K původu a vývoji českých výrazů vinohrad a vinice v areálovém kontextu

Variantní název
On the origin and development of the Czech expressions vinohrad and vinice in the areal context
Zdrojový dokument: Linguistica Brunensia. 2016, roč. 64, č. 2, s. 65-76
Rozsah
65-76
  • ISSN
    2336-4440 (online)
    1803-7410 (print)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
The paper deals with the etymological and historical-semantic analysis of the Czech terms vinice and vinohrad 'vineyard', which are synonymous in contemporary Czech. Originally, however, they were territorially differentiated, i.e. the word vinohrad was limited to the area of Moravia, while the term vinice was common in Bohemia. The historical development of the expressions vinice and vinohrad is compared with developments in the neighbouring German speaking countries, where the terms Weingarten and Weinberg are used. It is possible that, like in German, it was the language of Bible translations (and other religious texts) using the Old Czech variant vinice, which played a significant role in the process of the expansion of the term vinice also to the territory of Moravia.
Note
  • Příspěvek vznikl v rámci projektu 14-01768P Jazyk tradičního vinohradnictví a vinařství ve středoevropském areálu: etymologie a areálová lingvistika (GAČR).
Document
Reference:
[1] Alanne, Eero. 1950. Die deutsche Weinbauterminologie in althochdeutscher und mittelhochdeutscher Zeit. Helsinki: Suomalainen Tiedeakatemia.

[2] Anikin, Aleksandr Je. 2013. Russkij etimologičeskij slovar' 7. Moskva: Znak.

[3] ArchČ = Archiv český čili staré písemné památky české i moravské [online]. Praha 1840n. Dostupné z: http://147.231.53.91/src/index.php

[4] Bartoš, František 1906. Dialektický slovník moravský. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.

[5] Basaj, Mieczysław – Siatkowski, Janusz. 2006. Bohemizmy w języku polskim. Słownik. Warszawa: Wydział Polonistyki Uniwersytetu Warszawskiego.

[6] Bezlaj, France. 1976–2007. Etimološki slovar slovenskega jezika 1–5. Od 3. sv. též Marko Snoja Metka Furlan. Ljubljana: Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša.

[7] Černych, Pavel Ja. 1993. Istoriko-etimologičeskij slovar' sovremennogo russkogo jazyka 1–2. Moskva: Russkij jazyk.

[8] DeskyBrn = Kalina, Tomáš, ed. 1950. Moravské zemské desky. II. sv. řady brněnské 1480–1566. Praha: Státní nakladatelství učebnic.

[9] ESBr = Martynaŭ, Viktar U. – Cychun, Henadz' A., eds. 1978n. Etymalahičny sloŭnik belaruskajmovy. Minsk: Navuka i technika/Belaruskaja navuka.

[10] ESSČ = Elektronický slovník staré češtiny [online]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/

[11] ESUkr = Meľnyčuk, Oleksandr S., ed. 1982n. Etymolohičnyj slovnyk ukrajins'koji movy. Kyjiv:Naukova dumka.

[12] Feist, Sigmund 1923. Etymologisches Wörterbuch der gotischen Sprache. Zweite, gänzlich neubearbeitete Auflage. Halle: Niemeyer.

[13] Feist, Sigmund. 1939. Vergleichendes Wörterbuch der gotischen Sprache. 3. Auflage. Leiden: Brill.

[14] Gołąb, Zbigniew. 1992. The Origins of the Slavs. A Linguist's View. Columbus: Slavica Publishers.

[15] Hamm, Josip. 1942. Über den gotischen Einfluß auf die altkirchenslavische Bibelübersetzung. Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung auf dem Gebiete der indogermanischen Sprachen. 67, s. 112–128.

[16] Hrin. = Hrinčenko, Borys. 1907–1909. Slovar' ukrains'koji movy 1–4. Kyjiv: Vydavnyctvo Akademii nauk Ukrajinskoji RSR.

[17] HSBM = Žuraŭski, Arkadij J., ed. 1982n. Histaryčny sloŭnik belaruskaj movy. Minsk: Navuka i technika.

[18] HSSJ = Majtán, Milan et alii, eds. 1991–2008. Historický slovník slovenského jazyka 1–7. Bratislava: Veda.

[19] Jungmann, Josef. 1835–1839. Slovník česko-německý 1–5. Praha: Knížecí arcibiskupská knihtiskárna.

[20] Karłowicz, Jan. 1900–1911. Słownik gwar polskich 1–6. Kraków: Akademia Umiejętności.

[21] Kiparsky, Valentin. 1934. Die gemeinslavischen Lehnwörter aus dem Germanischen. Helsinki: Suomalainen Tiedeakatemia.

[22] LDHBČ = Nejedlý, Petr et alii, eds. 2010. Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupné z: http://madla.ujc.cas.cz/

[23] Lehmann, Winfred P. 1986. A Gothic Etymological Dictionary. Leiden: Brill.

[24] Newerkla, Stefan Michael 2011. Sprachkontakte Deutsch – Tschechisch – Slowakisch. Wörterbuch der deutschen Lehnwörter im Tschechischen und Slowakischen: historische Entwicklung, Beleglage, bisherige und neue Deutungen. Zweite, durchgehend überarbeitete und aktualisierte Auflage. Frankfurt am Main et al.: Lang.

[25] Nižnanský, Jozef R. 1982. Územné rozloženie niektorých vinohradnických termínov. Slovenská reč. 47/1, s. 23–32.

[26] Novotný, Adolf. 1992. Biblický slovník 1–2. Třetí vydání. Praha: Kalich.

[27] OLA = Ferenčíková, Adriana, ed. 2012. Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas. Vypusk 4. Selskoje chozjajstvo. Bratislava: Veda.

[28] Patera, Adolf. 1883. Rýmované "Pravenie o božiem umučenie a o jeho svaté krve prolitie" z druhé polovice XIV. století. Časopis Musea království českého. 57, s. 370–396.

[29] Pronk-Tiethoff, Saskia. 2013. The Germanic loanwords in Proto-Slavic. Amsterdam – New York: Rodopi.

[30] P–S = Polański, Kazimierz – Sehnert, James Allen. 1967. Polabian-English Dictionary. The Hague – Paris: Mouton & Co.

[31] PSJČ = Hujer, Oldřich et alii, eds. 1937–1957. Příruční slovník jazyka českého, sv. 1–8. Praha: Státní nakladatelství.

[32] Puhl, Roland. 2008. Der "Weinberg" in der deutschen Winzersprache. In: Studien zur Literatur, Sprache und Geschichte in Europa. Wolfgang Haubrichs zum 65. Geburtstag gewidmet. St. Ingbert: Röhrig Universitätsverlag, s. 451–463

[33] Půh = Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové 1–7. Vyd. V. Brandl [online]. Brno 1872–1911. Dostupné z: http://147.231.53.91/src/index.php

[34] Ramułt, Stefan. 1893. Słownik języka pomorskiego czyli kaszubskiego. Kraków: Akademia umiejętności.

[35] RBE = Čolakova, Kristalina, ed. 1977n. Rečnik na bălgarskija ezik. Sofija: Izdatelstvo na Bălgarskata akademija na naukite.

[36] Rj. = Daničić, Đuro et alii, eds. 1880–1976. Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 1–23. Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.

[37] RMNP = Dimitrovski, Todor, ed. 1983n. Rečnik na makedonskata narodna poezija. Skopje: Institut za makedonski jazik "Krste Misirkov".

[38] S–A = Sadnik, Linda – Aitzetmüller, Rudolf. 1955. Handwörterbuch zu den altkirchenslavischen Texten. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag.

[39] Shevelov, George Y. 1964. A Prehistory of Slavic. Heidelberg: Winter.

[40] Siatkowski, Janusz. 1965. Bohemizmy fonetyczne w języku polskim. Cz. I. Wrocław: Zaklad narodowy imienia Ossolinskich.

[41] SJP = Doroszewski, Witold, ed. 1958–1969. Słownik języka polskiego 1–11. Warszawa: Polska akademia nauk.

[42] Skok, Petar, 1971–1974: Etimologijski rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 1–4. Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.

[43] Srez. = Sreznevskij, Izmail I. 1893–1903. Materialy dlja slovarja drevnerusskogo jazyka 1–3. S. Peterburg. Unveränderter photomechanischer Nachdruck. Graz: Akademische Druckund Verlagsanstalt 1950–1956.

[44] SRJ = Barchudarov, Stepan G. et alii, eds. 1975n. Slovar' russkogo jazyka 11.–17. vv. Moskva: Nauka.

[45] SRNG = Filin, Fedot P. et alii, eds. 1965n. Slovar' russkich narodnych govorov. Leningrad/S. Peterburg: Nauka.

[46] SSČ = Filipec, Josef et alii, eds. 1994. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2. opravené a doplněné vydání. Praha: Academia.

[47] StčE = Kartotéka excerpce ze staročeských textů (uložena v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.) [online]. Dostupné z: http://bara.ujc.cas.cz/bara/

[48] SUM = Bilodid, Ivan K. et alii, eds. 1970–1980. Slovnyk ukrajins'koji movy 1–11. Kyjiv: Naukova dumka.

[49] Šanskij, Nikolaj M. et alii. 1963n. Etimologičeskij slovar' russkogo jazyka. Moskva: Izdatel'stvo Moskovskogo universiteta.

[50] Vasmer, Max. 1953–1958. Russisches etymologisches Wörterbuch 1–3. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag.

[51] Vašica, Josef. 1931. Staročeské evangeliáře. Studie průpravná. Praha: Česká akademie věd a umění.

[52] WDW = Wörterbuch der deutschen Winzersprache [online]. Dostupné z: http://190807.webhosting17.1blu.de/site/wdw/