Panenský klášter v Doubravníku

Title: Panenský klášter v Doubravníku
Variant title:
  • The Augustinian convent in Doubravník
  • Das Frauenkloster in Doubravník
Author: Staněk, Pavel
Source document: Archaeologia historica. 2015, vol. 40, iss. 2, pp. 839-855
Extent
839-855
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Příspěvek se zabývá podobou středověkého kláštera v Doubravníku, která společně s jeho lokalizací nebyla až do výzkumu z let 2011–2013 známa. Na základě nově zjištěných skutečností a s využitím starších prací zabývajících se podobou církevního areálu byla rekonstruována nejpravděpodobnější verze jeho půdorysného řešení. Rozborem získané keramiky a pozorovaných stratigrafických vztahů byl učiněn pokus o stanovení stavebního vývoje.
This contribution discusses the building form of the medieval convent in Doubravník that, together with its exact location, was not known until research in 2011–2013. On the basis of new information and with the use of the results of earlier research into the form of the complex, the most probable version of its ground plan was drawn up. Analyses of pottery and stratigraphic relations were employed to determine the building development of the convent.
References
[1] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus II. (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.

[2] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomi III. Fasciculus primus (Friedrich, G., ed.). Pragae 1942.

[3] CDM II: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Tomus II. (Boček, A., ed.). Olomucii 1839.

[4] CDM IX: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Tomus IX. (Brandl, V., ed.). Brünn 1875.

[5] CDM XII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Tomus XII. (Brandl, V., ed.). Brünn 1890.

[6] RBM I: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. (Erben, C. J., ed.). Pragae 1855.

[7] BELCREDI, L., 1990: Čepička – opevnění nad klášterem Porta Coeli v Tišnově-Předklášteří, ČMMZ 75, 99–122.

[8] BELCREDI, L., 1993: Archeologický výzkum kaple svaté Kateřiny a areálu kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova – Archäologische Erforschung der Kapelle der Hl. Katharina und des Klosters Porta Coeli in Předklášteří u Tišnova (Vorkloster bei Tischnowitz), AH 18, 315–341.

[9] BOROVSKÝ, T., 2003: Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě (14. a 15. století), rkp. disertační práce ulož. na FF MU.

[10] DEMEK, J. et al., 1987: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Praha.

[11] DOLEŽEL, J., 1996: Záchranné výzkumy ve středověkém jádře v Doubravníku, PV 1992, 68–72, tab. 22–24.

[12] DOLEŽEL, J., 1998: Ante aream monasterii Sante Crucis – klášter v Doubravníku ve světle dosavadních výzkumů, Pravěk NŘ 8, 321–336.

[13] DOLEŽEL, J.–SADÍLEK, J., 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou – Mittelalterlicher Bergbaukomplex im Flurstück Havírna bei Štěpánov nad Svratkou. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 43–101. Praha.

[14] DVOŘÁK, J. et al., 1998: Výzkumy v dominikánském a minoritském klášteře v Jihlavě, Pravěk NŘ 8, 303–319.

[15] ENDLICHEROVÁ, M., 2007: Keramické nálezy z budov č. 1 a 4 hradu Skály, rkp. diplomové práce ulož. na FF MU.

[16] FOLTÝN, D. et al., 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.

[17] HAŠEK, V.–UNGER, J., 1994: Archäogeophysikalische Prospektion der historischen unterirdischer Räume in der Tschechischen Republik, Der Erdstall – Hefte des arbeitskreises für Erdstallforschung 20, 30–43.

[18] HAŠEK, V.–UNGER, J., 2001: Geofyzikální prospekce při archeologickém výzkumu hrobek a krypt. In: Ve službách archeologie II (Nekuda, R., ed.), 87–111. Brno.

[19] CHAROUZ, J. Z., 1995: Doubravnické otazníky, ČMM CXIV, 365–373.

[20] JÄGGI, C., 2006: Frauenklöster im Spätmittelalter. Die Kirchen der Klarissen und Dominikanerinnen im 13. und 14. Jahrhundert. Petersberg.

[21] JAN, L., 1994: Premonstrátky nebo augustiniánky? (Opět k počátkům kláštera v Doubravníce), ČMM CXIII, 15–24.

[22] JAN, L., 1995: Ano, lze!, ČMM CXIV, 162–163.

[23] KONEČNÝ, L.–BORSKÝ, P.–HOŘÍNEK, J., 1994: K nejstarším stavebním dějinám kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích, JM 30, 264–273.

[24] KUTHAN, J., 1983: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha.

[25] MAZÁČ, L.–BUKAL, B., 1972: Doubravník. Doubravník: Místní národní výbor.

[26] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů – Mähren während der Hussitenkriege im Lichte der archäologischen Funde und Forschungen, AH 5, 31–68.

[27] MEZIHORÁKOVÁ, K., 2011: Architektura středověkých kostelů dominikánek v českých zemích v kontextu střední Evropy, rkp. disertační práce ulož. na FF UP.

[28] NOVOTNÝ, B., 1958: Záchranný výzkum v Doubravníku u Tišnova, PV 1958, 99–100.

[29] OHAREK, V., 1923: Vlastivěda moravská II. Místopis. Tišnovský okres. Brno.

[30] PLAČEK, M., 1995: Rod erbu zubří hlavy do počátku 15. století (Pokus o genealogii moravského rodu), ČMM CXIV, 117–134.

[31] POLÁČEK, L., 1990: Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka (Nekuda, V., ed.), 407–425. Brno.

[32] POLÁČEK, L., 1990a: Újezd u Tišnova – "Hrádek", AH 15, 223–233.

[33] PROCHÁZKA, R., 1996: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. století – počátku 15. století, Pravěk NŘ 4, 323–344.

[34] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století, PV 48, 143–299.

[35] SADÍLEK, J., 2008: Založení kláštera sv. Kříže, jeho trvání a zánik. In: Hrádek, M. et al., Doubravník 1208–2008, 63–89. Doubravník.

[36] SADÍLEK, J., 2010: Doubravník – kostel Povýšení svatého Kříže, farní areál, rkp. SHP, ulož. ve Farním úřadě v Doubravníku.

[37] SEDLÁČEK, P., 1992: Páni z Medlova, JM 28, 37–55.

[38] SEDLÁČEK, P., 1995: Lze ženský klášter v Doubravníku jednou provždy považovat za augustiniánský?, ČMM CXIV, 159–161.

[39] SEDLÁČEK, P., 1995a: Několik poznámek k rodokmenu Pernštejnů do 15. století, ČMM CXIV, 374–379.

[40] STANĚK, P., 2014: Doubravník – Povýšení sv. Kříže, NZ z A028/2011 ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.

[41] STANĚK, P., 2014a: Doubravník – Povýšení sv. Kříže, NZ z A139/2012 ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.

[42] STANĚK, P., 2014b: Ženský klášter v Doubravníku, rkp. diplomové práce ulož. na FF MU.

[43] ŠTARHA, I., 2003: Dvě rozdílná století doubravnického kláštera, SPFFBU C50, 31–52.

[44] UNGER, J., 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. století na soutoku Jihlavy a Svratky, AR XXX, 288–296.

[45] UNGER, J.–KRYL, P., 2010: Archeologický výzkum a projekt prezentace románského kostela sv. Jiří v Tasově, Ochrana pamiatok 22, 107–113.

[46] VLČEK, P. et al., 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha.

[47] VODIČKA, J., 1951: Dva příspěvky k české diplomatice XIII. století, rkp. ulož. v Moravské zemské knihovně.

[48] WOLNY, G., 1837: Die Markgrafschaft Mähren: topographish, statistisch und historisch geschildert. II. Band. Brünner Kreis. Brno.

[49] ZATLOUKAL, R., 1999: Zpráva o archeologickém výzkumu ve Žďáře nad Sázavou, trať Staré Město, v letech 1996–1999 – Bericht über die archäologische Ausgrabung in Žďár nad Sázavou, Lage Staré Město, 1996–1999. In: Mediaevalia archaeologica 1 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 193–207. Praha – Wrocław.

[50] ZETTLER, A., 2006: Říšský klášter Reichenau a raně středověká benediktinská architektura. In: Svatý Prokop, Čechy a střední Evropa (Sommer, P., ed.), 50–63. Brno.

[51] ŽÍŽALA, D.–VILÍMEK, V., 2011: Morfostrukturní analýza údolí Svratky v okolí Doubravníku, Informace České geologické správy 30, č. 1, 1–12.