Anticipace postsekularity v první Československé republice jako syntéza a východisko k světovosti české literatury

Autor přítomné studie vychází z teze, že období první Československé republiky bylo počátkem velké, spíše skryté syntézy vedoucí k budování světovosti české literatury a ke kladné kvalitativní změně slovenské literatury. Tato syntéza spočívala v prostupování levicové avantgardy a katolického spiritualismu, jež autor nevidí jako směry nejen protikladné, ale také komplementární s hlubinnými souvislostmi. Prostupování nespočívá jen v osobních vztazích tvůrců (Nezval, Halas, Deml, Zahradníček, Holan aj.), ale i v prolínání idejí a hlavně tvarů a estetických východisek. Cesta k světovosti české literatury je podle autora založena právě na budování tohoto silného vztahu a komplementárního, vícepramennéhoo celku, které anticipuje tzv. postsekularitu, která se projevuje v celém 20. století.

The author of the present study expresses the thesis according to which the period of the first Czechoslovak Republic represented the beginning of a big, rather hidden synthesis leading to constructing the worldwide reputation of the Czech literature and to a positive qualitative change of the Slovak literature. The synthesis consisted in the permeation of the leftist avant-garde and Catholic spirituality the author regards not only as contradictory currents, but also as complementary ones with deep links. The permeation does not consist only in mutual personal relations of literary creators (Nezval, Halas, Deml, Zahradníček, Holan and others), but also in the permeation of ideas and mainly forms and aesthetic foundations. The way to the worldwide reputation of Czech literature is based – due to the author – on the construction of this strong, intensive and complementary, multi strand complex anticipating the so-called postsecularity which has been manifested in the whole course of the 20th century.