Architektura hornických sídlišť na sklonku přemyslovské doby

Variant title
Architecture of mining settlements in the late Přemyslid era
Die Architektur von Bergbausiedlungen an der Neige des Přemyslidenzeitalters
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 2, pp. 887-923
Extent
887-923
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
Abstract(s)
Hlavní řešenou otázkou předloženého příspěvku je, zda vůbec existovala specifická hornická stavební kultura. Na úrovni urbanismu jsou odlišnosti od měst i vesnic evidentní. V poznání jeho formy pomáhá výrazně geofyzikální výzkum. Oproti tomu rozšířený předpoklad, že pro hornická sídliště jsou typické obytné zemnice, nemá oporu ve hmotných pramenech. Nejnovější výzkumy na jihlavských Starých Horách přinášejí hlavně znalost detailů konstrukce zahloubených staveb. V obecné rovině nelze za hlavní důvody odlišnosti stavebnictví v hornickém prostředí považovat jejich provizorní charakter, naopak souhlasíme s malou potřebou individuálních chladných skladovacích prostor. Jak ukazuje obdobná situace na vesnicích, je možné, že podsklepení bylo přesto přejato ze soudobých měst bez ohledu na jeho nezbytnost, jako součást kolonizačního typu domu. Vedle nich existovaly i větší sklepy komunitního významu, jak dokazuje příklad z Kremsigeru v Krušných horách.
The main subject of this article is whether there existed specific building culture associated with mining. At the urbanist level, differences from towns and villages are obvious. Geophysical survey plays an important part in the study of the urbanist forms of these dwellings. In contrast, the presumption that mining settlements typically consisted of residential sunken features was not confirmed by material evidence. The latest research in the Staré Hory settlement, Jihlava brought detail information about the construction of sunken features. In general terms, the main reason for the differences in buildings situated in mining environments is not their provisional character. On the other hand, the authors believe there was little need for individual cool storage spaces. As illustrated by a similar situation in villages, cellars might have been adopted from contemporary towns regardless of necessity, as part of the colonization type of house. There were also large communal cellars, as demonstrated by an example from Kremsiger in the Krušné hory mountains.
Summary language
Note
  • Studie vznikla při řešení projektu Udržitelný rozvoj kulturní krajiny a ochrana historických památek v zalesněném prostředí, kód projektu: TL02000111.
Document
References:
[1] TOMASCHEK, J. A., ed., 1897: Das alte Bergrecht von Iglau und seine bergrechtlichen Schöffensprüche. Innsbruck.

[2] HRUBÝ, P., 2015: Přístavba sýrárny Moravia lacto, a.s., Jihlava – II. etapa – záchranný archeologický výzkum, číslo akce A 006/2014. Zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu. Archaia Brno, o. p.s., pracoviště Jihlava. Nepublikovaná zpráva.

[3] KYNCL, T., 2014: Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků vyzvednutých při archeologickém výzkumu v Jihlavě (výzkum A006/2014). Nepublikovaná výzkumná zpráva č. 037-14. Brno.

[4] ALPER, G.–RÖMER-STREHL, C., 2003: Johanneser Kurhaus: ein mittelalterlicher Blei-/Silbergewinnungsplatz bei Clausthal-Zellerfeld im Oberharz. Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens. Reihe A, Monographien. Band 32. Rahden/Westf.

[5] BAILLY-MAÎTRE, M.-Ch., 2002: L'argent. Du minerai au pouvoir dans la France médiévale. Paris.

[6] BAILLY-MAÎTRE, M.-Ch., 2016: Chapitre 3. L'agglomération de Brandes. In: Bailly-Maître, M.-C.–Bruno-Dupraz, J., Brandes-en-Oisans : La mine d'argent des Dauphins (XIIe–XIVe siècles). Nové vydání [online], 105–152. Lyon.

[7] DAHM, C.–LOBBEDEY, U., 1998: Öfen zur Metallverarbeitung. In: Dahm, C.–Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg: Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. 1: Die Funde. Denkmalpflege und Forschung in Westfalen. Band 34, 34–36. Bonn.

[8] DAHM, C.–LOBBEDEY, U.–WEISGERBER, G., 1998: Die Grabungen 1970–1979. In: Dahm, C.–Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg: Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. 1: Die Funde. Denkmalpflege und Forschung in Westfalen. Band 34, 37–132. Bonn.

[9] DERNER, K., 2015: Kremsiger in the Ore Mountains: a mining settlement or a town? In: Mining Archaeology. Perspectives, conflicts, challenges. Yearbook of the Institute Europa Subterranea 2015 (Silvertant, J., ed.), 106–130. Eichach – Gulpen.

[10] DERNER, K., 2018: Hornické sídliště na Kremsigeru. In: Derner K., Středověké Hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. Archaeo‑ Montan 5, 217–379. Dresden.

[11] DERNER, K.–HRUBÝ, P., 2018: Otázka zemědělství a potravinářské produkce zemědělských hornických komunit – Farming and food production in medieval mining communities, AH 43, 207–239.

[12] DOLEŽEL, J.–SADÍLEK, J., 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou. Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblasti severozápadní Moravy ve 13. a 14. století. Výsledky průzkumu v letech 1990–2001, edice písemných pramenů – Mittelalterlicher Bergbaukomplex im Flurstück Havírna bei Štěpánov nad Svratkou. Ein Beitrag zur Geschichte des Silberbergbaus in Nordwestmähren im 13.–14. Jahrhundert. In: Mediaevalia archaeologia 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty (Nováček, K., ed.), 43–119. Praha.

[13] DONAT, P., 2003: Zehn Keller in Gebesee, Lkr. Erfurt. Studien zu hochmittelalterlichen Kelleranlagen, Alt-Thüringen 27, 207–264.

[14] GECHTER, M., 2003: Das Bleiwerk Silberkaule, Gemeinde Engelskirchen, Rheinisch-Bergischer Kreis. In: Man and Mining – Mensch und Bergbau. Der Anschnitt. Beiheft 16 (Stöllner, T. et al., edd.), 155–161. Bochum.

[15] HOLUB, P. a kol., 2003: Holub, P.–Merta, D.–Peška, M.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., K otázce topeništ v dřevohlinitých domech ze 13. Století v Brně, … aneb proč nevěříme na zemnice, Svorník 1, 75–84.

[16] HOLUB, P. a kol., 2005: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna. In: Forum urbes medii aevi II. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 16.–18. 4. 2003, 44–101. Brno.

[17] HRUBÝ, P., 2011: Jihlava – Staré Hory: Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví – Jihlava – Staré Hory (Iglau – Altenberg): Archäologische Ausgrabungen des mittelalterlichen Bergbau-, Aufbereitungs- und Siedlungsplatzes in den Jahren 2002–2006. Zum Studium des mittelalterlichen Erzbergbaus. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 9 (Klápště, J.–Měřínský, Z., curantibus editae). Praha.

[18] HRUBÝ, P. a kol., 2007: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K., Montanarchäologische Forschungen in Jihlava-Staré Hory (Iglau-Altenberg, Tschechien), Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 35, 17–60.

[19] HRUBÝ, P. a kol., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A.–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.–Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku, PA CIII, 339–418.

[20] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K.–Kočár, P.–Petr, L., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku: archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplnniv – Central Bohemian-Moravian highlands on the threshold of the high middle ages; archaeology, geochemistry and the analyses of alluvial sediments. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica. Brno.

[21] HRUBÝ, P. a kol., 2016: Hrubý, P.–Malý, K.–Milo, P., Archeometalurgie a geofyzika středověkých areálů zaměřených na produkci drahých kovů – Archaeometallurgy and geophysics of the medieval sites specialized on precious metal production, AH 41, 39–63.

[22] KAISER, L. a kol., 2005: Kaiser, L.–Kočár, P.–Postráněcká, K.–Široký, R., Požárem zaniklý středověký objekt ve Smetanově ulici ve Starém Plzenci. In: Forum urbes medii aevi II (Merta, D.–Peška, M., edd.), 102–117. Brno.

[23] KENZLER, H., 2008: Struktur und Entwicklung der Bergstadt auf dem Treppenhauer. Ergebnisse der archäologischen Untersuchungen von 2005 bis 2007, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 50, 263–306.

[24] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Čas hledání otázek. In: Forum urbes medii aevi II (Merta, D.–Peška, M., edd.), 2–5. Brno.

[25] KLOSTERMANN, K., 2008: Zmizelá osada. Písek.

[26] KÜNTZEL, T., 2009: Die Stadtwüstung Nienover im Solling: Auswertung der Befunde zur Stadttopographie, Hausbau und Stadtbefestigung im 13. Jahrhundert. Rahden/Westf.

[27] KYPTA, J.–PODLISKA, J., 2014: Tábor oblehatelů na předpolí Nového hradu u Kunratic (1420/1421) – The Hussite field camp from the siege of Nový hrad at Kunratice (1420/1421) Surface survey and a comparison with parallel sites, AR LXVI, 609–632.

[28] LOBBEDEY, U., 1998: Zeitstellung, Struktur und Bedeutung der Bergbausiedlung Altenberg. In: Dahm, C.– Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg: Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. 1: Die Befunde. Denkmalpflege und Forschung in Westfalen. Band 34, 21–31. Bonn.

[29] NEKUDA, V., 2007: Středověká vesnice na Moravě. Brno.

[30] NOVÁČEK, K., 1994: Hornická sídliště – příspěvek ke studiu středověkého neagrárního osídlení. In: PA LXXXV – Supplementum 2. Mediaevalia Archaeologica Bohemica, 158–170. Praha.

[31] NOVÁK, D.–VAŘEKA, P., 2016: A Late-Medieval manor farm in Rovný (Rokycany District, Pilsen Region), AH 41, 211–227.

[32] RIEGER, D., 2012: Zeitliche Tendenzen und Konstruktions- kontinuitäten. Aktuelle Befunde zur Holzarchitektur der Großgrabung im Lübecker Gründungsviertel, Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 24, 131–140.

[33] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Monumenta archaeologica 20. Praha.

[34] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města. 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Písek.

[35] RICHTER, U., 1995: Archäologische Untersuchungen im Freiberg. Neue Erkenntnisse zur Frühgeschichte der Stadt. Schriftenreihe des Stadt- und Bergbaumuseums Freiberg. Freiberg.

[36] RICHTER, U., 2011: Der Freiberger Bergbau in der ersten Bergbauperiode: Grabungen – Funde – Denkmale. In: Aufbruch unter Tage: Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in Sachsen. Internationale Fachtagung Dippoldiswalde 9. bis 11. September 2010. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 22 (Smolnik, R., ed.), 61–68. Dresden.

[37] SCHENK, T., 2009: Die "Altstadt" von Freyenstein, Lkr. Ostprignitz-Ruppin: Rekonstruktion der brandenburgischen Stadtwüstung des 13. Jhs. auf der Grundlage archäologischer Grabungen und Prospektionen und Grundzüge eines denkmalpflegerischen Konzepts. Rahden/Westf.

[38] SCHWABENICKY, W., 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge: unter besonderer Berücksichtigung der Ausgrabungen in der wüsten Bergstadt Bleiberg bei Frankenberg. Chemnitz.

[39] SPIONG, S., 1999: Die Bergleutesiedlung auf dem "Geißmättle" in Sulzburg. In: Alter Bergbau im Sulzbachtal, Südschwarzwald. Archäologische Nachrichten aus Baden 61/62 (Steuer, H., ed.), 65–84. Freiburg.

[40] STEPHAN, H.-G., 2009–2010: Anmerkungen und Gedanken zur fächerübergreifenden archäologischen Bergbauforschung am sächsischen Erzgebirge, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 51/52, 493–512.

[41] STEPHAN, H.-G., 2010: Der Solling im Mittelalter: Archäologie – Landschaft – Geschichte im Weser- und Leinebergland; Siedlungs- und Kulturlandschaftsentwicklung; die Grafen von Dassel und Nienover. Hallesche Beiträge zur Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit. Part 1. Dormagen.

[42] VALENTOVÁ, J., 1999: Hornická osada Antiqua Cuthna: realita pohledem archeologického výzkumu. In: Kutnohorsko. Vlastivědný sborník 1/99, 16–19. Kutná Hora.

[43] VAŘEKA, P., 2002: Zahloubené stavby v českých městech vrcholného středověku – zemnice nebo suterény nenalezených nadzemních domů? In: Archeologie nenalézaného (Neustupný, E., ed.), 252–285. Dobrá Voda u Pelhřimova.

[44] VEČEŘA, J.–VEČEŘOVÁ, V., 2008: Středověká hornická osada ve Zlatohorském rudním revíru – "Erlitz" nebo Altenberg? Archaeologia technica 18, 60–63.

[45] VELÍMSKÝ, T., 1991: Město na louce: archeologický výzkum na Mariánské louce v Děčíně 1984–1989. Děčín.

[46] WEGNER, M.–SCHUBERT, M., 2015: Die Grabung Roter Hirsch – Hochmittelalterliche Wohn- und Werkstätte der Dippoldswalder Bergleute – Archeologický výzkum Roter Hirsch – vrcholně středověké sídliště a pracovní areál horníků z Dippoldiswalde – The excavation Roter Hirsch – high medieval dwellings and workshops of the Dippoldiswalde miners. In: ArchaeoMontan 2015. Montanarchäologie im Osterzgebirge – Montánní archeologie ve východním Krušnohoří. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 30 (Smolnik, R., ed.), 207–238. Dresden.

[47] ZEILER, M.–GARNER, J.–GOLZE, R., 2016: High Medieval Silver Mining and Non-Ferrous Metallurgy in Northern Siegerland, Germany – An Interim Report, Metalla 22, 185–201.