[1] BLÁHA, J., 1983: K vypovídacím možnostem olomouckého archeologického materiálu 15. až 17. století, Historická Olomouc 4, 307–315.
[2] BLÁHA, J., 1999: Keramické výrobky. In: Od gotiky k renesanci, výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 587–591. Olomouc.
[3] BLÁHA, J., 1999a: Svatomořická škola. In: Od gotiky k renesanci, výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 616–626. Olomouc.
[4] BLÁHA, J., 1999b: Kachle. In: Od gotiky k renesanci, výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 596–603. Olomouc.
[5] BLÁHA, J., 2005: K druhové skladbě masité stravy žáků Mořické školy a dominikánů u svatého Michala v Olomouci na přelomu 15. a 16. století, Střední Morava 25, 53–58.
[6] BLÁHA, J.–GOŠ, V., 1999: Loštická keramika. In: Od gotiky k renesanci, výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 592–595. Olomouc.
[7] BLÁHA, J.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Slavnostní keramika – Festive ceramics. In: Sklo, slavnostní keramika a kachle. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996 (Sedláčková, H., ed.), 15–18. Olomouc.
[8] DEHNEROVÁ, H.–HEJHAL, P., 2001: Loštice, ulice Hradská. NZ č. j. 2292/01, ulož. v archivu ARÚ Brno.
[9] DEHNEROVÁ, H.–HEJHAL, P., 2002: Loštice (okr. Šumperk), PV 43, 270.
[10] DRECHSLER, A.–PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2008: Nevšední nález souboru keramických kadlubů, kachlů a nádob z Lipníku nad Bečvou, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2008, 5–23.
[11] DROBNÁ, Z., 1957: Loštické poháry. K otázce jejich datování a slohového zařazení, Český lid 44, 98–108.
[12] ERNEÉ, M.–VITANOVSKÝ, M., 2003: Řezaná negativní dřevěná forma – první krok při výrobě čelní vyhřívací stěny kamnového kachle? – Die geschnitzte Negativform aus Holz – der erste Schritt bei der Herstellung der reliefierten Blattkachel?, AR LV, 548–560.
[13] FALTÝNEK, K., 2009: Adolf Lang, významný badatel z Loštic, Archeologie Moravy a Slezska IX, 259–274.
[14] FALTÝNEK, K., 2012: Předběžná zpráva o výsledcích archeologických dohledů prováděných v Litovli v letech 2010 a 2011 a tak trochu o smyslu archeologie vůbec, Zajímavosti z Litovelska, Ročenka Muzejní společnosti Litovelska 2011, 77–110.
[15] FALTÝNEK, K., 2015: Archeologické nálezy a lokality na katastru obce Žádlovice, Archeologie Moravy a Slezska XV, 21–47.
[16] GOŠ, V., 1978: Havelkovo muzeum v Lošticích. Katalog archeologické sbírky – Das Havelka-Museum in Loštice. Katalog der Archäologischen Sammlung, Zprávy Čs. společnosti archeologické při Čs. Akademii věd XX, č. 5, 134–165.
[17] GOŠ, V., 1982: Hrnčířské pece severní Moravy, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 2, 25–32.
[18] GOŠ, V., 1983: Středověké hrnčířství v Lošticích. (Pět let archeologických výzkumů města) – Mittelalterliche Töpferei in Loštice. Fünf Jahre archäologischer Untersuchungen, AH 8, 187–209.
[19] GOŠ, V., 1998: Hrnčíři v Lošticích. In: Loštice, město a jeho obyvatelé (Goš, V., ed.), 59–61. Loštice.
[20] GOŠ, V., 2007: Loštice, město středověkých hrnčířů – Loštice – town of medieval potters. Opava.
[21] GOŠ, V., 2012: Z Loštic až na konec světa. Nové objevy severomoravské středověké keramiky v západní Evropě, VVM LXIV, 11–17.
[22] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky – Die Anfänge der Lošticer Keramikproduktion, AR XXVIII, 399–404.
[23] HAZLBAUER, Z.–HEIDENREICH, M.–LAMR, J., 2001: Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen v Muzeu Mohelnice, okr. Šumperk – Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens im Museum in Mohelnice, Bez. Šumperk, AH 26, 387–402.
[24] HLADIŠ, K., 1885: Loštické poháry, ČVSMO II, 184–186.
[25] HLUBEK, L., 2015: Příspěvek k výrobě kamnářské keramiky v Lošticích – Contribution to production of stove ceramics at Loštice, Pravěk NŘ 23, 219–230.
[26] HLUBEK, L., 2018: Loštice (okr. Šumperk), PV 59, č. 2, 252–254.
[27] HLUBEK, L., 2019: Loštice (okr. Šumperk), PV 60, č. 2, 282–283.
[28] HLUBEK, L., v tisku: Loštice (okr. Šumperk), PV 61, č. 2.
[29] HOUDEK, V., 1891: Obchod a řemesla v Lošticích. In: Loštice rodiště Jana Havelky, 60–68. Olomouc.
[30] JANDÍKOVÁ, Z., 1998: Loštice do poloviny 19. století. In: Loštice, město a jeho obyvatelé (Goš, V., ed.), 10–13. Loštice.
[31] KUČA, K., 1998: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl. Kolín–Miro. Praha.
[32] LANG, A., 1957: Z historie loštického hrnčířství, Severní Morava 1, 27–32.
[33] LANG, A., 1961: Loštické poháry. Přehled dosavadních výzkumů, Severní Morava 6, 54–63.
[34] LANSFELD, H., 1976: Středověké a novověké kachle ze sbírek Heřmana Lansfelda. Strážnice.
[35] LOSKOTOVÁ, I., 2011:
Brněnské kamnové kachle období gotiky. Rkp. nepubl. disertační práce na FPF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc. Dostupné z:
https://is.muni.cz/th/160571/ff_d/, cit. 18. 2. 2020.
[36] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2011: K technologii výroby středověkých kachlů. Dva neobvyklé kachlové reliéfy (přechodné pozitivy) s motivem sv. Jakuba Většího (?) z Prostějova a Šternberka – Zwei vorläufige Positivformen zur Herstellung von Kacheln mit dem Motiv des hl. Jakobus des Älteren (?) aus Prostějov und Šternberk. In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana, 16–26. Brno.
[37] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[38] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[39] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava, české Slezsko – Grosser Bildatlas gotischer Kachelreliefs. Böhmen, Mähren, Bömisch Schlesien. Praha.
[40] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[41] PREČANOVÁ, V., 1999: Odpadní jímka z domu čp. 7 na Dolním náměstí v Olomouci. Rkp. nepubl. bakalářské práce na FPF SlU v Opavě, vedoucí práce PhDr. Pavel Kouřil, CSc.
[42] PROCHÁZKA, R., 2015: Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Den Töpfern auf der Spur. Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung 46. Internationales Symposium Keramikforschung des Arbeitskreises für Keramikforschung und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz vom 16. bis zum 20. September 2013 in Mayen (Grunwald, L., ed.), 215–224. Mainz.
[43] ŠEFČÍK, E., 1984: Příspěvek k dějinám loštického hrnčířství (do třicetileté války), ČSlM B 33, 271–278.
[44] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of st. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian aristocracy, PV 60, č. 2, 161–199.
[45] ŠŤASTNÝ, M.–DUDEK, J.–GOŠ, V., 2018: Pocula loscicensia aperta. Tajemství výroby loštických pohárů odhaleno – Pocula loscicensia aperta. Loštic cups secrets revealed, Pravěk NŘ 26, 83–106.
[46] TYMONOVÁ, M., 2014: Výroba kamnářské keramiky v českých zemích a dílna v Opavě – Production of stove ceramics in the Czech Lands and a workshop in Opava, AH 39, 155–175.
[47] VITANOVSKÝ, M., 2008: Kadluby. In: Krása, která hřeje (Menoušková, D.– Měřínský, Z., edd.), 157–165. Uherské Hradiště.
[48] VITANOVSKÝ, M.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachlové formy z Prostějova – Kostelecké ulice. K technologickým a tvůrčím otázkám vzniku renesančních kachlových reliéfů – Stove tile moulds from Kostelecká St. in Prostějov (Central Moravia). On technological and creative issues relating to the rise of Renaissance stove tile reliefs, AR LXII, 680–695.
[49] VITANOVSKÝ, M.–ŽEGKLITZ, J., 2011: Dva atypické kachlové reliéfy z produkce pražské hrnčířské dílny Adama Špačka (1531–1572) – Two atypical stove reliefs from the output of the Adam Špaček pottery workshop, Prague (1531–1572). In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana, 27–34. Brno.
[50] ZATLOUKAL, R., 2000: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě, Archeologia technica 11, 60–74.