K interpretaci archeologického výzkumu baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Variant title
The Interpretation of archaeological research into the Basilica of Sts. Peter and Paul at Vyšehrad
Zur Interpretation der archäologischen Untersuchung der St. Peter-und-Paul-Basilika auf dem Vyšehrad (Prager Hochburg)
Source document: Archaeologia historica. 2015, vol. 40, iss. 2, pp. 639-659
Extent
639-659
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Nový archeologický výzkum Národní kulturní památky Vyšehrad byl zahájen v roce 1966 a provádí jej Archeologický ústav (dříve ČSAV, dnes AV ČR). Výzkum kapitulního kostela sv. Petra a Pavla, druhé hlavní baziliky přemyslovského státu, byl zahájen v roce 1968. V letech 1968–1991 byl odkryt celý půdorys stavby ve složitých terénních podmínkách vyšehradského hřbitova. V letech 1981–1985/1986 byl proveden výzkum interiéru stavby. Byly zjištěny dvě románské etapy – první z doby založení kostela (kolem r. 1070) králem Vratislavem II. (1061–1092), druhá z období před rokem 1129, za jeho syna Soběslava I. (1125–1140). Stavba byla zjištěna jako trojlodní bazilika dvouchórová (o rozměrech 53 × 17 m). Další dvě stavební etapy byly gotické. První začala po roce 1249 a trvala do počátku 14. století. Měli na ní podíl děkan Držislav a matka Karla IV., poslední přemyslovská královna Eliška Přemyslovna (1292–1330). Počátek druhé, z podnětu Karla IV., spadá do období po roce 1369, byl zde napodoben systém jihofrancouzských bazilik v Toulouse a v Narbonnu. Podle výsledků archeologického výzkumu dosáhl kapitulní komplex koncem 14. a počátkem 15. století délky 110 m. Základní přehled o stavbě umožňuje upozornit na některé interpretační možnosti a také na některé otevřené problémy, např. otázku druhé románské etapy před rokem 1129, oltářní desky z baziliky sv. Petra v Pise a jejího vztahu k Vyšehradu či reliéfního medailonu s motivem orla (?) nebo kruhové stavby baptisteria před západním průčelím raně románské baziliky.
The most recent archaeological research into the Vyšehrad national cultural monument was launched in 1966 and has been conducted by the Archaeological Institute (formerly of ČSAV, now the Science Academy of the CR). Research into the chapter Church of Sts. Peter and Paul, the second most important basilica of the Přemyslid state, started in 1968. In 1968–1991 the whole ground plan of the construction was uncovered, in complicated terrain conditions of the Vyšehrad cemetery. In 1981–1985/1986 the interior of the building was investigated and two Romanesque phases were disclosed: the first one from the period when the church was founded (around 1070) by King Vratislav II (1061–1092), the second from the period before the year 1129, under Vratislav's son Soběslav I (1125–1140). The construction was designed as a triple-nave, double-gallery basilica (with dimensions of 53 × 17 m). The next two building phases were Gothic. The first started after 1249 and lasted until the early 14th century. The second phase, initiated by King Charles IV, began after 1369 and imitated the style of the basilicas in Toulouse and Narbonne in southern France. According to the results of archaeological research, the chapter complex was 110 m long in the late 14th century and the early 15th century. The basic overview of its building history enables to point out some interpretation possibilities and unresolved issues such as the issue of the second Romanesque phase before 1129, the altar panel from the Basilica of St. Peter in Pisa and its relation to Vyšehrad, a relief medallion with the motif of an eagle (?) and the circular baptistery construction in front of the west frontage of the early Romanesque basilica.
Summary language
Note
  • Založeno na výsledcích grantového projektu Ministerstva kultury ČR a Archeologického ústavu ČR – "Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum" – PK 01 PO 40 PP 005-411.
  • Der vorliegende Beitrag gründet sich auf den Ergebnissen des Förderprojekts des Ministeriums für Kultur der Tschechischen Republik und des Archäologischen Instituts der Tschechischen Republik – "Die Kapitelkirche St. Peter und Paul auf dem Vyšehrad. Archäologische Untersuchung" – PK 01 PO 40 PP 005-411.
Document
References:
[1] ARTEMIS, §ú§1980: Lexikon des Mittelalters I. München – Zürich.

[2] BENEŠOVSKÁ, K., 1991: Eliška Přemyslovna a Vyšehrad, Umění XXXIX, 214–232.

[3] BENEŠOVSKÁ, K., 2001: Pramen ideální podoby kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla – Eine Quelle zur ideellen Gestalt der Kapitel-Kirche St. Peter und Paul. In: Královský Vyšehrad II, 90–101. Kostelní Vydří.

[4] BIBLE, 1979: Písmo Svaté Starého a Nového zákona, ekumenický překlad. Praha.

[5] BIRNBAUM, V., 1919: Stavební povaha nejstarších českých basilik, ČSPSČ XXVII, 1–22.

[6] BORKOVSKÝ, I., 1960: Piscina ve tvaru kříže ve svatojiřské basilice na Pražském hradě – Piscine cruciforme dans la basilique St. Georges au chateau de Prague, AR XII, 680–691, 697–705.

[7] BRETHOLZ, B., ed., 1923: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. MGH SRG N. S. II. Berlin.

[8] CACH, F., 1972: Nejstarší české mince (české a moravské denáry od mincovní reformy Břetislava I. do doby brakteatové), II. Praha.

[9] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.

[10] CIBULKA, J., 1933: Václavova rotunda svatého Víta. In: Svatováclavský sborník I, 230–685. Praha.

[11] CODEX VYSEHRADENSIS, 1970: Codex Vysehradensis Editio Cimelia Bohemica (Mašín, J., ed.). Praha.

[12] ČAREK, J., 1947: Románská Praha. Praha.

[13] DENKSTEIN, V., 1992: Někdejší vyšehradský lustr z r. 1129 (První středověký korunovační lustr zvaný "koruna"). In: Královský Vyšehrad I, 83–91. Praha.

[14] ENCYKLOPEDIE ANTIKY: Encyklopedie antiky. Praha 1973.

[15] FEHRING, P. G.–STACHEL, G., 1966: Kirchenanlagen, Herrensitz u. Siedlungsreste d. Mittelalters in Unterregenbach, Württembergisch Franken, Bd. 50, N. F. 40, 37–51.

[16] FLOSSMANN, K., 1989: Moudrost ve Starém zákoně. Praha.

[17] FRB II: Fontes rerum Bohemicarum II (Emler, J., ed.). Praha 1874.

[18] HÁSKOVÁ, K., 1975: Vyšehradská mincovna na přelomu 10. a 11. století, SbNM XXIV, 105–160.

[19] HEJDOVÁ, D.–NECHVÁTAL, B., 1970: Raně středověké dlaždice v Čechách – Frühmittelalterliche Fliesen in Böhmen, PA LVIII, 100–183, 395–471.

[20] HRUBÝ, V., 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě, PA XLIII, 118–217.

[21] KADLEC, J., 1993: Dějiny katolické církve. I–III. Olomouc.

[22] KAVÁNOVÁ, B., 1995: Knochen- und Geweihindustire in Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Milulčice I (Daim, F.–Poláček, L., edd.), 113–378. Brno.

[23] KHATCHATRIAN, A., 1982: Origine et typologie des baptisteres paléochrétiens. Mulhouse.

[24] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.

[25] KOSMOVA KRONIKA: Kosmova kronika česká (Bláhová, M.–Fiala, Z., edd.). Praha 1975.

[26] KOUŘIL, P.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1996: Sakrální architektura a hmotné památky odrážející projevy duchovní kultury z moravských a slezských archeologických výzkumů – Sakralarchitektur und Denkmäler der Sachkultur – Widerspiegelung der Äußerungen der geistigen Kultur aus den mährischen und schlesischen archäologischen Ausgrabungen (Arbeitsthese), AH 21, 111–119.

[27] KUPKOVÁ, J., 1996: Baptisterium a architektura českého středověku – Das Baptisterum und die Architektur des tschechischen Mittelalters, AH 21, 131–137.

[28] MARIGNOLA, J., 1987: Kronika česká. In: Kroniky doby Karla IV., 445–524. Praha.

[29] MENCL, V., 1971: Poklasická gotika jižní Francie a Švábska a její vztah ke gotice české, Umění XIX, 217–254.

[30] MONUMENTA VATICANA V/1–2: Monumenta Vaticana Res Getas Bohemicas Illustrantia V/1–2. Acta Urbani VI. et Bonifatii IX. pont. Rom. 1378–1396, 1397–1404 (Krofta, C., ed.). Prague 1903–1905.

[31] MUGUREVIČ, E., 1965: Vostočnaja Latvija i sosednie zemli v X.–XIII. vv. Riga.

[32] NECHVÁTAL, B., 1979: Frühmittelalterliche Reliquienkreuze aus Böhmen, PA LXIX, 213–251.

[33] NECHVÁTAL, B., 2004: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum – St. Peter und Paul – Kollegiatkirche auf Vyšehrad. Archäologische Forschung. Praha.

[34] OTEVŘI ZAHRADU RAJSKOU, 2014: Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy (Foltýn, D.– Klípa, J.–Mašková, P.–Sommer, P.–Vlnas, V., edd.), katalog výstavy. Praha.

[35] PAVLÍKOVÁ, M., 1952: O oltářních autentikách biskupa Daniela I, Věstník KČSN, tř. filosoficko-historicko-filologická II, 2–21.

[36] POKORNÝ, M., 1982: Dvě liturgická pojednání. Praha.

[37] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských – Mikulčice. Sitz und Feste der grosssmährische Fürsten. Praha.

[38] PRVNÍ POKRAČOVATELÉ KOSMOVI: První pokračovatelé Kosmovi. Praha 1950.

[39] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě – The Dead-Obolus by the Slavs of Bohemia et Moravia, SbNM A IX, č. 2, 3–81, Tab. I–V, Mapa.

[40] SODI, S., 2000: Basilica di San Pietro a Grado. Pisa.

[41] SOMMER, P., 1982: K postihnutelnosti termínu ecclesia a capella v archeologických pramenech – Zur Erfaßbarkeit der Termini ecclesia und capella in archäologischen Quellen, AH 7, 453–469.

[42] SOMMER, P., 2001: Začátky křesťanství v Čechách (Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury). Praha.

[43] SOUKUPOVÁ, H., 2005: K problematice Vyšehradu, PRP 12, č. 2, 3–54.

[44] SOUKUPOVÁ, H., 2012: Pisánský oltář apoštola Petra v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. In: Královský Vyšehrad IV, 166–179. Praha.

[45] ŠOLLE, M., 1996: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Praha.

[46] TOMEK, V. V., 1855–1901: Dějepis města Prahy, I.–XII. Praha. 2. vydání I.–VII. Praha 1882–1906.

[47] TUREK, R., 1982: Čechy v raném středověku. Praha.

[48] ZAVŘEL, J.–ŽÁČEK, V., 2012: Petrografický rozbor zlomku oltářní desky z kostela San Pietro a Grado v Pise. In: Královský Vyšehrad IV, 180–183. Praha.