Židovská literatura bez uvozovek : koncepce literatury tří identit

Předkládaná polemická studie má metodologický charakter a jejím cílem je najít relativně spolehlivý metodický přístup pro uživatele pojmu židovská literatura, zejména ve středoevropském kulturním prostředí. Autorovi se při výkladu pojmu jeví jako rozhodující židovská témata, látka, motivická rovina literárního díla. Koncept židovské identity pokládá za centrální bod výzkumu. Tato identita je vnímána ve třech vzájemně propojených úrovních. První je personální auto-identita tvůrce. Druhou úroveň pojmu představuje skupina jevů označovaných jako židovská hetero-identita. Pokud je dílo recipováno jako židovské, stává se také jedním z aspektů sledovaného pojmu. Třetím aspektem, literárně a esteticky nejdůležitějším, je individuální a kolektivní auto- a hetero-identita subjektů prezentovaných v literárním díle, tedy tematizovaná identita bez ohledu na autorovu identitu, původ nebo identitu, která byla autoritou uznána nebo recepčně přisouzena.

The presented polemical study has a methodological character and its aim is to find a relatively reliable, methodological approach for users of the term Jewish literature, especially in the Central European cultural milieu. Jewish themes, issues, the material-motivic level of a literary work appear to be decisive to the author in the explanation of the term. The concept of Jewish identity was then made the center of the Jewish theme, which is perceived on three interconnected, interrelated levels. The first is the auto-identity of the creator. The second level of the term is a group of phenomena referred to as Jewish hetero-identity. If the work is considered Jewish, it also becomes one of the markers of the observed verbal unit. The third aspect, literary the most important one, is the collective and individual identity of the subjects presented in the literary work, i.e. the thematized identity regardless of the author's origin or Judaism recognized or attributed to him.