Městské hrady v českém Slezsku

Variantní název
Stadtburgen in Böhmisch-Schlesien
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1997, roč. 22, č. [1], s. 249-272
Rozsah
249-272
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Jazyk shrnutí
Note
  • Studie byla připravena v rámci grantového projektu GA ČR č. 404/96/0711.
Document
Reference:
[1] BAKALA, J., 1969: Holasická provincie a formování opavského vévodství. ČSlM-B, 18, 19-22.

[2] BAKALA, J., 1971: Komentář k bádání o počátcích města Frýdku. ČSlM-B, 20, 111-129.

[3] BAKALA, J., 1973: K otázce kontinuity osídlení v lokovaných městech opavské provincie. ČSlM-B, 22, 50-65.

[4] BAKALA, J., 1976: Staré Město a založení Fryštátu. ČSlM-B, 25, 33-49.

[5] BAKALA, J., 1976a: Ke vzniku města Těšína. ČSlM-B, 25, 102-114.

[6] BAKALA, J., 1977: Zrod městského zřízení na středověkém Opavsku. ČSlM-B, 26, 97-121.

[7] BAKALA, J., 1979: K úloze městského fojta a lokačních listin. FHB 1, 231-237.

[8] BAKALA, J., 1995: K otázkám genese městského zřízení ve Vidnavě. SISb 93, 192-209.

[9] BAYER, J., 1879: Denkwürdigkeiten der Stadt Freistadt im Herzogthum Schlesien. Wien.

[10] BENATZKY, J., 1994: Zámek ve Fryštátě. Těšínsko 4, 34-36.

[11] BŘÍZA, S., 1978: Záchranný výzkum Bruntál-zámek 1976 (okr. Bruntál). PV 1976, 111.

[12] DRKAL, S., 1956: Historie opavského zámku. Opava. Sborník k 10. výročí osvobození města. Ostrava, 134-164.

[13] DURDÍK, T., 1989: K původu kastelů středoevropského typu. AH 14, 233-255.

[14] DURDÍK, T., 1994: Kastellburgen des 13. Jahrhunderts in Mitteleuropa. Praha-Wien-Köln-Weimar.

[15] DURDÍK, T., 1994a: K otázce kastelů středoevropského typu. AR XLVI, 255-273.

[16] DURDÍK, T., 1995: Královské hrady a královská města v Čechách 13. století. AH 20, 331-337.

[17] FIDLER, P., 1967: Bruntál. Praha.

[18] GRÜNHAGEN, C.-MARKGRAF, H., 1883: Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter II, Publicationen aus den K. Preußischen Staatsarchiven Bd. 16. Leipzig.

[19] HAVLÍČEK, B., 1985: Stavební památky, pomníky a pamětní desky v Karviné. Těšínsko 1, 27-30.

[20] HOFFMANN, F., 1990: K systémové analýze středověkých měst. ČČH 88, 252-274.

[21] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.

[22] HOFRICHTER, R., 1910: Heimatkunde des Kreises Leobschütz II. Leobschütz.

[23] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. Praha.

[24] INDRA, B., 1949: Slezský dřevorytec Jan Willenberger. SISb 47, 97-106.

[25] KALUŽA, J., 1914: Die Holzburg am Niedertore in Leobschütz. Oberschlesische Heimat 10, 154-156.

[26] KAPRAS, J., (ed.), 1906: Pozůstatky knih zemskéh o práva knížectví opavského I. Knihy přední (1413-1484). Praha.

[27] KAPRAS, J., (ed.), 1908: Pozůstatky knih zemského práva knížectví opavského II. Desky zemské (1431-1536). Praha.

[28] KAVKA, F., 1963: Die Städte Böhmens und Mährens zur Zeit des Přemyslidenstaates. Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert. Linz/Donau, 137-153.

[29] KEJŘ, J., 1968: Les priviléges des villes de Bohême depuis les origines jusqu'aux guerres hussites (1419). Les libertés urbaines et rurales du XIe au XIVe siécle. Collection Histoire 19, 127-160.

[30] KEJŘ, J., 1968: Počátky města Krnova. Krnov.

[31] KEJŘ, J., 1969: Zwei Studien über die Anfänge der Städteverfassung in den böhmischen Ländern. Historica 16, 81-116.

[32] KEJŘ, J., 1975: Die Anfänge der Stadtverfassung und des Stadtrechts in den Böhmischen Ländern. VuF 18, 439-470.

[33] KLEIBER, H., 1864: Geschichte der Stadt Leobschütz. Leobschütz.

[34] KOPETZKY, F., 1871: Regesten zur Geschichte des Herzogthums Troppau (1061-1464). Archiv für österreichische Geschichte XLV, Wien.

[35] KOUŘIL, P., 1981: Středověké nálezy ze zámku Bruntál (okr. Bruntál). PV 1979, 48.

[36] KOUŘIL, P., v tisku: Die Burg Freudenstein und ihr Hinterland. (Sborník Život ve středověku.)

[37] KUTHAN, J., 1986: K otázce geneze kastelů krále Přemysla Otakara II. Itálie, Čechy a střední Evropa. Praha, 109-121.

[38] KUTHAN, J., 1991: Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha.

[39] LATZKE, W., 1924-25: Drei Lichtenwerden Urkunden aus dem XIII. und XIV. Jahrhundert. ZGKÖS 18, 74-76.

[40] LÁZNIČKA, Z., 1945: Půdorysy slezských měst. SISb 43, 81-99.

[41] MAŁACHOWICZ, E., 1994: Książce rezydencje fundacje i mauzolea w lewobrzeżnym Wrocławiu. Wrocław.

[42] MENZEL, J., 1977: Die schlesische Lokationsurkunden des 13. Jahrhunderts. Studien zum Urkundenwesen, zur Siedlungs-, Rechts- und Wirtschaftsgeschichte einer ostdeutschen Landschaft im Mittelalter. Würzburg.

[43] MINSBERG, F., 1828: Geschichte der Stadt Leobschütz. Beitrag zur Kunde oberschlesischer Städte. Neisse.

[44] MÜLLER, K. A., 1837: Vaterländische Bilder, in einer Geschichte und Beschreibung der alten Burgfesten und Ritterschlösser Preussens. Erster Theil. Die Burgfesten und Ritterschlösser Schlesiens (beider Antheile), so wie der Grafschaft Glatz. Glogau.

[45] PETER, A., 1879: Burgen und Schlösser im Herzogthum Schlesien I. Teschen.

[46] PETER, A., 1894: Burgen und Schlösser im Herzogthum Schlesien II. Neue Folge, Teschen.

[47] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.

[48] PLAČEK, M.-MĚŘÍNSKÝ, Z., 1992: Die Burgen Mährens im Spätmittelalter, Castrum Bene 2, 276-295.

[49] PRASEK, V., 1889: Historická topografie země Opavské. Vlastivěda Slezská II/1, A-K//. Opava.

[50] PRASEK, V., 1890: Překlad s výkladem na dílčí listy země Opavské z r. 1377. 7. Program českého vyššího gymnasia v Opavě. Opava, 3-24.

[51] PRASEK, V., 1891: Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Vlastivěda Slezská I. Opava.

[52] PRIX, D., 1991: Stavební vývoj kostelů Nanebevzetí Panny Marie (dříve sv. Václava) v Bruntále a Zvěstování Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu ve středověku. ČSlZM-B, 40, 110-132.

[53] RAZÍM, V., 1990: K problematice městských opevnění severovýchodních Čech. PaP 15, 513-523.

[54] RAZÍM, V., 1991: Městské hrady a formulářová sbírka přemyslovské královské kanceláře. AH 16, 171-177.

[55] RAZÍM, V., 1992: Kastel středoevropského typu? AH 17, 133-139.

[56] RAZÍM, V., 1994: K diskusi o tzv. středoevropském kastelu. AR XLVI, 629-632.

[57] ROLLEDER, A., 1903: Geschichte der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau. Steyr.

[58] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. sv., A/I. Praha.

[59] SEDLÁČEK, A., 1914: Zbytky register králúv římských a českých z let 1361-1480. Praha.

[60] SCHAUER, F., 1885: Geschichte der Vogtei von Weidenau. Wien und Leipzig.

[61] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava. Praha.

[62] SVOBODA, L., 1995: O plášťových hradech. AH 20, 355-388.

[63] ŠIGUT, F., 1962: Opavský listinář II. Opava.

[64] THEN, F., 1933: Beiträge zur Geschichte der Stadt und Vogtei Weidenau in Schlesien. Freiwaldau.

[65] TROSKA, F., 1892: Geschichte der Stadt Leobschütz. Leobschütz.

[66] WEINELT, H., 1936: Probleme schlesischer Burgenkunde, gezeigt an den Burgen des Freiwaldauer Bezirkes. Breslau.

[67] WEINELT, H., 1936a: Die Burg Friedeberg in Schlesien. Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens (Sonderabdruck) 38, 1-9.

[68] WEINELT, H., 1936b: Zur deutsch-mährisch-schlesischen Burgenkunde. Der Burgwart 37, 45-52.

[69] WEINELT, H., 1936c: Die Herkunft der westschlesischen Wasserburgen. Deutschmähr.-schles. Heimat 22, 202-205.

[70] WEINELT, H., 1936d: Schloß Jägerndorf, Jägerndorfer Ländchen 10, 1-2.

[71] WEINELT, H., 1937: Schlesische Burgen. Freudenthaler Ländchen 17, 2-5, 9-12, 29-31, 33-39.

[72] WEINELT, H., 1937a: Burgen und Siedlungn in Sudetenschlesien. Schlesisches Jahrbuch 9, 33-44.

[73] WEINELT, H., 1939: Drei Urkunden zur südschlesischen Volksgeschichte. Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte 3, 166-173.

[74] WEINELT, H., 1940: Die Turmhügelburg im Ostsudetenland. Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien LXX, 342-361.

[75] WEINELT, H., 1942: Die alte Strasse von Leobschütz nach Mährisch-Neustadt, Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, Neue Folge, II. Band, 5-42.

[76] WIECEK, A., 1957: Česká města v kresbách B. B. Wernera. ČSlM-B, 6, 1-45.

[77] WIHODA, M., 1989: Ekonomické zázemí Hradce nad Moravicí na střední Moravě v 13. století. ČMatM 108, 77-87.

[78] WOLF, F., 1910: Wagstadt-kurzgefaßte Ortskunde. Wagstadt.

[79] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do počátku 15. století. Opava.

[80] ZUKAL, J., 1906/7: Zur Geschichte der Herrschaft Wagstadt im 16. und 17. Jahrhundert. ZGKÖS 2, 1-37.

[81] ŽEMLIČKA, J., 1992: Úvahy nad vznikem českých a moravských měst. Historia dočet. Sborník prací k poctě šedesátých narozenin prof. PhDr. I. Hlaváčka. Praha, 549-558.