Prezentace archeologických památek v Čechách : archeologické areály in situ – příklady z Pražského hradu a Vyšehradu

Variant title
Presentation of archaeological monuments in Bohemia : archaeological complexes in situ – examples from Prague Castle and Vyšehrad
Die Präsentation archäologischer Denkmäler in Tschechien : archäologische Areale in situ am Beispiel der Prager Burg und des Vyšehrads (Prager Hochburg)
Source document: Archaeologia historica. 2015, vol. 40, iss. 2, pp. 331-351
Extent
331-351
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Prezentace archeologických památek na dvou prvořadých pražských lokalitách – na Pražském hradě (1929) a Vyšehradě (1934) – náleží k nejstarším svého typu i v evropském měřítku. Oba areály spojuje nejen jejich význam z hlediska mimořádnosti památek, které uchovávají, a z hlediska historie památkové péče o nemovité kulturní dědictví, ale rovněž skutečnost, že jsou i v současnosti zdrojem nových poznatků výjimečné důležitosti. Oba areály prošly z iniciativy ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., v posledních letech sanací. Ta zabezpečila jejich další existenci a současně umožnila i nové využití jejich výpovědního potenciálu. Součástí sanace bylo i stanovení základního režimu ochrany areálů, spočívající zejména v návrhu zajištění dříve chybějícího pravidelného monitoringu stavu památek a prostředí, a tedy preventivního nebo alespoň včasného řešení možné degradace areálů.
Presentations of archaeological monuments on two prime Prague sites, Prague Castle (1929) and Vyšehrad (1934), belong with the earliest of their kind in the European context. Both complexes are significant in terms of the uniqueness of their contents and in terms of heritage care for cultural monuments, as well as for the fact that even today the sites remain sources of new information of special importance. On the initiative of the Institute of Archaeology, of the CAS, Prague, v. v. i., the complexes have been reconstructed in recent years. The reconstruction has ensured their further existence and, at the same time, enables new usage of their information potential. The reconstruction involved the determination of a basic mode of the protection of similar complexes rooted in a proposal to launch previously lacking regular monitoring of the state of the monuments and their environment, and thus provide preventive or at least early solutions to the possible dilapidation of such complexes.
Summary language
Note
  • Příspěvek byl zpracován v rámci projektu MK ČR reg. č. 13P01OVV014.
  • Der vorliegende Beitrag wurde im Rahmen des Projektes mit der Registriernummer 13P01OVV014 des Kulturministeriums der Tschechischen Repubik ausgearbeitet.
Document
References:
[1] BOHÁČOVÁ, I., 1998: Archeologický areál III. nádvoří Pražského hradu. Průvodce problematikou a archeologickými prameny, 1–9, výzkumná zpráva k projektu MK ČR ev. č. KZ97P02OPP006, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, čj. 6540/98.

[2] BOHÁČOVÁ, I., 1999: Archeologický areál pod III. nádvořím Pražského hradu. Poznámky k jeho významu a vypovídací hodnotě jeho pramenů v kontextu studia raně středověkého hradu Praha – Das archäologische Areal unter dem III. Hof der Prager Burg. Bemerkungen zur Bedeutung und Aussagekraft der Quellen im Kontext der frűhmittelalterlichen Burg Prag, AR LI, 692–714.

[3] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Das archäologische Areal auf dem III. Hof der Prager Burg und seine Bedeutung für die Erforschung der Chronologie Mittelböhmens im frühen Mittelalter. In: Velká Morava mezi východem a západem (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 69–75. Uherské Hradiště.

[4] BOHÁČOVÁ, I., 2008: Dalších deset let archeologického areálu pod třetím nádvořím Pražského hradu – Weitere zehn Jahre Ausgrabungsfeld unter dem dritten Burghof der Prager Burg, ZPP 65, 259–263.

[5] BOHÁČOVÁ, I., 2009: Praha 1-Hradčany. Pražský hrad – III. nádvoří. Sonda 20/1996 a 2/1998 záchranný a revizní výzkum v souvislosti s rekonstrukcí nosné desky. Nálezová zpráva ARÚ AV ČR, čj. 14045/09.

[6] BOHÁČOVÁ, I., 2011: Dřevěné konstrukce a využití dřeva v raně středověké opevněné centrální lokalitě. Příklady z Pražského hradu – Wooden structures and the use of wood at an early medieval fortified central site. Examples from Prague Castle, PA CII, 355–400.

[7] BOHÁČOVÁ, I., 2011a: NKP Vyšehrad 2010–2011 – areál s kostelem sv. Vavřince, ppč. 99/2. Zpráva o archeologické části projektu sanace archeologického areálu realizované s pomocí prostředků Pražského archeologického fondu na základě smlouvy mezi Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., a rozhodnutí MHMP z 4. 11. 2010.

[8] BOHÁČOVÁ, I., 2013: Replika dlažby vyšehradského typu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě. Vícegenerační archeologický výzkum a současná prezentace archeologické památky, Staletá Praha 29, 114–125.

[9] BOHÁČOVÁ, I.–KOZÁKOVÁ, R., 2008: Přírodní prostředí Pražského hradu a jeho zázemí – výpověď pylové analýzy z raně středověkých sedimentů ze III. nádvoří – The natural environment of Prague Castle and its surroundings in the Early Middle Ages: Evidence provided by a pollen analysis of sediments from the Third courtyard, AR LX, 547–564

[10] BOHÁČOVÁ I.–NECHVÁTAL, B., 2014: Historie a současná obnova archeologického areálu s bazilikou sv. Vavřince v prostoru NKP Vyšehrad – History and current renovation of the archeological complex of the St. Lawrence Basilica in Prague’s Vyšehrad, ZPP 74, 3–11.

[11] ČULÍKOVÁ, V., 1998: Rostlinné makrozbyky z raně středověkých sedimentů na III. nádvoří Pražského hradu – Pflanzliche Makroreste aus Frühmittelalterlichen Sedimenten im III. Burghof der Prager Burg, Archaeologica Pragensia 14, 329–341.

[12] DVORSKÁ, J.–BOHÁČOVÁ, I., 1999: Das historische Holz im Kontext der archäologischen Untersuchungen der Prager Burg. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band V. Probleme der mitteleuropäischen Dendrochronologie und naturwissenschaftliche Beiträge zur Talaue der March (Poláček, L.– Dvorská, J., edd.), 55–67. Brno.

[13] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1976: Otonská architektura na Vyšehradě a její rekonstrukce, Umění XXIV, 429–433.

[14] KUNEŠ, P., 2012: Protokol – technologická laboratoř. 9–12 archeologický areál baziliky sv. Vavřince, Praha-Vyšehrad, popis a rozbor materiálu podlahy, podklad pro archeologický výzkum. Interní materiál. Praha: NPÚ ÚP, 2012, č. j. 302/8215/2011, ulož. v Archivu NPÚ Gř., Praha.

[15] VARADZIN, L., 2009: Bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě. Zhodnocení dosavadních archeologických výzkumů v bazilice a jejím okolí. In: Nechvátal, B. et al., Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě, archeologický výzkum, 302–399. Praha.

[16] VARADZIN, L.–NECHVÁTAL, B., 2012: Objev sakrální stavby překvapivého půdorysu pod bazilikou sv. Vavřince na Vyšehradě v r. 2011. Předběžná zpráva, PRP 19, č. 2, 170–176.