[1] CDB V.2: ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S. (eds.), 1981: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V. 2 (1267–1278). Pragae.
[2] CDS X: PFOTENHAUER, P. (ed.), 1881: Urkunden des Klosters Kamenz. Codex diplomaticus Silesiae X. Breslau.
[3] CDS XIV: MARKGRAF, H.–SCHULTE, J. W. (eds.), 1889: Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis. Codex diplomaticus Silesiae XIV. Breslau.
[4] CDS XVI: GRÜNHAGEN, C.–WUTKE, K. (eds.), 1892: Regesten zur schlesischen Geschichte 1301–1315. Codex diplomaticus Silesiae XVI. Breslau.
[5] CDS XXIX: WUTKE, K. (ed.), 1923: Regesten zur schlesischen Geschichte 1334–1337. Codex diplomaticus Silesiae XXIX. Breslau.
[6] G-M II: GRÜNHAGEN, C.–MARKGRAF, H. (eds.), 1883: Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter II. Publicationen aus den k. Preußischen Staatsarchiven 16. Leipzig.
[7] NH: WATTENBACH, W. (ed.), 1862: Schlesische Nekrologien, Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens IV, 278–337; Nekrologium des Stifts Heinrichau, 278–307.
[8] NK: WATTENBACH, W. (ed.), 1862: Schlesische Nekrologien, Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens IV, 278–337; Nekrologium des Stifts Kamenz, 307–337.
[9] SUB V: IRGANG, W. (ed.), 1993: Fünfter Band 1282–1290. Köln–Weimar–Wien.
[10] SUB VI: IRGANG, W.–SCHADEWALD, D. (eds.), 1998: Sechster Band 1291–1300. Köln–Weimar–Wien.
[11] V–H II: VOLKMER, F.–HOHAUS, W. (eds.), 1888: Urkunden und Regesten zur Geschichte der Grafschaft Glatz von 1401 bis 1500. Habelschwerdt.
[12] VLASTIVĚDNÉ MUZEUM JESENICKA, archiv: Technická zpráva ke stávajícímu stavu zámku Jeseník (K. Tomas, říjen 1969) a plánová dokumentace (zak. č. 2/69/Ka, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, Ostrava). Za laskavé zapůjčení děkujeme řediteli Vlastivědného muzea ing. Petru Košackému.
[13] ZA Opava, fond: ZVSO, inv. č. 60, fol. 1–31v (Inventarium Der Pfarrkirche Maria Himmelfarth zu Freywald).
[14] BAKALA, J., 1995: K otázkám geneze městského zřízení ve Vidnavě, Slezský sborník 93, 192–208.
[15] BLÁHA, R., 2005: Zemnice v Hradci Králové, Forum urbes medii aevi II, 118–125. Brno.
[16] BRACHTL, Z., 1985: Vlastivědné muzeum v Jeseníku, Vlastivědné zajímavosti č. 210. Šumperk.
[17] BRACHTL, Z., 1990: Nejnovější doklady středověkého osídlení města Jeseníku, Naše slovo 10. 10. 1990, 5.
[18] BRACHTL, Z., 1991: Zamek nawodny w Jeseniku. Karkonosz, Materiały Krajoznawcze 5, 6–27.
[19] BRACHTL, Z.–DOHNAL, J., 1992: Středověké objekty na Masarykově náměstí v Jeseníku, ČSZM B 41, 119–124.
[20] CZECHOWICZ, B., 2005: Książęcy mecenat artystyczny na Śląsku u schyłku średniowiecza. Warszawa.
[21] CETWIŃSKI, M., 1996: "Synowie Beliala". Z dziejów rycerstwa śląskiego w 1 połowie XIV wieku na przykładzie dziejów zamku Fridberg i jego właścicieli. In: Kultura średniowiecznego Śląska i Czech, 21–25. Zamek. Wrocław.
[22] DRECHSLER, A., 1930: Altvaterland. Urkundenregesten und zusammenfassende Gedanken über die Dorfverhältnisse im Neisser Fürstentum, österr. Antheil, heute Bezirk Freiwaldau, Schlesien I–II. Olmütz.
[23] GÁBA, Z., 1969: Z čeho je postavena jesenická vodní tvrz, Severní Morava 18, 60–61.
[24] GLOSOVÁ, M., 1977: Příbramská tvrz – stavebně historický průzkum, AH 2, 179–188.
[25] GOŠ, V., 1977: Záchranný výzkum tvrze v Jeseníku, PV 1975, 71–72. Brno.
[26] GOŠ, V., 1977a: Archeologický výzkum tvrzí na Jesenicku, AH 2, 33–36.
[27] GOŠ, V., 1978: Dokončení výzkumu "vodní tvrze" v Jeseníku, PV 1976, 103–104. Brno.
[28] GOŠ, V., 1978a: Středověké tvrze na Jesenicku, Severní Morava 36, 50–55.
[29] GOŠ, V., 1981: Vodní tvrz v Jeseníku. Archeologický výzkum nejstarší fáze a problematika tvrzí na Jesenicku, ČSM B 30, 227–246.
[30] GROWKA, K.– HAUK, J., 2002: Kamenná kronika. Biskupské desky z pilíře Vodní tvrze, Mikroregion Jesenicko, Měsíční zpravodaj 9/2002, 25–27.
[31] HEJNA, A., 1979: Tvrz ve Volyni, její sídlištní a stavební vývoj. Volyně.
[32] HEJNA, A., 1980: Archeologický výzkum v areálu tvrze ve Volyni, okr. Strakonice, AH 5, 301–304.
[33] HOLUB, P.–HRUBÝ, P.–KOVÁČIK, P.–MERTA, D.–ZŮBEK, A., 2003: Předběžné výsledky záchranných archeologických výzkumů v Jihlavě v roce 2002, PV 44, 101–121. Brno.
[34] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha–Brno.
[35] CHOTĚBOR, P., 2000: Příbram. In: Ladislav Svoboda a kol., Encyklopedie českých tvrzí II, K–R, 622–623. Praha.
[36] CHOTĚBOR, P., 2005: Volyně. In: Jiří Úlovec a kol., Encyklopedie českých tvrzí III, S–Ž. Praha.
[37] JUNGNITZ, J. (ed.), 1902: Visitationsberichte der Diözese Breslau I. Archidiakonat Breslau. Breslau.
[38] KAŠIČKA, F., 2000: Tvrz ve Volyni. K problematice vztahů stavebně historického průzkumu a archeologického výzkumu, Průzkumy památek VII/2, 75–84.
[39] KONEČNÝ, P. a kol., 2001: Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník. Olomouc.
[40] KOUŘIL, P.–BAKALA, J.–GAWRECKI, D., 1992: Dějiny Slezska. In: Bakala, J.–Koukal, P.–Urbanec, J. a kol., Slezsko. Opava.
[41] KOUŘIL, P.–PRIX, D.– WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku, AH 22, 249–272.
[42] KOUŘIL, P.–PRIX, D.– WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno–Opava.
[43] KOUŘIL, P.–PRIX, D.– WIHODA, M., 2005: Středověké opevnění v Adolfovicích na Jesenicku, AH 30, 199–226.
[44] KOUŘIL, P.–PRIX, D.– WIHODA, M., 2006: Středověké opevnění v Ondřejovicích, okres Jeseník, AH 31, 215–234.
[45] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2001: Wüstehubové. Ďáblovo plémě nebo tvůrcové kulturní krajiny? ČSZM B 50, 205–217.
[46] KUHN, W., 1975: Herzogs- und Adelssiedlung im Neisser Bistumsland, Schlesien 20, 147–156.
[47] MAETSCHKE, E., 1928: Der Kampf um den Grenzwald zwischen den Herzögen und Bischöfe von Breslau im 13. Jahrhundert, Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens 62, 65–81.
[48] MELZER, M.–SCHULZ, J., 1993: Vlastivěda Šumperského okresu. Šumperk.
[49] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady I. Praha.
[50] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[51] PFITZNER, J., 1926: Besiedlungs-, Verfassungs- und Verwaltungsgeschichte des Breslauer Bistumlandes I. Bis zum Beginne der böhmischen Herrschaft. Prager Studien aus dem Gebiete der Geschichtswissenschaft. Reichenberg.
[52] RYKL, M., 1995: Litovice – hloubkový průzkum tvrze, Průzkumy památek II/1, 49–72.
[53] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, J/N. Praha.
[54] SCHENKOVÁ, M.–DĚDKOVÁ, L.–URBANEC, J.–BOŽENEK, K., 1992: Vývoj umění ve Slezsku. In: Bakala, J.–Koukal, P.–Urbanec, J. a kol., Slezsko. Opava.
[55] SCHUCHHARDT, C., 1923: Die Burg im Wandel der Weltgeschichte. Potsdam.
[56] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava. Praha.
[57] SVOBODA, L. a kol., 2000: Encyklopedie českých tvrzí II, K–Ř. Praha.
[58] VEČEŘA, J., 1995: Zlatý Chlum, TERRA. Sborník Montanisticko-geologické nadace 1, 21–23.
[59] VRÁNA, J., 2005: Výsledky archeologického výzkumu na Masarykově náměstí v Jeseníku. In: Archeologické centrum Olomouc. Ročenka 2004, 217–229. Olomouc.
[60] WEINELT, H., 1935: Die schlesischen Burgen Adelsburg, Saubsdorf und Schellenburg, Der Burgwart 36, 35–38.
[61] WEINELT, H., 1936: Probleme schlesischer Burgenkunde, gezeigt an den Burgen des Freiwaldauer Bezirkes. Darstellungen und Quellen zur schlesischen Geschichte 36, 93–96. Breslau.
[62] WEINELT, H., 1936a: Die Herkunft der westschlesischen Wasserburgen, Deutsch-mährisch-schlesische Heimat 22, 202–205.
[63] WEINELT, H., 1937: Burgen und Siedlung in Sudetenschlesien, Schlesisches Jahrbuch für deutsche Kulturarbeit im gesamtschlesischen Raume 9, 33–44.
[64] WEINELT, H., 1940: Forschungen zur Volkstumsgeographie des südschlesischen Stammesgebietes. Reichenberg–Leipzig.
[65] WEINELT, H., 1940a: Die Turmhügelburg im Ostsudetenland, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien LXX, 342–361.
[66] WEINELT, H., 1942: Der mittelalterliche Wehrbau einer ostmitteldeutschen Rodungslandschaft, Deutsches Archiv für Landes- u. Volksforschung 6, 148–168.
[67] ZEMAN, V., 1975: Vodní tvrz v Jeseníku. Vlastivědné zajímavosti č. 136. Šumperk.
[68] ZEMAN, V., 1978: Muzeum v Jeseníku, Vlastivědné zajímavosti č. 164. Šumperk.
[69] ZUBER, R., 1966: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava.
[70] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do počátku 15. století. Opava.