Title: Nález destruovaných (?) kachlových kamen a doklady staršího osídlení v okolí zámku ve Velkých Losinách (okres Šumperk)
Variant title:
- The find of a destroyed (?) tile stove and evidence of earlier settlement in the vicinity of the Velké Losiny chateau (Šumperk district)
- Fund eines zerstörten (?) Kachelofens und Belege für eine ältere Besiedelung in der Umgebung des Schlosses in Velké Losiny (Bezirk Šumperk)
Source document: Archaeologia historica. 2025, vol. 50, iss. 1, pp. 315-335
Extent
315-335
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2025-1-11
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.82355
Type: Article
Language
Czech
Summary language
German
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Na podzim roku 2015 proběhla rekonstrukce elektroinstalace zámku ve Velkých Losinách. Přibližně uprostřed jižní strany nádvoří byla výkopovou rýhou zachycena situace (k. 108) obsahující možnou destrukci kachlových kamen. Tuto interpretaci podporují vyzvednuté kusy mazanice, které lze spojovat s výmazem kamen, a také celkové provedení kamnářské keramiky. Z výkopu pochází několik desítek zlomků režných komorových, baňkovitých a nádobkových kachlů. Na základě morfologických znaků a zjištěných motivů můžeme předpokládané otopné těleso zařadit do průběhu první poloviny 16. století. Konvolut kamnářské keramiky lze patrně spojovat s blíže neurčeným objektem, který předcházel dnešnímu velkolosinskému zámku postavenému v druhé polovině 16. století.
In the autumn of 2015, the electrical installation in the Velké Losiny chateau was reconstructed. Approximately in the middle of the south side of the courtyard, a context (k. 108) containing a possible destruction of a tile stove was detected by an excavation trench. This interpretation is supported by the recovered pieces of daub which might be associated with the greasing of the stove, and also by the overall style of the stove's ceramic. The excavation yielded several dozen fragments of naked, chamber, bulb-shaped and pot-shaped tiles. On the basis of the morphological features and the motifs found, the presumed stove ca be placed in the first half of the 16th century. The series of stove ceramics is probably associated with an unspecified structure that preceded the present Velké Losiny chateau built in the second half of the 16th century.
References
[1] BARTOŠ, J. a kol., 1993: Bartoš, J.–Müller, K.–Schulz, J.–Spurný, F.–Trapl, M., Místopis. In: Vlastivěda šumperského okresu (Melzer, M., ed.), 183–544. Šumperk.
[2] BLÁHA, J., 1999: Kachle. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 596–603. Olomouc.
[3] BLAŽKOVÁ, G.–ŽEGKLITZ, J., 2016: Současný stav poznání raně novověké keramiky v Praze – The current state of knowledge about modern pottery in Prague. In: Praha Archeologická. Archaeologica Pragensia – Supplementum 3 (Boháčová, I.–Šmolíková, M., edd.), 147–178. Praha.
[4] BRYCH, V.–RENDEK, J., 2008: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[5] BŘEZINA, J., 1932: Šumperský okres, Staroměstský okres a Vízmberský okres. Brno.
[6] BURIAN, V., 1985: Nález pražských grošů Karla IV. (1346–1378) u Horní Loděnice – Nových Dvorců a problematika historie Ulrichovy vsi – De grossis Pragensibus Caroli IV (1346–1378) prope pagum Horní Loděnice – Nové Dvorce inventis necnon de historia Ulirici Villae (Ulrichova ves), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 234, 1–11.
[7] BYSTROŇ, F., 2018: Šumperk, Radniční ulice: Interpretace vrcholně středověkých a raně novověkých archeologických situací – Šumperk, Radniční Street. Interpretation of Late Medieval and Early Modern archaeological situations, Pravěk NŘ 26, 107–122.
[8] DEHNEROVÁ, H., 2011: Velké Losiny (okr. Olomouc), PV 52, 204.
[9] DEHNEROVÁ, H.–DOUPAL, J., 2016: Velké Losiny (okr. Šumperk), PV 57, 322–323.
[10] DEHNEROVÁ, H.–DOUPAL, J.–GRÉGR, J., 2017: Archeologický atlas Velké Losiny. Rkp. ulož. v archivu Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště Olomouc.
[11] DEHNEROVÁ, H.–FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2014: Archeologické výzkumy na památkových objektech ve správě NPÚ na území Olomouckého kraje – Archäologische Forschungen an Denkmalschutzobjekten in der Verwaltung des Nationalen Denkmalschutzamtes auf dem Gebiet der Olmützer Region, Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2014, 4–18.
[12] DRNOVSKÝ, P.–KYPTA, J.–THÉR, R., 2019: Destrukce gotických kamen na zámku v Pardubicích. K sortimentu kamnářské keramiky na přelomu 15. a 16. století – Remnants of a Gothic stove at the château in Pardubice. On the types of stove construction elements at the turn of the 16th century, AR LXXI, 641–681. https://doi.org/10.35686/AR.2019.26
[13] DOUBRAVSKÝ, Z., 2001: Historie obce do roku 1945. In: Velké Losiny 650 let (Gába, Z.–Berková, M., edd.), 13–32. Velké Losiny.
[14] DOUPAL, J., 2016: Počátky feudálního sídla ve Velkých Losinách, Podesní 20, 20–23.
[15] DOUPAL, J., 2021: Vodní tvrz ve Velkých Losinách. In: Velké příběhy z malé historie Velkých Losin (Jašš, R., ed.), 184–189. Velké Losiny.
[16] DOUPAL, J., 2023: Neobvyklý nález aquamanile v areálu losinského zámku, Podesní 27, 4–7.
[17] FALTÝNEK, K., 2003: Závěrečná zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu Olomouc, Dolní náměstí 43 (OL-DN43I-99). Nálezová zpráva ulož. v archivu nálezových zpráv Vlastivědného muzea v Olomouci.
[18] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2006: Velké Losiny (okr. Šumperk), PV 47, 286.
[19] GEISLEROVÁ, K.–PARMA, D., 2018: Záchranné výzkumy 2011–2016 – Rettungsgrabungen 2011–2016. Výzkumy – Ausgrabungen 2011–2016 (Geislerová, K.–Parma, D., edd.), 191–337. Brno.
[20] GOŠ, V., 1993: Od velké kolonizace k husitským válkám. In: Vlastivěda šumperského okresu (Melzer, M., ed.), 73–77. Šumperk.
[21] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2009: Ceramics from the town fortification moat (?) in Šumperk – Keramika z příkopu městského opevnění (?) v Šumperku, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 125–156.
[22] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2013: Šumperk, ulice Na Hradbách: provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem – Šumperk, Na Hradbách Street: a temporary feature or a light wood-clay construction from the 13th century; a small reflection on a big issue, AH 38, 203–217.
[23] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2014: Šumperk a Frankštát (Nový Malín). Pokus o založení města pod Pradědem ve 13. století – Šumperk and Frankštát (Nový Malín). Origins of the Towns below Praděd in the 13th century, FUMA VIII, 68–79.
[24] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle – Die Schönheit der mittelalterlichen Kachelöfen. Reflexion religiöser Ideen im böhmischen Kunstgewerbe. Praha.
[25] HAZLBAUER, Z.–RICHTER, M., 1990: Dva hromadné nálezy gotických nádobkových kachlů v Sezimově Ústí – Zwei Massenfunde der gotischen Gefäßkacheln in Sezimovo Ústí, AR XLII, 416–434, 469–472.
[26] HAZLBAUER, Z.–HEIDENREICH, M.–LAMR, J., 2001: Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen v Muzeu Mohelnice, okr. Šumperk – Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens im Museum in Mohelnice, Bez. Šumperk, AH 26, 387–402.
[27] HAZLBAUER, Z.–VITANOVSKÝ, M.–VOLF, P., 1994: Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen na hradě Rabí, okr. Klatovy – Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens auf der Burg Rabí, Bez. Klatovy, AH 19, 415–429.
[28] HLUBEK, L., 2017: Kolekce kachlů z Loštic uložená ve Vlastivědném muzeu v Olomouci – Collection of Stove Tiles from Loštice in the Regional Museum in Olomouc, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 314, 130–145.
[29] HLUBEK, L., 2023: Dvojice baňkovitých kachlů z Brníčka u Uničova (?), VVM 75, 108–113.
[30] HLUBEK, L.–FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2016: Nález fragmentu kachle z kolekce tzv. rytířských kamen v Litovli – The find of a tile fragment from the collection of "knight” stoves in Litovel, AH 41, 437–447. https://doi.org/10.5817/AH2016-2-22
[31] HOLL, I., 1971: Középkori kályhacsempék Magyarországon II, Budapest régiségei 22, 161–207.
[32] JAKUBEC, O.–VLKOVÁ, M., 2017: Velké Losiny. In: Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost: renesanční aristokratická sídla v českých zemích ve správě Národního památkového ústavu (Konečný, M., ed.), 603–630. Kroměříž.
[33] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I.–MERTA, D., 2004: Odraz domácí války v produkci brněnských kamnářů druhé poloviny 15. století – Widerspiegelung des Heimkrieges in der Produktion der Brünner Ofensetzer in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts, AH 29, 581–597.
[34] KOCMAN, F.–HAZLBEUER, Z., 2002: Stavební rekonstrukce gotických kachlových kamen na hradě Lipnici n. Sázavou, okr. Havlíčkův Brod – Baurekonstruktion des gotischen Kachelofens in der Burg Lipnice nad Sázavou, AH 27, 499–519.
[35] KOUŘIL, P., 1991: Archäologische Feststtelungen am katastr der Gemeinde Bukovice (Bez. Šumperk), PV 33, 65.
[36] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2002: Česká kastelologie na rozcestí? – Czech casteology at the crossroads, AH 27, 21–35.
[37] KRAJÍC, R., 1997: Středověká kachlová kamna v Táboře (Archeologický výzkum v Křížkově ulici čp. 28) – Der Mittelalterliche Kachelofen in Tábor (Die archäologische Erforschung in Tábor – Křížová Strasse, Nr. 28). Tábor.
[38] KYPTA, J., 2017: Nejstarší exempláře. In: Gotické kachle z Jindřichova Hradce (Havlice, J.–Kypta, J., edd.), 86–88. České Budějovice.
[39] KYPTA, J., 2017a: "Rytířská kamna" z Uherského království. In: Gotické kachle z Jindřichova Hradce (Havlice, J.– Kypta, J., edd.), 59–67. České Budějovice.
[40] KYPTA, J., 2017b: Těžkosti interpretace kachlů z 15. století. In: Gotické kachle z Jindřichova Hradce (Havlice, J.– Kypta, J., edd.), 57–59. České Budějovice.
[41] KYPTA, J.–JIŘÍK, J., 2013: Dekorativní motivy. In: Gotické kamnové kachle na Písecku. Výběrový katalog výstavy Obrázkový svět pozdního středověku (Jiřík, J.–Kypta, J., edd.), 99–119. Písek.
[42] KYPTA, J.–HRUBÝ, P., 2007: Pozůstatky pozdně středověkých kachlových kamen z parcely domu čp. 27 v Českém Krumlově (Příspěvek k poznání vazeb mezi českou, uherskou a švýcarskou kamnářskou produkcí) – Spätmittelalterliche kachelofenreste von der Parzelle des Hauses Nr. 27 in Český Krumlov (Ein Beitrag zur Kenntnis der Beziehungen zwischen der böhmischen, ungarischen und schweizerschen Produktion), AVJČ 20, 423–434.
[43] KYPTA, J.–ŽEGKLITZ, J., 2017: Gotické a renesanční kamnářství v českých zemích. In: Svět kachlových kamen. Kachle a kachlová kamna severozápadních Čech (Šrejberová, J., ed.), 20–39. Most.
[44] LAPÁČEK, J., 2012: Po stopách Žerotínů. Přerov.
[45] LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ, M., 1971: Hodovní síň renesančního zámku ve Velkých Losinách, SM 22, 33–38.
[46] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfní kachlů středověkého Brna – Pflanzenmotive auf Brünner mittelalterlichen Reliefkacheln, AH 33, 529–538.
[47] LOSKOTOVÁ, I.–HLOŽEK, M.–TYMONOVÁ, M., 2021: Rytířská kamna. In: Zdroje a šíření vybraných komodit keramické produkce vrcholného a pozdního středověku – Sources and distribution of selected high and late medieval pottery products (Loskotová, I., ed.), 206–276. Brno. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9920-2021
[48] LOSKOTOVÁ, I.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachle s lvím motivem. Příspěvek ke způsobům zobrazování lva na neheraldických reliéfech kachlů na příkladech z Brna a Uherského Hradiště – Kacheln mit einem Löwenmotiv. Ein Beitrag zu der Art der Darstellung des Löwen auf den nichtheraldischen Reliefs von Kacheln an Beispielen aus Brünn und Uherské Hradiště (Ungarisch Hradisch). In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 384–394. Praha.
[49] MICHNA, P., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích – Late gothic and renaissance tiles from the Hranice Chateau. In: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích (Miloš, S.– Sedláčková, H.–Michna, P., edd.), 7–13. Hranice.
[50] MORAVEC, Z.–ODSTRČILOVÁ, S., 2022: Kachlový soubor z Masarykova náměstí v Ostravě. Ostrava. MUSIL, F., 1999: K vývoji šlechtických sídel na Šumpersku a Bruntálsku (2. část) – Zur Entwicklung der Adelsitze in der Kreisen Mährisch Schönberg unf Freudenthal (die mährishen Teile), Střední Morava 8, 17–31.
[51] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[52] NOVÁK, J., 2024: Velké Losiny (okr. Šumperk), PV 65, č. 2, 272–273.
[53] ORNA, J., 2005: Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.
[54] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici – Anfäge der Neuzeitlichen Keramik in Strážnice. Strážnice.
[55] PAVLÍK, Č., 2010: Pozůstatky pozdně gotických kamen z domu čp. 62 v Lošticích, Hláska. Zpravodaj klubu Augusta Sedláčka XXI, 8–10.
[56] PAVLÍK, Č., 2012: Objev destruovaných gotických kachlových kamen na hradě Valečov – Die Entdeckung des gotischen destruierten Kachelofens auf der Burg Valečov, ASČ 16, 401–435.
[57] PAVLÍK, Č., 2023: Výběrový katalog kachlů z hradů Lukova. Lukov.
[58] PAVLÍK, Č.–ŠEDO, O., 2006: Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM 2006, 18–45.
[59] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[60] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[61] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Praha.
[62] RICHTEROVÁ, J., 1991: Pozdně gotický kachlový materiál ze zámku ve Velkých Losinách – Spätgotichses Kachelmaterial aus dem Schloß in Velké Losiny (Groß Ullersdorf), VVM XLIII, 3–9.
[63] ROTH HEEGE, E., 2012: Ofenkeramik und Kachelofen – Typologie, Terminologie und Rekonstruktion im deutschsprachigen Raum (CH, D, A, FL) mit einem Glossar in siebzehn Sprachen. Schweizer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologiedes Mittelalters. Band 39. Basel.
[64] SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů, PA LX, 228–262.
[65] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. Severní Morava. Praha.
[66] ŠTĚPÁN, V., 2002: Moravský markrabě Jošt (1354–1441). Brno.
[67] TRAPL, M., 1968: Panství losinských Žerotínů v 16. a 17. století – Die Ullersdofer Domäne im 16. und 17. Jahrhundert. In: Sborník prací k sedmdesátinám univerzitního profesora PhDr. Ladislava Hosáka (Schulz, J., ed.), 67–81. Olomouc.
[68] TURKOVÁ, A., 2001: Zámek Velké Losiny. In: Velké Losiny 650 let (Gába, Z.–Berková, M., edd.), 63–76. Velké Losiny.
[69] VÍTEK, T., 2024: Velké Losiny – vysoký zámek (objekt A). Stavebně historický průzkum – 2. etapa. Rkp. ulož. v archivu Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště Olomouc, pod č. 9588A.
[70] Geoprohlížeč. Zeměměřický úřad. https://ags.cuzk.gov.cz/geoprohlizec/, cit. 7. 3. 2025
[2] BLÁHA, J., 1999: Kachle. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 596–603. Olomouc.
[3] BLAŽKOVÁ, G.–ŽEGKLITZ, J., 2016: Současný stav poznání raně novověké keramiky v Praze – The current state of knowledge about modern pottery in Prague. In: Praha Archeologická. Archaeologica Pragensia – Supplementum 3 (Boháčová, I.–Šmolíková, M., edd.), 147–178. Praha.
[4] BRYCH, V.–RENDEK, J., 2008: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[5] BŘEZINA, J., 1932: Šumperský okres, Staroměstský okres a Vízmberský okres. Brno.
[6] BURIAN, V., 1985: Nález pražských grošů Karla IV. (1346–1378) u Horní Loděnice – Nových Dvorců a problematika historie Ulrichovy vsi – De grossis Pragensibus Caroli IV (1346–1378) prope pagum Horní Loděnice – Nové Dvorce inventis necnon de historia Ulirici Villae (Ulrichova ves), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 234, 1–11.
[7] BYSTROŇ, F., 2018: Šumperk, Radniční ulice: Interpretace vrcholně středověkých a raně novověkých archeologických situací – Šumperk, Radniční Street. Interpretation of Late Medieval and Early Modern archaeological situations, Pravěk NŘ 26, 107–122.
[8] DEHNEROVÁ, H., 2011: Velké Losiny (okr. Olomouc), PV 52, 204.
[9] DEHNEROVÁ, H.–DOUPAL, J., 2016: Velké Losiny (okr. Šumperk), PV 57, 322–323.
[10] DEHNEROVÁ, H.–DOUPAL, J.–GRÉGR, J., 2017: Archeologický atlas Velké Losiny. Rkp. ulož. v archivu Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště Olomouc.
[11] DEHNEROVÁ, H.–FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2014: Archeologické výzkumy na památkových objektech ve správě NPÚ na území Olomouckého kraje – Archäologische Forschungen an Denkmalschutzobjekten in der Verwaltung des Nationalen Denkmalschutzamtes auf dem Gebiet der Olmützer Region, Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2014, 4–18.
[12] DRNOVSKÝ, P.–KYPTA, J.–THÉR, R., 2019: Destrukce gotických kamen na zámku v Pardubicích. K sortimentu kamnářské keramiky na přelomu 15. a 16. století – Remnants of a Gothic stove at the château in Pardubice. On the types of stove construction elements at the turn of the 16th century, AR LXXI, 641–681. https://doi.org/10.35686/AR.2019.26
[13] DOUBRAVSKÝ, Z., 2001: Historie obce do roku 1945. In: Velké Losiny 650 let (Gába, Z.–Berková, M., edd.), 13–32. Velké Losiny.
[14] DOUPAL, J., 2016: Počátky feudálního sídla ve Velkých Losinách, Podesní 20, 20–23.
[15] DOUPAL, J., 2021: Vodní tvrz ve Velkých Losinách. In: Velké příběhy z malé historie Velkých Losin (Jašš, R., ed.), 184–189. Velké Losiny.
[16] DOUPAL, J., 2023: Neobvyklý nález aquamanile v areálu losinského zámku, Podesní 27, 4–7.
[17] FALTÝNEK, K., 2003: Závěrečná zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu Olomouc, Dolní náměstí 43 (OL-DN43I-99). Nálezová zpráva ulož. v archivu nálezových zpráv Vlastivědného muzea v Olomouci.
[18] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2006: Velké Losiny (okr. Šumperk), PV 47, 286.
[19] GEISLEROVÁ, K.–PARMA, D., 2018: Záchranné výzkumy 2011–2016 – Rettungsgrabungen 2011–2016. Výzkumy – Ausgrabungen 2011–2016 (Geislerová, K.–Parma, D., edd.), 191–337. Brno.
[20] GOŠ, V., 1993: Od velké kolonizace k husitským válkám. In: Vlastivěda šumperského okresu (Melzer, M., ed.), 73–77. Šumperk.
[21] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2009: Ceramics from the town fortification moat (?) in Šumperk – Keramika z příkopu městského opevnění (?) v Šumperku, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 125–156.
[22] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2013: Šumperk, ulice Na Hradbách: provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem – Šumperk, Na Hradbách Street: a temporary feature or a light wood-clay construction from the 13th century; a small reflection on a big issue, AH 38, 203–217.
[23] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2014: Šumperk a Frankštát (Nový Malín). Pokus o založení města pod Pradědem ve 13. století – Šumperk and Frankštát (Nový Malín). Origins of the Towns below Praděd in the 13th century, FUMA VIII, 68–79.
[24] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle – Die Schönheit der mittelalterlichen Kachelöfen. Reflexion religiöser Ideen im böhmischen Kunstgewerbe. Praha.
[25] HAZLBAUER, Z.–RICHTER, M., 1990: Dva hromadné nálezy gotických nádobkových kachlů v Sezimově Ústí – Zwei Massenfunde der gotischen Gefäßkacheln in Sezimovo Ústí, AR XLII, 416–434, 469–472.
[26] HAZLBAUER, Z.–HEIDENREICH, M.–LAMR, J., 2001: Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen v Muzeu Mohelnice, okr. Šumperk – Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens im Museum in Mohelnice, Bez. Šumperk, AH 26, 387–402.
[27] HAZLBAUER, Z.–VITANOVSKÝ, M.–VOLF, P., 1994: Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen na hradě Rabí, okr. Klatovy – Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens auf der Burg Rabí, Bez. Klatovy, AH 19, 415–429.
[28] HLUBEK, L., 2017: Kolekce kachlů z Loštic uložená ve Vlastivědném muzeu v Olomouci – Collection of Stove Tiles from Loštice in the Regional Museum in Olomouc, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 314, 130–145.
[29] HLUBEK, L., 2023: Dvojice baňkovitých kachlů z Brníčka u Uničova (?), VVM 75, 108–113.
[30] HLUBEK, L.–FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2016: Nález fragmentu kachle z kolekce tzv. rytířských kamen v Litovli – The find of a tile fragment from the collection of "knight” stoves in Litovel, AH 41, 437–447. https://doi.org/10.5817/AH2016-2-22
[31] HOLL, I., 1971: Középkori kályhacsempék Magyarországon II, Budapest régiségei 22, 161–207.
[32] JAKUBEC, O.–VLKOVÁ, M., 2017: Velké Losiny. In: Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost: renesanční aristokratická sídla v českých zemích ve správě Národního památkového ústavu (Konečný, M., ed.), 603–630. Kroměříž.
[33] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I.–MERTA, D., 2004: Odraz domácí války v produkci brněnských kamnářů druhé poloviny 15. století – Widerspiegelung des Heimkrieges in der Produktion der Brünner Ofensetzer in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts, AH 29, 581–597.
[34] KOCMAN, F.–HAZLBEUER, Z., 2002: Stavební rekonstrukce gotických kachlových kamen na hradě Lipnici n. Sázavou, okr. Havlíčkův Brod – Baurekonstruktion des gotischen Kachelofens in der Burg Lipnice nad Sázavou, AH 27, 499–519.
[35] KOUŘIL, P., 1991: Archäologische Feststtelungen am katastr der Gemeinde Bukovice (Bez. Šumperk), PV 33, 65.
[36] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2002: Česká kastelologie na rozcestí? – Czech casteology at the crossroads, AH 27, 21–35.
[37] KRAJÍC, R., 1997: Středověká kachlová kamna v Táboře (Archeologický výzkum v Křížkově ulici čp. 28) – Der Mittelalterliche Kachelofen in Tábor (Die archäologische Erforschung in Tábor – Křížová Strasse, Nr. 28). Tábor.
[38] KYPTA, J., 2017: Nejstarší exempláře. In: Gotické kachle z Jindřichova Hradce (Havlice, J.–Kypta, J., edd.), 86–88. České Budějovice.
[39] KYPTA, J., 2017a: "Rytířská kamna" z Uherského království. In: Gotické kachle z Jindřichova Hradce (Havlice, J.– Kypta, J., edd.), 59–67. České Budějovice.
[40] KYPTA, J., 2017b: Těžkosti interpretace kachlů z 15. století. In: Gotické kachle z Jindřichova Hradce (Havlice, J.– Kypta, J., edd.), 57–59. České Budějovice.
[41] KYPTA, J.–JIŘÍK, J., 2013: Dekorativní motivy. In: Gotické kamnové kachle na Písecku. Výběrový katalog výstavy Obrázkový svět pozdního středověku (Jiřík, J.–Kypta, J., edd.), 99–119. Písek.
[42] KYPTA, J.–HRUBÝ, P., 2007: Pozůstatky pozdně středověkých kachlových kamen z parcely domu čp. 27 v Českém Krumlově (Příspěvek k poznání vazeb mezi českou, uherskou a švýcarskou kamnářskou produkcí) – Spätmittelalterliche kachelofenreste von der Parzelle des Hauses Nr. 27 in Český Krumlov (Ein Beitrag zur Kenntnis der Beziehungen zwischen der böhmischen, ungarischen und schweizerschen Produktion), AVJČ 20, 423–434.
[43] KYPTA, J.–ŽEGKLITZ, J., 2017: Gotické a renesanční kamnářství v českých zemích. In: Svět kachlových kamen. Kachle a kachlová kamna severozápadních Čech (Šrejberová, J., ed.), 20–39. Most.
[44] LAPÁČEK, J., 2012: Po stopách Žerotínů. Přerov.
[45] LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ, M., 1971: Hodovní síň renesančního zámku ve Velkých Losinách, SM 22, 33–38.
[46] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfní kachlů středověkého Brna – Pflanzenmotive auf Brünner mittelalterlichen Reliefkacheln, AH 33, 529–538.
[47] LOSKOTOVÁ, I.–HLOŽEK, M.–TYMONOVÁ, M., 2021: Rytířská kamna. In: Zdroje a šíření vybraných komodit keramické produkce vrcholného a pozdního středověku – Sources and distribution of selected high and late medieval pottery products (Loskotová, I., ed.), 206–276. Brno. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9920-2021
[48] LOSKOTOVÁ, I.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachle s lvím motivem. Příspěvek ke způsobům zobrazování lva na neheraldických reliéfech kachlů na příkladech z Brna a Uherského Hradiště – Kacheln mit einem Löwenmotiv. Ein Beitrag zu der Art der Darstellung des Löwen auf den nichtheraldischen Reliefs von Kacheln an Beispielen aus Brünn und Uherské Hradiště (Ungarisch Hradisch). In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 384–394. Praha.
[49] MICHNA, P., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích – Late gothic and renaissance tiles from the Hranice Chateau. In: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích (Miloš, S.– Sedláčková, H.–Michna, P., edd.), 7–13. Hranice.
[50] MORAVEC, Z.–ODSTRČILOVÁ, S., 2022: Kachlový soubor z Masarykova náměstí v Ostravě. Ostrava. MUSIL, F., 1999: K vývoji šlechtických sídel na Šumpersku a Bruntálsku (2. část) – Zur Entwicklung der Adelsitze in der Kreisen Mährisch Schönberg unf Freudenthal (die mährishen Teile), Střední Morava 8, 17–31.
[51] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[52] NOVÁK, J., 2024: Velké Losiny (okr. Šumperk), PV 65, č. 2, 272–273.
[53] ORNA, J., 2005: Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.
[54] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici – Anfäge der Neuzeitlichen Keramik in Strážnice. Strážnice.
[55] PAVLÍK, Č., 2010: Pozůstatky pozdně gotických kamen z domu čp. 62 v Lošticích, Hláska. Zpravodaj klubu Augusta Sedláčka XXI, 8–10.
[56] PAVLÍK, Č., 2012: Objev destruovaných gotických kachlových kamen na hradě Valečov – Die Entdeckung des gotischen destruierten Kachelofens auf der Burg Valečov, ASČ 16, 401–435.
[57] PAVLÍK, Č., 2023: Výběrový katalog kachlů z hradů Lukova. Lukov.
[58] PAVLÍK, Č.–ŠEDO, O., 2006: Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM 2006, 18–45.
[59] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[60] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[61] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Praha.
[62] RICHTEROVÁ, J., 1991: Pozdně gotický kachlový materiál ze zámku ve Velkých Losinách – Spätgotichses Kachelmaterial aus dem Schloß in Velké Losiny (Groß Ullersdorf), VVM XLIII, 3–9.
[63] ROTH HEEGE, E., 2012: Ofenkeramik und Kachelofen – Typologie, Terminologie und Rekonstruktion im deutschsprachigen Raum (CH, D, A, FL) mit einem Glossar in siebzehn Sprachen. Schweizer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologiedes Mittelalters. Band 39. Basel.
[64] SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů, PA LX, 228–262.
[65] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. Severní Morava. Praha.
[66] ŠTĚPÁN, V., 2002: Moravský markrabě Jošt (1354–1441). Brno.
[67] TRAPL, M., 1968: Panství losinských Žerotínů v 16. a 17. století – Die Ullersdofer Domäne im 16. und 17. Jahrhundert. In: Sborník prací k sedmdesátinám univerzitního profesora PhDr. Ladislava Hosáka (Schulz, J., ed.), 67–81. Olomouc.
[68] TURKOVÁ, A., 2001: Zámek Velké Losiny. In: Velké Losiny 650 let (Gába, Z.–Berková, M., edd.), 63–76. Velké Losiny.
[69] VÍTEK, T., 2024: Velké Losiny – vysoký zámek (objekt A). Stavebně historický průzkum – 2. etapa. Rkp. ulož. v archivu Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště Olomouc, pod č. 9588A.
[70] Geoprohlížeč. Zeměměřický úřad. https://ags.cuzk.gov.cz/geoprohlizec/, cit. 7. 3. 2025