Nález časně eneolitické tzv. těžké měděné industrie z Moravského krasu na Blanensku

Variant title
Finding of the early Eneolithic so-called heavy copper industry from the Moravian Karst in the Blansko region
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2020, vol. 25, iss. 2, pp. 79-102
Extent
79-102
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Příklad ojedinělého nálezu (nebo monodepozita) zástupce tzv. těžké měděné industrie z doby časného eneolitu na Moravě ve formě sekery s křížovým ostřím typu Jászladány z netypické polohy (prudký svah pod přírodní skálou v blízkosti malé jeskyňky) v prostředí atraktivní a výjimečné sídelní oblasti střední části Moravského krasu z katastru Babic nad Svitavou. Artefakt rozšiřuje kolekci ca 15 analogických kusů z Moravy a Slezska. Sekera je "zdobena" raženými kruhovými znaky na vnitřní straně okolo násadního otvoru s náznakem oboustranné tulejky. Podobné ražené znaky evidujeme na časně eneolitických sekeromlatech a sekerách s křížovým ostřím především v oblasti Karpatské kotliny, z níž pochází také většina typologických obdob. Význam ražeb vysvětlujeme označením jisté míry prestiže nebo obchodovatelnosti artefaktu rostoucí úměrně s počtem znaků. Zdůrazňuje tak prestižní a mocenskou hodnotu artefaktu, v nichž spatřujeme hlavní význam a funkci předmětu. Vyrobena byla z čisté mědi se stopami stříbra a niklu s původem snad v Sedmihradsku.
Example of a unique find (or monodeposit) of a representative of the so-called heavy copper industry from the Early Eneolithic period in Moravia in the form of axe-adze of Jászladány type from an atypical location (steep slope under a natural rock near a small cave) in an attractive and exceptional settlement area of the central part of the Moravian Karst from the cadastre of Babice nad Svitavou. The artifact expands the collection of about 15 analogous pieces from Moravia and Silesia. The axe-adze is "decorated" with embossed circular signs on the inside around the handle opening with a hint of double-sided socket. We record similar embossed signs on early Eneolithic axes and axes-adzes, especially in the area of the Carpathian Basin, from which most typological periods also come. We explain the significance of embossments by designating a certain degree of prestige or tradability of an artifact increasing in proportion to the number of characters. It emphasizes the prestigious and power value of the artifact, in which we see the main meaning and function of the object. It was made of pure copper with traces of silver and nickel, probably originating in Transylvania.
Summary language
Note
  • Předložená studie vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).
Document
References:
[1] Antonović, D. 2014: Kupferzeitliche Äxte und Beile in Serbien . Prähistorische Bronzefunde IX/27. Stuttgart.

[2] Boroffka, N. 2009: Simple Technology. Casting Moulds for Axe-adzes . In: T. L. Kienlien, T. L. – Roberts, B. W. (eds.): Metals and societies. Studies in honour of Barbara S. Ottaway. Bonn, 246–257.

[3] Dobeš, M. 2013: Měď v eneolitických Čechách . Dessertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 16. Praha.

[4] Dobeš, M. – Fikrle, M. – Drechsler, A. – Faltýnek, K. – Fojtík, P. – Halama, J. – Jarůšková, Z. – Kalábek, M. – Langová, J. – Schenk, Z. – Španihel, S. – Peška, J. 2019: Eneolitická měděná industrie na Moravě. Nové a staronové nálezy ve světle stávajících poznatků o vývoji středoevropské metalurgie , Památky archeologické CX, 5–58.

[5] Driehaus, J. 1952: Zur datierung und Herkunft donauländischen Axttypen der frühen Kupferzeit , Archaeologia Geographica 3, 1–8.

[6] Halama, J. 2015: Další měděná sekera s křížovým ostřeím z Velkých Losin (okr. Šumperk) – mohlo jít o eneolitický depot z podhůří Jeseníků? Pravěk NŘ 23, 5–16.

[7] Heeb, J. 2011: Copper shaft-hole axes and early metallurgy in south-eastern Europe: an integrated approach . Thesis fot the degrese of Doctor of Philosophy in Archaeology, University of Exeter, pdf verze.

[8] Heeb, J. 2014: Copper Shaft-Hole Axes and Early Metallurgy in South-Eastern Europe . Oxford. Chvojka, O. – Jiráň, L. – Metlička, M. a kolektiv 2017: Nové české depoty doba bronzové. Hromadné nálezy kovových předmětů učiněné do roku 2013. České Budějovice – Praha – Plzeň.

[9] Jarecki, H. – Moser, A. 2014: Zur Erforschung der Salzmünder Kultur . In: Meller, H. – Friederich, S. (Hrsg.), Salzmünde-Schiepzig – ein Ort, zwei Kulturen. Ausgrabungen an der Westumfahrung Halle (A 143) Teil I, Archäologie in Sachsen-Anhalt, Sonderband 21/I, Halle (Saale), 211–222.

[10] Jiráň, L. 2008: Archeologie pravěkých Čech 5. Doba bronzová . Praha.

[11] Langer, A. 2002: Metallographische und analytische Untersuchungen an einer kreuzschneidigen Axt und ihrem Nachguss. Studienarbeit Technische Universität Bergakademie Freiberg Institut für Archäometallurgie . Rukopis práce, archiv AÚ MZM, Brno.

[12] Novotná, M. 1955: Medené nástroje v Čechách a na Morave , Archeologické rozhledy VII, 510–517.

[13] Novotná, M. 1970: Die Äxte und Beile un der Slowakei . Prähistorische Bronzefunde IX/3. München.

[14] Novotná, M. 1982: Zur Stellung einiger Kupferdolchen am mittleren Donau . In: Todorova, H. (ed.), Thracia praehistorica. Supplementum Pulpudeva 3. Semaines philippopolitaines de L´histoire et de la culture thrace. Plovdiv 4–19 octobre 1978. Sofia, 311–319.

[15] Pavelčík, J. 1979: Depot měděných šperků z Hlinska u Lipníku nad Bečvou , Památky archeologické LXX, 319–339.

[16] Patay, P. 1984: Kupferzeitliche Meißel, Beile und Äxte in Ungarn . Prähistorische Bronzefunde IX/15. München.

[17] Peška, J. 2020: Nejstarší kovová industrie Moravy . In: Cheben, I. – Kalábková, P. – Metlička, M. (eds.), Sborník z konferencí neolit/eneolit našich zemí 2017–2019, Archaeologica Slovaca Monographiae, Nitra: Archeologický ústav SAV; Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2020, 161-190.

[18] Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meißel znd Hämmer in Mähren . Prähistorische Bronzefunde IX/117. Stuttgart.

[19] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku . Brno.

[20] Schubert, F. 1965: Zu den südosteuropäischen Kupferäxten , Germania 43, 274–295.

[21] Schubert, E. – Schubert, F. 1999: Die Hammeräxte vom Typus Handlová . In: Herrmann, F. R. (Hrsg.), Festschrift für Günter Smolla II. Materialien zur Vor- und Frühgeschichte in Hessen 8, Wiesbaden, 657–671.

[22] Schunke, T. 2013: Die Salzmünde Kultur – eine aussergewöhnliche Steinzeitkultur in Mitteleuropa . In: Meller, H. (Hrsg.), 3300 BC. Mysteriöse Steinzeittote und ihre Welt. Halle (Saale), 246–256.

[23] Šikulová, V. – Zápotocký, M. 2010: Raně eneolitický měděný pektorál z vrchu Kotouče u Štramberka , Archeologické rozhledy LXII, 395–428.

[24] Todorova, H. 1981: Die kupferzeitlichen Äxte und Beile in Bulgarien . Prähistorische Bronzefunde IX/14. München.

[25] Vulpe, A. 1975: Die Äxte und Beile in Rumänien II. Prähistorische Bronzefunde IX/55 . München.