Možnosti a limity využití berní ruly jako prostředku poznání sítě vodních mlýnů západního a jihozápadního Plzeňska

Variant title
Possibilities and limits of the use of a tax register as a source of information about a network of watermills in west and south-west Plzeňsko region
Möglichkeiten und Grenzen einer Verwendung der Steuerrolle als Mittel, Erkenntnisse über das Wassermühlennetz der westlichen und südwestlichen Region Pilsen zu erlangen
Source document: Archaeologia historica. 2011, vol. 36, iss. 2, pp. 395-405
Extent
395-405
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Předmětem příspěvku je zhodnocení možností studia předbělohorských vodních mlýnů ve vybraných regionech ležících západně a jihozápadně od Plzně zapsaných v berní rule plzeňského kraje. Na základě vybraných analýz dat dotýkajících se mlýnských objektů získaných ze jmenovaného písemného pramene byla zjištěna nerovnoměrná distribuce mlýnských děl na počátku druhé poloviny 17. století. Pozoruhodná absence těchto objektů se objevila v údolí významnějšího levobřežního přítoku Mže – Hamerského potoka, v jehož blízkosti se nalézají sídla od středověku. Data z urbářů datovaných k letům 1555 a 1666 a údaje z tereziánského katastru, sloužící jako komparační materiál, prokázala rovnoměrnější obraz rozložení mlýnů před vznikem berní ruly i po jejím vydání. Tato skutečnost otvírá diskusi příčin zjištěného stavu a nabádá k objektivní kritice pramenů užívaných v archeologii.
This contribution summarises a study of watermills in the period preceding the Battle of White Mountain (1620) in selected areas west and south-west of Plzeň, as listed in the tax register of the Plzeňsko region. Selected analysis of watermills from this register has disclosed an uneven distribution of them in the second half of the 17th century. A remarkable absence of watermills occurs in the valley of Hamerský potok, an important left-bank tributary of the River Mže, the vicinity of which has been settled since the Middle Ages. Data from town registers dated 1555 and 1666 and those from the Theresian Cadastre serving as comparator material have shown a more even distribution of watermills before the existence of the tax register and after its issue. This opens up discussion of reasons underlying this situation and invites objective criticism of certain sources used in archaeology.
Summary language
Document
References:
[1] URBÁŘ, 1555: Urbář k roku 1555 a jeho opis, ulož. SOA Plzeň fond Velkostatek Tachov, inv. č. 99 a inv. č. 100.

[2] URBÁŘ, 1666: Urbář k roku 1666 a jeho opis, ulož. v SOA Plzeň, fond Velkostatek Tachov, inv. č. 103 a inv. č. 104.

[3] KUPNÍ SMLOUVA, 1721: Kupní smlouva na mlýn Habermühle stvrzená k roku 1721, ulož. v SOA Plzeň, fond Velkostatek Chodová-Planá, inv. č. 193, karton 13.

[4] BURDOVÁ, P. ET AL., 1970: Tereziánský katastr český. Dominikál. Sv. III. Praha.

[5] ČADKOVÁ, I.–ZAHRADNÍKOVÁ, M., 2003: Berní rula. Sv. 25. Kraj Plzeňský. Díl III. Praha.

[6] ČADKOVÁ, I.–ZAHRADNÍKOVÁ, M., 2002: Berní rula. Sv. 24. Kraj Plzeňský. Díl III. Praha.

[7] DOSKOČIL, K., 1953: Berní rula. Sv. 2. Popis Čech 1654. 1. díl. Praha.

[8] DOSKOČILOVÁ, M., 2010: Berní rula. Sv. 23. Kraj Plzeňský. Díl 1. Praha. Reprint Praha 1952.

[9] CHALUPA, A. ET AL., 1964: Tereziánský katastr český. Rustikál. Sv. I. Kraje A–Ch. Praha.

[10] CHALUPA, A. ET AL., 1966: Tereziánský katastr český. Rustikál. Sv. II. Kraje K–Ž. Praha.

[11] JISKRA, Z., 1997: Die Miesa: Hydronomische Wanderungen durch das Stromgebiet eines westbömischen Flusses. Trutnov.

[12] MAŘÍKOVÁ, M., 2005: Středověké mlýny v českých zemích, Mediaevalia historica Bohemica 10, 89–148.

[13] PEKAŘ, J., 1932: České katastry: 1654–1789. Se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním. Praha.

[14] ŠTĚPÁN, L.–KŘIVANOVÁ, M., 2000: Život a dílo mlynářů a sekerníků v Čechách I. Praha.