Postoje odborné a laické veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci

Variant title
Attitudes of the professional and general public to inclusive education in the context of general attitudes towards tracking
Source document: Studia paedagogica. 2019, vol. 24, iss. 1, pp. [79]-106
Extent
[79]-106
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Počínaje školním rokem 2016/2017 byl významně modifikován systém podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem této úpravy bylo umožnit, aby běžné školy získaly prostředky na to, aby mohly tyto žáky lépe vzdělávat. Úpravě označované jako společné neboli inkluzivní vzdělávání se dostalo velké kritiky v médiích, kde byla opakovaně interpretována jako snaha zrušit speciální školy. Cílem tohoto textu je představit výsledky šetření mezi učiteli základních škol a veřejností, která zkoumají postoje ke společnému vzdělávání v širším kontextu postojů k diferenciaci vzdělávacích drah. Výzkumy se uskutečnily zhruba rok po zavedení opatření do praxe na reprezentativních výběrech 500 učitelů a 500 dospělých. Výsledky ukazují, že v posledních letech se mezi učiteli základních škol zvýšila podpora diferenciace a míra nejistoty, co se týče žádoucí struktury vzdělávacího systému. Postoje veřejnosti jsou roz poruplné a ukazují na nedostatek informací.
Starting with the 2016/2017 school year, the system of support for children with special educational needs was significantly modified. The purpose of this adjustment was to allow regular schools to have the means to care for such children. The treatment referred to as common or inclusive education has been widely criticized in the media, where it has been repeatedly interpreted as an attempt to abolish special schools. The aim of this article is to present the results of surveys among elementary school teachers and the general public examining attitudes towards inclusive education in the context of tracking in the education system in general. The surveys took place roughly a year after the measures were put into practice and involved representative samples of 500 teachers and 500 adults. The results show that in recent years support for differentiation has increased as has uncertainty among elementary school teachers in terms of the desirable structure of the education system. Public attitudes are contradictory and point to a lack of available information.
Note
  • Text je výstupem řešení projektu GA ČR 18-19056S.
Document
References:
[1] Ainscow, M., Dyson, A., Goldrick, S., & West, M. (2012). Making schools effective for all: Rethinking the task. School Leadership and Management, 32(3), 197–213. | DOI 10.1080/13632434.2012.669648

[2] Al-Zyoudi, M. (2006). Teacher's attitudes towards inclusive education in Jordanian schools. International Journal of Special Education, 21(2), 55–62.

[3] Baar, R. (2016). Attituteds of German student teachers on inclusion. Journal of Research in Special Educational Needs, 16(S1), 225–228. | DOI 10.1111/1471-3802.12143

[4] Balboni, G., & Pedrabissi, L. (2000). Attitudes of Italian teachers and parents toward school inclusion of students with mental retardation: The role of experience. Education and Training in Mental Retardation and Developmental Disabilities, 35(2), 148–159.

[5] Carrington, S. (1999). Inclusion needs a different school culture. International Journal of Inclusive Education, 3(3), 257–268. | DOI 10.1080/136031199285039

[6] Clark, C., Dyson, A., Millward, A., & Robson, S. (1999). Theories of inclusion, theories of schools: Deconstructing and reconstructing the "inclusive school". British Educational Research Journal, 25(2), 157–177. | DOI 10.1080/0141192990250203

[7] de Boer, A., Pijl, S. P., Post, W., & Minnaert, A. (2010). Attitudes of parents towards inclusive education: A review of the literature. European Journal of Special Needs Education, 25(2), 165–181. | DOI 10.1080/08856251003658694

[8] Decristan, J., Fauth, B., Kunter, M., Büttner, G., & Klieme, E. (2017). The interplay between class heterogeneity and teaching quality in primary school. International Journal of Educational Research, 86, 109–121. | DOI 10.1016/j.ijer.2017.09.004

[9] European Agency for Special Needs and Inclusive Education. (2014). EASIE: European Agency Statistics on Inclusive Education: 2014 dataset cross-country report. Dostupné z https://www.european-agency.org/publications/ereports/easie-2014-dataset-cross-country-report

[10] FACTUM INVENIO. (2009). Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků pro zkvalitňování jejich pedagogické práce. Učitelé ZŠ a SŠ. Praha.

[11] Forlin, C. (2001). Inclusion: Identifying potential stressors for regular class teachers. Educational Research, 43(3), 235–245. | DOI 10.1080/00131880110081017

[12] Forlin, C., Douglas, G., & Hattie, J. (2006). Inclusive practices: How accepting are teachers? International Journal of Disability, Development and Education, 43(2), 119–133. | DOI 10.1080/0156655960430203

[13] Forlin, C., Jobling, A., & Carroll, A. (2001). Preservice teachers' discomfort levels toward people with disabilities. The Journal of International Special Needs Education, 4, 32–38.

[14] Forlin, C., Loreman, T., Sharma, U., & Earle, C. (2009). Demographic differences in changing pre-service teachers' attitudes, sentiments and concerns about inclusive education. International Journal of Inclusive Education, 13(2), 195–209. | DOI 10.1080/13603110701365356

[15] Friedlaenderová, H., & Straková, J. (2018). Veřejnost se inkluzi nebrání, ale potřebuje více informací. Řízení školy, (4), 13–15.

[16] Fullan, M. (2007). The new meaning of educational change (4th ed.). New York: Routledge.

[17] Gamoran, A., & Mare, R. D. (1989). Secondary school tracking and educational inequality: Compensation, reinforcement, or neutrality? The American Journal of Sociology, 94(5), 1146–1183. | DOI 10.1086/229114

[18] Gamoran, A., & Nystrand, M. (1991). Background and instructional effects on achievement in eighth-grade English and social studies. Journal of Research on Adolescence, 1(3), 277–300. | DOI 10.1207/s15327795jra0103_5

[19] Greger, D., Chvál, M., Walterová, E., & Černý, K. (2009). Názory českých rodičů a veřejnosti na časné rozdělování žáků. Orbis Scholae, 3(3), 51–78. | DOI 10.14712/23363177.2018.198

[20] Greger, D., Martinková, P., Drabinová, A., Chvál, M., & Straková, J. (2017). Tisková z práva o přidané hodnotě víceletých gymnázií na základě z jištění longitudinálního výzkumu CLOSE. Dostupné z http://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/files/2017/12/TZ_CLoSE2017pridana_hodnotaVG_final.pdf

[21] Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání: Teorie a praxe. Praha: Grada.

[22] Hájková, V., Pastieriková, L., Klusáčková, M., Daşkın, O., & Košák, P. (2014). Analýza potřeb pedagogických pracovníků v oblasti inkluzivního vzdělávání v projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. Dostupné z http://inkluze.upol.cz/ebooks/analyza-potreb/html5/index.html?&locale=CSY&pn=5

[23] Ireson, J., Clark, H., & Hallam, S. (2002). Constructing ability groups in the secondary school: Issues in practice. School Leadership and Management, 22(2), 163–176. | DOI 10.1080/1363243022000007737

[24] Johnson Rothenberg, J., McDermott, P., & Martin, G. (1998). Changes in pedagogy: A qualitative result of teaching heterogeneous classes. Teaching and Teacher Education, 14(6), 633–642. | DOI 10.1016/S0742-051X(98)00013-4

[25] Kašparová, V., Holečková, H., Hučín, J., Janík, T., Najvar, P., Píšová, M., Potužníková, E., Soukup, P., & Ševců, M. (2015). Analytická z práva z šetření TALIS 2013. Praha: ČŠI.

[26] Kerckhoff, A. C. (1986). Effect of ability grouping in British secondary schools. American Sociological Review, 51(6), 842–858. | DOI 10.2307/2095371

[27] Khmelkov, V. T., & Hallinan, M. T. (1999). Organisational effects on race relations in schools. Journal of Social Issues, 55(4), 627–645. | DOI 10.1111/0022-4537.00139

[28] Klapko, D. (2016). Prolínání mocenských diskursů v týdeníku Učitelské noviny: Sociální inkluze romských žáků v českém školství. Pedagogická orientace, 26(2), 203–227. | DOI 10.5817/PedOr2016-2-202

[29] Kolektiv autorů. (2015a). Výstup projektu "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR": Postoje a potřeby pedagogické veřejnosti ve vztahu k implementaci podpůrných opatření podle nové školské legislativy (Zpráva z výzkumu). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z http://inkluze.upol.cz/ebooks/analyza/analyza-21.pdf

[30] Kolektiv autorů. (2015b). Výstup projektu "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR": Asistent pedagoga u žáků se zdravotním postižením: Postoje, hodnocení, činnosti (Zpráva z výzkumu). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z http://inkluze.upol.cz/ebooks/analyza/analyza-03.pdf

[31] Lalvani, P. (2013). Privilege, compromise, or social justice: Teachers' conceptualizations of inclusive education. Disability and Society, 28(1), 14–27. | DOI 10.1080/09687599.2012.692028

[32] Leatherman, J. M., & Niemeyer, J. A. (2005). Teachers' attitudes toward inclusion: Factors influencing classroom practice. Journal of Early Childhood Teacher Education, 26(1), 23–36. | DOI 10.1080/10901020590918979

[33] MacFarlane, K., & Woolfson, L. M. (2013). Teacher attitudes and behavior toward the inclusion of children with social, emotional and behavioral difficulties in mainstream schools: An application of the theory of planned behavior. Teaching and Teacher Education, 29(1), 46–52. | DOI 10.1016/j.tate.2012.08.006

[34] Matějů, P., Řeháková, B., & Simonová, N. (2003). Transition to university under communism and after its demise. The role of socio-economic background in the transition between secondary and tertiary education in the Czech Republic 1948–1998. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 39(3), 301–324. | DOI 10.13060/00380288.2003.39.3.02

[35] Mediainfo. (2016). Diskuse o inkluzi jako ukázka možných novinářských přístupů. Dostupné z https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/analyzy-studie/diskuse-o-inkluzi-jakoukazka-moznych-novinarskych-pristupu/detail Median. (n. d.). Sociální inkluze ve vzdělávání. Dostupné z

[36] MŠMT. (2017). Vývojová ročenka školství 2006/07–2016/17. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vyvojova-rocenka-skolstvi-2006-07-2016-17

[37] MŠMT. (2018). Základní informace ke společnému vzdělávání. Dostupné z www.msmt.cz/file/39369/download/

[38] Norwich, B., & Avramidis, E. (2002). Teachers' attitudes towards integration/inclusion: A review of the literature. European Journal of Special Needs Education, 17(2), 129–147. | DOI 10.1080/08856250210129056

[39] Oakes, J. (2005). Keeping track: How schools structure inequality (2nd ed.). New Haven: Yale University Press.

[40] Potměšil, M. (2013). Pocity, postoje a obavy pedagogických pracovníků ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání (Zpráva z výzkumu). Dostupné z http://www.inkluze.upol.cz/portal/Download/publikace/Milon_Potmesil_Pocity__postoje_a_obavy_pedagogickych_pracovniku_ve_vztahu_k_inkluzivnimu_vzdelavani.pdf

[41] Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

[42] Saloviita, T., & Schaffus, T. (2016). Teacher attitudes towards inclusive education in Finland and Brandenburg, Germany and the issue of extra work. European Journal of Special Needs Education, 31(4), 458–471. | DOI 10.1080/08856257.2016.1194569

[43] Sharma, U., Forlin, C., & Loreman, T. (2008). Impact of training on pre-service teachers' attitudes and concerns about inclusive education and sentiments about persons with disabilities. Disability & Society, 23(7), 773–785. | DOI 10.1080/09687590802469271

[44] Sharma, U., Loreman, T., & Forlin, C. (2012). Measuring teacher efficacy to implement inclusive practices. Journal of Research in Special Educational Needs, 12(1), 12–21. | DOI 10.1111/j.1471-3802.2011.01200.x

[45] Sharma, U., Loreman, T., Forlin, C., & Earle, C. (2006). Pre-service teachers' attitudes, concerns and sentiments about inclusive education: An international comparison of novice pre-service teachers. International journal of special education, 21(2), 80–93.

[46] STEM/MARK. (2009). Sociologický výzkum zaměřený na analýzu struktury postojů a očekávání veřejnosti k oblasti školství, výchovy a vzdělávání. Část 2: Postoje rodičů a žáků ke vzdělávání. Praha.

[47] Straková, J. (2010). Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 46(2), 187–210.

[48] Straková, J., & Greger, D. (2013). Faktory ovlivňující přechod žáků 5. ročníků na osmileté gymnasium. Orbis Scholae, 7(3), 73−85. | DOI 10.14712/23363177.2015.14

[49] Straková, J., & Simonová, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 51(4), 587–606.

[50] Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., Hanzák, T., & Simonová, J. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.

[51] Škodová, M. (2009). Okolnosti ovlivňující dosažení vzdělání (Tisková zpráva). Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a638/f9/100954s_or90930.pdf

[52] Tannenbergerová, M. (2016). Průvodce školní inkluzí. Praha: Wolters Kluwer ČR.

[53] Tuček, M. (2016). Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání – září 2016 (Tisková zpráva). Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/ostatni-ruzne/2093-verejnost-o-specialnich-skolach-a-inkluzivnim-vzdelavani-zari-2016

[54] Tuček, M. (2017). Hodnocení některých sociálních podmínek – říjen 2017 (Tisková zpráva). Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4452/f9/eu171113.pdf

[55] UNESCO. (1994). The Salamanca statement and framework for action on special needs education. Paris.