Article
| Title: | Archeologie středověku v Praze mezi dvěma světovými válkami : zapomenuté kapitoly z historie oboru |
| Variant title: | Archaeology of the Middle Ages in Prague between the wars : forgotten chapters from the history of the discipline Die Archäologie des Mittelalters in Prag zwischen den beiden Weltkriegen : vergessene Kapitel der Geschichte des Fachs |
| Author: | |
| Source document: | Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 2, pp. 641-682 |
| Extent: | 641-682 |
| ISSN: | 0231-5823 (print); 2336-4386 (online) |
| DOI: | 10.5817/AH2020-2-6 |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/143422 |
| License: | CC BY-NC-ND 4.0 International |
PDF
Abstract(s):
Studie je věnována počátečnímu období rozvoje archeologie středověku v hlavním městě Praze, pro niž se vytvořily z řady příčin optimální podmínky po vzniku Československa v roce 1918. Text rekapituluje základní principy koncepce a organizace archeologického výzkumu v rámci šířeji pojaté péče o kulturní památky města. Zaměřuje se na dosud zcela neznámé kapitoly z historie tohoto oboru a jejich klíčové aktéry, jejichž role byla patrně vzhledem k následnému společenskému vývoji v podstatě zapomenuta. Text se zabývá i tématy, z nichž mnohá se stala východiskem dnešního studia minulosti Prahy. Pozornost je rovněž věnována kompetencím jednotlivých institucí, zejména ale otázkám metod terénního výzkumu a jeho dokumentace.
This study is devoted to the beginnings of the development of archaeology of the Middle Ages in the capital city of Prague. For numerous reasons, the ideal conditions for this field emerged after the establishment of Czechoslovakia in 1918. The text sums up the basic principles of the concept and organisation of archaeological research within the more broadly approached care for cultural monuments in the city. It focuses on completely unknown chapters from the history of the discipline and its key protagonists whose role was basically forgotten, possibly owing to the subsequent social development. The article discusses subjects many of which have become points of departure for today's study of Prague's history. Attention is also devoted to the competences of the individual institutions and, in particular, to the methods of field survey and its documentation.
This study is devoted to the beginnings of the development of archaeology of the Middle Ages in the capital city of Prague. For numerous reasons, the ideal conditions for this field emerged after the establishment of Czechoslovakia in 1918. The text sums up the basic principles of the concept and organisation of archaeological research within the more broadly approached care for cultural monuments in the city. It focuses on completely unknown chapters from the history of the discipline and its key protagonists whose role was basically forgotten, possibly owing to the subsequent social development. The article discusses subjects many of which have become points of departure for today's study of Prague's history. Attention is also devoted to the competences of the individual institutions and, in particular, to the methods of field survey and its documentation.
Keywords:
Praha; archeologie středověku; památková péče; 20. století; historie oboru
Prague; archaeology of the Middle Ages; heritage care; 20th century; history of the discipline
Prague; archaeology of the Middle Ages; heritage care; 20th century; history of the discipline
Summary language: German
References:
[1] BEČKOVÁ, K., 1993: ASANACE – zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské. Příspěvek k dějinám pražské asanace, Pražská asanace. K 100. výročí vydání asanačního zákona pro Prahu, Acta Musei Pragensis 93, 35–55.
[2] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší fortifikační systémy – Die Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme. In: Pražský hrad a Malá Strana. Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 179–301. Praha.
[3] BOHÁČOVÁ, I., 2015: Prezentace archeologických památek v Čechách. Archeologické areály in situ – příklady z Pražského hradu a Vyšehradu – Die Präsentation archäologischer Denkmäler in Tschechien. Archäologische Areale in situ am Beispiel der Prager Burg und des Vyšehrads (Prager Hochburg), AH 40, 331–351.
[4] BOHÁČOVÁ, I., 2019: Archeologie v Praze v kontextu vzniku Československé republiky, ZPP, 279–291.
[5] BOHÁČOVÁ, I.–PODLISKA, J., 2020: Archeologie v Praze po vzniku ČSR. Počátky a organizace moderního výzkumu města. In: Dejiny archeológie. Archeológia v Československu v rokoch 1918–1948 (Neumann, M.–Mellnerová Šuteková, J., edd.), 315–355. Bratislava. Dostupné z: https://www.academia.edu/44098617/DEJINY_ARCHEOL%C3%93GIE_ARCHEOL%C3%93GIA_V_%C4%8CESKOSLOVENSKU_V_ROKOCH_1918_1948.
[6] BOHÁČOVÁ, I.–NECHVÁTAL, B., 2014: Historie a současná obnova archeologického areálu s bazilikou sv. Vavřince v prostoru NKP Vyšehrad, ZPP 74, č. 1, 3–11.
[7] BORKOVSKÝ, I., 1941: Soběslavská hradba v Rožmberském paláci na Pražském hradě, ZPP 8, č. 5, 113–123.
[8] BORKOVSKÝ, I., 1943: Popis stratigrafie ve výkopu protipožární vodní nádrže na Malostranském náměstí v Praze 1, ulož. ARÚ Praha, čj. 275/86.
[9] ČAREK, J., 1947: Praha románská. Praha.
[10] GUTH, K., 1934: Praha, Budeč, Boleslav. Praha.
[11] FREJKOVÁ, O., 1937: Kostel sv. Petra na Poříčí v Praze, Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1936, 39–56.
[12] FREJKOVÁ, O., 1940: Kostel sv. Petra na Poříčí v Praze, Poklady národního umění 22, 39–56.
[13] HLAVA, M.–KOSTKA, M., 2014: Archeologické výzkumy Muzea hlavního města Prahy a jejich proměny, Archaeologica Pragensia 22, 235–260.
[14] HLUBINKA, R., 1929: Románský kostel sv. Jana na Bojišti, Za starou Prahu. Věstník pro ochranu památek 13, 34.
[15] HLUBINKA, R., 1931: Úmrtní dům Tychona Brahe, Zprávy památkového sboru hlavního města Prahy, 131–147.
[16] HLUBINKA, R., 1947: Románské domy na Starém Městě pražském, ZPP 7, č. 2–3, 25–46.
[17] HLUBINKA, R., 1951: Zprávy o některých románských nálezech v Praze, ČSPS 59, 30.
[18] JEČNÝ, H.–OLMEROVÁ, H., 1992: Historie a proměny jednoho z bloků v hradbách Starého Města pražského, Staletá Praha 22, 21–70.
[19] OLMEROVÁ, H., 1987: Výzkum votivního kostela sv. Jana na Bojišti, Staletá Praha 17, 71–82.
[20] PŘIKRYLOVÁ, M., 2017: Vznik "Velké Prahy" a snahy o systematickou fotografickou dokumentaci městave 20.–30. letech 20. století – Die Entstehung "Groß-Prags" und die Bemühungen um eine systematische fotografische Dokumentation der Stadt in den Zwanziger- und Dreißigerjahrendes 20. Jahrhunderts, Documenta Pragensia 36, 569–597.
[21] PODLISKA, J., 2002: Nové poznatky o kostele sv. Jana Křtitele Na Zábradlí na Starém Městě pražském – Neue Erkenntnisse von der Kirche des hl. Johannes d. T. am Geländer in der Prager Altstadt, PRP 9, č. 1, Praha, 83–100.
[22] PODLISKA, J.–SEMERÁD, M., 2015: Nový Hrad u Kunratic. Výzkum a obnova zanikající hradní stavby – Die Wenzelsburg bei Kundratitz (Nový Hrad u Kunratic), in Prag. Grabung und Wiederaufbau des zerfallenden Burgbaus, AH 40, 369–393.
[23] SEDLÁČKOVÁ, E., 1933: Kostel sv. Václava na Zderaze v Praze, Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1932, 47–62.
[24] SOKOL, J.–DURDÍK, T.–ŠTULC, J., 1998: Ochrana, údržba a stavební úpravy zřícenin hradů. Odborné metodické publikace 17. Příloha ZPP 58. Praha.
[25] ŠTEFAN, I., 2019: Čí je ta krajina? Rozhovory s Janem Klápště o středověku i našem světě. Praha.
[26] UHLÍKOVÁ, K., 2010: Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy (1878–1939) – Zdeněk Wirth, the first two periods of life (1878–1939). Praha.
[27] ULIČNÝ, P., 2006: Staroměstské opevnění v Praze v dokumentaci Rudolfa Hlubinky – Die Befestigung der Prager Altstadt in der Dokumentation von Rudolf Hlubinka, PRP 13, č. 1, 76–88.
