Tvrz a město Jeseník ve středověku

Variant title
Die Festung und Stadt Jeseník (Freiwaldau) im Mittelalter
The Fortress and the Town of Jeseník in the Middle Ages
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2007, vol. 32, iss. [1], pp. 239-268
Extent
239-268
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Tvrz v Jeseníku, městě v českém Slezsku, původně představovala sevřenou stavbu na ortogonálním půdorysu, datovanou většinou badatelů do průběhu 2. poloviny 13. století. Rozbor archeologických artefaktů získaných archeologickým výzkumem a jejich komparace s nálezy z jádra středověkého města i okolních fortifikací však vcelku jednoznačně podpořil tezi o vzniku opevnění až někdy v 1. půli 14. století, nejspíše pak ve 20. nebo 30. letech uvedeného věku. Objekt měl zřejmě správní, případně azylovou a tezaurační funkci.
The fortress in Jeseník, a small town in Czech Silesia, was originally a compact building with an orthogonal ground plan, dated by the majority of scholars to the second half of the 13th century. However, an analysis of archaeological artefacts provided by archaeological research and their comparison with finds from the core of the medieval town and surrounding fortifications have positively confirmed the theory that the fortress originated as late as the mid-14th century, most probably in the 1320’s or 1330's. The building appears to have had administrative, refuge and storage functions.
Summary language
Document
References:
[1] CDB V.2: ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S. (eds.), 1981: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V. 2 (1267–1278) . Pragae.

[2] CDS X: PFOTENHAUER, P. (ed.), 1881: Urkunden des Klosters Kamenz. Codex diplomaticus Silesiae X . Breslau.

[3] CDS XIV: MARKGRAF, H.–SCHULTE, J. W. (eds.), 1889: Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis. Codex diplomaticus Silesiae XIV . Breslau.

[4] CDS XVI: GRÜNHAGEN, C.–WUTKE, K. (eds.), 1892: Regesten zur schlesischen Geschichte 1301–1315. Codex diplomaticus Silesiae XVI . Breslau.

[5] CDS XXIX: WUTKE, K. (ed.), 1923: Regesten zur schlesischen Geschichte 1334–1337. Codex diplomaticus Silesiae XXIX . Breslau.

[6] G-M II: GRÜNHAGEN, C.–MARKGRAF, H. (eds.), 1883: Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter II . Publicationen aus den k. Preußischen Staatsarchiven 16. Leipzig.

[7] NH: WATTENBACH, W. (ed.), 1862: Schlesische Nekrologien , Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens IV, 278–337; Nekrologium des Stifts Heinrichau, 278–307.

[8] NK: WATTENBACH, W. (ed.), 1862: Schlesische Nekrologien , Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens IV, 278–337; Nekrologium des Stifts Kamenz, 307–337.

[9] SUB V: IRGANG, W. (ed.), 1993: Fünfter Band 1282–1290 . Köln–Weimar–Wien.

[10] SUB VI: IRGANG, W.–SCHADEWALD, D. (eds.), 1998: Sechster Band 1291–1300 . Köln–Weimar–Wien.

[11] V–H II: VOLKMER, F.–HOHAUS, W. (eds.), 1888: Urkunden und Regesten zur Geschichte der Grafschaft Glatz von 1401 bis 1500 . Habelschwerdt.

[12] VLASTIVĚDNÉ MUZEUM JESENICKA, archiv: Technická zpráva ke stávajícímu stavu zámku Jeseník (K. Tomas, říjen 1969) a plánová dokumentace (zak. č. 2/69/Ka, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, Ostrava) . Za laskavé zapůjčení děkujeme řediteli Vlastivědného muzea ing. Petru Košackému.

[13] ZA Opava, fond: ZVSO, inv. č. 60, fol. 1–31v (Inventarium Der Pfarrkirche Maria Himmelfarth zu Freywald).

[14] BAKALA, J., 1995: K otázkám geneze městského zřízení ve Vidnavě , Slezský sborník 93, 192–208.

[15] BLÁHA, R., 2005: Zemnice v Hradci Králové , Forum urbes medii aevi II, 118–125. Brno.

[16] BRACHTL, Z., 1985: Vlastivědné muzeum v Jeseníku , Vlastivědné zajímavosti č. 210. Šumperk.

[17] BRACHTL, Z., 1990: Nejnovější doklady středověkého osídlení města Jeseníku , Naše slovo 10. 10. 1990, 5.

[18] BRACHTL, Z., 1991: Zamek nawodny w Jeseniku. Karkonosz , Materiały Krajoznawcze 5, 6–27.

[19] BRACHTL, Z.–DOHNAL, J., 1992: Středověké objekty na Masarykově náměstí v Jeseníku , ČSZM B 41, 119–124.

[20] CZECHOWICZ, B., 2005: Książęcy mecenat artystyczny na Śląsku u schyłku średniowiecza . Warszawa.

[21] CETWIŃSKI, M., 1996: "Synowie Beliala". Z dziejów rycerstwa śląskiego w 1 połowie XIV wieku na przykładzie dziejów zamku Fridberg i jego właścicieli . In: Kultura średniowiecznego Śląska i Czech, 21–25. Zamek. Wrocław.

[22] DRECHSLER, A., 1930: Altvaterland. Urkundenregesten und zusammenfassende Gedanken über die Dorfverhältnisse im Neisser Fürstentum , österr. Antheil, heute Bezirk Freiwaldau, Schlesien I–II. Olmütz.

[23] GÁBA, Z., 1969: Z čeho je postavena jesenická vodní tvrz , Severní Morava 18, 60–61.

[24] GLOSOVÁ, M., 1977: Příbramská tvrz – stavebně historický průzkum , AH 2, 179–188.

[25] GOŠ, V., 1977: Záchranný výzkum tvrze v Jeseníku , PV 1975, 71–72. Brno.

[26] GOŠ, V., 1977a: Archeologický výzkum tvrzí na Jesenicku , AH 2, 33–36.

[27] GOŠ, V., 1978: Dokončení výzkumu "vodní tvrze" v Jeseníku , PV 1976, 103–104. Brno.

[28] GOŠ, V., 1978a: Středověké tvrze na Jesenicku , Severní Morava 36, 50–55.

[29] GOŠ, V., 1981: Vodní tvrz v Jeseníku. Archeologický výzkum nejstarší fáze a problematika tvrzí na Jesenicku , ČSM B 30, 227–246.

[30] GROWKA, K.– HAUK, J., 2002: Kamenná kronika. Biskupské desky z pilíře Vodní tvrze, Mikroregion Jesenicko , Měsíční zpravodaj 9/2002, 25–27.

[31] HEJNA, A., 1979: Tvrz ve Volyni, její sídlištní a stavební vývoj . Volyně.

[32] HEJNA, A., 1980: Archeologický výzkum v areálu tvrze ve Volyni, okr. Strakonice , AH 5, 301–304.

[33] HOLUB, P.–HRUBÝ, P.–KOVÁČIK, P.–MERTA, D.–ZŮBEK, A., 2003: Předběžné výsledky záchranných archeologických výzkumů v Jihlavě v roce 2002 , PV 44, 101–121. Brno.

[34] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské . Praha–Brno.

[35] CHOTĚBOR, P., 2000: Příbram . In: Ladislav Svoboda a kol., Encyklopedie českých tvrzí II, K–R, 622–623. Praha.

[36] CHOTĚBOR, P., 2005: Volyně . In: Jiří Úlovec a kol., Encyklopedie českých tvrzí III, S–Ž. Praha.

[37] JUNGNITZ, J. (ed.), 1902: Visitationsberichte der Diözese Breslau I. Archidiakonat Breslau . Breslau.

[38] KAŠIČKA, F., 2000: Tvrz ve Volyni. K problematice vztahů stavebně historického průzkumu a archeologického výzkumu , Průzkumy památek VII/2, 75–84.

[39] KONEČNÝ, P. a kol., 2001: Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník . Olomouc.

[40] KOUŘIL, P.–BAKALA, J.–GAWRECKI, D., 1992: Dějiny Slezska . In: Bakala, J.–Koukal, P.–Urbanec, J. a kol., Slezsko. Opava.

[41] KOUŘIL, P.–PRIX, D.– WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku , AH 22, 249–272.

[42] KOUŘIL, P.–PRIX, D.– WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska . Brno–Opava.

[43] KOUŘIL, P.–PRIX, D.– WIHODA, M., 2005: Středověké opevnění v Adolfovicích na Jesenicku , AH 30, 199–226.

[44] KOUŘIL, P.–PRIX, D.– WIHODA, M., 2006: Středověké opevnění v Ondřejovicích, okres Jeseník , AH 31, 215–234.

[45] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2001: Wüstehubové. Ďáblovo plémě nebo tvůrcové kulturní krajiny? ČSZM B 50, 205–217.

[46] KUHN, W., 1975: Herzogs- und Adelssiedlung im Neisser Bistumsland , Schlesien 20, 147–156.

[47] MAETSCHKE, E., 1928: Der Kampf um den Grenzwald zwischen den Herzögen und Bischöfe von Breslau im 13. Jahrhundert , Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens 62, 65–81.

[48] MELZER, M.–SCHULZ, J., 1993: Vlastivěda Šumperského okresu . Šumperk.

[49] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady I . Praha.

[50] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě . Brno.

[51] PFITZNER, J., 1926: Besiedlungs-, Verfassungs- und Verwaltungsgeschichte des Breslauer Bistumlandes I. Bis zum Beginne der böhmischen Herrschaft . Prager Studien aus dem Gebiete der Geschichtswissenschaft. Reichenberg.

[52] RYKL, M., 1995: Litovice – hloubkový průzkum tvrze , Průzkumy památek II/1, 49–72.

[53] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, J/N . Praha.

[54] SCHENKOVÁ, M.–DĚDKOVÁ, L.–URBANEC, J.–BOŽENEK, K., 1992: Vývoj umění ve Slezsku . In: Bakala, J.–Koukal, P.–Urbanec, J. a kol., Slezsko. Opava.

[55] SCHUCHHARDT, C., 1923: Die Burg im Wandel der Weltgeschichte . Potsdam.

[56] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava . Praha.

[57] SVOBODA, L. a kol., 2000: Encyklopedie českých tvrzí II, K–Ř . Praha.

[58] VEČEŘA, J., 1995: Zlatý Chlum , TERRA. Sborník Montanisticko-geologické nadace 1, 21–23.

[59] VRÁNA, J., 2005: Výsledky archeologického výzkumu na Masarykově náměstí v Jeseníku . In: Archeologické centrum Olomouc. Ročenka 2004, 217–229. Olomouc.

[60] WEINELT, H., 1935: Die schlesischen Burgen Adelsburg, Saubsdorf und Schellenburg , Der Burgwart 36, 35–38.

[61] WEINELT, H., 1936: Probleme schlesischer Burgenkunde, gezeigt an den Burgen des Freiwaldauer Bezirkes . Darstellungen und Quellen zur schlesischen Geschichte 36, 93–96. Breslau.

[62] WEINELT, H., 1936a: Die Herkunft der westschlesischen Wasserburgen , Deutsch-mährisch-schlesische Heimat 22, 202–205.

[63] WEINELT, H., 1937: Burgen und Siedlung in Sudetenschlesien , Schlesisches Jahrbuch für deutsche Kulturarbeit im gesamtschlesischen Raume 9, 33–44.

[64] WEINELT, H., 1940: Forschungen zur Volkstumsgeographie des südschlesischen Stammesgebietes . Reichenberg–Leipzig.

[65] WEINELT, H., 1940a: Die Turmhügelburg im Ostsudetenland , Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien LXX, 342–361.

[66] WEINELT, H., 1942: Der mittelalterliche Wehrbau einer ostmitteldeutschen Rodungslandschaft , Deutsches Archiv für Landes- u. Volksforschung 6, 148–168.

[67] ZEMAN, V., 1975: Vodní tvrz v Jeseníku . Vlastivědné zajímavosti č. 136. Šumperk.

[68] ZEMAN, V., 1978: Muzeum v Jeseníku , Vlastivědné zajímavosti č. 164. Šumperk.

[69] ZUBER, R., 1966: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848 . Ostrava.

[70] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do počátku 15. století . Opava.