikační prvky v prostředí vesnic? – Fortifikationselemente im Milieu von Dörfern?, Svorník 11, 60–70.
[122] PIPER, O., 1895: Burgenkunde. Forschungen über gesamtes Bauwesen und Geschichte der Burgen innerhalb des deutschen Sprachgebietes. München.
[123] PLAČEK, M., 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[124] PLAČEK, M., 2013: Opevnění k ochraně širší populace ve středověku – Die Befestigung zum Schutz der Gesamtbevölkerung im Mittelalter, Svorník 11, 31–43.
[125] PLAČEK, M.–BÓNA, M., 2007: Encyklopedie slovenských hradů. Praha.
[126] PLAČEK, M.–DEJMAL, M. a kol., 2015: Veselí nad Moravou: středověký hrad v říční nivě – Veselí nad Moravou – Medieval Castle in alluvial plain. Brno.
[128] PLUSKOWSKI, A., 2012: The Archaeology of the Prussian Crusade: Holy War and Colonisation. London.
[129] PRINGLE, D., 1998: A castle in the sand: mottes in the crusader east – Eine Burg im Sand: " Motten " in dem Osten der Kreuzzüge, Château Gaillard 18, 187–191.
[130] RAZÍM, V., 1992: Kastel středoevropského typu? – Kastelle mitteleuropäischen Typs?, AH 17, 133–139.
[131] RAZÍM, V., 1994: K diskusi o tzv. středoevropském kastelu, AR XLVI, 629–632.
[132] RAZÍM, V., 2002: K otázkám stavebního vývoje a původu hradu Týřova. Poznámky k metodice výzkumu hradů v bývalém královském hvozdu – Zu den Fragen der Bauentwicklung und des Ursprungs der Burg Týřov. Anmerkungen zur Methodik der Burgenforschung im einstigen königlichen Forst, AR LIV, 625–680.
[133] RAZÍM, V., 2002a: K problematice vztahu hrad – královské město v Čechách – Zur Problematik der Beziehung die Burg – königliche Stadt in Böhmen, AH XXVII, 307–326.
[134] RAZÍM, V., 2002b: O co mi jde v diskusi o Týřově, AR LIV, 912–914.
[135] RAZÍM, V., 2004: Nad počátky hradů české šlechty – Über die Anfänge der Burgen des böhmischen Adels, AR LVI, 176–214.
[136] RAZÍM, V., 2005: O tzv. hradech přechodného typu – Von den sog. Burgen des Übergangstyps, AR LVII, 351–380.
[137] RAZÍM, V., 2013: Ke stavu a potřebám výzkumu středověkých fortifikací v ČR – Zur Frage des Zustandes und der Bedürfnisse der Erforschung der mittelalterlichen Fortifikationen in der Tschechischen Republik, Svorník 11, 142–148.
[138] RAZÍM, V. a kol., 2010: Katalog výstavy Přemyslovské Křivoklátsko, připravené k 900. výročí první písemné zmínky o hradu Křivoklátu (1110–2010). Praha.
[139] REICHERTOVÁ, K., 1961: K problematice výzkumu středověké tvrze – Ein Beitrag zur Frage der Landsitzenforschung, PA LII 599–608.
[140] REYNOLDS, S., 1994: Fiefs and Vassals. The Medieval Evidence Reinterpreted. Oxford.
[141] RICHARDSON, A., 2011: Beyond the Castle Gate: The Role of Royal Landscapes in Constructions of English Medieval Kingship and Queenship, Concilium medii aevi 14, 35–53.
[142] RYKL, M., 2008: Obytná část dispozice středověké tvrze v Čechách – Der Wohnteil der mittelalterlichen Festenanlage in Böhmen, Svorník 6, 33–68.
[143] RYKL, M., 2010: Projevy historismu, tradicionalismu a konzervatismu v prostředí menších feudálních sídel – Das Auftreten von Historismus, Traditionalismus und Konservativismus im Milieu kleinerer Feudalresidenzen, Svorník 8, 51–68.
[144] RYKL, M., 2013: Vidět (a být viděn). K otázce výhledu na příkladech menších feudálních sídel v Čechách ve středověku a v raném novověku – Zusammenfassung Sehen (und gesehen werden). Zur Frage der Aussicht an Beispielen von kleineren feudalen Sitzen in Böhmen des Mittelalters und der frühen Neuzeit, Svorník 11, 15–30.
[145] SHERLOCK, R., 2010: Changing Perceptions: Spatial Analysis and the Study of the Irish Tower House, Château Gaillard 24, 239–250.
[146] SVOBODA, L., 1998: Stavební vývoj českých tvrzí. In: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl (A–J), XI–XXXIII. Praha.
[147] SVENSSON, E., 2008: The Medieval Household: Daily Life in Castles and Farmsteads. Scandinavian Examples in their European Context. Turnhout.
[148] ŠIMŮNEK, R., 2010: Hrad jako symbol v myšlení české středověké šlechty – The Castle as a Symbol in the Consciousness of Czech Medieval Aristocracy, ČČH 108, 185–219.
[149] ŠIMŮNEK, R., 2013: Reprezentace české středověké šlechty – The Representation of Czech medieval Nobility. Praha.
[150] THE CONNECTED PAST 2016: The Connected Past. Challenges to Network Studies in Archaeology and History (Brughmans, T.–Collar, A.–Coward, F., edd.). Oxford.
[151] THOMPSON, M., 1997:
Review: Châteaux et enceintes de la France médiévale: de la défense à la résidence by Jean Mesqui; Crusader Castles by Hugh Kennedy, Journal of the Society of Architectural Historians 56, č. 4, 504–506.
https://doi.org/10.2307/991320 |
DOI 10.2307/991320
[152] TILLEY, C., 1994: A Phenomenology of Landscape: Places, Paths and Monuments. Oxford – Providence.
[153] TORBUS, T., 1998: Die Konventsburgen im Deutschordensland Preußen. München.
[154] VANÍČEK, V., 2002: "Právo na hrad" a hradní regál – hodnocení souvislostí revindikačních sporů ve 13. století v českých a alpských zemích. In: Zamki i przestrzeń społeczna w Europie środkowej i wschodniej (Antoniewicz, M., ed.), 24–50. Warszawa.
[155] VITA-FINZI, C.–HIGGS, E. S., 1970: Prehistoric Economy in the Mount Carmel Area of Palestine: Site Catchment Analysis, Proceedings of the Prehistoric Society 36, 1–37.
[156] VLČEK, P., 2001: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha.
[157] VOHRYZEK, S., 2017: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek. Rkp. disertační práce, ulož. na HÚ FF MU, Brno.
[158] WHEATLEY, A., 2004: The Idea of the Castle in Medieval England. Woodbridge.
[159] WIHODA, M., 2001: Tomáš Durdík – Pavel Bolina: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Argo Praha 2001. 249 stran, AR LIII, 652–657.
[160] ZAMEK I DWÓR 2001: Zamek i dwór w średniowieczu od XI do XV wieku (Wiesiołowski, J., ed.). Poznań.
[161] ZAMKI 2002: Zamki i przestrzeń społeczna w Europie środkowej i wschodniej (Antoniewicz, M., ed.). Warszawa.
[162] ZELENKA, J., 2016: Beneficium et feudum. Podoba a proměny lenního institutu. Praha.
[163] ZEUNE, J., 1997: //Burgen – Symbole der Macht. Ein neus Bild der mittelalterlichen Burg. Regensburg.
[164] ZEUNE, J., 2001: Die Burg als Symbol von Herrschaft und Macht. Gedanken zum Nachdenken – Teil II., Arx. Burgen und Schlösser in Bayern, Österreich und Südtirol 2001/1, 9–14.
[165] ZEUNE, J., 2015: Ritterburgen: Bauwerk, Herrschaft, Kultur. München.
[166] ŽEMLIČKA, J., 1978: Přemyslovská hradská centra a počátky měst v Čechách – Die Burgzentren der Přemyslidenzeit und die Anfänge der Städte in Böhmen, ČČH 26, 559–586.