Title: Odpadní jímky z Kašperských hor
Variant title:
- Abwassergruben aus Kašperské Hory (Bergreichenstein)
- Refuse pits in Kašperské Hory
Source document: Archaeologia historica. 2009, vol. 34, iss. [1], pp. 103-159
Extent
103-159
-
ISSN0231-5823
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140803
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
V roce 2007 začala výstavba nového depozitáře pro Muzeum Šumavy v Kašperských Horách na parcelách za č. p. 140 a 141 v jihovýchodním rohu náměstí. V základových pasech, které byly využité jako sondy, bylo zachyceno a následně zkoumáno 11 odpadních jímek v různém stupni zachování. Příspěvek sleduje umístění jímek na parcele a popisuje rozdíly v konstrukci, stáří a výplni ve vztahu k jejich primárnímu účelu. Jímky pocházejí z přelomu 14. a 15. století, další skupina je datována do období pozdního středověku až raného novověku; stranou badatelského zájmu nezůstala ani jímka z pokročilého 18. století, která poskytla zajímavý srovnávací materiál pro studium hmotné kultury, stravy a přírodního prostředí obyvatel města v novověku. Keramika byla zpracována pomocí databáze Klasiker 2.3; ostatní celky, zejména dřevo a kůže, formou komentovaného katalogu. Zvláštní důraz byl kladen na přírodovědné analýzy, jejichž výsledky pro sledovanou oblast dosud chyběly. V kontextu hornického města, kde přímo v historickém jádru probíhala intenzivní těžba, představují odpadní jímky spolehlivý ukazatel stabilně osídlených parcel.
Construction of a new depository for the Šumava Museum in Kašperské Hory started in 2007 on sites behind houses nos. 140 and 141 in the south-east corner of the town square. In the course of the digging foundations, probes revealed 11 refuse pits, in various states of preservation, which were subsequently analysed. This contribution centres upon the distribution of the pits on the site and describes differences in their construction, age and content in relation to their primary use. Some of the pits were in use at the turn of the 15th century while another group is dated to the late Middle Ages – early modern age, and there is also one from the late 18th century that has yielded interesting material for the study of the material culture, diet and environment of the town population in the modern age. Ceramics were processed by means of the Klasiker 2.3 database, the other materials, especially wood and leather, by means of a catalogue with comments. Special emphasis was placed on analyses based on the natural sciences, data for which had previously been absent for this particular region. In a town that was supported by the intense mining that took place right in the historical centre, refuse pits represent reliable indicators for permanently inhabited sites.
References
[1] BLÁHA, J., 1975: Předběžná zpráva o výsledcích archeologického výzkumu na staveništi obchodního domu Prior v Olomouci v roce 1973 – Vorbericht über die Ergebnisse der archäologischen Ausgrabung auf der Baustelle des Kaufhauses Prior in Olomouc im Jahre 1973, AR XXVII, 283–285.
[2] DOHNAL, M.–VAŘEKA, P., 1997: Výzkum novověké vesnické usedlosti v Srlíně (okr. Písek) – Svědectví archeologických a písemných pramenů – Research of the Postmedieval Farm in Srlín (distr. of Písek) – Archaeo logical Documentary Evidence, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 10, 84–106.
[3] DURDÍK, T.–CHOTĚBOR, P.–KAŠPAR, V., 2000: Dům č. p. 1 v Nezdicích, okr. Klatovy – Das Haus CNr. 1 in Nezdice, Bez. Klatovy, CB 7, Praha, 255–270.
[4] FLODROVÁ, M.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Výrobky brněnských řemeslníků 14. století – Die Erzeugnisse der brünner Handwerker des 14. Jahrhunderts, AH, 551–561.
[5] FRÝDA, F., 1983: Nálezy středověkého dřeva z Plzně – Funde mittelalterlichen Holzes aus Plzeň, AH 8, 287–297.
[6] FRÝDA, F., 1990: Typologie středověkého skla v Čechách od 13. do konce 15. století – Zur Typologie des böhmischen Glases aus dem Mittelalter vom 13. bis zum 15./16. Jahrhundert, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie V, 59–84.
[7] FRÝDA, F.–ROŽMBERSKÁ, V., 1991: Středověké odpadní jímky z Kašperských Hor – Mittelalterliche Abfallgruben in Kašperské Hory (Berg Reichenstein), Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie VI, 28–63.
[8] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1966: Výzkum v Sezimově Ústí v roce 1965 – Die Ausgrabungen in Sezimovo Ústí im J. 1965, AR XVIII, 663–680.
[9] HŮRKOVÁ, J. 2006: Kašperské Hory – dostavba kanalizace, archeologický dozor 2006, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[10] HŮRKOVÁ, J. 2008: Kašperské Hory – Fügnerova ulice, teplovodní přípojka pro objekt muzea, archeologický výzkum 2008, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[11] HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2004: Kašperské Hory – dům s pečovatelskou službou, archeologický dozor 2004, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[12] HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2005: Kašperské Hory, archeologický výzkum při teplofikaci města 2005, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[13] HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2009: Muzeum Šumavy Kašperské Hory, stavební úpravy a nástavba části objektu. I. etapa – depozitář a administrativní provoz, archeologický výzkum 2007, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[14] CHARVÁT, P., NEDATOVÁNO: Středověké archeologické nálezy ve sbírkách Muzea Šumavy, nepubl. zpráva ulož. v Archivu Muzea Šumavy, Sušice.
[15] KAVAN, J., 1962: Středověké nálezy z Hrádku nad Nisou – Mittelalterliche Funde aus Hrádek nad Nisou (Liberec), AR XIV, 268–272.
[16] KLÁPŠTĚ, J.–SLAVÍČEK, A.–VELÍMSKÝ, T., 1976: Archeologický výzkum města Mostu. Most.
[17] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R.–PETR, L.–KYNCL, T., 2008: Kašperské Hory, ppč. 46, rkp. NZ o archeobotanické analýze ulož. v ZIP o. p. s. Plzeň.
[18] KRAJÍC A KOL., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře (Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220) – Das Haus des Gürtlers Prokop in Tabor (Archäologische Erforschung der Abfallgrube im Haus CNr. 220). Tábor.
[19] KRAJÍC, R.–CHVOJKA, J., 2007: Táborský poklad. Archeologický výzkum domu čp. 308. Tábor.
[20] KRÁL, J., 1975: Středověké archeologické nálezy v Opavě – Mittelalterliche archäologische Funde in Opava, AR XXVII, 285.
[21] KUČA, K., 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl. H–Kole. Praha.
[22] KUDRNÁČ, J., 1980: Rýžoviště, zlatodoly a zlatorudné mlýny v Pootaví. In: Sborník vlastivědných prací o Šumavě k 650. výročí města Kašperské Hory, 59–74. Kašperské Hory.
[23] KUDRNÁČ, J., 1982: Rýžování zlata v Čechách, PA LXXIII, 455–485.
[24] KUDRNÁČ, J., 1995: Výklad ke kupní listině zlatorudného mlýna v Kašperských Horách v 80. letech 15. století. In: Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy 3, 25–32. Sušice.
[25] KYNCL, T., 2007: Dendrochronologické datování dřeva nalezeného při archeologickém výzkumu v Kašperských Horách, rkp. výzkumné zprávy č. 108-07 ulož. ve VMH.
[26] MERTL, D.–ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K., 2002: Kašperské Hory, rkp. NZ o záchranném archeologickém výzkumu při telefonizaci města ulož. v ZIP o. p. s. Plzeň.
[27] MUK, J., 2001: Nástin urbanisticko-architektonického vývoje města Kašperských Hor – Skizze der städtebaulichen Entwicklung der Stadt Bergreichenstein. In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy VI., 3–14. Kašperské Hory.
[28] NECHVÁTAL, B., 1976: Středověká studna v Plzni – Solní ulici – Der mittelalterliche Brunnen von Plzeň – Solní ulice, Archeologické studijní materiály 12. Praha.
[29] NEUSTUPNÝ, E., 1994: Role databází v archeologii, AR XLVI, 121–128.
[30] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187) – Das mittelalterliche Haus in Plzeň. Archäologische Erforschung der Parzelle Sedláčkova Strasse 1, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie XV, 5–66.
[31] NOVÁČEK, K.–TETOUR, M., 2003: Možnosti využití databázových systémů pro zpracování keramického materiálu – Formalizovaná deskriptivní databáze KLASIKER. Katedra archeologie ZČU Plzeň – texty [online], [cit. 27. 12. 2004]. >http://www.kar.zcu.cz/texty/klasiker.doc<.
[32] ORNA, J., 2001: Nálezy středověkých dřevěných předmětů v Plzni. CD-ROM. Plzeň.
[33] PANNI, E., 1875: Die königliche freie Goldbergstadt Bergreichenstein. Kašperské Hory.
[34] PÍCKA, J.–TETOUR, M., 2005: Vícov u Přeštic (okr. Plzeň-jih). Středověké osídlení při kostele sv. Ambrože – Vícov bei Přeštice (Kr. Pilsen-Süd). Die mittelalterliche Besiedlung bei der St. Ambrosius-Kirche, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 18, 179–210.
[35] POŠVÁŘ, J., 1978: Společenské vztahy v IUS REGALE MONTANORUM, Studie z dějin hornictví 9, 15–27.
[36] REICHERTOVÁ, K., 1965: Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího Hrádku, Archeologické studijní materiály III. Praha.
[37] SEDLÁČEK, A., 1997: Místopisný slovník historický království českého. Praha (reprint).
[38] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.
[39] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P., 2004: Sídelní a těžební aktivity v areálu Kašperských Hor, nepubl. dipl. práce na Katedře archeologie FF ZČU Plzeň.
[40] SŮVOVÁ, Z., 2008: Kašperské Hory (okr. Klatovy), rkp. archeozoologické analýzy ulož. v ZIP o. p. s. Plzeň.
[41] ŠEBESTA, P., 1979: Výzkum středověké studny v Chebu – Der mittelalterliche Brunnen in Cheb, Mincovní- Gasse, AH 4, 267–271.
[42] ŠTAJNOCHR, V.–SCHEUFLER, V., 1993: Rukodělné bělniny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, SbNM, řada A XLVII, 1–32.
[43] TECHNICKÉ PAMÁTKY, 2002: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, H–O (Hlušičková, H., ed.). Praha.
[44] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1978: Umělecké památky Čech 2, K–O (Poche, E. a kol., edd.). Praha.
[45] VONDRÁČKOVÁ, K., 1996: Nálezy ze středověkých studní pod jezuitským kostelem v Klatovech – Die Funde aus den mittelalterlichen Brunnen unter der Jesuitenkirche in Klatovy, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie XIII, 134–159.
[46] WALDHAUSER, J., 1991: Hornický archeologický výzkum úpravny zlatonosných rud z vrcholného středověku v Kašperských Horách (okres Klatovy) v letech 1989–1991, rkp. NZ. Praha.
[2] DOHNAL, M.–VAŘEKA, P., 1997: Výzkum novověké vesnické usedlosti v Srlíně (okr. Písek) – Svědectví archeologických a písemných pramenů – Research of the Postmedieval Farm in Srlín (distr. of Písek) – Archaeo logical Documentary Evidence, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 10, 84–106.
[3] DURDÍK, T.–CHOTĚBOR, P.–KAŠPAR, V., 2000: Dům č. p. 1 v Nezdicích, okr. Klatovy – Das Haus CNr. 1 in Nezdice, Bez. Klatovy, CB 7, Praha, 255–270.
[4] FLODROVÁ, M.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Výrobky brněnských řemeslníků 14. století – Die Erzeugnisse der brünner Handwerker des 14. Jahrhunderts, AH, 551–561.
[5] FRÝDA, F., 1983: Nálezy středověkého dřeva z Plzně – Funde mittelalterlichen Holzes aus Plzeň, AH 8, 287–297.
[6] FRÝDA, F., 1990: Typologie středověkého skla v Čechách od 13. do konce 15. století – Zur Typologie des böhmischen Glases aus dem Mittelalter vom 13. bis zum 15./16. Jahrhundert, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie V, 59–84.
[7] FRÝDA, F.–ROŽMBERSKÁ, V., 1991: Středověké odpadní jímky z Kašperských Hor – Mittelalterliche Abfallgruben in Kašperské Hory (Berg Reichenstein), Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie VI, 28–63.
[8] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1966: Výzkum v Sezimově Ústí v roce 1965 – Die Ausgrabungen in Sezimovo Ústí im J. 1965, AR XVIII, 663–680.
[9] HŮRKOVÁ, J. 2006: Kašperské Hory – dostavba kanalizace, archeologický dozor 2006, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[10] HŮRKOVÁ, J. 2008: Kašperské Hory – Fügnerova ulice, teplovodní přípojka pro objekt muzea, archeologický výzkum 2008, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[11] HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2004: Kašperské Hory – dům s pečovatelskou službou, archeologický dozor 2004, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[12] HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2005: Kašperské Hory, archeologický výzkum při teplofikaci města 2005, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[13] HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2009: Muzeum Šumavy Kašperské Hory, stavební úpravy a nástavba části objektu. I. etapa – depozitář a administrativní provoz, archeologický výzkum 2007, rkp. NZ ulož. ve VMH.
[14] CHARVÁT, P., NEDATOVÁNO: Středověké archeologické nálezy ve sbírkách Muzea Šumavy, nepubl. zpráva ulož. v Archivu Muzea Šumavy, Sušice.
[15] KAVAN, J., 1962: Středověké nálezy z Hrádku nad Nisou – Mittelalterliche Funde aus Hrádek nad Nisou (Liberec), AR XIV, 268–272.
[16] KLÁPŠTĚ, J.–SLAVÍČEK, A.–VELÍMSKÝ, T., 1976: Archeologický výzkum města Mostu. Most.
[17] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R.–PETR, L.–KYNCL, T., 2008: Kašperské Hory, ppč. 46, rkp. NZ o archeobotanické analýze ulož. v ZIP o. p. s. Plzeň.
[18] KRAJÍC A KOL., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře (Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220) – Das Haus des Gürtlers Prokop in Tabor (Archäologische Erforschung der Abfallgrube im Haus CNr. 220). Tábor.
[19] KRAJÍC, R.–CHVOJKA, J., 2007: Táborský poklad. Archeologický výzkum domu čp. 308. Tábor.
[20] KRÁL, J., 1975: Středověké archeologické nálezy v Opavě – Mittelalterliche archäologische Funde in Opava, AR XXVII, 285.
[21] KUČA, K., 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl. H–Kole. Praha.
[22] KUDRNÁČ, J., 1980: Rýžoviště, zlatodoly a zlatorudné mlýny v Pootaví. In: Sborník vlastivědných prací o Šumavě k 650. výročí města Kašperské Hory, 59–74. Kašperské Hory.
[23] KUDRNÁČ, J., 1982: Rýžování zlata v Čechách, PA LXXIII, 455–485.
[24] KUDRNÁČ, J., 1995: Výklad ke kupní listině zlatorudného mlýna v Kašperských Horách v 80. letech 15. století. In: Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy 3, 25–32. Sušice.
[25] KYNCL, T., 2007: Dendrochronologické datování dřeva nalezeného při archeologickém výzkumu v Kašperských Horách, rkp. výzkumné zprávy č. 108-07 ulož. ve VMH.
[26] MERTL, D.–ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K., 2002: Kašperské Hory, rkp. NZ o záchranném archeologickém výzkumu při telefonizaci města ulož. v ZIP o. p. s. Plzeň.
[27] MUK, J., 2001: Nástin urbanisticko-architektonického vývoje města Kašperských Hor – Skizze der städtebaulichen Entwicklung der Stadt Bergreichenstein. In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy VI., 3–14. Kašperské Hory.
[28] NECHVÁTAL, B., 1976: Středověká studna v Plzni – Solní ulici – Der mittelalterliche Brunnen von Plzeň – Solní ulice, Archeologické studijní materiály 12. Praha.
[29] NEUSTUPNÝ, E., 1994: Role databází v archeologii, AR XLVI, 121–128.
[30] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187) – Das mittelalterliche Haus in Plzeň. Archäologische Erforschung der Parzelle Sedláčkova Strasse 1, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie XV, 5–66.
[31] NOVÁČEK, K.–TETOUR, M., 2003: Možnosti využití databázových systémů pro zpracování keramického materiálu – Formalizovaná deskriptivní databáze KLASIKER. Katedra archeologie ZČU Plzeň – texty [online], [cit. 27. 12. 2004]. >http://www.kar.zcu.cz/texty/klasiker.doc<.
[32] ORNA, J., 2001: Nálezy středověkých dřevěných předmětů v Plzni. CD-ROM. Plzeň.
[33] PANNI, E., 1875: Die königliche freie Goldbergstadt Bergreichenstein. Kašperské Hory.
[34] PÍCKA, J.–TETOUR, M., 2005: Vícov u Přeštic (okr. Plzeň-jih). Středověké osídlení při kostele sv. Ambrože – Vícov bei Přeštice (Kr. Pilsen-Süd). Die mittelalterliche Besiedlung bei der St. Ambrosius-Kirche, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 18, 179–210.
[35] POŠVÁŘ, J., 1978: Společenské vztahy v IUS REGALE MONTANORUM, Studie z dějin hornictví 9, 15–27.
[36] REICHERTOVÁ, K., 1965: Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího Hrádku, Archeologické studijní materiály III. Praha.
[37] SEDLÁČEK, A., 1997: Místopisný slovník historický království českého. Praha (reprint).
[38] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.
[39] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P., 2004: Sídelní a těžební aktivity v areálu Kašperských Hor, nepubl. dipl. práce na Katedře archeologie FF ZČU Plzeň.
[40] SŮVOVÁ, Z., 2008: Kašperské Hory (okr. Klatovy), rkp. archeozoologické analýzy ulož. v ZIP o. p. s. Plzeň.
[41] ŠEBESTA, P., 1979: Výzkum středověké studny v Chebu – Der mittelalterliche Brunnen in Cheb, Mincovní- Gasse, AH 4, 267–271.
[42] ŠTAJNOCHR, V.–SCHEUFLER, V., 1993: Rukodělné bělniny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, SbNM, řada A XLVII, 1–32.
[43] TECHNICKÉ PAMÁTKY, 2002: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, H–O (Hlušičková, H., ed.). Praha.
[44] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1978: Umělecké památky Čech 2, K–O (Poche, E. a kol., edd.). Praha.
[45] VONDRÁČKOVÁ, K., 1996: Nálezy ze středověkých studní pod jezuitským kostelem v Klatovech – Die Funde aus den mittelalterlichen Brunnen unter der Jesuitenkirche in Klatovy, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie XIII, 134–159.
[46] WALDHAUSER, J., 1991: Hornický archeologický výzkum úpravny zlatonosných rud z vrcholného středověku v Kašperských Horách (okres Klatovy) v letech 1989–1991, rkp. NZ. Praha.