Dvory, dvorce nebo sídla – k otázce sociálního vymezení elit ve středověku

Variant title
Manorial farms, curias and seats : the issues of social definition of elites in the Middle Ages
Höfe, Herrenhöfe oder Residenzen – zur Frage der sozialen Abgrenzung von Eliten im Mittelalter
Author: Novák, David
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 1, pp. 125-149
Extent
125-149
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
Abstract(s)
Středověká společnost sestávala ze širokého spektra sociálních skupin, které byly specifické svými artefaktuálními projevy. Je pravděpodobné, že možnost disponovat určitým předmětem či obývat konkrétní typy staveb pomáhala definovat postavení jedinců i komunit a symbolicky vyjadřovat jejich společenské postavení. Vertikální, horizontální i formální vymezení sloužilo jako prostředek symbolické komunikace, který stabilizoval vztahy v komunitě. Příspěvek se zabývá otázkou, nakolik se tento fenomén projevuje v archeologicky dokumentovaných stavbách na pomezí sídel a dvorů a zda lze z konkrétních stavebních forem usuzovat na zařazení jejich vlastníka či obyvatele mezi středověké elity.
Medieval society consisted of a wide spectrum of social groups characterised by specific artefacts. It can be presumed that the handling of particular objects and the occupation of particular types of buildings helped define the status of both individuals and communities and symbolised their social status. The vertical, horizontal and formal definition served as a means of symbolic communication stabilizing the relations in communities. This contribution discusses to what extent this phenomenon is manifested in archeologically documented constructions between seats and manorial farms, and whether particular building forms allow the classification of the owners or occupants with medieval elites.
Summary language
Note
  • Publikační výstup vznikl za podpory projektu Archeologický informační systém České republiky – druhá generace (AIS-2; CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001439).
Document
References:
[1] ANDERLE, J.–ROŽMBERSKÝ, P.–ŠVÁBEK, V., 1993: Výsledky povrchového průzkumu cisterciáckých dvorů na Plzeňsku – Ergebnisse der Oberflächenerkundung von Zisterzienserhöfen in der Gegend Plzeň, CB 3, 261–270.

[2] ANDERLE, J.–ŠVÁBEK, V., 1992: Tvrze v rokycanském okrese, 2. část, Sborník Muzea dr. B. Horáka v Rokycanech 4, 3–44.

[3] ANDERLE, J. a kol., 1989: Týnecký cyklus vedut – Der Vedutenzyklus von Týnec, CB 1, 335–345.

[4] AUFGEBAUER, P., 1998: Burg – Kloster – Stadt. Zur mittelalterlichen Geschichte des südlichen Niedersachsen, Concilium medii aevi 1, 123–174.

[5] BRYCH, V., 1998: Hmotná kultura středověké tvrze v Čechách. In: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl (A–J), XLVII–LXXXIII. Praha.

[6] BŘICHÁČEK, P., 1993: Dvorec u Poněšic – Dobřejovic (okr. Č. Budějovice) – Gehöft bei Poněšice – Dobřejovice (Bez. Böhm. Budweis), CB 3, 211–216.

[7] BUBENÍK, J.–VELÍMSKÝ, T., 1986: Archeologický výzkum polykultrurní lokality u Jenišova Újezda, Archeologické studijní materiály 15, 42–49.

[8] BURAČINSKÁ, M., 2008: Zaniklá ves Kokot – The Deserted Village of Kokot. In: Vařeka, P. a kol., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku 2 – Archaeology of Deserted Medieval Villages in the Rokycany-Region (West Bohemia) 2, 53–116. Plzeň.

[9] ČECHURA, J., 1992: Dominium Smiřických – protokapitalistický podnikatelský velkostatek předbělohorských Čech – Das Dominium der Familie Smiřický – ein protokapitalistisches Grossgrundbesitzerunternehmen Böhmen in der Zeit vor der Schlacht auf dem Wiessen Berg, ČČH 90, 507–536.

[10] ČECHURA, J., 2008: České země v letech 1526–1583: První Habsburkové na českém trůně I. Praha.

[11] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J.–VAŘEKA, P. a kol., 2008: Hledání zmizelého. Archeologie zaniklých vesnic na Plzeňsku. Plzeň.

[12] DURDÍK, T., 1997: Vrbička, Výzkumy v Čechách 1993–1995, 321–322.

[13] DURDÍK, T.–KRUCKÝ, M., 2003: Zpráva o archeologické akci C–TX–200305359. Rkp. ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.

[14] FRANC, J., 2011: Chebsko a ministerialita. Dvojí identita regionu. Rkp. disertační práce, ulož. na Katedře historie FF UP v Olomouci.

[15] GOJDA, M. a kol., 2010: Archeologie krajiny a sídel na Podřipsku. Výzkum středověkého ohrazeného areálu v Ledčicích – Archaeology of the landscape and settlement around Říp Hill. Investigation of a medieval moated site (enclosure) at Ledčice, AR LXII, 259–292.

[16] GRAUS, F., 1957: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské II. Dějiny venkovského lidu od poloviny 13. stol. do roku 1419 – L'histoire de la paysannerie en Bohême à l'époque pré-hussite II. Praha.

[17] HEBER, F. A., 2012: České hrady, zámky a tvrze. Díl 4. Střední Čechy. Praha.

[18] HRUBEC, I., 1971: Výskum zaniknutej dediny Dolný Poltár – Grabungen in der Dorfwüstung Dolný Poltár, AR XXIII, 69–79.

[19] CHOTĚBOR, P., 1992: Tvrze v ikonografických pramenech – Die Festen in den ikonographischen Quellen, AH 17, 177–187.

[20] CHOTĚBOR, P.–SMETÁNKA, Z., 1985: Panské dvory na české středověké vesnici – Herrenhöfe im mittelalterlichen Dorf Böhmens (13.–16. Jahrhundert), AH 10, 47–65.

[21] JUSTOVÁ, J., 1985: Archeologický výzkum na libickém předhradí v letech 1974–1979 (Předběžná zpráva) – Excavations on the Libice bailey (Vorburg) during the period 1974–1979 (A preliminary report), AR XXXII, 241–264.

[22] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka – Das Landschaftsgebiet Brüx als Zeuge des Mittelalters. Most.

[23] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

[24] KOLEKTIV 1998–2005: Encyklopedie českých tvrzí. Praha.

[25] KOVÁŘ, D., 2011: Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka. České Budějovice.

[26] KUBŮ, F., 1997: Štaufská ministerialita na Chebsku. Cheb.

[27] KUNA, M. a kol., 2015: Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století. – Archaeological Atlas of Bohemia. Selected sites from prehistory to the 20th century. Praha.

[28] KÜHTREIBER, T., 2004: Wirtschaft im Schatten der Burg. Die Bedeutung von mittelalterlichen Wirtschaftsstrukturen im unmittelbaren topographischen Kontext von Burgen in Ostösterreich – Economic activity in the shadow of the castle, Château Gaillard 21, 163–177.

[29] KÜHTREIBER, T., 2014: The Investigation of Domesticated Space in Archaeology – Architecture and Human Beings. In: Dwellings, Identities and Homes. European Housing Culture from the Viking Age to the Renaissance (Kristiansen, M. S.–Giles, K., edd.), 39–51. Højbjerg.

[30] KYPTA, J. a kol., 2012: Osamocený dvůr s opevněným sídlem v pozdním středověku: Rychvald u Dřevíče (okr. Rakovník) a jeho analogie – An isolated Late Middle Ages farmyard with a fortified residence: Rychvald near Dřevíč (Central Bohemia) and its analogies, AR LXIV, 549–570.

[31] LAVAL, F., 2013: Archeologie tvrze v českých zemích: K počátkům středověkých opevněných sídel. Rkp. disertační práce, ulož. v Ústavu pro archeologii FF UK v Praze.

[32] LAVAL, F., 2016: Co je kostel? K počátkům šlechtických sídel českého středověku – On the beginnings of aristocratic seats in medieval Czech lands, AR LXVIII, 47–90.

[33] LISSEK, P., 2006: Středověká sladovna z Jenišova Újezdu. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1998–2002 (Hlavová, J.–Sýkora, M., edd.), 89–114. Most.

[34] MACHÁČEK, J., 2008: Středoevropský model a jeho archeologické testování – The Central European Mo‑ del and its Archeological Verification, ČČH 106, 598–626.

[35] MAŘÍK, T., 2014: Bergfrity českých hradů. Rkp. diplomové práce, ulož. na KAR FF ZČU.

[36] MEDUNA, P., 2006: Hrnčíře, zaniklý dvůr oseckého kláštera – Hrnčíře, der untergegangene Hof des Klosters in Osek, CB 10, 245–256.

[37] MEDUNA, P., 2008: K stavební podobě raně středověkých "curtes". In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2003–2007. Sborník k životnímu jubileu Zdeňka Smrže (Černá, E.–Kuljavceva Hlavová, J., edd.), 269–276. Most.

[38] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2016: Mezi vesnicí a vrchnostenským sídlem: dvory na středověkém Chrudimsku – Zwischen Dorf und Herrschaftssitz. Mittelalterliche Höfe in der Region Chrudim, AH 41, 211–228.

[39] NEKUDA, R., 2008: Stavební vývoj hospodářských staveb středověké vesnice na Moravě – Development of farm constructions in the medieval Moravian village, ŠZ AÚ SAV 43, 95–121.

[40] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.

[41] NKP KLÁŠTER PLASY: Dostupné z: http:www.plasy.cz/turista/galerie/fotografie/nkp-klaster-plasy/, cit. 3. 10. 2018.

[42] NOVÁK, D., 2016: České "tvrze". Kritická analýza současného stavu poznání – Böhmische "Festen": eine kritische Analyse des gegenwärtigen Erkenntnisstands, CB 16, 123–152.

[43] NOVÁK, D.–VAŘEKA, P., 2015: Tvrze na Rakovnicku – Festen im Großraum Rakovník, AH 40, 507–533.

[44] NOVÁK, D.–VAŘEKA, P., 2016: A Late-Medieval Manor Farm in Rovný (Rokycany District, Pilsen Region) – Pozdně středověký hospodářský dvůr v Rovném (okres Rokycany, Plzeňský kraj), AH 41, 211–227.

[45] PLAČEK, M., 2008: Ke vztahu sídel nižší šlechty a jejich hospodářského zázemí – Zur Beziehung zwischen den Sitzen des niederen Adels und ihrem wirtschaftlichen Hinterland, AH 33, 209–220.

[46] POLLA, B., 1962: Stredoveká zaniknutá osada na Spiši (Zalužany). Bratislava.

[47] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 2000: Chalupovský manský dvůr v Libici nad Cidlinou. Archeologický příspěvek k poznání středověké a raně novověké vsi Libice. Část I – Der Chalupov'sche Vasallenhof in Libice a. d. Cidlina. Archäologischer Beitrag zur Erkenntnis des mittelalterlichen und früh-neuzeitlichen Dorfes Libice. Teil I, CB 7, 241–254.

[48] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 2002: Chalupovský manský dvůr v Libici nad Cidlinou. Archeologický příspěvek k poznání středověké a raně novověké vsi Libice. Část. II – Der Hof des Vasallenhauses "Chalupovský" in Libice an der Cidlina. Archäologischer Beitrag zur Erkenntnis des mittelalterlichen und frühneuzeitlichen Dorfes Libice. Teil II, CB 8, 381–392.

[49] RAMEŠ, V., 2005: Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha.

[50] REICHERTOVÁ, K., 1961: K problematice výzkumu středověké tvrze – Ein Beitrag zur Frage der Landsitzenforschung, PA LII, 599–608.

[51] ROUS, P., 2010: Dvory v okolí Havlíčkova Brodu a možnosti jejich zkoumání, Havlíčkobrodsko 24, 20–39.

[52] ROUS, P., 2011: Středověké a raně novověké dvory v okolí Havlíčkova Brodu, Havlíčkobrodsko 25, 162–168.

[53] ROŽMBERSKÝ, P., 2008: Dvory plaských cisterciáků. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 21. Plzeň.

[54] RYKL, M., 2008: Obytná část dispozice středověké tvrze v Čechách – Der Wohnteil der mittelalterlichen Festenanlage in Böhmen, Svorník 6, 33–68.

[55] SANKOT, J.: Středověká tvrz a vsi pod Farskou skálou. Dostupné z: http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/zajimava-mista-v-okoli/stredoveka-tvrz-a-vsi-pod-farskou-skalou/, cit. 23. 11. 2018.

[56] SEDLÁČEK, A., 1882–1927: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha.

[57] SMETÁNKA, Z., 1978: Diskuse o problematice sídlišť typu "Týn", AR XXX, 210–212.

[58] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.

[59] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku – Geodetical-topographical survey of deserted medieval villages in the Kostelec-nad-Černými-Lesy region, PA LXXII, 416–458.

[60] SYNEK, J., 1998: O jednom málo známém tvrzišti v okolí Berouna, Hláska 9, 45.

[61] ŠIMŮNEK, R., 2010: Hrad jako symbol v myšlení české středověké šlechty – The Castle as a Symbol in the Consciousness of Czech Medieval Aristocracy, ČČH 108, 185–219.

[62] VARHANÍK, J., 2018: K existenci sýpky na hradě ve středověku – Zur Existenz von Speichern auf mittelalterlichen Burgen, AH 43, 385–399.

[63] VAŘEKA, J.–FROLEC, V., 2007: Lidová architektura: Encyklopedie. Praha.

[64] VAŘEKA, P., 2004: Archeologie středověkého domu I: Proměny vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí, 6.–15. století. Plzeň.

[65] VAŘEKA, P., 2008: Zaniklý dvůr Nevězeň. In: Vařeka, P. a kol., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku 2, 117–125. Plzeň.

[66] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany) – Das untergegangene mittelalterliche und frühneuzeitige Dorf Rovný in der Region Zbiroh (Bez. Rokycany), AZČ 7, 131–143.

[67] VAŘEKA, P., 2014a: Zaniklý pozdně středověký dvůr u Olešné na Rokycansku – Untergegangener spätmittelalterlicher Hof bei Olešná im Landkreis Rokycany, AZČ 8, 134–143.

[68] VAŘEKA, P. a kol., 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I – Archaeology of Deserted Medieval Villages in the Rokycany-Region (West Bohemia) I. Plzeň.

[69] VAŘEKA, P. a kol., 2008: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku II – Archaeology of Deserted Medieval Villages in the Rokycany-Region (West Bohemia) II. Plzeň.

[70] VELC, F., 1904: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XX: Politický okres Slánský. Praha.

[71] WHEATLEY, A., 2004: The Idea of the Castle in Medieval England. Woodbridge.

[72] ZEUNE, J., 2001: Die Burg als Symbol von Herrschaft und Macht. Gedanken zum Nachdenken – Teil II, Burgen und Schlösser in Bayern, Österreich und Südtirol 2001/1, 9–14.

[73] ŽIŽKA, J., 1999: K podobě předbělohorských hospodářských budov – Zu der Gestalt der Wirtschaftsgebäude aus der Zeit vor der Schlacht am Weissen Berg, PSČ 13, č. 2, 23–29.